Weení ɩgɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 9.33-37 na Lúk 9.46-48 ɖʊɖɔ)
18
1 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ gɛ wanbaaráa woogóduu Yeésu-jɔ́ bɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Weení gɛ kʊ́bɔnɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.»
2 Ngɛ Yeésu waayáa bú naárʊ ɩkɔná yɩ bɔlɔwʊtáá
3 ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ a mɩ́dɛkɛ́ɛ ɩbɩ́sɩ nyazɩ bíya,
mɩ́dánzʊʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
4 Bɩlɛ́ nɛ́,
weení wánvʊʊzɩ́ ɩdɩ nyazɩ bú ceení nɛ́,
wónÿuúu kʊ kʊ́bɔńdɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
5 Weení waamʊ bú ńŋɩnáa ceení ɩgɔ́ńdɩ mɔ́rɔ́ɔ́zɩ́ nɛ́,
mádɩtɩŋa gɛ waamʊ.»
Yeésu ɩbá wánbasɩ́ wenbá bénÿelíi ɩwanbaaráa wánÿɩsɩ́ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 9.42-48 na Lúk 17.1-2 ɖʊɖɔ)
6 «Weení rɩ́ŋa sɩ iyéle bíya bana baava ma toovonúm nɛ́ badaá naárʊ ɩlá alaháácɩ́ nɛ́,
a baadaná bʊdʊ́ʊ lowú namɩ́rɛ kʊ́bɔńɖɛ bɔlɔ tenkú-daá,
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí.
7 Nbusú ɖamáa na nya ɖúúlínya,
ńŋɩnáa nyénÿelíi ɩráa wánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɛ́!
Wenbí bínÿelíi na ɩrʊ́ ɩyɩ́sɩ nɛ́,
tɛ́ndɛŋ́ kɛtɛngɛrɛ,
amá,
nbusú na weení wénÿelíi ɩrɔwʊ́ ɩyɩsɩná Ɩsɔ́ɔ nɛ́.
8 A bɩgɛ́ɛ nyánʊ́ʊ́nɩ yáá nyɔ́nʊvɔ́rɛ wénÿelíi kʊ gɛ nyánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ,
cɛ ɖɛ nbɛ́ɖɩ bolíni;
káma,
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí nzʊ́ʊ arɩjáńna-daá nʊ́ʊ́nɩ yáá nʊvɔ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ fɛ́yɩ́,
bɩkɩlɩ ná nyánʊ́ʊ́zɩ lɛ́ɛ́nɩ́,
yáá nyɔ́nʊvɔ́ lɛ́ɛ́nɩ́ wɛ bɩka nzʊ́ʊ azáába nimíni ɩ́dánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́ ɩdaá.
9 A nyáázɩ́rɛ wénÿelíi kʊ gɛ nyánÿɩsɩnáa Ɩsɔ́ɔ,
lɩzɩ́ ɖɛ nbɛ́ɖɩ bolíni;
bɩjɔɔ́ɔ sóńcí nzʊ́ʊ arɩjáńna-daá na ɩzɩ́rɛ kʊ́ɖʊńɖɛ bɩkɩlɩ ná alɛ́ɛ́nɩ́ awɛ bɩka nzʊ́ʊ azáába nimíni ɩ́dánɖɩḿ kɛtɛngɛrɛ nɛ́ ɩdaá.»
Fée wɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́ ɩdɛ́ɛ tɔmgɛɛzɩrɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Lúk 15.3-7 ɖʊɖɔ)
10 «Ɩlá laakáarɩ.
Ɩ́kɛkpɛɛná bíya bɛḿ badaá naárʊ,
káma,
ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ báa sáátɩ wenkí bɛdɛ́ɛ malááyɩ́kawá sɩ́ŋɛ́ɛ Majaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ waazá-daá gɛ.
11 [Káma,
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɔɔgɔ́nɩ gɛ sɩ ɩlɛ́ɛ wenbá bɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́.]
12 Mɩ́nmaazɩ́ sɩsɩ wé tɔ́m tɩna sɩ mɛgɛ́ɛ́zɩ mɩ́ɩ tɩ ɖɔ́ nɛ́ tɩrɔ.
A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ ɩrʊ́ wɛná fééni nɩɩ́nʊ́wá,
ngɛ tɩdaá kʊ́ɖʊḿ wɛɛdɛlɛ́ŋ,
ídénÿelí nɩɩ́nʊ́wá kʊ́ɖʊḿ fɛ́yɩ́ tɩna bʊ́ʊ-rɔ ɩɖɛ́ɛ ɩkájaa weení wɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́?
13 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ a bɩgɛ́ɛ waana yɩ,
ɩdɛ́ɛ wenbi‑niíni fée kʊ́ɖʊḿ ɩmʊ́ ɩrɔ wángɩlɩ́ɩ nɩɩ́nʊ́wá kʊ́ɖʊḿ fɛ́yɩ́ tɩɩganáa rɩ́ŋa tɩdɛtɛlɛ́ŋ nɛ́-rɔ.
14 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ Mɩ́jaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ tánjaa sɩsɩ bíya bɛḿ badaá báa kʊ́ɖʊḿ ɩtɛlɛ́ŋ.»
Nŋɩ́nɩ́ bɩmɔɔ́na bɔnyɔ́ɔ́zɩ tɔ́m nɛ́
15 «A bɩgɛ́ɛ ngoobúa waayɩsɩná nya,
bo ɩjɔ́ nvééri yɩ ɩdɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ nyána yɩ mɩ́lɛ́ɛ́nɩ́.
A waanɩɩná nya itísi sɩsɩ waayɩ́sɩ,
nyáábɩ́sɩ́ná yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ-daá nbɩlɛ́.
16 Amá,
a ɩdanɩɩná nya,
kpɔɔ ɩrʊ́ kʊ́ɖʊḿ yáá nɔɔ́lɛ ibó ɩna yɩ.
Ńna nɛ́,
nyóóyúú seríya-dɩnáa nɔɔ́lɛ yáá noódoozo ɩnyɔ́ɔ́zɩ tɔ́m ńŋɩnáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m waaŋmátɩ nɛ́.
17 A weegízi ɩdanɩɩná wɛ,
feeri Krísto-dɛ́ɛ Koduuziya.
A bɩlɛ́ gɛ weegízi ɩdanɩɩná Krísto-dɛ́ɛ Koduuziya,
ɩ́bɩsɩ nya nyazɩ weení waasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ yáá tikée mʊʊrʊ́.
18 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ wenbí rɩ́ŋa sɩ ɩfɔ́kɩ bɩ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ cé nɛ́,
bɔ́nvɔkɩ́ bɩ ɩsɔ́ɔ́dáá;
wenbí rɩ́ŋa sɩ ibóɖi bɩ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ cé nɛ́,
bónboɖí bɩ ɩsɔ́ɔ́dáá.
19 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm ɖʊɖɔ sɩsɩ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ cé,
a mɩ́dáá nɔɔ́lɛ waalá nɔɔ́ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ,
ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ báa wenbí,
Majaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ wánváa wɛ bɩ.
20 Káma,
lénlé ɩráa nɔɔ́lɛ yáá noódoozo woodúúzi na máyɩ́ɖɛ-daá nɛ́,
mɔ́wɛ bɔlɔwʊtáá.»
Weení ɩ́dɛ́njɛḿ ɩrɔwʊ́ nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m
21 Ngɛ Pétro woogóduu Yeésu-jɔ́ ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
a mogoobú wánÿɩsɩnáa ma,
bʊrɔ nŋɩ́nɩ́ gɛ mɛ́njɛ́m yɩ.
Hálɩ bʊrɔ lʊbɛ yáá wé.»
22 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɔ́dɔ́tɔ́ nya sɩsɩ hálɩ bʊrɔ lʊbɛ,
amá,
hálɩ niídoozo na saaláa bʊrɔ lʊbɛ.
23 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ bɛ́ngɛɛzɩnáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ nyazɩ wúro weení waayáa ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa sɩsɩ bɔ́kɔnɩ batɩ́ ɩmʊ́ kɩmɛ́ beeɖi ɩmʊ́ nɛ́.
24 Waabáázɩ nɛ́ gɛ bɔɔgɔná yɩ ɩrʊ́ naárʊ ɩlɛ́ ɩgɩmɛ́rɛ kɛ́ɛ liideé tuutúúma.
25 Ɩvɛ́yɩ́na liideé sɩ ɩfɛ́rɛ kɩmɛ́rɛ nɛ́,
ngɛ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ waava wɛ́ɖɛ sɩsɩ báya yɩ ɩ́na ɩɖɛɛlʊ́,
na ibíya na wenbí bɩrɩ́ŋa bɔwɛná nɛ́ bɛfɛ́rɛ ɩgɩmɛ́rɛ.
26 Ńna gɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ wɛɛjɛ́ ɩsála kʊ́bɔnɩ́ ɩzá-daá ɩɖʊná-rɔ wɔ́ndɔ́m yɩ sɩsɩ:
“Ɖiná ma suúru,
mɛ́nvɛrɩ́ɩ nya bɩrɩ́ŋa.”
27 Bɩɩlá ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ kʊnyɔḿ,
ngɛ wɛɛjɛ́ yɩ ɩgɩmɛ́rɛ iyéle yɩ ɩɖɛ́ɛ.
28 Bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ wánlɩɩ́ nɛ́,
ngɛ waana ɩɖɔndɩnáa ɩ́na wɛ bánlám tɩmɛ́rɛ nɛ́ badaá naárʊ,
ɩlɛ́ weeɖi yɩ kɩmɛ́rɛ liideé cʊ́kɔyɔ́ɔ.
Ngɛ weegbí yɩ wánŋmɩrɩ́ɩ ilowú bɩka wɔ́ndɔ́m yɩ sɩsɩ:
“Fɛrɛ ma mágɩmɛ́rɛ.”
29 Ngɛ ɩɖɔndɩ wɛɛjɛ́ ɩsála ɩnʊvɔ́-dɛ wánvɩnɩ́ yɩ sɩsɩ:
“Ɖiná ma suúru,
mɛ́nvɛrɩ́ɩ nya.”
30 Amá,
ɩlɛ́ weegízi.
Wooboná yɩ gɛ bɔtɔ sáráka sɩsɩ asée wɛɛvɛ́rɛ ɩmʊ́ ɩgɩmɛ́rɛ.
31 Ɩɖɔndɩnáa waana wenbí bɩɩlá nɛ́,
bɛlɛ́ baabá basʊ́ʊ kaanɩŋá.
Ngɛ boobó befééri bagʊ́bɔnɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa bɩɩlá nɛ́.
32 Ńna gɛ ɩgʊ́bɔnɩ́ weeyéle bɔkɔná yɩ,
ngɛ weevééri yɩ sɩsɩ:
“Nyɛ́gɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ kidaavéénúu;
mɛ́ɛ́jɛ́ nya nyágɩmɛ́rɛ ɖɩna ɖɩrɩ́ŋa gɛ,
káma,
nyáávɩ́nɩ ma sɩsɩ mɛ́jɛ nya.
33 Bɩdɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ńnɩ́ɩ nɖɔndɩ kʊnyɔḿ ńŋɩnáa máánɩ́ɩ nyágʊnyɔḿ nɛ́?”
34 Ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ waabá ɩyɛ́ɛ baaná.
Ngɛ weeyéle boboná yɩ sáráka baɖʊ yɩ tɩmɛ́ ɖóni‑ɖóni ńná sɩsɩ hálɩ ɩfɛ́rɛ ɩgɩmɛ́rɛ rɩ́ŋa.
35 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ Majaa weení ɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ sɩ ɩlá mɩ́dáá báa weení,
a ɩ́dɛ́njɛḿ igoobú bɩtála iwenbiré-daá.»