Íꞌdóŋá 37

Urobí Yụ̃sụ́fụ̃ drị̂ kî

¹ Yãkóꞌbõ rĩ uꞌálé Kãnánĩ gá ãngũ ándrá átẹ́pị̃ ꞌbã uꞌájó rĩ gá. ² ꞌDĩ dó ãwí lị́cọ́ Yãkóꞌbõ drị̂ ꞌi: Yụ̃sụ́fụ̃ rĩ kí kãbĩlõ ucélé ádrị́pịka ụ́kụ́pị̃ Bílã ãzíla Zị̃lị́pã Yãkóꞌbõ ꞌbã ũkúkarú rĩ abe ịsụ́ íni ꞌdĩ ílí la mụdrị́ drị̃ ázị̂rị̃. Wó Yụ̃sụ́fụ̃ la ị́jọ́ ádrị́pịka ꞌbã kí idélé ũnzí rĩ kí ũlũ átẹ́pị̃ nî.

³ Yãkóꞌbõ lẽ Yụ̃sụ́fụ̃ ãndânĩ ndẽ anzị ĩꞌdidrị́ ãzí ꞌdĩ kí rá, ãꞌdusĩku ụ́tị Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi ĩꞌdiní mba agá ꞌbo ꞌdĩ gá. Wó ụ́ꞌdụ́ ãlu, fẽ Yụ̃sụ́fụ̃ní ãko ũniamba la bõngó ãlá la. ⁴ Yụ̃sụ́fụ̃ ádrị́pịka ngụ̃ kí ĩꞌdi ãjị́ ũnzí, ĩꞌdi lẽjó ãndânĩ rĩ sĩ, jọ kí ĩꞌdiní ị́jọ́ ásị́ ị̃gbẹ́ sĩ ku. ⁵ Ị́nị́ ãlu urobí ũbĩ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌi, ĩꞌdi mụ vú la nzelé ádrị́pịka ꞌbaní ꞌbo, ngụ̃ kí ĩꞌdi trẹ̃yị́.

⁶ “Ĩmi are drĩ urobí áma ũbĩlépi ꞌdĩ ꞌi, ⁷ ãma kí ngánũ lịlé rá rĩ kí umbé agá gbõgbõ má drị́ tị ngúlú rĩ inga ru pâ tulé ụrụ gá, ĩmidrị̂ atrá kíru má drị̂ andre gá ilú kíru ĩꞌdiní vụ̃rụ́.” ⁸ Ádrị́pịka jọ kí, “Mi mụ adrulé ãma drị̃lẹ́ gá ãmbógóru yã? Mi ãma drị̃ ce úpíru ãndândáru yã?” Ngụ̃ kí dó ĩꞌdi ũnzí trẹ̃yị́-trẹ̃yị́ urobí ĩꞌdidrị́ ꞌdã sĩ ãzíla ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ sĩ. ⁹ Urobí ãzí rĩ ũbĩ vâ ĩꞌdi, nze vú la ádrị́pịka ꞌbaní jọ, “Ĩmi are drĩ urobí ꞌdĩ ꞌi, ị̃tụ̂ ꞌi kí ĩmbâ be ãzíla lẽlẽgó mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌdĩ abe ãvụ̃ kí vụ̃rụ́ áma ị̃nzị̃jó.” ¹⁰ Ĩꞌdi mụ urobí ꞌdĩ vú nzelé átẹ́pị̃ ꞌbaní ádrị́pịka abe ꞌbo, átẹ́pị̃ angá drị̃ la gá trụ, “Urobí ími ũbĩlépi ꞌdĩ ífí la íngoní? Mí ãndrẽ kí mî ádrị́pịka abe ãzíla mâ trũ kírú amụ́ ãvụ̃lé vụ̃rụ́ ími drị̃lẹ́ gá rá yã?”

¹¹ Ádrị́pịka idé kí ĩꞌdiní ãjã sĩ, wó átẹ́pị̃ mba ị́jọ́ ꞌdĩ kí tã ũrãtáŋá ũrãjó kí drị̃ gá ĩꞌdi ásị́ gá.

Yụ̃sụ́fụ̃ ádrị́pịka ị̃tụ̃ndã kí ĩꞌdi rá

¹² Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka mụ kí kãbĩlõ átẹ́pị̃ drị́ ũꞌbí rĩ kí ucélé ãni rú Sẹ̃kẹ́mụ̃ gá. ¹³ Yãkóꞌbõ jọ Yụ̃sụ́fụ̃ní, “Ínị̃ rá mî ádrị́pịka kí kãbĩlõ kí ucé ãni rú Sẹ̃kẹ́mụ̃ gâ lé ꞌdã, álẽ ími tị pẽlé ĩꞌbarụ̂lé.” Yụ̃sụ́fụ̃ umvi, “Múké ma bábá mụjó.” ¹⁴ Jọ ĩꞌdiní, “Ímụ mî ádrị́pịka kí andrélé ãnãkpá kí abe kí nõ múké yã áni, mí ají mání ụ́ꞌdụ́kọ́ la.” Yụ̃sụ́fụ̃ mụ dó Sẹ̃kẹ́mụ̃ gâlé angájó ĩꞌbadrị́ko gá wọ́rọ̃ŋá Hẽbũrónĩ gá. ¹⁵ Ĩꞌdi mụ acálé ꞌdãá ꞌbo, ágọ́bị́ ãzí ndre ĩꞌdi abá agá ãngũ co agá zị ĩꞌdi, “Mi ãꞌdu ndrụ̃ yã?” ¹⁶ Umvi, “Ma mâ ádrị́pịka kí ndrụ̃ kí kãbĩlõ kí ucé íngõlé yã? Mi lũ la mání rá yã?” ¹⁷ Ágọ́bị̂ jọ, “Aꞌbe kí ãngũ ꞌdĩ rá, má are kí jọ agá la ‘Ãmụ kí Dõtánĩ gá.’” Yụ̃sụ́fụ̃ bĩ dó ádrị́pịka kí vú Dõtánĩ gâlé ịsụ́ kí rá.

¹⁸ Ndre kí ĩꞌdi amụ́ agá ráráru acá drĩ ku rú, utú kí ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌdịjó rá. ¹⁹ Jọ kí, “Urobí ꞌdị́pị la amụ́ ꞌdĩ. ²⁰ Ãmụ kí dó, ãꞌdị kí ĩꞌdi rá úꞌbe ãvũ la ꞌbụ́ kídí nzụlépi rá ꞌdĩ ꞌbã ãzí agá, ụ́jọ ụ̃bọ̃gụ̃ ãzí na ĩꞌdi rá. Ãma kí dó drĩ sĩ ndre la ãꞌdu laru idé urobí ĩꞌdi ãni ꞌdĩ kí agá nĩ yã rĩ.” ²¹ Rụ́bẹ̃nị̃ lã mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ụ̃ꞌbị̃ ĩꞌdi palé kí drị́ gá ꞌdâ rá jọ, “Ãꞌdị kí ĩꞌdi ku.” ²² Jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi asu ãrí ku; úꞌbe ĩꞌdi ꞌbụ́ gá kõtórõ agá ꞌdâ, ꞌbá ãzí ꞌbã aló ĩꞌdi sĩ ị́jọ́ anzújó ku.” Rụ́bẹ̃nị̃ idé ị́jọ́ ĩꞌdi pajó ãzíla ĩꞌdi agụjó ídri átẹ́pị̃ drị̂lé.

²³ Yụ̃sụ́fụ̃ la mụ acálé ádrị́pịka ꞌba rụ́ ꞌdõlé ꞌbo, trũ kí kánzũ ụrụꞌbá la gá ãlápítí gbẽtí trũ ndú-ndú ĩꞌdi ꞌbã sụ̃lé rĩ rá. ²⁴ Rụ kí ĩꞌdi ꞌdụ kí ꞌbelé ꞌbụ́ gá. ²⁵ Ĩꞌbaní íná na agá, inga kí mịfị́ ụrụ gá ndre kí ꞌbá Ịsụmaị́lị̃rú rĩ kí ũꞌbíru angá kí Gị̃lẹ́dị̃ gá mụjó Mị̃sị́rị̃ gá, ngãmíyã ĩꞌbadrị̂ kí drị̃ gá kí tẹ́rị́ ãko ãjị̂ trũ vĩrĩ la kí ují agá ãdu ifílé ifî rĩ abe.

²⁶ Yụ́dãsị̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ãma kí ãꞌdu ịsụ́ ãdrĩ kí ãmã ádrị́pị ꞌdị rá, ãzíla ãzị̃ vâ drã ĩꞌdidrị̂ ꞌbã ị́jọ́ cí? ²⁷ Ãma ị̃tụ̃ndã kí ĩꞌdi ꞌbá Ịsụmaị́lị̃rú ꞌdĩ ꞌbanî ãma asu kí ĩꞌdi ãrí ãma ꞌi ku ĩꞌdi ꞌbã adrujó ãmã ádrị́pị ãrí ãlu ãzíla ĩzá ãlu rĩ sĩ.” Ádrị́pịka ãꞌị̃ kí rá. ²⁸ ꞌBá tũjárĩ idélépi Mị̃dị́yánị̃ rú rĩ ꞌbã kí alị agá, Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka anzé kí ĩꞌdi ꞌbụ́ agâlé rá ị̃tụ̃ndã kí ĩꞌdi ꞌbá Ịsụmaị́lị̃rú rĩ ꞌbaní sĩlíngĩ kãlị́ ị̃rị̃ sĩ, ꞌdụ kí ĩꞌdi Mị̃sị́rị̃ gá ĩndĩ. ²⁹ Rụ́bẹ̃nị̃ la mụ gõlé ꞌbụ́ tị gâlé ịsụ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌdãá yụ asi ĩꞌdi ꞌbã bõngó kí rá ũcõgõ sĩ. ³⁰ Atrị drị̃ ádrị́pịka ꞌba rụ̂lé jọ, “Mgbâ dó ꞌdãá yụ, ãma dó ãmaní ãma idé ãꞌdurú yã?” ³¹ Aꞌdụ́ kí dó ị̃ndrị́ lị kí ĩꞌdi rá ũnzõ kî dó bõngó Yụ̃sụ́fụ̃ drị̂ ãrí la sĩ. ³² Agụ kí bõngó ãlá gbẽtí trũ ndú-ndú ꞌdã átẹ́pị̃ rụ̂lé, jọ kí, “Índre drĩ bõngó ꞌdĩ ꞌbã gbẽtí nõ mî ngọ́pị drị̂ ꞌi yã áni.” ³³ Átẹ́pị̃ nị̃ ĩꞌdi cọtị cé jọ, “ꞌDĩ mâ ngọ́pị ꞌbã bõngó ꞌi ụ̃bọ̃gụ̃ na kí mání ĩꞌdi rá Ãndá ãndáru ꞌdọ́! Mâ ngọ́tị́ Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ĩzá ândi dó ĩꞌdi kpékpé!”

³⁴ Yãkóꞌbõ asi dó bõngó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá rĩ kí rá awâ dó ngọ́pị̃ ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú.

³⁵ Ngọ́pịka kí pírí ị̃zẹ́pịka abe amụ́ kí pírí ĩꞌdi ásị́ imbálé, gã úmgbé jọ, “Ma awá mâ ngọ́tị̂ sĩ kpere mâ fi agá ꞌbụ́ gá.” Rĩ ngọ́pị̃ Yụ̃sụ́fụ̃ awálé biri-biri.

³⁶ ꞌBá Mị̃dị́yánị̃ rú rĩ kí Mị̃sị́rị̃ gâlé ị̃tụ̃ndã kí Yụ̃sụ́fụ̃ Põtĩfárõ ãmbógó ãsĩkárĩ úpí Fãráwũ aga tẽlépi rĩ drị̂ nî.