Farawʊ́na-dɛ́ɛ ɖoozá wooɖóózi nɛ́
41
1 Bɩɩlá bɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ nɛ́,
ngɛ Farawʊ́na tɩtɩŋa wooɖóózi ɖoozire neɖére.
Wooɖóózi sɩsɩ ɩmʊ́ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ bɛdɛ́ɛ buwá kʊ́bɔńga-jɔ́.
2 Ngɛ waana náánɩ fɩ́ya ńdɩ tɩɩbá tikíi nɛ́ lʊbɛ waagálɩɩ lɩ́m-daá tɩkɔ́nɩ kpaam-rɔa tɩ́ndɔwʊ́ʊ nyɩ́ɩ́dɩ.
3 Bɩɩgɔ́nɩ bɩtásɩ cʊ́kɔ nɛ́,
ngɛ náánɩ bɔɔrásɩ lʊbɛ tɩɩbá tɩwɩláa nɛ́ ɖʊɖɔ waagálɩɩ lɩ́m bɩḿ bɩdaá tɩkɔ́nɩ tɩsɩ́ŋ tɩɩganáa-jɔ́.
4 Ngɛ tɩɩjáŋ tɩsɛlɩ́ náánɩ kíkiidíti lʊbɛ tɩna tɩtɔ́ɔ.
Waajáŋ iɖóózi bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛnyɛ́ ifé.
5 Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ waabáázɩ ɖóm.
Ngɛ woodóɖoozi sɩsɩ mɩ́lɛ kʊ́ɖʊńɖɛ waaɖʊ mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ fɩ́ya ńdɩ tɩjɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ nɛ́ lʊbɛ nɔɔ́ kʊ́ɖʊḿ.
6 Ngɛ neɖére ɖʊɖɔ-rɔɔzɩ́ nɛ́,
mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ lʊbɛ kpáfʊ́ʊ́rɩ́nɩ tɩwɩláa nɛ́ gɛ ɖɩlɛ́ ɖɩɩɖʊ nɔɔ́ kʊ́ɖʊḿ;
wɩlɩ́ŋa-dɛ́ɛ fefelimá waawɩlɩsɩ ná yɛ.
7 Ngɛ mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ kpáfʊ́ʊ́rɩ́nɩ tɩna tiilí tɩɩganáa fɩ́ya ńdɩ.
Bɩɩjáŋ bɩlá bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ wúro weevé,
ngɛ waana sɩsɩ ɩwɛ wónɖoozí gɛ.
8 Kiivé nɛ́,
ɖoozá amʊ́ aagʊ́sɩ ɩlaakáarɩ,
ngɛ waayáa Mɩ́sɩra rɩ́ŋa-dɛ́ɛ síhíri-dɩnáa na kɩdɛ́ɛ tɩlɩ́ɖa.
Bɛlɛ́ bɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ yɛ bɩlɛ́ ɩtɩ́ ifééri wɛ.
Amá,
badabɩ́ɩ́zɩ balɩzɩ́ yɩ ɖoozá amʊ́ agutoluú.
9 Ńna gɛ sʊlʊm-ɖʊʊráa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wɔɔdɔ́ wúro sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
sinje mɔ́zɔɔlɛ́ɛ madɩ́ nya taalɩ́wá natɩ́rɩ máálá bɩɖɛ́ɛ nɛ́.
10 Wɩ́rɛ,
nyɛ́ɛ́yɛ́ɛ baaná ndɔ́ bɔkpɔ́ɔ mána nyɛ́dɛ́ɛ kpɔ́nɔ́ lanɖáa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ bɔtɔ fereɖáa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ sáráka-daá.
11 Ɖɔ́wɛ ńnaamʊ́ gɛ wɩ́rɛ nuvoowú kʊ́ɖʊmʊ́ʊ-daá,
ɖɛ́lɛ́ɛ́nɩ́ ɖóóɖóózi.
Ngɛ báa awéní-dɛ́ɛ ɖoozire na ɖugutoluú.
12 Ɖɔ́wɛ sáráka-daá ńna nɛ́,
ɖána bú afobú Éburu ńnɩ́ naárʊ gɛ;
ɩgɛ́ɛ fereɖáa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ yoḿ gɛ.
Ngɛ ɖɔ́ɔ́gbɔ́ɔ ɖɛ́dɛ́ɛ ɖoozá ɖɩtɩ́ ɖifééri yɩ.
Ngɛ waalɩzɩ́ ɖáa báa weení-dɛ́ɛ ńɖɛ kutoluú.
13 Wenbí waaŋmátɩ ifééri ɖáa nɛ́,
bɩlɛ́ gɛ bɩɩlá nɔ́ɔ́.
Waavʊ́ńveeri ma sɩsɩ bánbɩsɩnáa ma mádɩmɛ́rɛ-daá;
bɩlɛ́ bɩɩla ná ɖɔ́.
Wenbí ɖʊɖɔ weedéfeeri lí ńnɩ́ nɛ́,
bɩlɛ́ bɩɩla ná,
bosúsi yɩ.»
Ísifu wánlɩzɩ́ɩ Farawʊ́na-dɛ́ɛ ɖoozá kutoluú
14 Wúro waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ weedíri sɩsɩ bákalɩzɩ́ Ísifu sáráka-daá bɔkɔná.
Ńna‑ńna gɛ baagálɩ́zɩ́ Ísifu bafʊ́ yɩ,
bɛkɛ́ɛ yɩ kpɩná.
Bɩɩdɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔgɔ́nɩ ɩsɩ́ŋ wúro ɩzá-daá.
15 Ńna gɛ wúro weevééri Ísifu sɩsɩ:
«Ɖoozire neɖére gɛ móóɖóózi;
amá,
naárʊ tabɩ́ɩ́zɩ ifééri ma ɖugutoluú.
Ngɛ beevééri ma sɩsɩ báa ɖoozire wenɖé gɛ beevééri nya,
nyɔ́ɔ́ nyánbɩɩzɩ́ nlɩzɩ́ ɖugutoluú.»
16 Ngɛ Ísifu sɩsɩ:
«Aayɩ́,
bɩdɛkɛ́ɛ mɔ́ɔ́,
Ɩsɔ́ɔ wánbɩɩzɩ kʊ ɩlɩzɩ́ nya nyóɖoozire kutoluú bɩsáa.»
17 Ngɛ wúro waadɩ́ ifééri yɩ sɩsɩ:
«Móóɖóózi sɩsɩ mázɩ́ŋɛ́ɛ ɖɛ́dɛ́ɛ buwá kʊ́bɔńga-jɔ́ gɛ
18 mááná náánɩ fɩ́ya ńdɩ tɩɩbá tikíi nɛ́ lʊbɛ waagálɩɩ buwá kɛḿ kadaá tɩ́ndɔwʊ́ʊ nyɩ́ɩ́dɩ kpaam-rɔ.
19 Bɩɩdásɩ nɛ́,
náánɩ natɩ́rɩ lʊbɛ ɖʊɖɔ waagálɩɩ buwá kɛḿ kadaá tɩkɔ́nɩ tɩsɩ́ŋ tɩɩganáa-jɔ́.
Náánɩ tɩḿ,
tɩɩbá gɛ tɩjɔɔ́ɔ bɔɔrásɩ,
bɩka tɩjɔɔ́ɔ mʊwá;
mádanáá ta náánɩ ɩŋmɩ́ɩ bɩlɛ́ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-daá.
20 Ngɛ náánɩ tɩḿ tɩɩzɛlɩ́ náánɩ fɩ́ya ńdɩ tɩɩɖáa kalɩɩ́ nɛ́ tɩtɔ́ɔ.
21 Na bɩrɩ́ŋa tɩɩdɔ́ɔ náánɩ fɩ́ya ńdɩ tɩḿ nɛ́,
bɩdanvɛ́yɩ́ sɩ tɩɩdɔ́ɔ nabʊ́rʊ,
bɩlɛ́ gɛ tɩdɛɛzɩwɩláa.
Bɩɩjáŋ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ mɛ́ɛ́nyɛ́ mevé.
22 Bɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ máádábaazɩ ɖóm.
Ngɛ móódóɖoozi ɖʊɖɔ sɩsɩ mááná mɩ́lɛ waaɖʊ mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ lʊbɛ fɩ́ya ńdɩ tɩjɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ nɛ́.
23 Ngɛ neɖére ɖʊɖɔ waaɖʊ mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ kpáfʊ́ʊ́rɩ́nɩ fefelimá waawɩ́lɩsɩ yɛ nɛ́ lʊbɛ.
24 Ngɛ mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ kpáfʊ́ʊ́rɩ́nɩ tɩḿ tɩɩzɛlɩ́ fɩ́ya ńdɩ tɩɩganáa tɩcáŋ tilí.
Mɛ́dɛ́ɛ ɖoozire sɩɩlɛ ńɖɛ nbɩlɛ́.
Ɖoozá ana ɖɔ́ móóɖóózi yɛ nɛ́,
máńɖɩ́ḿ yɛ mevééri mɛ́dɛ́ɛ síhíri-dɩnáa,
amá,
badaá naárʊ tabɩ́ɩ́zɩ ifééri ma agutoluú.»
25 Ngɛ Ísifu woobúsi sɩsɩ:
«Wúro,
nyɛ́dɛ́ɛ ɖoozá ana alɛ́ɛ́nɩ́,
agutoluú kɛgɛ́ɛ kʊ́ɖʊńbɩ gɛ.
Ɩsɔ́ɔ waawɩ́lɩ nya wenbí sɩ ɩlá bɩ nɛ́ gɛ.
26 Nyááná náánɩ fɩ́ya ńdɩ lʊbɛ tɩna na mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ fɩ́ya ńdɩ lʊbɛ tɩna?
Bɩgɛ́ɛ kʊ́ɖʊńbɩ gɛ.
Bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ nbɩlɛ́;
bɩlɛ́ nɛ́,
ɖoozire kʊ́ɖʊńɖɛ gɛ.
27 Bɩɩga náánɩ lʊbɛ bɔɔrásɩ tɩɩganáa na mɩlɩzɛnɖɩ́nɩ fefelimá waawɩ́lɩsɩ yɛ bɩlɛ́ nɛ́,
bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ ɖʊɖɔ nbɩlɛ́;
amá,
bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ bɩ́ɩ́zɩ kɛ́ɛ nyɔɔ́sɩ bɩ́ɩ́zɩ gɛ.
28 Bɩlɛ́ bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
kʊ́bɔnɩ́,
tɩnáábɩ́lɛ́ méévééri nya sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ wánwɩlɩ́ɩ nya wenbí sɩ ɩlá nɛ́ gɛ.
29 Nyááná bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ kaɖaa ńzɩ sɩgɛrɛŋɛ ɖɔ́ nɛ́,
fɔɔnɔ́ɔ-dɛ́ɛ bɩ́ɩ́zɩ nbɩlɛ́ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-daá.
30 Amá,
fɔɔnɔ́ɔ-dɛ́ɛ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ sɩḿ sɩwɔ́rɔ́,
nyɔɔ́sɩ kʊ́bɔńzɩ wánzʊʊ́ tɛ́ɛ́dɩ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ.
Nyɔɔ́sɩ-dɛ́ɛ bɩ́ɩ́zɩ sɩḿ sínÿelíi ɩsɔ́ɔ mɩ́dɛ́ɛ fɔɔnɔ́ɔ kɛlɛ́.
Nyɔɔ́sɩ sɩḿ sínnuudí tɛ́ɛ́dɩ.
31 Sɩ́nbá sɩcáárɩ hálɩ ɩráa ɩsɔɔná sɩsɩ kɛtɛngɛrɛ fɔɔnɔ́ɔ waazɩ́ŋ kalá.
32 Nyɛ́dɛ́ɛ nyóóɖóózi nabʊ́lɛ bɩlɩ́ɩ ɖamá wánwɩlɩ́ɩ sɩsɩ wenbí Ɩsɔ́ɔ waazɩ́ɩ sɩ ɩlá nɛ́,
bídénleeri wɛ́ndɛ́m ɩlá bɩ.
33 Bɩlɛ́ nɛ́,
kʊ́bɔnɩ́,
kpɛdɩ́ njáa ɩrʊ́ áséńsí-dʊ́ʊ ngbɔ́ɔ bɩna bɩdɩmɛ́rɛ nɖʊ wɛndɛ́;
ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩwɛná yíko Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔ,
34 na nlɩzɩ́ sɩbaabɩwá ɖʊɖɔ;
bɛlɛ́ badɩmɛ́rɛ gɛ fɔɔnɔ́ɔ sáátɩ,
bekíli befééri Mɩ́sɩra ńba batára báa awéní-dɛ́ɛ kíɖíídi nabʊ́nʊ́wá,
bokúu kʊ́ɖʊńbɩ,
35 bamáárɩ kíɖíídi fɔɔnɔ́ɔ sáátɩ.
Bakáa mɩlá ɖamɩ́nɩ-daá tɛ́ɛ́dɩ kʊ́bɔńdɩ-daá basɩ́ɩ azíya,
bɩka bɩrɩ́ŋa bʊwɛ nyɛ́ńdɛ́.
36 A baalá bɩlɛ́,
Mɩ́sɩra wooyuú kíɖíídi baɖáŋ nyɔɔ́sɩ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ sɩgɛrɛŋɛ nɛ́;
bɩka nyɔɔ́sɩ tándasʊʊ tɛ́ɛ́dɩ bɩkʊ ɩráa rɩ́ŋa.»
Ísifu waabɩ́sɩ Farawʊ́na-dɛ́ɛ tɩmɛlanɖʊ́ kʊ́bɔnɩ́
37 Wúro na ɩdɛ́ɛ sɩbaabɩwá baanɩ́ɩ Ísifu-dɛ́ɛ lomaazɛ́ ana nɛ́,
aabá alá wɛ kazɔ́ɔ páá.
38 Ńna gɛ wúro wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́ɩ́ná ɩrʊ́ ceení,
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa-dɛ́ɛ ɖóni wɛ ɩrɔ.
Lé gɛ sɩ ɖukúti ɖɩkáná ɩrʊ́ ceení taká.»
39 Ngɛ wúro weevééri Ísifu sɩsɩ:
«Wenbí ńŋɩnáa Ɩsɔ́ɔ waabɩ́ɩ́zɩ ifulúsi nyáázá ndɩlɩ́ tɩna tɩrɩ́ŋa ɖɔ́ nɛ́,
ɖódókúti ɖɩna áséńsí-dʊ́ʊ naárʊ ɩwɛná tɩlɩ́ɩ ɩtála nya.
40 Bɩlɛ́ nɛ́,
ménjelíi nya tɛ́ɛ́dɩ-dɛ́ɛ kʊ́bɔńdɩ.
Mɛ́dɛ́ɛ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ ɩráa rɩ́ŋa sɩ banɩ́ɩ gɛ bofu nyɔ́nɔ́ɔ́.
Mɛ́dɛ́ɛ kowuro-gbelé gɛ sɩ magɩlɩ ná nya.»
41 Farawʊ́na wɔɔdɔ́ Ísifu sɩsɩ:
«Máává nya yíko Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔɔzɩ́.»
42 Ngɛ waalɩzɩ́ ɩdɛ́ɛ kowúrátɩ ketéreniiká ɩnʊ́ʊ́nɩ-daá,
ɩkpɔ́ɔ ɩɖʊ Ísifu niiká.
Ngɛ weejéle yɩ kowuro-dóko isúu;
ɩkpɔ́ɔ siká kejiya ɩɖʊ ilowú-dɛ.
43 Bɩɩdɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ ɩkpa awéńja túúruú wenkí kuvóo ɩmʊ́ wúro-dɛ́ɛ ńgɩ nɛ́,
bɩka ɩráa tɛ́ɛ yɩ nɩ́bááwʊ bóngoó sɩsɩ:
«Izóm adɛ,
izóm adɛ.»
Tɔ́ɔ,
bɩlɛ́ gɛ wúro waazɩ́ɩ yɩ kʊ́bɔńdɩ Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔ.
44 Ngɛ wúro waadásɩ ifééri Ísifu sɩsɩ:
«Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-daá cé,
mɛ́gɛ́ɛ na wúro Farawʊ́na.
Amá,
laadɔ́ɔ kana kadaá,
a ɖé ńdáfá yíko,
naárʊ fɛ́yɩ́ wɛ́ngbɛzɩ́ɩ nʊvɔ́rɛ.»
45 Ngɛ wúro waava Ísifu Mɩ́sɩra yɩ́ɖɛ neɖére sɩsɩ:
Safɩnáatɩ-Paneyáa;
ɩcáŋ ɩcáa alʊ́ ɩfa yɩ.
Óoni tɛ́ɛ́dɩ-daá sarásɩ lanɖʊ́ bánÿaá yɩ sɩsɩ Poti-Feráa nɛ́,
ɩwɛɛlɛ́ɛ Asɩnáatɩ gɛ waava yɩ.
46 Sáátɩ wenkí Ísifu waabáázɩ wúro-dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ-ɖɩḿ nɛ́,
ɩwɛná bɩ́ɩ́zɩ ákoosaaláa (30).
Ngɛ waalɩ́ɩ wúro-dɛ́ɛ ɩsʊ́ʊ ikíli ɩbɛ́ɛ́ŋ laadɔ́ɔ-rɩ́ŋa.
47 Fɔɔnɔ́ɔ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ sɩḿ sɩdaá,
kíɖíím waabá gɛ bɩlá fásɩ-daá.
48 Ngɛ Ísifu woodúúzi kíɖíídi ɖabata ɩsɩ́ɩ azíya bɩ́ɩ́zɩ sɩḿ sɩdaá.
Wɔɔgbɔ́ɔ kíɖíídi wooyuú tɩ fásɩ-daá nɛ́ ɩkázɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩwá kʊ́bɔńdɩ tɩdɩláána nɛ́ tɩdaá.
49 Ngɛ Ísifu woodúúzi kíɖíídi bɩbá bɩɖɔ́ɔ nyazɩ tenkú nɔɔ́ kanyɩ́ŋa,
hálɩ biiyéle waasɩ bɩgʊjʊʊ́.
50 Naanɩ́ nyɔɔ́sɩ ɩsʊ́ʊ tɛ́ɛ́dɩ nɛ́,
Ísifu ɖɛɛlʊ́ Óoni tɛ́ɛ́dɩ sarásɩ lanɖʊ́ Poti-Feráa wɛɛlɛ́ɛ Asɩnáatɩ wáńlʊ́rʊ́ bíya abaaláa nɔɔ́lɛ.
51 Ngɛ Ísifu waava kʊ́bɔnɩ́ yɩ́ɖɛ sɩsɩ Manaséeb bugutoluú sɩsɩ:
«Ɩsɔ́ɔ weeyéle mɔzɔ́ɔ mɛ́dɛ́ɛ wahála na mána mɛ́dɛ́ɛ koobíre ɖɛ́dɛ́ɛ ɖamá tarɩ́ɩ.»
52 Ngɛ waava kúmuú ɩlɛ́ yɩ́ɖɛ sɩsɩ Efɩrayíimc,
bugutoluú sɩsɩ:
«Ɩsɔ́ɔ waava ma lʊrʊ́ʊ laadɔ́ɔ wenká kadaá máálá wahála nɛ́.»
53 Bɩjɔɔ́ɔ‑bɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ fɔɔnɔ́ɔ-dɛ́ɛ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ wɛɛdɛ́.
54 Nyɔɔ́sɩ bɩ́ɩ́zɩ lʊbɛ waabáázɩ ńŋɩnáa wenbí Ísifu waavʊ́ńdɔḿ bɩ nɛ́.
Nyɔɔ́sɩ waaɖʊ sɩlɩ́ɩ laadásɩ rɩ́ŋa-daá.
Amá,
Mɩ́sɩra laadɔ́ɔ-daá,
kíɖíím wɛ.
55 Sáátɩ wenkí nyɔɔ́sɩ waajáárɩ Mɩ́sɩra ńba bádándanáa nabʊ́rʊ beɖi nɛ́,
ngɛ boobó bénwiináa wúro sɩsɩ bɛḿ bánzɩ́m nyɔɔ́sɩ.
Ngɛ wúro sɩsɩ:
«Ibó ɩbɔ́ɔ́zɩ Ísifu;
a wenbí wɔɔdɔ́ mɩ́ɩ sɩ ɩlá nɛ́,
ivu ɩlá bɩlɛ́.»
56 Sáátɩ wenkí nyɔɔ́sɩ waabá sɩcáárɩ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-daá páá nɛ́,
ngɛ Ísifu weeyéle batʊlʊ́ kpééni lénléwá baazɩ́ɩ azíya nɛ́,
bánÿanáa ɩráa kíɖíím.
Báa ɖoo nyɔɔ́sɩ ɩbá sɩwɛ sɩbamáa ɖóni kpáa Mɩ́sɩra ńnaamʊ́,
57 ɩráa wángalɩɩ́ laadásɩ ndɩ‑ndɩ ɖʊɖɔ gɛ bɔ́ngɔnɩ́ Mɩ́sɩra ńna bánmʊ́ʊ Ísifu-jɔ́ kíɖíídi;
káma,
adɛ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔ gɛ nyɔɔ́sɩ sɩḿ sɩwɛ.