Yaakúbu waamʊ alɩbáráka sɩ bafʊ́ńɖʊʊ kɩ Ísááwʊ nɛ́
27
1 Bɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
Ɩsaáka waabɩ́ɩ ɩlá ábɔ́nɩ́,
waazá waawɩ́ɩ,
ádándanáa ɖʊɖɔ.
Wɩ́rɛ nɛ́,
ngɛ waayáa ibiyaalʊ́ kʊ́bɔnɩ́ Ísááwʊ sɩsɩ:
«Móbú».
Ngɛ ɩlɛ́ sɩsɩ:
«Mánááɖɔ́.»
2 Ńna gɛ Ɩsaáka sɩsɩ:
«Nyááná sɩsɩ máálá ábɔ́nɩ́,
máásɩ wɩ́rɛ wenɖé sɩ mazɩ́ nɛ́.
3 Bɩlɛ́ nɛ́,
kpɔɔ nyɛ́dɛ́ɛ kagbáńdɩ kpɩná nzʊ́ʊ nyɩ́ɩ́dɩ ngágʊ́ sɔ́m
4 ngɔná nlá ma mólowú-dɛ kíɖíím máábá mɔ́zɔɔlɛ́ɛ bɩ nɛ́ meɖi bɩka maɖʊ nya alɩbáráka naanɩ́ mazɩ́.»
5 Sáátɩ wenkí Ɩsaáka wɛ wánŋmatɩnáa Ísááwʊ nɛ́,
Rebééka ɩlɛ́ waanɩ́ɩ.
Ngɛ Ísááwʊ waagbɩ́ɩ́rɩ ɩsʊ́ʊ nyɩ́ɩ́dɩ sɔ́m kʊ́ʊ.
6 Ńna gɛ Rebééka waayáa ibiyaalʊ́ Yaakúbu ifééri yɩ sɩsɩ:
«Máánɩ́ɩ njaa wɔ́ndɔ́m nɖawaalʊ Ísááwʊ sɩsɩ
7 íbo ɩkágʊ́ fanaḿ ɩkɔná ɩlá ɩmʊ́ kíɖíím kífeńbi ɩmʊ́ iɖi;
a weeɖi gɛ bɩɩdɛ́,
ikóóri ɩfa yɩ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɩzá-daá naanɩ́ ɩmʊ́ ɩsɩ́.
8 Bɩlɛ́ nɛ́,
móbú,
nɩɩ wentí sɩ mevééri nya nɛ́.
9 Kpɛdɩ́ nbó namɩ́nɩ-daá ngálɩ́zɩ́ nemísi nasɩ́lɛ ngɔná ma malá kíɖíím kífeńbi njaa sɔɔlɛ́ɛ bɩ nɛ́,
10 nboná yɩ iɖi bɩka ikóóri ɩfa nya naanɩ́ ɩsɩ́.»
11 Ngɛ Yaakúbu woobúsi ɩgɔɔ sɩsɩ:
«Nyányɩ sɩsɩ maɖawaalʊ Ísááwʊ ɩlɛ́ ɩdɔnʊʊ́ cɔɔ́ɔ fʊ́ńdɩ-fʊ́ńdɩ gɛ,
bɩka mɔ́ɔ́ mɛ́dɛ́ɛ ńgɩ lɛɛzɛ́ɛ!
12 Mándalɩ́ɩ majaa ɩzá-daá nɛ́,
nabʊ́rʊ,
ɩlɛ́ sɩ ɩtákɩ ma gɛ ɩbɛ́ɛ́ŋ.
A waadɩlɩ́ sɩsɩ bɩlɛ́ gɛ máálá,
máábɩ́sɩ bʊbɔtʊ́ʊ;
bɩ́dándanlaḿ alɩbáráka ɖʊ́ʊ;
láálɩ́ gɛ bɩ́nbɩsɩ́.»
13 Ngɛ ɩgɔɔ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«A láálɩ́ gɛ sɩ bɩbɩ́sɩ,
láálɩ́ kɩḿ kíti mɔ́ɔ́ mɔ́rɔ́.
Nyɔ́ɔ́ nɩɩ mɔ́dɔ́m nbó ngálɩ́zɩ́ ma nemísi ɖé.»
14 Ngɛ woobó ɩkálɩ́zɩ́ sɩ ɩkɔná yɩ;
ɩlá kíɖíím kazɔ́ɔ ńbɩ bajaa ɩbá ɩzɔɔlɛ́ɛ bɩ nɛ́.
15 Ngɛ bɔgɔɔ waazʊ́ʊ ɩkálɩ́zɩ́ ibiyaalʊ́ kʊ́bɔnɩ́ Ísááwʊ-dɛ́ɛ kpɩná kífenvená ɩwɛná yɛ ɖaána-daá nɛ́ ɩkɔná isúu ibiyaalʊ́ kúmuú Yaakúbu.
16 Ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ nemísi waagʊ nɛ́ sɩdɛ́ɛ tɔná ifu Yaakúbu nʊ́ʊ́zɩ lénlé tóko tofu nɛ́,
na ilowú-dɛ lé bɩlɛɛzɛ́ɛ nɛ́.
17 Woovu bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛzɛlɩ́ kíɖíím na kpɔ́nɔ́ waalá nɛ́ ɩɖʊ wɛndɛ́ ɩlɛ́
18 ɩkpɔ́ɔ ibó ɩmɔɔná ɩjaa Ɩsaáka ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Baabá»,
ngɛ ɩlɛ́ weedísi sɩsɩ:
«Ɩɩ́n,
nyɔ́ɔ́ móbú awéní gɛ.»
19 Ngɛ Yaakúbu sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ nbiyaalʊ́ kʊ́bɔnɩ́ Ísááwʊ gɛ.
Máagála nya wenbí nyɔ́ɔ́bɔ́ɔ́zɩ ma bɩ nɛ́ gɛ.
Kʊrʊ́ njɔ́ɔ ndɔ́ɔ sɔ́m máagágʊ nya bɩ nɛ́,
a nyɛ́ɛ́dɛ́,
ngóóri nva ma.»
20 Ngɛ ɩjaa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Óo,
nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩɩgbɛdɩ́ bɩlá gɛ nyóogóyuú sɔ́m ngágʊ́ ɖasam bɩlɛ́ móbú.»
Ngɛ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ nyɛ́dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ waanara ná bɩ ɩkɔná ma.»
21 Ngɛ ɩjaa wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Móbú,
koduuzi nyádɩ cʊ́kɔ madákɩ nyɔ́rɔ́ mɛbɛ́ɛ sɩsɩ toovonúm nyɔ́ɔ́ móbú Ísááwʊ yáá bɩdɛkɛ́ɛ nya.»
22 Ngɛ Yaakúbu woogóduu ɩjaa-jɔ́.
Ɩlɛ́ waadákɩ ɩrɔ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Hḿm,
lowú kɛ́ɛ Yaakúbu-dɛ́ɛ ńgɩ gɛ,
amá,
nʊ́ʊ́zɩ kɛ́ɛ Ísááwʊ nʊ́ʊ́zɩ.»
23 Waadákɩ ɩrɔɔzɩ́ nɛ́,
ɩdatɩlɩ́ yɩ;
káma,
ɩnʊ́ʊ́zɩ rɩ́ŋa-rɔɔzɩ́ cɔɔ́ɔ fʊ́ńdɩ-fʊ́ńdɩ nyazɩ ɩɖawaalʊ Ísááwʊ.
Naanɩ́ ikóóri ɩfa yɩ nɛ́,
wenbí wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ nɛ́ nɖɔ́:
24 «Toovonúm nyánáábɩ́lɛ́ mebiyaalʊ́ Ísááwʊ?»
Ngɛ Yaakúbu sɩsɩ:
«Ɩɩ́n,
mánáábɩ́lɛ́.»
25 Ngɛ sɩsɩ:
«Móbú,
kʊ nɖʊ ma kíɖíím bɩka mɔdɔ́ɔ sɔ́m nyáagágʊ́ bɩ ngɔná ma nɛ́;
na bɩka mogóóri mava nya.»
Ngɛ Yaakúbu waaɖʊ yɩ kíɖíím iɖi,
ɩkɔná yɩ sʊlʊ́m ɩnyɔ́ɔ.
26 Bɩɩdɛ́ nɛ́,
ngɛ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
móbú,
koduu ngbíriki ma.»
27 Ngɛ Yaakúbu woogóduu ikpíriki yɩ.
Ɩjaa waanɩ́ɩ tóko fɔwʊ́tɩ,
ngɛ waaɖʊ yɩ alɩbáráka sɩsɩ:
«Óo,
móbú-dɛ́ɛ kiveḿ wónvoorí gɛ nyazɩ fɔɔ́ wenká Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ waaɖʊ kɛ alɩbáráka nɛ́ kɛdɛ́ɛ foorí.
28 “Ɩsɔ́ɔ ɩ́mɩzɩ ɩdɛ́ɛ amɩɩlɛ́ nyɔ́rɔ́;
bɩka adɛ ɩlá niíni bʊkɔná nya ɖíi na nyɔɔ́ ɖabata.
29 Nyénɖíi kʊ́bɔńdɩ laadásɩ rɩ́ŋa-dɛ́ɛ ɩráa-rɔ,
bɩka yíri báa wenkí ɩkɔ́nɩ kisóm nyáázá-daá.
Sɩ nɖi ná kʊ́bɔńdɩ njaa-dɛ́ɛ bíya rɩ́ŋa-rɔ,
ngɔɔ-dɛ́ɛ bíya isóm nyáázá-daá.
Weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩlá nya láálɩ́ nɛ́,
láálɩ́ sɩ iti ná ɩrɔ.
Amá,
weení sɩ ɩɖʊ nya alɩbáráka nɛ́,
ɩlɛ́ ɖʊɖɔ íyúú alɩbáráka.”»
30 Sáátɩ wenkí Ɩsaáka woogóóri ɩfa ibú Yaakúbu bɩtɛ́ ɩlɛ́ ɩkpɛdɩ́ ɩlɩ́ɩ nɛ́,
ɩɖawaalʊ Ísááwʊ nbɩlɛ́ ɩlɛ́ waagálɩ́ɩ́ná kisɔɔ́ ɩtála.
31 Ngɛ ɩlɛ́ ɖʊɖɔ waabá ɩlá ɩjaa kíɖíím kazɔ́ɔ ńbɩ ɩkpɔ́ɔ iboná yɩ.
Waadalaná nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ ɩjaa sɩsɩ:
«Baabá,
kʊrʊ́ njɔ́ɔ nɖi kíɖíím máagágʊ sɔ́m malaná nya bɩ nɛ́.
A nyééɖí ndɛ́,
ngóóri nva ma.»
32 Ngɛ ɩjaa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ awé gɛ.»
Ngɛ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ nbiyaalʊ́ kʊ́bɔnɩ́ Ísááwʊ gɛ.»
33 Ɩsaáka waajáŋ ɩnɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ ɩdɔnʊʊ́ rɩ́ŋa waazʊ́ʊ kaanɩŋá kínzelíi.
Ngɛ sɩsɩ:
«Ngɛ weení ɩlɛ́ waagágʊ́ ná sɔ́m ɩkɔná ma mɔdɔ́ɔ,
bɩka maɖʊ yɩ alɩbáráka naanɩ́ nmɔ́ɔ ngɔ́nɩ ye.
Ngʊ́ alɩbáráka kɩḿ,
sɩ kɩcɔɔná yɩ gɛ,
bɩvɛ́yɩ́ bɛ́nlɛɛ́ ɩjɔ́.»
34 Sáátɩ wenkí Ísááwʊ waanɩ́ɩ ɩjaa nɔɔ́-daá tɔ́m tɩna nɛ́,
ngɛ waamá kebiká.
Ngɛ wɔɔdɔ́ ɩjaa sɩsɩ:
«Baabá,
koori nva mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ.»
35 Ɩjaa nɔɔ́ nbɩlɛ́ sɩsɩ:
«Alɩbáráka wenkí sɩ maɖʊ nya nɛ́,
nyénewú wɔɔgɔ́nɩ itúúli ma ɩlɛ́ɛ.»
36 Ngɛ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Bánÿaá yɩ Yaakúbu-rɔɔzɩ́ gɛ woodúúli ma iɖi ma bɔɔrɩ́ nabʊ́lɛ?
Kaɖaa-dɛ́ɛ,
wɛɛlɛ́ɛ mɔ́gʊ́bɔńdɩ;
lɛlɛɛɖɔ́,
ikúti ɩkɔ́nɩ ɩlɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ alɩbáráka ɩtásɩ.»
Ngɛ wɔɔdɔ́ bajaa sɩsɩ:
«Baabá,
bidokúti bɩka nabʊ́rʊ ngóóri nva mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ?»
37 Ngɛ ɩjaa sɩsɩ:
«Bɛɛ́ɛ!
Nyɔ́gʊ́bɔńdɩ,
mééjéle yɩ tɩ;
ngɛ igoobíya rɩ́ŋa sɩ balá yɩ bɔwʊtá gɛ.
Ɖíi na nyɔɔ́,
sɩ ɩbá gɛ ɩkɔ́nɩ iyuú.
Bɩlɛ́ nɛ́,
móbú,
nabʊ́rʊ tɛfɛ́yɩ́ sɩ malá nya.»
38 Ngɛ Ísááwʊ sɩsɩ:
«Kooríti wentí tɩrɩ́ŋa nyɔ́wɛná tɩ nɛ́ nbɩlɛ́?
Baabá,
koori gɛ nva mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ.»
Ngɛ waamá kebiká ɩbáázɩ wíídi.
39 Ngɛ ɩjaa sɩsɩ:
«Bɛɛ adɛ laadɔ́ɔ kɛvɛ́yɩ́ niíni nɛ́ kadaá gɛ sɩ njɔ́ɔ,
ńdándɩlɩná ɩsɔ́ɔ́dáá amɩɩlɛ́ sɩ amɩ́zɩ lé nɛ́.
40 Nyɛ́dɛ́ɛ tókobí sɩ kɩfa ná nya kíɖíím nɖi.
Nyénewú gɛ sɩ nlá bɔwʊtá njéle.
Amá,
a bɩɩgɔ́nɩ bɩkɩ́lɩ nya,
nyánlɩɩ́ ɩdɛ́ɛ yíko-daá.»
Yaakúbu weeze ibó weeseni Labáanɩ-jɔ́
41 Ɩsaáka-dɛ́ɛ alɩbáráka waaɖʊ Yaakúbu nɛ́ kɩrɔɔzɩ́,
Yaakúbu ɩmʊ́ waabá ɩbɩ́sɩ Ísááwʊ-dɛ́ɛ ɩ́bɛrɛ gɛ.
Ɩjɔɔ́ɔ nɛ́,
ilowú-dɛ gɛ sɩsɩ bɛḿ bajaa-dɛ́ɛ lííya wɩ́rɛ sɩ ɩtála nɛ́,
ɩmʊ́ sɩ ɩkʊ inewú Yaakúbu gɛ ɩfɛ́rɛ.
42 Ngɛ naárʊ waanɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ ɩkpɔ́ɔ tɩ iboná ikéveeri bɔgɔɔ Rebééka.
Ngɛ ɩlɛ́ waayáa Yaakúbu ifééri yɩ sɩsɩ:
«Nɖawaalʊ sɔɔlɛ́ɛ ɩkʊ nya ɩfɛ́rɛ.
43 Bɩlɛ́ nɛ́,
móbú,
welesi nnɩ́ɩ sɩ maŋmátɩ nya nɛ́.
Kʊrʊ́ nze nɖɛ́ɛ maɖawaalʊ Labáanɩ-jɔ́ Haráanɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
44 A bɩgɛ́ɛ nyóóbó,
cɔɔ ńna cʊ́kɔ hálɩ nɖawaalʊ-dɛ́ɛ baaná ɩkɔ́nɩ kɩfɛ́ɛ;
45 njɔ́ɔ bɩlɛ́ hálɩ iwenbiré ɩfɛ́ɛ ɩsɔɔná wenbí nyáálá yɩ nɛ́.
Ńnaamʊ́ kɩḿ nɛ́,
ménÿelíi ngábɩsɩ.
Mádánjaa mébíya lɛ́ɛ́nɩ́ iyóózi basɩ́ beyéle ma.»
46 Ngɛ Rebééka weevééri ɩwaalʊ́ Ɩsaáka sɩsɩ:
«Mólowú ɩbá gɛ bɩvɛ́yɩ́ Hitíi bíya aléewá péḿ.
A Yaakúbu sɩ ɩkpɔ́ɔ ńŋɩnáa bɩlɛ́ bɩdɛ́ɛ aléewá taká,
we gɛ sɩ mɔjɔ́ɔ ɖúúlínya-daá malá.»