8
Sɛ́ɛya olu i yɛ faani ŋólu kɛ́ɛfa káwee mín man, to a tɔ́ɔ kó Sɔli, oo sɔ́n Etiyɛni nváa kó o man.Yeluzalɛmu Egilizi o tɔ́lɔya o
O lo ngée ŋó la, ii a lámyaan kɛ tɔ́lɔyaba la Kílisi yɛ mɔɔn olu ka. Lanabhaa olu bɛ́ɛ só o bhyáa fáan la, kɛ ɲɛ́nnzɛn Zude mala o lɔ, óni Samali mala o lɔ, céladhye ŋó léelu tó Yeluzalɛmu. 2 Ala ɲɛnnzhaabhaa lɔ́lu é Etiyɛni nzú lo, kɛ a saan kasi kɛ́ ni mannganba le.
3 Wáa Sɔli kwɛ́nnin ndɛ́ɛ Kílisi yɛ mɔɔn olu ɲɛ́nnzɛnnan, a tɛ́ɛ lónan bhó ŋólu la, kɛ cɛ olu ní muso olu myaan, kɛ táa i bhyáa kasola.
Sanmankanmɛɛ o Samali
4 Lánanbhaa mínnu tɛ́ wɛɛ bwée, olu tɛ́ɛ sé ywáa óo ywáa lɔ́, i tɛ́ɛ Sanmankanmɛɛ o láse o ywáa ólu lɔ.
5 O ɲán o mán, Filipu é sé só lɔ lá Samali mala ó lɔ, aa Kílisi yɛ́ kó o fɔ́ mɔɔn olu yɛ. 6 Filipu tɛ́ɛ káwako mínnu kɛla, mɔɔn olu o myɛ́n mínngɛ, to i ɲan óo yé, i bɛ́ bɛ́ é bhyɛ a man kɛ Filipu yɛ kóman o lɔ́myɛn cɛ́ɛne. 7 Kɛ mansɔɔ jínanndɔ o shɛ́ɛman ndá jínan ndɛ́ɛ bhɔ́la i fɛ ni gbáa ne. Nanmaan ólu óni kuugba olu shɛ́ɛman é kɛ́ɛnya. 8 Oo kɛ nisɔdhyaaba é lo só o kɔ́ɔnnɔn.
9 Cɛ lɔ tɛ́ɛ Samali mala ó lɔ, a tɔ́ɔ kó Simɔn. A tɛ́ɛ jínanmoliya le kɛ́la, kɛ́ Samalika ólu bɛ́ kɔɔnnɔnfii, a tɛɛ a yɛ́ɛkɛla mɔɔn kuugbɛɛ né le. 10 Kɛ tá bháalakɛdhye ŋólu mán kɛ táa sii kúnndii olu la, olu bɛ́ɛ i gbɛ́nnɛn a man, i tɛ́ɛ a fɔla kó: «Cɛ míin ŋé Ala yɛ sébhaaya lé le, míin kíila kó Sébhaayaba o.» 11 Mɔɔn olu tɛ́ɛ á lɔ́myɛnnan cɛ́ɛne, kɛ mansɔɔ kabiini kɔ́ɔkɔɔ, a tɛ́ɛ jínanmoliya o kɛla kɛ i kɔɔnnɔnfii. 12 Wáa, Filipu é Sanmankanmɛɛ o láse mínngɛ Ɛnza Ngílisi, ni Ala yɛ́ Mansaya o ta sháa fɛ́, ii lá Filipu la, i bɛ́ɛ i bátize, cɛ ni muso o bɛ́. 13 Ale Simɔn gbú é lá Ɛnza nan kɛ́ i bátize. O kwɔ́, Simɔn mán sɔ́n kɛ́ bhɔ́ Filipu kwɔ́ bhée. Filipu tɛ́ɛ sɛ́ɛya óni káwananngobaba mínnu kɛ́la, ó tɛ́ɛ Simɔn kɔɔnnɔnfii lá.
14 Céladhye mínnu tó Yeluzalɛmu, olu myɛ́n mínngɛ ko Samalika olu wɛɛ sɔ́n Ala Saaninkan ŋó man, íi Piyɛli ni Yaya látaa Samali. 15 Ólu táa, kɛ́ Ala dɛ́li i yɛ́, ké íi Ní Sɛnnɛnyanin ŋo sɔ́ɔ, 16 kɛ mansɔɔ ii í bátize Mantii Ɛnza ndɔ́ɔ o le lá. Waa, oo kɛ le ké Ní Sɛ́nnɛnyanin ŋo man yíi i sí ka bhá. 17 O lɔ, Piyɛli ni Yaya é i bhóola i bɛ́ kée ngéenan kúnnɔn, i bɛ́ɛ Ní Sɛnnɛnyanin o sɔ́ɔ. 18 Simɔn é yé mínngɛ, kó céladhye ŋolu i bhóola mɔɔn olu ka kó ólu wɛ́ɛ Ní Sɛnnɛnyanin ŋo sɔ́ɔ, aa nán ni wɛ́ɛ le tó kɛ fɔ́ kó: 19 «Sébhaaya míin wé áa o lɔ dí né mán, ké né kɛ móo la mɔɔn mín ngá, ké ó tíi o á Ní Sɛnnɛnyanin ŋo sɔɔ.»
20 Wáa Piyɛli é a yawi kó: «Ile ní i yɛ wɛ́ɛ o bɛ́ a hálaki! Kɛ mansɔɔ i ta miliya o lɔ, kó Ala ta kóɲwaan óo sé sanan wɛ́ɛ la. 21 Fé ŋóo fé ŋé kɛla yánun nin, i nín ndɛ́ o lɔ, i tá kó tɛ́ o lɔ, kɛ mansɔɔ, i yóso o téenin ndɛ́ Ala ɲankɔɔ. 22 Kwáalenin díminsa i yɛ́ miliyayoo ŋólu la, ii Mantii o dɛ́li, aa sé kɛla, a yáa i yɛ miliyayoo ŋólu yafa i mán. 23 Kɛ mansɔɔ ni a lɔ́ ŋóo i yóso o fínin ŋé nimankwaanya o le la, óni i wɛɛ kɛ́ kóyoo ŋó ta yɔ né.»
24 O lɔ, Simɔn kó: «A gbúlu a Mantii o dɛ́li né yɛ, ké a wɛ́ɛ fé ŋóo fé nvɔ, o kɛ́nan né sɔɔ.»
25 Piyɛli ni Yaya é wɛɛ Mantii o sɛ́ɛya ladi mínngɛ, óni kɛ a yɛ kóman o láse, ii i kwɔ́sɛɛ Yeluzalɛmu. I kwɔsɛɛtɔ o, íi tɛ́ɛ Sanmankanmɛɛ o lásela Samali yamaan o só shɛ́ɛman nan.
Filipu ní Etiyopikacɛ o
26 Óo wɛɛ mínngɛ, Mantii o yɛ malɛɛka ó kée ŋé fɔ Filipu yɛ kó: «Filipu, táa kíinmoo o fɛ, sháa míin yíila Yeluzalɛmu kɛ táa Gaza, mɔɔn sí tɛ́ yénɔn.»
27 O lɔ, Filipu é i wíi kɛ sháa o ta. Aa táa Etiyopikacɛa lɔ sɔ́ɔ sháa o la, o tɛ́ wɛɛ táa Ala bhátolaa o lɔ Yeluzalɛmu. O cɛ ó tɛ́ɛ Etiyopi yamaan o mansamuso Kandɛsib bháalaɲɛnmɔɔn ólu lɔ lé le. Ale lé tɛ́ɛ mansamuso yɛ nanfoo o bɛ́ kunnan. 28 A kwɔ́sɛɛtɔ ó, a síinin ndɛ́ɛ a yɛ́ wotolo o kɔ́ɔnnɔn tó kɛ́ céla Ezayi yɛ kitabu o kala ni a kannanyɛɛnin ne. 29 Ní Sɛ́nnɛnyanin ŋóo fɔ́ Filipu yɛ kó, aa í mangbaa wotolo míin nan.
30 Filipu é táa ni bwée le, áa táa a sɔɔ ke Etiyopikacɛ o céla Ezayi yɛ kitabu o kálanan. Aa a mánɲaankɛ kó: «Íi mín ngálanan, íi bhɔ́la o ɲánle á?»
31 Etiyopikacɛ o a yawi kó: «ní sé kɛ́ bhɔ́ a ɲánle díi, ní mɔɔn mán a ɲan fɔ́ ɲɛ́n?» O lɔ, áa fɔ́ Filipu yɛ́ kó o a i yɛ́ɛ kɛ́ i síi a tɔ́ɔfɛ. 32 A tɛ́ɛ sɛ́wɛ ó ywáa mín ngálanan, ó lée nin:
«A tɛ́ɛ le óyoo saa, ii táa mín né a fáalaa o lɔ,
óyoo saadhye mín ndɛ́ kómanla, a shé bhɔbhaa o bhóolɔ,
a man í lá laka.
33 A yɛ yɛ́ɛmanyii o kósɔn, a yɛ jó o wɛ́ɛ bhɔ́ a bhóo.
Yɛ́ɛtii káa a bhɔ́nzɔ ŋólu tɔ́ɔ fɔ́ bhée?
Kɛ mansɔɔ, a yɛ ɲáanmanɲan o lúukolo o ka, o wɛ́ɛ o tɛɛ a ka.»c
34 Cɛ ó fɔ́ Filipu yɛ́ kó: «Ni i mandhyaala le, céla ó kóman lá yɛ́ɛtii le mán nín? A lé gbú bháa, bháa mɔɔn gbɛ́ɛ?»
35 Oo kɛ́ mínngɛ, Filipu é kóman ó tá, kɛ a lámyaan o sɛ́wɛ o man, kɛ Ɛnza ɲɛ́n Sanmankanmɛɛ ó fɔ́ a yɛ́. 36 Ii tó táala mínngɛ, íi sé jí ywáa lɔ lɔ́. Cɛ ó kó: «A mánfɛɛ! Jí tɛ nín ŋán. Mínnɛɛn lée sé kɛ́ a kɛ́ to ndɛ́ se kɛ́ bátize?» 37 [Filipu é a yawi kó: «Ni i kɛ́ lá a la gbútuukɛ, íi sé kɛ́ bátize.» Cɛ ó a yawi kó: «Ne lánin ŋe a lá kó Ɛnza Ngílisi lée Ala Dhyénjɛ o lé.»]
38 Áa fɔ́ kó wotolo bwéebhaa ó á wotolo ó lálɔ. Ale ni Filipu é ló jí ó lɔ, Filipu é a bátize. 39 Ii bhɔ́ jí o lɔ́ mínngɛ, Mantii ó Ní óo Filipu tá. Cɛ ó mán a é bhée. Wáa a nísɔdhyaanin ŋé táa a yɛ́ táaman ó la.
40 Filipu é a yɛ́ɛ sɔ́ɔ Azɔti. A tɛ́ɛ tínminnan só mínnu lá, a tɛ́ɛ Sanmankanmɛɛ ó fɔla o ywáa olu bɛ́ lɔ, fɔ́ kɛ́ táa sé Sezale.