Yesu kodjú ì nì rǎ nì dhì
8
1 Fú ddiy dzzdjú, Yesu kâ rà drò-dró ní bba ndèymí dù-dú ní bba mà òluw, ndaní ndèy tdrǎ Drà mí Pey mí nga ó hwî mí lò-ɦéy ndrǔ dhò. Yesu kodjú ì nì rǎ nì ddri ndèy djú rwo nì kpa tdè à mànà ddǐ nga ó, 2 dàyìmónì mí che thíy-kpà à dìy tdè ì óddù nì ndèymí dhi-kpà à pâ tdè ì ròluw nì dhì rò mànà: dàyìmónì zarr̀gbòw ka dìy tdè ndèy óddù nì Magaddalena mí bba ó Mariya mà, 3 Heroddě ngá ddiy-rónga ndèy dêy pbǒ nì li, Kuza ngá ɦìytss Jane mà, Suzana mà, njàddí bíy nì dhì, cha ìdhí ddiy-kpà nà ì dêy Yesu-tso-tso ko nì mànà.Nyû-tsi ɦìydha djú lò-ngbòdha
(Mat 13:1-9; Mk 4:1-9)
4 Bíy nì ndrǔ-kpà, cha ì shì tdè ngéy-ngéy ní drò-dró ní bba òluw nì, njûw tdè ì Yesu kuwtsó ro, à kâ í lò-ngbòdha tdrà: 5 “Ddì nì nyû-tsi ndèy dêy ɦǐy nì li kâ rà nděyngá nyû-tsi ɦìy. Nyû-tsi à dêy ɦiy ro, njàddí nyû-tsi rò kâ chey tuw gi-tey òluw: Bbalè kâ bbiy djò mà òluw ro, rakpa ró rì-kpà ddí kâ fú nyû-tsi chò. 6 Njàddí nyû-tsi rò kâ chey djuw nì ndèy tsìytéy nì dziylíy djò; fú nyû-tsi-kpà ngà ddiy dzzdjú, ddiy-kpà kâ ꞌwìy ꞌwìyní; ddiydhò, fú dziylíy ó dda tdè ngǎ. 7 Njàddí nyû-tsi rò kâ chey tsǎléy-kpà kàó; fú tsǎléy-kpà kâ dhìy fú nyû-tsi nà ddǐ nga ó ro, à kâ fú ndèy chêy tsǎléy kàó nì fú nyû-tsi-hì-tsò chèy. 8 Chú, njàddí nyû-tsi kâ chey lǎní dziylíy ò; fú nyû-tsi ngà ro, à ò ndèy tsi ngiy ddì.” Yesu tèy fú lò ddiy dzzdjú, à kâ tdrà rí ní ndèy chuw nà: “Ney ndèy-gi nì nga rř nì li, à rř fú lò!”
Yesu nì lò těy lò-ngbòdha nà ddiy
(Mat 13:10-17; Mk 4:10-12)
9 Chú, Yesu kodjú ì nì rǎ nì kpa kâ dhiy à-tsò ró, ya ddu fú lò-ngbòdha tey tdè tdrǎ ddiy. 10 Chú, à kâ lò ngù kpa dhò: “Nyì dhò chú, ka kô Drà mí Pey mí nga ó rùní ndèy rù ndèy nì lò-kpà tsìdha mí nyǔꞌwiy-ónga; chú, njàddí ndrǔ dhò, ka nì fú lò tdrǎ lò-ngbòdha òluw.” Ndeyróchú:
“Kpa kà ì njǎ nú njàní; yà ì nì ddu mà jì ddí njǎ nzǐ,
Kpa kà ì rř nú rr̀ní; yà ì-djùkpa rò nì ddu màddí lǒw nzǐ.”
Yesu tûw nyû-tsi ɦìydha djú lò-ngbòdha-ónga ddiy
(Mat 13:18-23; Mk 4:13-20)
11 “Chú, fú lò-ngbòdha nì tdrǎ nì ddiy nì: Nyû-tsi nì Drà mí lò. 12 Tuw gitéy ndèy chêy nì nyû-tsi-kpà nì gbè: Lò ì rr̀ nì ddiy dzzdjú nì ndrǔ, dìyàbólò shi nì ro, à ddá nì lò ndrǔ-thíy óddù, nzánà ndrǔ ǔw fú lò, ndaní ndrǔ pá. 13 Chú, njàddí ndrǔ nì, gbè ndèy tsìytéy djuw nà ni dziylíy níchú: Ndrǔ nì lò rř, ndrǔ nì fú lò ko hwî nà. Chú, ndrǔ nì bbǎ nzǐ lò-dhey tsûw, ndrǔ nì fú lò uw ngǎ bíy cha ddu dhò. Mbùdha shì ro, ndrǔ nì tsá fú uwdha ró. 14 Chú, tsǎléy-kpà ó ndèy chêy tdè nì nyû-tsi nì dhǒ nì ddiy nì: Rr̀ní ì nì lò rř nì ndrǔ rǎ ro, ndrǔ nì lò bbǎ, tdótdò mà kpà, věy ka nì ddiy nà ddiy mà, djiy ó jìní li-thíy-ónga jì ndèy dhò mànì ddiy mànà dhò, chèy nyû-tsi-hì-tsò, ddiy lêy, fú nyû-tsi rà, tdyíní ndèy tdyî nì nyû-tsi-kpà ò nzǐ. 15 Chú, lǎní dziylíy ò ndèy chèy nì nyû-tsi, nì dhǒ nì ddiy nì: Rr̀ní ì nì lò rř nì ndrǔ, nì lò-rónga pbǒ lǎní ì-thíy ó, kóní ì kô lò ro, ndrǔ nì dey, nzá ì lî ì lí ní Drà róddù ní, fú ndrǔ nì ley ì-tsi-kpà ǒ, ì-thíy nì ndì nì ddiy nà.”
Kadha mí nò djú lò-ngbòdha
(Mk 4:21-25)
16 “Chú, ddì li ŋá nì màddí kpe, tow nì kàss rò nzǐ, ndaní ndèy tsǐy kadha mí nò-djúnga tdyǔ tsìytò, ǐngí ndèy léy kadha mí nò ra tsìytò. Chú, à nì, kadha mí nò ley, kadha mí nò ka léy nì djǒmá nì nga ò; ndaní, tsùwní ì nì tsûw nì ndrǔ njǎ kadha. 17 Ddiydho, rùní ndèy rù ndèy nì ddiy wá, rà ndèy dhò itsś ś ó tende. Nzá ndèy ngà njàddí ndrǔ tsì ka tèy tdè nì lò, wá rà ndèy tsì ro, ka rà fú lò ley kadha ò. 18 Nyì déy ndey nì léyní nyì lêy nyì-thíy nyì nì rř nì lò djú ddiy nà! Ddiydhò, ney ndèy nì ddiy nà nì li dhò, ka rà kíyddà bbu; chú, ngǎ ndèy nì ddiy nà nì li dèddò, ka rà ndeyli mí ddiy ní à nì ddey nì ddrǎ ní ddiy-tá ddí dda ddádha ní.”
Yesu mí yâ-nì ndèymí àmí cha ì ùw Yesu nì kpa nà
(Mat 12:46-50; Mk 3:31-35)
19 Yesu mí yâ-nì mà, àmí cha ì ùw Yesu nì kpa mànà kâ shì à dè. Chú, kpa kâ tdè nzá ì shǐ à dè, bíy nì ndrǔ-kpà dhò. 20 Chú, ka kâ kpa-ɦéy tdrà Yesu dhò í lò-kpà òluw: “Yânyi ndèymí djúnyí mànà nì rúgò, kpa nì jǐ ì njǎ nyi.”
21 Chú, fú nga nà, Yesu kâ tdrà wánì bíy nì ndrǔ dhò: “Màtsá yâ-nì ndèymí màtsá cha ì ùw Yesu nì kpa mànà nì Drà mí lò ì nì rř nì ndrǔ ndèymí fú lò nì tdrǎ nì ddiy ì nì njěy nì ndrǔ mànà.”
Yesu nì drǒngó ní vîyríy-djúnga ley ddiy ddǎ ddiy
(Mat 8:23-27; Mk 4:35-41)
22 Ddì ní, Yesu mà kâ dji ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa mànà ngǒ ò ro, à kâ tdrà kpa dhò: “Mà da ju-ddà djòluw chálè dzi.” Fúnga nà, kpa kâ rà. 23 Dda djòluw kpa dêy dǎ ro, Yesu tdè ddǔ ddùní. Fúnga nà, drǒngó ní vîyrŕ kâ tà chǔ ju-ddà djò. Dda dêy chûw chùwní ngǒ ò mí lò dhò, ndrǔ tdè dhi kàó. 24 Fúnga nà, Yesu kodjú ì nì rǎ nì kpa kâ ì ndrr Yesu dè, kpa kâ à chi, yà ì nì tdrǎ ǐchú: “Li gwíydha-dja, Li gwíydha-dja, mànì dhǐ ddǒ!” Fúnga nà, Yesu ngbî ndèy ro, à kâ drǒngó ní vîyrŕ mà, drǒngó ní dda-ngòngò-kpà mànà nì mblòw. Fú rò, fú drǒngó ní vîyrŕ mà kpà ndèymí dda mí ngòngò mànà djúnga kâ ddà ɦiy. 25 Fú ddiy dzzdjú, Yesu kâ tdrà ndèy kodjú ì nì rǎ nì kpa ní: “Nyìdhí ùwdha ná ŋangá?” Fúnga nà, do lòw kpa ro, kpa-ónga kâ ꞌwìy wá, kpa kâ dey tdrà ì kàòluw: “Íli chú ná áyìy? À nì lò tdrǎ vîyrŕ mà, ndèymí dda mànà dhò ro, fú ddiy-kpà nì nga rř à dhò rr̀ní!”
Yesu nì che thíy-kpà nì ndèy ó nì li pa ddiy
(Mat 8:28-34; Mk 5:1-20)
26 Kpa shì tdè Gerasa mí dziylíy ó, Galilaya mí dziylíy-nyú djúddù chěy à nì ju-ddàmí dzisángó nga òluw nì nga ò. 27 Yesu thû tdè dziylíy djò ro, drǒngó ní bba ó ddì li kâ shì ndèy njuw Yesu nà. Fúli ó tdè dàyìmónì mí che thíy-kpà. Fúli dêy rù kpǐ nzǐ, ndru ní nga djúddù, à dêy dey dzá nzǐ; chú, à dêy dey tdôw-dzì-kpà djòluw. 28 Cha, fú li njà Yesu ro, à kâ nga jòw, à kâ ndèy ngbò Yesu-koko tsìytéy ro, à kâ tdrà rí ní ndèy chuw nà: “Nyi jì ná ddu ma nà Yesu, ru pléy nì Drà-ddùw? Ma nì ko nyi-tsò ró, nzǐ nzá ma!” 29 Ddiydhò, Yesu dêy tdrǎ che thíy ddá ndèy fú kpatss̀ óddù. Bíy chá, dàyìmónì mí che thíy dêy fú li nza nzání. Fúnga nà, ka dêy à koko-tsò chěy nyòrò mà, mb-kpa mànà, à-rónga pbòdha dhò. Chú, à dêy fú nyòrò-kpà-ónga tdey tdéy ní; fú ddiy dzzdjú, dàyìmónì mí che thíy dêy à mbǎ ɦiynínga-kpà ò. 30 Fúnga nà, Yesu kâ nga dhiy à-tsò ró: “Nyi ró dho ná áyìy? Fúli kâ lò ngù: Ma ró dhò nì hó-kpà.” Ddiydhò, bíy nì dàyìmónì-kpà tsùw tdè à ò. 31 Dàyìmónì mí che thíy tdè ì na Yesu ró, nzǐ à dǐy ì, kpliy ndèy-ónga nà, ndèy-tsò hwî nì bbuw ò.
32 Fú nga ó, djòw-kpà tdè bíy, gbè ní ngòw-là ròluw ì nì nga kǎ. Fúnga nà, che thíy-kpà kâ ì na Yesu ró, à bbú lò-tùw-tsò ì dhò, ì tsûw fú djòw-kpà òluw ro, à kâ fú ddiy-tsò uw che thíy-kpà dhò. 33 Dàyìmónì-kpà kâ ì nyà fú li óddù ro, ddiy-kpà kâ ì mì djòw-kpà òluw, fú djòw-kpà kâ nga pà ngòw tsó nì ju-ddà ò, fú djòw-kpà kâ mìy wá dda ò. 34 Djòw-kpà ró ì dêy rǔ nì kpa njà fu ndèy dà nì lò ro, kpa kâ kòw, rà fú lò tdrà drǒngó ní bba ó ndrǔ dhò mǎ, ndèymí tsó òluw nì bba tá-kpà mà òluw nì ndrǔ dhò ddí. 35 Fúnga nà, ndrǔ kâ rà, ndaní ì njǎ fu ndèy dà nì lò. Ndrǔ kâ shì Yesu kuwtsó ro, ndrǔ kâ dàyìmónì-kpà nyà ì ǒmáddù nì fú li chùw dziylíy djú, yà ndèy nì dey Yesu-koko tsìytò, rù ndèy thô ndèy ró ddiy nà, yà ndèymí nga ddéydha ngû chǒw; fú nga nà, do kâ ndrǔ lòw. 36 Chú, fu ì njà tdè ndèy dà nì lò nì ndrǔ chú wá, kâ ya ŋǎchú dàyìmónì mí che thíy nà nì fú kpatss̀ pâ tdè ddiy mí lò-tey klo bíy nì ndrǔ dhò. 37 Fúnga nà, Gerasa mí ngòw ó ndrǔ chú wá, kâ ko Yesu-tsò ró, à rǎ ìdhí dziylíy óddù; ddiydhò, drǒngó ní do lòw tdè ndrǔ. Fúnga nà, Yesu kâ dji ngǒ ò, à kâ ngu ndùw. 38 Chú, dàyìmónì nyà tdè ì ndèy óddù nì fú li kâ dhiy Yesu-tsò ró, Yesu bbǎ ndèy déy ndèy nà ddǐ nga ó. Chú, Yesu kâ fú ddiy gù ro, à kâ tdrà fú li dhò: 39 “Ngú nyi bbâ, nyi tdrǎ Drà njèy nyi dhò nì wánì lò-tey.” Fúnga nà, à kâ rà ro, à kâ Yesu njèy ndèy dhò nì fú lò-tey klo wá drǒngó ní bba òluw.
Yayiro mí dhànì mà ndèymí Yesu ró rù-rónga ndèy kâ low nì ɦìytss ní li nà
(Mat 9:18-26; Mk 5:21-43)
40 Yesu ngû tdè fulè dziddù ro, bíy nì ndrǔ kô tdè à; ddiydhò, wánì ndrǔ dêy à pbǒ pbòní. 41 Fúnga nà, ndèy ró dho tdè Yayiro ní li kâ shì. À tdè Yahuddi-ddúw dhí ddǐnì-dzà ó drǒngó ní li fú nga ó. À kâ ndèy ngbò Yesu-koko tsìytéy ro, à kâ ndèy na Yesu ró, ndaní à shǐ ndèy bbâ; 42 ddiydhò, ǎngá ddì nú ndèy tdè nì, cho ddri ndèy djú rwo nà nì sǐngba ní ngba tdè chow-chow dhìdha nà.
Fulè Yesu dêy rǎ ro, bíy nì ndrǔ dêy Yesu-ónga pba wánì nga òluwddù. 43 Fú nga ó tdè cho ddri ndèy djú rwo nà, ndèy nzâ tdè ndèy dhì-dhà djú jûw-dhì nà nì ɦìytss ní li. Fúli sà tdè ndèymí ddiy wá, ndèy ró dhi thìdha-djá dèluw; chú, nzá ddì li ŋá nì ddí kpe pâ tdè àmí djiy. 44 Fú ɦìytss ní li ndrîy tdè ndèy Yesu dè, à dziy djòluw ro, à kâ Yesu ró rù-kotsò-rónga low. Fúnga nà, ndùw, à róddù ndèy dêy ra nì jûw-tsò kâ ndèy chèy. 45 Fú rò, Yesu kâ dhiy: “Áyìy mbû ná ma-rónga ndey?” wánì bíy nì ndrǔ dêy ì gǔ, ì mbû Yesu-rónga nzá ro, Petro kâ tdrà: “Li-gwíydha-dja, bíy nì ndrǔ-kpà nì nyi ónga pbo, ndrǔ nì nyi djiy djíydha ní.” 46 Chú, Yesu kâ tdrà: “Ddì nì li rò mbû ma-rónga ŋà; ddiydhò, ma mbù ma ró kpá-kpánga rò ddâ ndèy ddiy.” 47 Fúnga nà, fú ɦìytss ní li njà ndèy-djòtey ka tdêy ro, à kâ shì yà ndèy-rónga nì bbǐ bbìní, à kâ ndèy ngbò Yesu-koko tsìytò. À kâ, ya ddudhò ndèy lôw Yesu-rónga ddiy mà, ya ŋǎchú ndèy ró dhi pâ tdè fungá ddiy mà tdrà wánì ndrǔ nyú djú. 48 Chú, Yesu kâ tdrà fú ɦìytss ní li dhò: “Màtsá dhànì, nyìmí ùwdha pâ nyi ŋà, ra djòw ní nyi thíy-tsò djòw ddiy nà!”
49 Děy Yesu nì lò těy ro, lò-ɦéy ndèy tdè mbǎ nì li kâ shì Yahuddi-ddúw dhí ddǐnì-dzà ó bba-dja bbá ddù ro, à kâ tdrà Yayiro dhò: “Nyìmí dhànì dhì ŋà, nzǐ nzá li-gwíydha-dja víní.” 50 Chú, Yesu rr̀ fú lò ro, à kâ tdrà Yayiro dhò: “Nzǐ do njěy nyi, uw nú ùwní; ddiydhò, à rà pa ney.” 51 Yayiro bbâ Yesu shì tdè ro, Yesu kâ bbà nzá ddì nì ŋá li rò màddí tsûw ndèy nà ddǐ nga ó dzá; ya à nì ngǎ nú Petro mà, Yohana mà, Yakobbo mà, ndèymí ngba mí djǎnì mà yâ-nì nà ro. 52 Chú, bbalè wánì tdè dzž dzz̀ní ro, ndrǔ dêy ì ɦow ɦòwní, fú ngba djú. Fúnga nà, Yesu kâ tdrà: “Nzǐ nyì dzz, à dhì nzá, à ddù ddùní.” 53 Chú, bbalè kâ dey Yesu gbu gbúní; ddiydhò, ndrǔ tsì tdè à dhì dhìní. 54 Chú, Yesu kâ ngba lòw ndèy-thokpa ró ro, à kâ tdrà rí ní ndèy chuw nà: “Ngba, gbí nyi!” 55 Ngba mí djiy ngû ro, ngba kâ ndèy ngbi ddí ndùw. Fúnga nà, Yesu kâ tdrà, ka bbú nyû à nyǔ. 56 Fú sǐngba ní ngba mí gòw mí ndrǔ ónga kâ ꞌwìy wá; chú, Yesu kâ jà kpa dhò, nzǐ kpa tdrǎ fú ndèy njèy ndèy nì lò-rónga áyìy dhò ddí kpe.