Yinni Gusunɔ
u Isirelibɑ dɑm kɛ̃mɔ
41
1 Yinni Gusunɔ u nɛɛ,
bɛɛ bèn tem mu tomɑ,
i swɑɑ dɑkio i nɔ.
I hɑniɑ koowo i tii dɑm kɛ̃.
I susimɑ i kɑ gɑri gere,
kpɑ su mɛnnɑ su wesiɑnɑ su gem kɑsu.
2 Wɑrɑ u tɑbu durɔ goo seeyɑmɑ sɔ̃ɔ yɑri yerun di
mɑ u derɑ mi u duɑ kpuro u nɑsɑrɑ wɑ.
Wɑrɑ u nùn bwesenu kpuro kɑ nin sinɑmbu nɔmu sɔndiɑ,
mɑ u derɑ win tɑkobi yɑ bu munkɑ nge tuɑ,
mɑ win tɛmɑ yɑ bu yɑrinɑsiɑ
nge yɑkɑ si woo gɑ kɑ doonɑ.
3 U bu nɑɑ girɑ u ǹ wɑhɑlɑ wɑ.
U dɑ sere mi win nɑɑsu kun yɛ̃.
4 Wɑrɑ u derɑ yeni kpuro yɑ koorɑ.
Nɛnɑ. Nɛ, Yinni Gusunɔ,
nɛ, wi nɑ bwesenu kpuro seeyɑ sɑɑ toren di.
Nɛnɑ nɑ gbiikoo,
mɛyɑ nɑ kon mɑɑ wɑ̃ɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ.
5 Be bɑ wɑ̃ɑ mi n tomɑ
bɑ wɑ ye nɑ kuɑ mɑ bɑ nɑndɑ
bɑ diirimɔ.
Be wee bɑ mɛnnɑ bɑ susimɑmɔ.
6 Bɑ sominɑmɔ.
Ben bɑɑwure u win winsim sɔ̃ɔmɔ u mɔ̀,
u hɑniɑ koowo.
7 Dɑ̃ɑ dɑ̃ko u seko dɑm kɛ̃mɔ.
Wi u dɑ̃ɑ wɔriɑsiɑmɔ u mɑtɑlɑkɑgii dɑm kɛ̃mɔ.
Bɑ mɔ̀, sii swɛɛbu bu wɑ̃.
Mɑ bɑ bwɑ̃ɑroku girɑmɔ bɑ kulum kpɑremɔ,
gu ku kɑ wɔrumɑ.
Bɛɛ Isirelibɑ, i ku bɛrum ko
8 Adɑmɑ bɛɛ Isirelibɑ,
bɛɛ be i sɑ̃ɑ Yɑkɔbun bibu,
nɛn bɔrɔ Aburɑhɑmun bweseru sɔɔ,
bɛɛyɑ nɑ gɔsɑ i n kɑ sɑ̃ɑ nɛn sɔm kowobu.
9 Bɛɛyɑ nɑ sokɑ nɑ yɑrɑmɑ sɑɑ tontonden di.
Nɑ ǹ bɛɛ biru kisi.
Nɑ bɛɛ gɔsɑwɑ i n kɑ sɑ̃ɑ nɛn sɔm kowobu.
10 Yen sɔ̃, i ku nɑndɑ,
domi nɑ wɑ̃ɑ kɑ bɛɛ.
I ku wururɑ i n yɑm mɛɛrɑ nge wɔnwɔndobu,
domi nɛnɑ nɑ sɑ̃ɑ bɛɛn Yinni.
Kon mɑɑ bɛɛ dɑm kɛ̃.
Wee nɑ wee n bɛɛ somi,
kpɑ n bɛɛ kɔ̃su kɑ nɛn dɑm.
11 Be bɑ kɑ bɛɛ mɔru mɔ̀,
bɑ koo burisinɑ bu sekuru wɑ.
Be bɑ kɑ bɛɛ sɑnnɑmɔ mi,
bɑ koo kɑm ko bu gbi.
12 Bɑɑ ì n bu kɑsu, i ǹ bu wɑsi.
Mɛyɑ be bɑ kɑ bɛɛ tɑbu mɔ̀,
bɑ koo kɑm ko bu gbisuku.
13 Domi nɛnɑ nɑ Gusunɔ bɛɛn Yinni
wi u bɛɛ dɑm wɛ̃ɛmɔ.
I ku bɛrum ko, nɑ bɛɛ somiru wee.
14 Yɑkɔbun bweseru, bɛɛ be i tie
i ǹ dɑm mɔ
mɑ bɑ bɛɛ gɑrisi nge kɔkɔminu,
i ku nɑndɑ.
Nɛ, Gusunɔ Isirelibɑn Yinni Dɛɛro,
nɑ bɛɛ somiru wee.
Nɑ sɑ̃ɑwɑ bɛɛn fɑɑbɑ kowo.
15 Wee, kon bɛɛ dɑm wɛ̃
nge nɑɑ tebo kpɔɔ ge gɑ sɔkiɑ mɔ,
kpɑ i guunu kɔsuku,
i gungunu muniɑ muku muku
nu ko nge yɑkɑ bii.
16 I ko nu sɑrɑwɑ nge dobi,
woo gu kɑ nu doonɑ,
kpɑ woo gunɑ yu nu yɑrinɑsiɑ,
kpɑ i nuku dobu wɑ nɛn min di,
nɛ, wi nɑ sɑ̃ɑ bɛɛn Yinni Dɛɛro,
kpɑ i mɑn bɛɛrɛ wɛ̃.
Dɑ̃ɑ koo kpi
mi gɑ̃ɑnu ku rɑ rɑɑ kpi
17 Sɑnɑm mɛ bɛɛ nɛn tɔmbu i wɔnwɔndu soore
i nim kɑsu i ǹ wɑ,
mɑ bɛɛn yɑri yi gbere nim nɔrun sɔ̃,
nɛ, Gusunɔ bɛɛn Yinni, kon bɛɛ nɔɔri.
Nɑ ǹ bɛɛ derimɔ.
18 Kon de dɑɑnu nu yɑri sɑɑ guunun di,
kpɑ bwii yi yɑri wɔwi sɔɔ,
kpɑ nim bwenu kɑ dɑɑ koki yi koorɑ
mi tem mu gbere, gɑ̃ɑnu ku rɑ kpi.
19 Kpɑ dɑ̃ɑ ye bɑ mɔ̀ sɛduru kɑ
ɑkɑsiɑ yu kpi mi,
kɑ sere mɑɑ dɑ̃ɑ kikisu gɑsu
kɑ dɑ̃ɑ ye bɑ mɔ̀ olifi,
kɑ mɑɑ dɑ̃ɑ bɑkɑnu gɑnu,
20 kpɑ tɔmbu bu wɑ kɑ nɔni,
bu giɑ mɑ nɛ, Gusunɔ Isirelibɑn Yinni Dɛɛrowɑ nɑ yeni kuɑ.
Gusunɔ u bũnu kɑ nin sɑ̃ɔbun
dɑm sɑriru sɔ̃ɔsimɔ
21 Gusunɔ Isirelibɑn Yinni u nɛɛ,
bɛɛ bũnu i kɑsuo nge mɛ i ko kɑ tii yinɑ.
I sɔ̃ɔsimɑ nge mɛ i ko kɑ tii wɔrɑ.
22-23 I nɑ i sun sɔ̃ gɑri yi i rɑɑ geruɑ yellu,
kpɑ sɑ n yɛ̃ yì n koorɑ,
kpɑ su yin lɑɑkɑri ko.
Ǹ kun mɛ, i sun sɔ̃ɔwɔ ye yɑ koo nɑ siɑ,
kpɑ su giɑ ì n dɑm mɔn nɑ nge nɛ Gusunɔ.
I geɑ gɑɑ koowo ǹ kun mɛ kɔ̃sɑ gɑɑ,
kpɑ su wɑ su nɑndɑ.
24 Adɑmɑ i ǹ kpɛ̃ i gɑ̃ɑnu ko.
Bɛɛ kɑ bɛɛn sɔmɑ kpuro i sɑ̃ɑwɑ kɑm dirum.
Wi u mɑɑ bɛɛ sɑ̃ɑmɔ goo kun win mɛm kĩ.
25 Wee nɑ goo seeyɑ sɑɑ sɔ̃ɔ yɛ̃sɑn nɔm geun di,
mɑ u nɑ sɑɑ sɔ̃ɔ yɑri yerun di
u sĩimɔ kɑ nɛn yĩsiru.
U wirugibu tɑɑkumɔ nge pɔtɔkɔ,
nge mɛ weke kowo u rɑ sɔndu suni.
26 Wɑrɑ u yenin gɑri geruɑ sɑɑ yellun di,
su kɑ gere mɑ gɑri geeyɑ.
Goo kun yen gɑri gerure su sere nɔ.
27 Nɛ, Yinni Gusunɔ, nɛnɑ nɑ gbiɑ nɑ sɔmɔ gɔrɑ
u Yerusɑlɛmugibu lɑbɑɑri geɑ sɔ̃.
28 Nɑ mɛɛrɑ bũu ni sɔɔ,
nɑ ǹ bũu goo wɑ wi u nɛn gɑri gerumɔ.
Nɑ̀ n gɑri bikiɑ,
bũu goo sɑri wi u koo kpĩ u mɑn wisi.
29 Domi ni kɑ nin sɔmɑ nu sɑ̃ɑwɑ kɑm dirum.
Nin bwɑ̃ɑrokunu nu mɑɑ sɑ̃ɑwɑ wom dirum.