Ɩ́kalá nyazɩ Mará wɩlɩɖáa
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 12.38-39 na Lúk 11.43, 46; 20.45-46 ɖʊɖɔ)
23
1 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu waaŋmatɩná zamɔ́ɔ na ɩwanbaaráa sɩsɩ:
2 «Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba bánlɩzɩ́ɩ kʊ Múúsá-dɛ́ɛ Mará kutoluú.
3 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩlá bɩka ifu wentí tɩrɩ́ŋa bánŋmatɩ́ mɩ́ɩ nɛ́.
Amá,
ɩ́kamáázɩ balakásɩ.
Káma,
bádánlaḿ wentí bánŋmatɩ́ nɛ́.
4 Bɔ́nvɔkɩ́ sʊʊ́tɩ yíni ńdɩ gɛ bándɩnɩ́ ɩráa faamɩ́nɩ-rɔ,
amá,
bɛḿ badɩtɩŋa bédéndendekiná tɩ na niiká basɩná wɛ.
5 Bánlám balakásɩ rɩ́ŋa gɛ sɩsɩ na ɩráa ɩna wɛ.
Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
bɔ́ngbɔwʊ́ʊ tɔná bátawáa bándám bɛnyɛ́ na banʊ́ʊ́zɩ-rɔ;
bɩka bónzuú kpáyɩwá tɩwɛná kpɛ́ɛ́dɩ kɩ́bɩɩzɩ́tɩb nɛ́.
6 Kʊ́bɔɔ-ɖɩdáarɛ gɛ bɔɔzɔ́ɔ́lɩ cɔwʊ́ʊ ɖíínawá-daá na Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́.
7 Bɔzɔɔlɛ́ɛ gɛ a ɩráa wɛ́nzɛɛ́ wɛ,
bɔ́nɖɔɔzɩ́ wɛ,
bɩka bɔzɔɔlɛ́ɛ ɖʊɖɔ bánÿaá wɛ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m wɩlɩɖáa kʊ́bɔnáa zamɔ́ɔ-daá.
8 Bɩɩga mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́,
ɩ́kɔsɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ báyaa mɩ́ɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m wɩlɩɖáa kʊ́bɔnáa.
Káma,
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m wɩlɩɖʊ́ kʊ́bɔnɩ́ kʊ́ɖʊḿ gɛ mɩ́wɛná;
bɩɩga mɩ́rɩ́ŋa nɛ́,
koobíya gɛ mɩ́gɛ́ɛ.
9 Ɩ́káyaa naárʊ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ sɩsɩ mɩ́jaa;
káma,
Caáwʊ kʊ́ɖʊḿ gɛ mɩ́wɛná,
ɩnáábɩ́lɛ́ Caáwʊ ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́.
10 Íkeyéle bayáa mɩ́ɩ sɩsɩ nɩ́baadɛɛrʊ́;
káma,
nɩ́baadɛɛrʊ́ kʊ́ɖʊḿ gɛ mɩ́wɛná,
ɩnáábɩ́lɛ́ Lɛɛrʊ́.
11 Mɩ́dáá kʊ́bɔnɩ́ ɩ́bɩsɩ mɩ́dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ.
12 Weení ɩrɩ́ŋa wángbaazɩ́ ɩdɩ nɛ́,
béndisí yɩ,
bɩka weení ɩrɩ́ŋa wéndisí ɩdɩ nɛ́,
bángbaazɩ́ yɩ.»
Yeésu wónÿoonáa Faríizi ńba na Mará wɩlɩɖáa
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 12.40 na Lúk 11.39-52; 20.45-47 ɖʊɖɔ)
13 «Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́ndɔ́ɔ ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ wɔnɔɔ́.
Mɩ́dɩtɩŋa mɩ́dánzʊʊ,
ngʊ́ mídénÿelí wenbá bɔzɔɔlɛ́ɛ nɛ́ basʊ́ʊ.
[
14 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́nlɛɛ́ leeláa-jɔ́ wenbíyɔ́ɔ rɩ́ŋa bɔwɛná nɛ́,
bɩka mɩ́nlám sʊlʊ́ńdɩ kɩ́bɩɩzɩ́tɩ ɖʊɖɔ na bana mɩ́ɩ.
Bʊrɔɔzɩ́ gɛ mɩ́dɛ́ɛ tɔ́m fʊʊnáa wánbá bɩlá ɖóni.]
15 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́nɖɛɛ́ nɩ́báánɩ báa lé,
tenkú-rɔ,
na adɛ laadɔ́ɔ-rɔ,
na sɩsɩ iyuú naárʊ ɩlá yɩ túúbá.
Na a mííyúú yɩ,
ɩbɩsɩná yɩ azáába nimíni ɩrʊ́ ɩdɛ́ɛ ńdɩ waagɩ́lɩ mɩ́ɩ nabʊ́lɛ nɛ́.
16 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ nɩ́baadɛɛráa njɛma,
mɩ́ɩ wenbá mɩ́ndɔ́m sɩsɩ:
“A ɩrʊ́ wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga,
bɩdɛkɛ́ɛ tɔ́m,
amá,
a ɩrʊ́ wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá siká,
asée waalá wentí wooɖuuná sɩsɩ wánlám nɛ́.”
17 Kʊjʊʊ́ fɛ́yɩ́-dɩnáa njɛma mɩ́ɩ.
Ngbetíi waagɩlɩ ná gɛ.
Siká yáá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga wenká keeyéle gɛ siká waabɩ́sɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńbɩ nɛ́.
18 Mɩ́ndɔtɔ́m ɖʊɖɔ sɩsɩ:
“A ɩrʊ́ wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ sarásɩ ɖaalanɖɛ́ bɩdɛkɛ́ɛ tɔ́m,
amá,
a ɩrʊ́ wooɖuuná sarɔ́ɔ baalá batɩ́nɩ ɖɩrɔ nɛ́,
asée waalá wentí wooɖuuná sɩsɩ wánlám nɛ́.”
19 Njɛma bana!
Ngbetíi waagɩlɩ ná gɛ.
Sarɔ́ɔ yáá sarásɩ ɖaalanɖɛ́ wenɖé ɖiiyéle gɛ sarɔ́ɔ waabɩ́sɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńbɩ nɛ́.
20 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩdɩlɩ́ sɩsɩ weení wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sarásɩ ɖaalanɖɛ́ nɛ́,
wooɖuuná wenbí bɩrɩ́ŋa bʊwɛ ɖɩrɔ nɛ́.
21 Weení wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga nɛ́,
wooɖuuná wenbí bɩrɩ́ŋa bʊwɛ kadaá nɛ́.
22 Weení wooɖuuná ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́,
wooɖuuná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowuro-gbelé na Ɩsɔ́ɔ weení ɩjɔɔ́ɔ ɖɩrɔ nɛ́.
23 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́nvɛrɩ́ɩ yáázɩwá mɩ́nlanáa ɖóózi nɛ́-dɛ́ɛ fuú-rɔ kʊ́ɖʊńbɩ,
bɩka mɩ́ngbɛɛnáa wenbí bɩjaarɛ́ɛ nɛ́ Mará-daá,
bɩlɛ́ ɩmʊ́ gɛ:
toovonúm fúu,
kʊnyɔnnɩɩrɛ́ na ɩrʊ́ ɩsɩŋná Ɩsɔ́ɔ.
Tɩlɛ́ gɛ bɩmɔɔ́na ɩɖaaná na ɩtásɩ tɩɩganáa.
24 Nɩ́baadɛɛráa njɛma,
mɩ́njɛtɩ́ lɩ́m mɩ́nlɩzɩ́ɩ bɔɖʊʊ́ bɩka mɩ́nnyɔɔ́ mɩ́ngbɛdɩ́na raakúḿ!
25 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́nÿaalɩ́ yíka na nyɩnɔɔ́ wɔ́rɔ́ bɩka bɩdaá na ŋmɩɩlɩ-gbɩná na wenbí mɩ́ɩ́lɛ́ɛ́ná ɖóni nɛ́.
26 Faríizi ńnɩ́ njɛm!
Yaalɩ yíka-daá naanɩ́ na kɔwɔ́rɔ́ ɖʊɖɔ ɩlá ɖacɩrɩ‑cɩrɩ.
27 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́jɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ bɔɔláánɩ baavʊ́láazɩ tɩ nɛ́.
A ɩrʊ́ bɛɛ́na tɩwɔ́rɔ́,
tɩjɔɔ́ɔ bɛɛŋ́,
amá,
tɩdaá na ɩsɩɖáa mʊwá na kpɩná áńɖázɩ́ nɛ́.
28 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ mɩ́nyɔ́ɔ́,
ɩráa ɩzá-daá nɛ́,
bɛbɛɛ́na mɩ́ɩ sɩsɩ toovonúm-dɩnáa,
ngʊ́ nbɛ́ɛ́ŋ nɛ́,
mɩ́dáá nɛ́,
munááfíísi na kidaavééníti riké gɛ.
29 Nbusú ɖamáa na mɩ́ɩ Mará wɩlɩɖáa na Faríizi ńba munáávikíwá.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ wenbá mɩ́nmáa anɖébiwá-dɛ́ɛ bɔɔláánɩ bɩka mɩ́nnyɔɔzɩ́ toovonúm-dɩnáa-dɛ́ɛ ńdɩ
30 bɩka mɩ́ndɔ́m sɩsɩ:
“A ɖáfʊ́nwɛ ɖájaájaanáa-dɛ́ɛ sáátɩ,
ɖátátasɩná wɛ ɖɩkʊ anɖébiwá.”
31 Bɩlɛ́ gɛ mɩ́dɩtɩŋa mɩ́nlɩzɩ́ɩ mɩ́dɩ seríya sɩsɩ mɩ́gɛ́ɛ na wenbá baagʊ anɖébiwá nɛ́ bebíya.
32 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩdɛ́ɛ́zɩ wenbí mɩ́jaájaanáa waabáázɩ nɛ́.
33 Mɩ́ɩ ɖomáa bɔɔzá ana ɖɔ́!
Nŋɩ́nɩ́ gɛ sɩ ɩlá na ɩlɩ́ɩ azáába nɩgbamʊʊ́ fɔ́m-daá.
34 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ méngediríi mɩ́ɩ anɖébiwá,
áséńsí-dɩnáa na Mará wɩlɩɖáa.
Mɩ́ngʊ́ʊ badaá nɛbɛ́rɛ,
ɩká nɛbɛ́rɛ ɖɛ́nɩ abɛlɩ́ akɔ́ɔ-rɔ basɩ́.
Mínzutí badaá nɛbɛ́rɛ agbáázá mɩ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́,
bɩka ɩtɩ́nɩ bɔwɔ́rɔ́ ɩlɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩ ɩsʊ́ʊ tɛ́ɛ́dɩ.
35 Bɩka ɩráa toovonúm-dɩnáa:
kɔgbɔɔ Abíilu ɩrʊ́ toovonúm-dʊ́ʊ hálɩ ngɔ́nɩ Sákarɩ Barasíi biyaalʊ́,
weení mɩ́ɩ́gʊ́ yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga na sarásɩ ɖaalanɖɛ́ bɔlɔwʊtáá nɛ́,
bɛdɛ́ɛ azimá-dɛ́ɛ nɩgbamʊʊ́ fɔ́m ití mɩ́rɔ́.
36 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa-rɔ gɛ nbusúwá tɩḿ tɩrɩ́ŋa ɖɔ́ sɩ tití.»
Yeésu wɛ́nmɛɛdɩ́ Yerusalɛ́ɛm-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 13.34-35 ɖʊɖɔ)
37 «Yerusalɛ́ɛm!
Yerusalɛ́ɛm!
Nyɔ́ɔ́ weení nyángʊ́ʊ anɖébiwá bɩka nyɔ́nÿɔwʊ́ʊ tɩndɩnáa bɔ́ nɛ́,
bʊrɔ nŋɩ́nɩ́-nŋɩ́nɩ́ gɛ mɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ sɩ modúúzi nyébíya ńŋɩnáa konɖóowú wónduuzí kibíya kigelíni-dɛ nɛ́;
amá,
nyéégízi.
38 Bɩlɛ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ wándalɩnáa mɩ́ɩ mɩ́ɖaána.
39 Káma,
ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ kɛtɛngɛrɛ mɩ́dándanáa ma hálɩ wɩ́rɛ wenɖé sɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
“Sám mɔɔ́na kʊ weení ɩgɛrɛŋɛ na Ɖádʊ́ʊ yɩ́ɖɛ-daá nɛ́.”»