Sóol má háya mɔŋɔlɛ́ né Yésus
9
1 Ekúlú eéyé,
Sóol ŋaá bá wa yánáŋa ɔ ɔsása anyía u ŋɔ yɔ́ɔ́nɔ́kɔ *baákɔ́nɛ́na bé Otéŋí a Waáŋá ;
u ŋgaá kúána *mutéŋínyi beluli nyiínjie a muáŋá.
2 Nyi wuúci bata eényí tufule e tú ŋeé wuúci iínjie makɛ́nda ma ɔcɔba aá Tamás,
anyía mbɔ́kɔ u ŋaá kuána baacɔ a *bɛndaŋía bɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na a bá ŋa bɔ́ látɛ́na nyiékúnyi nyí Otéŋí a Waáŋá,
te beénjú,
ta banɔ́mɔcɔ́,
we beébe hatɛ́ákɛ́na,
mbá u kéé beébe hálámákánána eé Yelúsalɛm bɔɔ́tɔ́kɔ́kɔ́nɔ́ ne tukolí.ª
3 O ohónyí ú Tamás,
hoóhi na bálɛ́ka,
Sóol ŋaa lɛ́cá ɔ ɔlɛca eese,
yí húlukune ɔ Ɔmuaná.
Eese eéyí ŋaá manyɛ́mɛ́ta haála ahá u ŋaá bá.
4 Sóol ŋá kuá ɔ ɔmɛsɛ́,
u ŋá lɔ́kɔ́ma okelú,
ú wuúci bataka ɔ́sɛ :
« Sóol,
Sóol !
Anyíatɛ́ ó ŋoó mi tekese aná e ? »
5 Sóol ŋá batá ɔsɛ :
« Otéŋí,
kuɔŋɔ́ ɛ́cɛ aányɛ́ ewú i ŋeé mi tekese e ?
» Mbá okelú ɔ́sɛ :
« Yaŋɔ́,
ya mɛ́ŋa Yésus ewú o ŋoó tekese.
6 Aámbáya,
hatɔ́na,
oofíne a bálɛ́ka ;
hɔ́á bá ŋa cɔ́ba ɔ ɔ kuɔŋɔ́ laana bɔkɔ abɔ́ ɔ́ɔ nyɛmana wu ɔkɛlaka. »
7 Baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá ɔlɔŋɔ ne Sóol ŋa bɔ́ tálɛ́mákɛ́ná,
bulíkílíki ŋé beébe momisiki,
anyía bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ lɔ́kɔ́máka ɔtáŋa mbá,
bá tɛ lɛca ta ɔɔcɔ.
8 Sóol ŋaá hatɔ́na ɛndánáka,
yó húúne eése mbá,
u ti túné lɛ́cana.
Aáná bé ŋeé wuúci tímbíé ɔ ɔɔbɔ́,
bó wuúci cɔbana aá Tamás.
9 U ŋé limíne mɔɔ́sɛ́ matátɔ́ ;
u tɛ lɛcána,
u tɛ nyíá,
u tɛ múá te menyífé.
10 Muákɔ́nɛ́na a mumɔtɛ́ mu Otéŋí a Waáŋá ŋaá bá aá Tamás,
nyíáyɛ́ nyiínyi ɛ́cɛ *Ananías.
U ŋaá lɛ́cá *eseye yɛ́ asana :
Otéŋí a Waáŋá ŋeé wuúci bítóŋínyí,
yó wuúci lɔ́ŋɛ́ta ɔsɛ :
« Ananías !
» Mbá Ananías ɔsɛ :
« Yaŋɔ́ ooci,
Otéŋí a Waáŋá ! »
11 Mbá Otéŋí a Waáŋá ɔsɛ :
« Cɔbá hí aámbáya aámbáya,
á látáka ohónyí awɔ́ bɔ́ ŋɔ́ lɔ́ŋɔ anyía “Téléléle”,
ká ka háma o ooki ú Yútas,
batá ɔɔcɔ u Táasª awɔ́ bɔ́ ŋɔɔ́ lɔ́ŋɔ báyɛ Sóol ;
wáŋa ɔ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na aámbáya eeci.
12 Ú ma lɛ́ca eseye yɛ́ asana :
Ɔɔcɔ nyiínyi anyía Ananías é yóofokine eé ciíbe,
waá táláka aabá a ciayɛ́ cɛɛ́tɔ anyía wé túné á lɛ́cakana. »
13 Ananías ŋa bɛ́kámá ɔsɛ :
« Otéŋí a Waáŋá,
ya mɛ́ŋa ɔlɔ́kɔ́mákánɔ́ baacɔ beéŋí ébú bíkétíki nyɛŋána nyikime anyɛ́ ɔɔcɔ oócí áŋa ɔkɛlákánɔ́ belumitinine a bá bɔ́ŋa eé Yelúsalɛm.
14 Híáná wáŋa ɔfaayánɔ́ aaha aá Tamás na makɛ́nda emé betéŋínyi *beluli nyiínjie á bɔ́ŋa bé wuúci iínjíénú,
ma ɔhatɛakɛna baacɔ bekime a bá ŋa bɔ́ cámba nyiɔ́wɔ nyiínyi. »
15 Mbá ta híáná,
Otéŋí a Waáŋá ŋá laána Ananías ɔsɛ :
« Cɔbá,
anyía ya mɛ́ŋa ɔlɔtɔ́nɔ́ ɔɔcɔ oócí.
Wáŋa muamɛ munyiɔnɔ,
u kéé húlikinyi baacɔ a bá tɛ ábɔ́ bá *Besuif nyiámɛ nyiínyi,
yó nyiínyi hulikinyi tɔ́na na a báábɔ́ betéŋí na a baacɔ bekime bé *Islayɛ́l áyá.
16 Yaŋɔ́ bɛ́muátá i ké mí wuúci tóŋgínyi indekese ikime acɛ́ u káá nyɛmána wu ohiiteke a yáámɛ asana. »
17 Ananías ŋá cɔbá hɔ́á.
U ŋá ka háma eé ciíbe acɛ́ Sóol ŋaá bá,
u ŋé wuúci tála aabá aá cɛɛ́tɔ,
mbá ɔsɛ :
« Uumi onyíinyí Sóol,
Otéŋí a Waáŋá Yésus awɔ́ ɔ ŋɔɔ́ lɛcá o ohónyí ekúlú ayɛ́ ɔ ŋɔɔ́ bá ɔɔ́ faakɔna aaha,
ú maá mɛ tɔ́ma nɔ́ɔ́wɔ anyía óo túné ɔ lɛcakana,
mbá *Efúúménénú yí Elilé oofine nɔ́ɔ́wɔ. »
18 Hú ahɛ́ Ananías ŋa táŋɛ́tá aáná,
bɛnyɛ́ma a bɛ́mɔtɛ́ háyɛ tuákáyákáyá ŋá hámɔ́kɔ́na a cááyɛ́ eése,
bɛ́ ŋa kúakɔna ɔ ɔmɛsɛ́,
nyi túmútúne ɔlɛcana eényí.
Aáná u ŋa hatɔ́na ɛndánáka,
bé ŋé wuúci ootine.
19 E elime eécí,
u ŋaá nyíáká bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá,
makɛ́nda ŋé túné wuúci faayɛna.
Sóol ŋee húlinyi baacɔ bá Tamás Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma
Sóol ŋe límékíne aá Tamás ɔmbana ú mɔɔ́sɛ́ otíkítíki na baákɔ́nɛ́na bé Yésus a bá ŋa bɔ́ bá hɔ́á ;
20 u ŋé túme o otúme ohulinyi baacɔ bá hɔ́á Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma a *bɛndaŋía bɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na bí *Besuif,
u sobiki anyía Yésus áŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́.
21 Baacɔ bekime a bá ŋaá bá bábɔ́ lɔ́kɔ́máka úúyé ɔtáŋa ŋaá bá bébú kékéke,
bá bátakana báyɛ :
« Ɔ́kɔ,
tɛ́ka ɔɔcɔ ooci u ŋaá bá eé Yelúsalɛm,
u tekeseke na makɛ́nda baacɔ a bá ŋaá bá bábɔ́ cámbaka nyiínyi nyí Yésus e ?
Ɔ́kɔ,
tɛ́ka u ŋaá fááya aaha anyía wé keé beébe hatɛ́ákɛ́na,
wé beébe ɔɔ́tɔ́kɔ́kɔ ne tukolí,
mbá u beébe cɔbakana né betéŋínyi beluli nyiínjie e ? »
22 Mbá ta híáná,
Sóol ŋaá bá hú ɔcɔba ne buúse o ohulinyi baacɔ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma na makɛ́nda mekime a nyɛnamá anyía Besuif bá Tamás ti ómó túné ebú menyi bɔkɔ bɔ́ ɔbɛ́káma,
ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá weé tóŋgínyi anyía Yésus áŋa taaká ooci awɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋɔ lɔ́tɔ́.
23 E elime cɛ ɔmbana ú mɔɔ́sɛ́ a wúmɔtɛ́,
Besuif ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máná anyía bá ŋá bɔ́ nyɛmána bá ɔwɔɔ́nɔ Sóol.
24 Yaátɛ́ asana baacɔ ŋa bɔ́ bá bébú tétényíki bihenyi bikime bɛ́ bálɛ́ka ne nebutúé na nabuɔ́sɛ́.
Asana ɔ́mɔtɛ́,
bé ŋe yóókísi Sóol hííbú hɛbɛŋa.
25 Aáná *baákɔ́nɛ́na bé Sóol ŋe bú wuúci hiíte buutú a búmɔtɛ́,
bé ŋé wuúci háya ɛ ɛŋáká,
bé ŋé wuúci loósiki ne nukolí e elime cɛ nyɛmámá nyɛ́ hɛkáká hɛ́ bálɛ́ka o o wuúci hémúnyi.
26 Ekúlú eyí Sóol ŋgaá hámá eé Yelúsalɛm,
u aambaka ɔbɛ́látána na baákɔ́nɛ́na ;
mbá baákɔ́nɛ́na eébé bekime ŋa bɔ́ bá bébú wuúci líkíméke anyía bá ŋa bɔ́ bá bá ne isuŋí anyía Sóol a yáaŋa aá taaká *muákɔ́nɛ́na.
27 Mbá *Baanábas ŋeé bísúétíne Sóol,
yó wuúci cɔbana ná baacɔ bá ɛndɔ́ma.
U ŋé beébe bíkétíkínyi na anyána Sóol ŋa lɛ́ca Otéŋí a Waáŋá,
na anyána Otéŋí a Waáŋá ŋaá táŋáká ne wuúci.
Baanábas ŋé beébe laákɛ́na tɔ́na háyɛ Sóol ŋeé húlíkínyi baacɔ bá Tamás Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma na mɔŋɔlɛ́ mekime.
28 O otúme e ekúlú eéyé Sóol ŋe límíne ne beébe,
u báátáka,
u lɔɔkɔ eé Yelúsalɛm,
u húlé húlikinyi baacɔ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma na mɔŋɔlɛ́ mekime eé nyiínyi nyí Yésus.
29 Sóol ŋeé túmé ɔtáŋa tɔ́na ne Besuif a bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ táŋáka *nɔkɛlɛ́k.
U aásánáka ne beébe,
mbá beébe bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ áambaka o wuúci ɔ́ɔ́nɔ.
30 Ahá benyíinyí bé olumitinine bé Sóol ŋe bú menyi aáná,
bé ŋé wuúci cɔbána a bálɛ́ka cɛ Sɛsalɛ́ɛ,
bé ŋé wuúci tɔ́ma a bálɛ́ka cɛ Táas.
31 Aáná belumitinine *Kilís ŋa bɔ́ bá bébú líheke e mbuumu noómi ne i iisí ci Yuté ikime,
na a *Kalilé,
na a Samalí ;
bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ ɔɔ́nɔ́kɛ́na o olumitinine noómi,
bá lɔ́kɔ́mákɛ́na Otéŋí a Waáŋá,
bá ɔ́ɔmbɔkɔ aá nyiɔ́lɔ nyí *Efúúménénú yí Elilé noómi.
Bíel me yeéŋúnyísi ɔɔcɔ awɔ́ bɔ́ ŋɔɔ́ lɔ́ŋɔ anyía Ɛ́nɛ́ɛ
32 Bíel ŋaá bá u húlé á kándaka bɛhaála bikime bɛ́ bunɔŋɔ bú *Islayɛ́l ;
búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́ u ŋá cɔba a bálɛ́ka ci Lítaª ɔ ɔkɔlɛ́ca belumitinine bá hɔ́á.
33 U ŋá kuána ɔɔcɔ hɔ́á nyiínyi ɛ́cɛ Ɛ́nɛ́ɛ,
tuɔŋɔ á yáaŋa tɔ́námanyɛ́ atɔ́ u na maá fíánɛna aá buaná,
anyía u ŋaá bá ɔnɔkɔ́kɔ́nɔ́.
34 Mbá Bíel ɔsɛ nááyá :
« Ɛ́nɛ́ɛ,
Yésus *Kilís mé yóo weéŋúnyísi !
Hatɔ́na ɛndánáka,
laŋɔ́náka búɔ́wɔ buaná.
» Hú aá yaátɛ́ ekúlú,
Ɛ́nɛ́ɛ ŋá hatɔ́na ɛndánáka.
35 Ekúlú ayɛ́ baacɔ bekime ne bé Líta na bá atúalɔ́ yɛ́ Sálɔn ŋa bɔ́ lɛ́cáka ɔɔcɔ oócí,
bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Otéŋí a Waáŋá.
Bíel me héenyi Tɔlɔ́kas o owé
36 Oónjú a wɔmɔtɛ́ ŋaá bá mulumitinine eé Sobé ;
nyíáyɛ́ nyiínyi ŋaá bá ɛ́cɛ Tabíta.
(Nyiínyi eényí ŋe bíhémbúle na *nɔkɛlɛ́k anyía « Tɔlɔ́kas »,
ɛ́cɛ anyía « Cɔɔ́ŋá »).
U ŋaá bá waá kɛ́laka baacɔ bɔmbányɛ ekúlú ekime,
u ɔɔ́lɔ́kɔ basɔ́kásɔ́ka.
37 Ɔ mɔɔ́sɛ́ etéemé,
u ŋɔɔ kɔ́nɔ́kɔ,
nyiwé eényí.
Ɛŋakɛlá wéé wé,
bé ŋé bíékébíki úúyé omime,
bé ŋgeé wuúci fienyínyi e ekéti yɛ́ ɔnɔŋɔ yí ciíbe.
38 Baákɔ́nɛ́na bé Sobé ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má anyía Bíel áŋa e Líta.
Líta áŋa hoóhi ne Sobé ;
bé ŋé wuúci tɔ́mɛ́na baacɔ béfendí na ɛsɔ́ma eeci :
« Cɔ́kɔ́lɛ,
faáya fiaŋɔ fiaŋɔ náásɔ́. »
39 Bíel ŋá cɔba ɔ ɔcɔba ɔlɔŋɔ na baacɔ eébé.
Ahɛ́ u ŋgaá hámá,
bé ŋé wuúci báátána e ekéti yɛ́ ɔnɔŋɔ yí ciíbe.
Bisíké bí beénjú bikime ŋe bú bíkósíti nááyá,
bɛ́ lɛ́laka.
Bí wuúci tóŋgínyi na bɛháŋá namuaná,
na bɛlaŋa bí nyiike abɛ́ Tɔlɔ́kas ŋaá bá waá látaka ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá wa yánáŋa wɔɔ́sɔ.
40 Bíel ŋeé hémúkúnyi baacɔ bekime a nɔháatɛ́,
yó túme eŋéndu ɔ ɔmɛsɛ́ ɔ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́.
E elime eécí,
u ŋaá bɛ́kɔ́ŋɔ́ná ;
u lɛcaka omime,
mbá ɔsɛ :
« Tabíta,
hatɔ́na ɛndánáka !
» Tɔlɔ́kas nyihúúne eése eényí ;
ahɛ́ u ŋa lɛ́cá Bíel,
u ŋá hatɔ́na,
u ŋé limíne.
41 Bíel ŋé wuúci tímbíé ɔ ɔɔbɔ́,
u ŋé wuúci hetúnyi ɛndánáka.
U ŋɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ belumitinine,
hɔlákáhɔ́láka bisíké bí beénjú,
u ŋé biíbi tóŋínyi Tɔlɔ́kas wɔɔ́sɔ.
42 Baacɔ beéŋí bá bálɛ́ka ci Sobé a bá ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́máká asana eéyé ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Otéŋí a Waáŋá.
43 Bíel ŋeé limékíne ekúlú yeéŋí eé Sobé o ooki ú mutumbe bɛɔfɔ a mumɔtɛ́,
nyiínyi ɛ́cɛ Símon.