Yeésu waazʊ́ʊ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 11.1-11; Lúk 19.28-40; Yʊh 12.12-19 ɖʊɖɔ)
21
1 Sáátɩ wenkí baajʊʊná Yerusalɛ́ɛm sɩ batála Bɛtɩfagée tɛɛbiiyá Olivíyée tɩ́ɩ́nɩ bʊ́ʊ fáráńdɩ́ nɛ́,
ngɛ Yeésu weedíri ɩwanbaaráa nɔɔ́lɛ,
2 ifééri wɛ sɩsɩ:
«Ibó tɛɛbiiyá kɔwɛ mɩ́ɩ́zá-daá nɛ́ kadaá;
mɩ́nnáa baaɖɩ kpangbɔ́ɔ alʊ́ na kobú;
ibóɖi sɩ ɩkɔná ma.
3 A naárʊ waaŋmátɩ mɩ́ɩ natɩ́rɩ,
ibúsi yɩ sɩsɩ:
“Ɖádʊ́ʊ sɔɔlɛ́ɛ sɩ.”
Bánjáŋ beyéle ɩkɛ́ɖɛɛná sɩ.»
4 Bɩɩlá bɩlɛ́ gɛ na wentí anɖébi waaŋmátɩ nɛ́ ikóódi;
tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
5 «Ivééri Siyɔ́ɔnɩ aléeré sɩsɩ:
Bɛɛ́ɛ,
nyɛ́dɛ́ɛ wúro kɛgɛrɛŋɛ nyɔ́jɔ́.
Ɩjɔɔ́ɔ ɖɔyɔɔyɔɔ bɩka ɩgɔjɔɔ́ɔ na kpangbɔ́ɔ alʊ́
na kobú;
fʊ́ńdɩ kpɩ́nɖɛ bɔ́njɔwʊ́ʊ ɖɛ nɛ́ ɖibú.»
6 Ngɛ wanbaaráa woobó bakála wenbí nɔ́ɔ́ Yeésu waaŋmátɩ wɛ nɛ́.
7 Bɔɔgɔ́gɔ́ná kpangbɔ́ɔ na kobú;
ngɛ baalɩzɩ́ bɛdɛ́ɛ kúsúúdi batɩ́nɩ sɩrɔ Yeésu ɩkpa ɩcɔ́ɔ.
8 Ngɛ ɩráa ɖabata bɔwɛ zamɔ́ɔ-daá nɛ́,
bɔɔvɔ bogúsúúdi nɩ́bááwʊ-rɔ;
nɛbɛ́rɛ waajáa cɔ́kɔ́ bɔlɔ nɩ́bááwʊ-rɔ.
9 Wenbá bɔwɛ waazá-daá na wenbá bɔwɛ ɩwɔ́rɔ́ nɛ́,
bóngoó sɩsɩ:
«Sám mɔɔ́na kʊ Ɖáwʊɖa Biyaalʊ́!
Ɩsɔ́ɔ ɩ́ɖʊ́ weení ɩgɛrɛŋɛ na Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá nɛ́ alɩbáráka!
Bása Ɩsɔ́ɔ ɩsɔ́ɔ́dáá bílí‑bílí.»
10 Yeésu waazʊ́ʊ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́,
ngɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá rɩ́ŋa woodulú bɩka ɩráa wɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ:
«Weení gɛ ɩrʊ́ ceení.»
11 Ngɛ zamɔ́ɔ woobúsi sɩsɩ:
«Anɖébi Yeésu,
Nazarɛ́ɛtɩ tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Galilée laadɔ́ɔ-daá nɛ́ ńnɩ́ gɛ.»
Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ kpɩná yamɖáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 11.15-19; Lúk 19.45-48; Yʊh 2.13-22 ɖʊɖɔ)
12 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yeésu waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá ɩɖɔ́ɔ wenbá barɩ́ŋa bánÿám yáá bánmʊ́ʊ kpɩná ńna nɛ́.
Wɛɛvɛdɩ́ liide-gɛɛráa-dɛ́ɛ tébíriwá na avówa kʊ́fʊlʊmá yamɖáa-dɛ́ɛ kpelásɩ.
13 Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ:
“Sɩ bayáa máɖaána gɛ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ sɛ́ɛ́dɩ ɖaána,”
amá,
mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́bɩ́sɩ́ná kɛ ŋmɩɩláa ɖaána.»
14 Ngɛ njɛma na nʊvɔ́-dɩnáa woogóduu Yeésu-jɔ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá,
ngɛ waawáázɩ wɛ.
15 Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Mará wɩlɩɖáa baana bítí-tɩmɛ́ Yeésu waalá nɛ́,
na nŋɩ́nɩ́ bíya wóngoó sɩsɩ:
«Sám mɔɔ́na kʊ Wúro Ɖáwʊɖa Biyaalʊ́,»
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá nɛ́,
ngɛ bɛɛyɛ́ɛ baaná.
16 Ńna gɛ bɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Nyáánɩ́ɩ wentí bánŋmatɩ́ nɛ́?»
Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ɩɩ́n,
kɛtɛngɛrɛ mɩ́dákala tá wentí baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ tɔ́m tákaraɖá-daá sɩsɩ:
“Nyáálá hálɩ bɩkpɛdɩ́na bíya kúmuúsi na áfʊlʊmáa wánzám nya” nɛ́?»
17 Ngɛ Yeésu waalɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá iyéle wɛ ńna ɩɖɛ́ɛ Betáániya ikóɖóo.
Yeésu waalá figíyée tɩɩwʊ́ nakɩ́rɩ láálɩ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 11.12-14, 20-24 ɖʊɖɔ)
18 Kiivé tɛ́ɛrɛ́ waalɩ́ɩ wángabɩsɩ́ tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́,
ngɛ nyɔɔ́sɩ waalá yɩ.
19 Waana figíyée tɩɩwʊ́ nakɩ́rɩ nɩ́bááwʊ-jɔ́ nɛ́,
ngɛ woodúu kɩjɔ́,
amá,
idoyuú nabʊ́rʊ,
asée fáádɩ riké.
Ńna gɛ wɔɔdɔ́ kɩ sɩsɩ:
«Kɛtɛngɛrɛ ńdándaɖʊ́ʊ bíya ɖʊɖɔ.»
Ńna‑ńna gɛ figíyée tɩɩwʊ́ waawɩ́lɩ.
20 Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bɩɩlá wɛ bítí bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩɩlá gɛ ńna‑ńna kɩḿ,
tɩɩwʊ́ waajáŋ kɩwɩ́lɩ.»
21 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ a mɩ́ɩ́vá toovonúm bɩka mɩ́dálá síka,
bɩdɛkɛ́ɛ wenbí máálá figíyée tɩɩwʊ́ nɛ́ biriké gɛ sɩ ɩlá,
amá,
báa mɩ́ɩ́dɔ́ bʊ́ʊ kɩna sɩsɩ:
“Kpɛzɩ́ nyádɩ ńna nzála tenkú-daá,”
bɩ́nlám bɩlɛ́.
22 Wenbí bɩrɩ́ŋa sɩ ɩbɔ́ɔ́zɩ sʊlʊ́ńdɩ-daá na toovonúm fáa nɛ́,
mínÿuúu bɩ.»
Lé gɛ Yeésu-dɛ́ɛ yíko waalɩɩná
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 11.27-33 na Lúk 20.1-8 ɖʊɖɔ)
23 Yeésu waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa woogóduu ɩjɔ́ sáátɩ wenkí wánwɩlɩ́ɩ nɛ́ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Na yíko wenkí gɛ nyánlanáa tɩmɛ́ ana.
Ngɛ weení waava ná nya yíko kɩḿ.»
24 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mɔ́nbɔɔzɩ́ mɩ́ɩ tɔ́m kʊ́ɖʊńtɩ kóŋ́;
a mííbúsi ma tɩ,
mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ménveerím mɩ́ɩ weení waava ma bɩdɛ́ɛ yíko nɛ́.
25 Weení weegédíri ná Yaayá ɩkɔ́nɩ ilíri ɩráa lɩ́m-daá ɩsɔ wɛ túúbá lɩ́m.
Ɩsɔ́ɔ yáá ɩráa.»
Ngɛ baala ná ɖamá sááwʊ́ra bɔtɔ́ ɖamá sɩsɩ:
«A ɖɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ,
wɔ́ndɔ́m ɖáa sɩsɩ:
“Ngbaalá mɩ́dálá yɩ yaraɖá.”
26 A ngʊ́ ɖɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ ɩráa,
zamɔ́ɔ ténÿelí ɖáa,
káma,
barɩ́ŋa beeɖéézi sɩsɩ Yaayá kɛ́ɛ anɖébi gɛ.»
27 Ngɛ boobúsi Yeésu sɩsɩ:
«Ɖádátɩ́lɩ́ weení weegédíri yɩ nɛ́.»
Ńna gɛ Yeésu ɖʊɖɔ wɔɔdɔ wɛ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ médénveeri mɩ́ɩ yíko wenkí mánlanáa tɩmɛ́ ana nɛ́.»
Caáwʊ naárʊ na ibíya lɛ́ɛ́nɩ́ bɔdɔ́m
28 «Mɩ́nmaazɩ́ sɩsɩ wé,
tɔ́m tɩna tɩrɔ.
Ɩrʊ́ naárʊ wɛná na bíya abaaláa nɔɔ́lɛ.
Woogóduu kaɖaa ńnɩ́-jɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
“Mebiyaalʊ́,
sinje bo víinyi fɔɔ́-daá ngála tɩmɛ́rɛ.”
29 Ɩlɛ́ woobúsi yɩ sɩsɩ:
“Módónbolí.”
Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ waalá mányɩ lé ɩkʊrʊ́ ɩɖɛ́ɛ fɔɔ́.
30 Caáwʊ woogóduu sɩɩlɛ ńnɩ́-jɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ tɔ́m kʊ́ɖʊńtɩ tɩḿ nɔ́ɔ́.
Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi yɩ sɩsɩ:
“Mónboɖé,
baabá,”
amá,
idobó.
31 Bɛlɛ́ɛ́nɩ́ bɔlɔwʊtáá,
weení waala ná bajaa-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m.»
Ngɛ boobúsi sɩsɩ kaɖaa ńnɩ́.
Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ tikée mʊʊráa na wásangarɩ́wá wɛ́ndɛ́ɛ mɩ́ɩ nɩ́bááwʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
32 Káma,
Yaayá wɔɔgɔ́nɩ ɩwɩ́lɩ mɩ́ɩ nɩ́bááwʊ toovonúm ńgɩ,
amá,
mɩ́dálá yɩ yaraɖá.
Amá,
tikée mʊʊráa na wásangarɩ́wá waalá yɩ yaraɖá.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́,
na bɩrɩ́ŋa mɩ́ɩ́ná bɩlɛ́ nɛ́,
mɩ́dálá túúbá ɩlá yɩ yaraɖá.»
Tɩmɛlanɖáa kɩdaavéénínáa-dɛ́ɛ tɔmgɛɛzɩrɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 12.1-12 na Lúk 20.9-19 ɖʊɖɔ)
33 «Iwélesi tɔmgɛɛzɩrɛ neɖére ɖʊɖɔ.
Fɔɔ́-dʊ́ʊ naárʊ wooɖuu ná víinyi tiyísi,
ngɛ waalá kárɔɔ́ ɩmɩlɩná ɩvɔɔ́,
ɩbáa lénlé bánnyaazɩ́ víinyi bíya nɛ́,
ɩma lénlé fereɖáa wɔ́njɔwʊ́ʊ na befére nɛ́,
buwóro.
Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ fɔɔ́ kɛḿ icéle wenbá bánvarɩ́m víinyi nɛ́ bɩka ɩɖɛ́ɛ nɩ́bááwʊ.
34 Víinyi bíya kɔrɩ́ɩ-dɛ́ɛ sáátɩ waadála nɛ́,
ngɛ weedíri ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa wenbá bánvarɩ́m víinyi nɛ́ bɔjɔ́ sɩsɩ bóbo bakámʊ́ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ ńbɩa bɔkɔ́gɔ́ná ɩmʊ́.
35 Amá,
wenbá bánvarɩ́m víinyi nɛ́,
beegbí ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa;
baabá bamá kʊ́ɖʊḿ,
ngɛ baagʊ naárʊ,
bɩka bɔyɔ́ɔ naárʊ bɔ́ ɩsɩ́.
36 Ngɛ fɔɔ́-dʊ́ʊ weedétirí bɔwʊtá-dɩnáa nɛbɛ́rɛ.
Bɛlɛ́ bɔɔɖɔ́ɔ bɛcɛzɩ́ kaɖaa ńba.
Wenbí nɔ́ɔ́ baalá kaɖaa ńba nɛ́ gɛ baadálaḿ wɛ.
37 Kegbiirinɔ́ɔ-dɛ́ɛ nɛ́,
fɔɔ́-dʊ́ʊ weedíri ibiyaalʊ́.
Ilomaazɛ́-daá sɩsɩ:
“Bánɖʊ́ʊ mebiyaalʊ́ gírímá.”
38 Amá,
wenbá bánvarɩ́m víinyi nɛ́,
baana biyaalʊ́ʊ nɛ́,
ngɛ bɔɔdɔ́ ɖamá sɩsɩ:
“Tííbí-dʊ́ʊ nbɩlɛ́!
Ɩgɔ́nɩ!
Ɖɩ́kʊ́ yɩ bɩka ɖɩkpɔ́ɔ tííbí.”
39 Ngɛ beegbí yɩ balɩɩná víinyi fɔɔ́ wɔ́rɔ́ bakágʊ́.
40 Bɩlɛ́ nɛ́,
a víinyi fɔɔ́-dʊ́ʊ wɔɔgɔ́nɩ,
nŋɩ́nɩ́ gɛ wánlám wenbá bánvarɩ́m víinyi nɛ́.»
41 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Wénÿelíi bakʊ kánnyáázɩ sɩḿ;
ɩ́dánnɩɩ bagʊnyɔḿ,
na ɩkpɔ́ɔ víinyi fɔɔ́ icéle kɩ́faláa.
Na a víinyi bíya kɔrɩ́ɩ waadála,
bɛlɛ́ bɔkɔ́gɔ́ná ɩdɛ́ɛ ńbɩ.»
42 Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Kɛtɛngɛrɛ mɩ́dákala tá tɔ́m tɩna baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́ gɛ?
Tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
“Bʊ́ʊ́rɛ wenɖé maaráa weegízi ɖɛ nɛ́,
ɖɩɩbɩsɩ ná cʊnbʊʊrɛ-daá bʊ́ʊ́rɛ
Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ waala ná bɩlɛ́.
Mááɖé kʊ́bɔńgɩ gɛ bɩgɛ́ɛ ɖáa.”
43 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ bʊrɔɔzɩ́,
bɛ́nlɛɛ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ mɩ́jɔ́ becéle yíri nakɩ́rɩ wenkí kɩ́nlám lakásɩ kazɔ́ɔ ńzɩ nɛ́. [
44 Weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩsála bʊ́ʊ́rɛ ɖɩḿ ɖɩrɔ nɛ́,
wánbʊʊ́rɩ,
a ngʊ́ ɖɩɩzála weení-rɔ nɛ́,
ɖɩ́nnaḿ yɩ.]»