Yésus me yééŋúnyísi asákála
5
1 E elime cɛ bɛsana eébí,
bɔŋanda a búmɔtɛ́ bú *Besuif ŋá ka háma ;
aáná Yésus ŋaá báátá eé Yelúsalɛm.
2 Aáhá,
cenjume ŋaá bá,
hoóhi ne ehenyi yɛ́ ɛtɔ́mbá ayɛ́ bɔ́ ŋɔ lɔŋɔ ne *nuebélé anyía Bɛtɛsɛ́ta.
Cenjume eécí ŋaá bá na yaalɛ a yɛ́ ŋaá bá ne bikéti bɛ́táánɔ.
3 Bitúte bɛ́ bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ ŋaá bá fíánakɛna aá biátɛ́ bikéti noómi :
Ne bendíméndíme,
na baacɔ bá bɛnamɛ́tɛ́ a akɔlɔ́,
na bɛsákála.
[Bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ tátáka anyía menyífé me cenjume é bínyíétínyi,
4 anyía ekúlú ekime eyí *elilé yɛ́ bɔsɔ́ma yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bá yaá sɔ́ɔ́ná,
yó wóofine e cenjume o okonyíétínyi menyífé,
ɔɔcɔ awɔ́ u ŋaá bá waá cáŋa ɔbɛ́áhɛ́na e menyífé ekúlú eyí mé me bínyíétínyi ŋaá bá wa yááŋɔ́nua,
ta waá bá na nyɛnamá nyɛ́ ɔkɔnɔ nyɛ́ yaátɛ́.]
5 Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ŋaá bá hɔ́á awɔ́ ú nɔ mɔɔ kɔ́nɔ tuɔŋɔ a yáaŋa nyitíne ne buunyi na tɔ́tátɔ́.
6 Ahɛ́ Yésus ŋeé wuúci lɛcá fíanɛna,
u ŋé menyí anyía ɔɔcɔ oócí me líhéke hɔ́á.
U ŋé wuúci batá ɔsɛ :
« Ɔ ŋɔɔ́ waamba ɔwaáŋɔ́nua e ? »
7 Ɔkɔnɔ́kɔ́nɔ ŋá bɛ́káma ɔsɛ :
« Taatá,
ɛ tɛ ámɛ bá na ɔɔcɔ awɔ́ anyía menyífé é bínyíetinyi,
yɔ́ mɛ́ aahɛ́na noómi ;
ekúlú ekime ayɛ́ ya mɛ́ánaŋa ɔ ɔcɔcɔbaka,
sɔ́ɔ́kɔ́ ŋá cáŋa ɔ bɛ́áhɛ́na noómi. »
8 Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Hatɔ́na ɛndánáka,
hiíte nyiɔ́wɔ nyibúyé,
kandáka. »
9 Ɔɔcɔ ŋa yaáŋɔ́núá ɔ ɔwaáŋɔ́nua,
yó híite nyíáyɛ́ nyibúyé,
u ŋé túme ɔkanda.
Buɔ́sɛ́ eébú ŋaá bá buɔ́sɛ́ bú ehélúme bú Besuif.
10 Ɛ́ɛhɛ́ betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ laána ɔɔcɔ ewú Yésus ŋe yééŋúnyísi,
báyɛ :
« Buɔ́sɛ́ bɔ́ yáásɔ́ ehélúme búáŋa,
yááŋa okotí anyía ó húle ɔ kándakana nyiɔ́wɔ nyibúyé. »
11 Mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Ɔɔcɔ ewú é mi ééŋúnyísi wá mɛ́ laana ɔsɛ :
“Hiíte nyiɔ́wɔ nyibúyé,
kandáka.” »
12 Bé ŋé wuúci batá báyɛ :
« Ɔɔcɔ awɔ́ háányɛ́ wɔ́ yɔ́ɔ laana aáná e ? »
13 Mbá ɔɔcɔ ti ómo menyi Yésus,
anyía u ŋeé séŋúlúé ɛ ɛkatɛ́katɛ́ cɛ nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ a nyɛ́ ŋaá bá hɔ́á.
14 E elime cɛ bɛsana eébí,
Yésus ŋeé wuúci kuána eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́ noómi,
yó wuúci laana ɔsɛ :
« Lɛcá,
ɔ wáŋa ɔmbányɛ.
Eti túné kɛ́la bɔɔbɛ́,
keyé ɔ kɔ́ háná o hiiteke muuyé a mú á hɔ́la. »
15 Ɔɔcɔ oócí ŋaa cɔ́bá,
yɔ́ láakɛna betéŋínyi Besuif anyía Yésus wé wuúci eéŋúnyísi.
16 Ɛ́makɛ́la betéŋínyi Besuif ábɔ́ lɔ́kɔ́ma aáná,
bé ŋé túme onuusi Yésus,
báyɛ u ŋé menyi na aátɛ́ u kɛlaka nyɛnamá nyɛ́ asana háyɛ eényí aáná buɔ́sɛ́ bɔ́ yáábɔ́ ehélúme.
17 Ɛ́ɛhɛ́ Yésus ŋeé beébe laána ɔsɛ :
« Ciamɛ Síkíne ŋɔɔ́ nyiɔ buólí ekúlú ekime,
yaŋɔ́ tɔ́na ya mɛ́ánáŋa o o buúbu cɔ́bana ɔnyiɔ ne buúse. »
18 A asana na ɔtáŋa oócí,
betéŋínyi Besuif ŋa bɔ́ bɛ́kɛ́ndɛ́na ɔwaamba ihényí cɛ́ ɔwɔɔ́nɔ Yésus.
Tɛ́ cáŋa hú a asana anyía u ŋɔɔ́ nɔ́kɔ́ okotí yɛ́ búábɔ́ *buɔ́sɛ́ bú ehélúme,
mbá tɔ́na anyía u ŋaá kɔ́ɔna anyía Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa ciayɛ́ Síkíne cɛ bɛ́muátá,
u túné bíhíiteke bɔkɔ búmɔtɛ́ na Bandɔ́mɛsɛ́.
Nyitéŋínyi nyɛ́ Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́
19 Yésus ŋe túné é beébe laana ɔsɛ :
« Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ :
Yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́,
ɛ tɛ ŋá mɛ́ kɛla bɔkɔ á ciamɛciamɛ.
Ɛ ŋa mɛ́ kɛla hú bɔkɔ abɔ́ ɛ ŋa mɛ́ lɛca ciamɛ Síkíne á kɛ́laka.
Bɔkɔ abɔ́ ciamɛ Síkíne ŋaá kɛ́la,
yaŋɔ́ tɔ́na i ŋe mí buúbu kɛla bɔkɔ búmɔtɛ́.
20 Yááŋa anyía Síkíne ŋeé léne Ɔɔ́nɔ́,
yó wuúci tóŋgínyi bɔkɔ bukime abɔ́ u ŋa kɛ́la wuúci bɛ́muátá.
Híáná u kéé wuúci tóŋgínyi bɛsana a bɛ́ á hɔ́la ɔkɛla anyía nuénú biíbi kékéke.
21 Yááŋa anyía hú háyɛ Síkíne ŋeé héényi biwéewé,
yó biíbi iínjíékíne olíhe,
híáná tɔ́na,
yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́,
i ŋeé mi íínjie olíhe na baacɔ ebé yémi lénéke o beébe iínjie.
22 Ciamɛ Síkíne ti ŋé kélísi ta ɔɔcɔ,
mbá wáŋa o mi cumékénú makɛ́nda mekime me okélísíki baacɔ,
23 anyía baacɔ bekime ébú mi nyemíki,
yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́,
bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ bé ŋe bú nyémi Síkíne.
Ɔɔcɔ ewú u ti ŋé mi nyemi,
ti ŋéé nyémi Síkíne awɔ́ u ŋaá mɛ tɔ́má.
24 Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ :
Ɔɔcɔ okime awɔ́ u ŋa lɔ́kɔ́ma úúmi ɔtáŋa,
mbá u háya tɔ́na mɔŋɔlɛ́ né Ooci awɔ́ u ŋaá mɛ tɔ́má á yáaŋa na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime.
Bandɔ́mɛsɛ́ tí ké wuúci kélísi,
mbá ú ma hátɔna o owé,
yó wóofine o olíhe ú ekúlú ekime.
25 Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ :
Ekúlú á yáaŋa hoóhi,
ɔmuátákáná yá yáaŋa anyɛmánánɔ́ eyí biwéewé káá lɔ́kɔ́máka nyiámɛ nyiónyi,
yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́.
Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ e bé ké bú nyiínyi lɔ́kɔ́máka ká bɔ́ bámɔ́kɔ́na ne olíhe.
26 Yááŋa anyía bɔkɔ búmɔtɛ́ háyɛ Síkíne áŋa indíné ci olíhe,
yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́,
Síkíne ŋeé mí cuméke makɛ́nda ma ɔbámɛ́na indíné ci olíhe.
27 Síkíne áŋa o mi cumékénú makɛ́nda me okélísíki baacɔ,
anyía ya mɛ́ŋa Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ.
28 Nuti kékéke asana eéyé,
anyía ekúlú á yáaŋa hoóhi biwéewé bikime e binyiékénú káá lɔ́kɔ́máka nyiámɛ nyiónyi,
yaŋɔ́ Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ,
29 bɛ́ɔ́ hámɔ́kɔ́na a bíábɔ́ biinyie.
Bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá ká bɔ́ bá bakɛlákánɔ́ bɔmbányɛ ká bɔ́ háányúáka e biwéewé,
bó wóofokine o olíhe ;
mbá bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bɔ́mɔtɛ́ a bá ká bɔ́ bá bakɛlákánɔ́ bɔɔbɛ́ ká bɔ́ háányúáka e biwéewé,
bɔ́ tálɛ́mákɛ́na a nyɛkála.
Bambasɔ́mbásɔ bé Yésus
30 Ɛ tɛ ámɛ bá wu ɔkɛlaka bɔkɔ aá ciamɛciamɛ.
I ŋeé mi kélísi hú háyɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaa mɛ́ laána.
Nyiámɛ nyɛsɔ́mbɔ́tɔ́na áŋa nyɛtálɛ́mánánɔ́ anyía ɛ tɛ ŋá mɛ aamba ɔkɛla bɔkɔ a bú ŋaa mɛ́ hɛkɛna hú wáámɛ.
Ɛ ŋa mɛ́ aamba ɔkɛla eebu a bú ŋaa hɛ́kɛna Mu-mɛ-tɔ́ma.
31 Mbɔ́kɔ ɛ ŋaá mɛ bɛ́háyɛ́na ɛmbasɔ́ yaŋɔ́ bɛ́muátá,
ɛmbasɔ́ eécí tɛ á bá taaká.
32 Ɔɔcɔ ú etémbí,
wuúci,
u ŋaá mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́;
ª i ŋe mí menyi anyía ciayɛ́ ɛmbasɔ́ áŋa taaká.
33 Nu ŋa nɔ́ tɔ́mɔ́kɔ́na baacɔ ná Sáaŋ,
yɔ́ hákɛ́nɛ́na ɛmbasɔ́ á taaká.
34 Tɛ́ cáŋa anyía ɛ ŋa mɛ́ aamba ɛmbasɔ́ cɛ́ ɔɔcɔ,
mbá ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna aáná anyía mbá nu ká nɔ́ nɔ́hɔkɔ.
35 Sáaŋ ŋaá bá *lámba a cɛciánɔ́,
cɛ nɔmaka ;
mbá nu ŋe nú lénéke obíléníne yááyɛ́ eese hikélékéti hí ekúlú.
36 Mbá ɛmbasɔ́ acɛ́ ya mɛ́ŋa ne ciíci ŋá hɔ́la cɛ Sáaŋ :
Bɛsana ebí Síkíne ŋaá mɛ tɔ́má o okoó biíbi kɛlaka ŋó tóŋínyi anyía wuúci u ŋaá mɛ tɔ́má.
37 Síkíne bɛ́muátá,
Mu-mɛ-tɔ́ma,
áŋa eémí e elime ;
wuúci tɔ́na u ŋaá mɛ háyɛ́na ɛmbasɔ́.
Nu tɛ ŋa nɔ́ lɔ́kɔ́ma úúyé okelú,
nu tɛ lɛcá búáyɛ́ buúse.
38 Nu ti ŋé nú tétényi maayɛ́ mehúnyi e cíínú ɛtɛ́má,
anyía nu tɛ ŋá nɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ ná Mu-mɛ-tɔ́ma.
39 Nu ŋa nɔ́ aákɔ́nɛ́na Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ anyía nu ŋe nú kéti anyía eé ciíci nu ká nɔ́ bámɔ́kɔ́na na yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime.
Mbá tɛ́ka yáámɛ asana ciátɛ́ Ciɔɔ́ŋɛ́ ŋé bíkéti e ?
40 Aáná nu ŋe nú kíne ɔfaaya náámɛ ɔ ɔbámɔ́kɔ́na na taaká ci olíhe.
41 Ɛ tɛ ŋá mɛ́ aamba nuúmi nú ohúlúkúne ná baacɔ.
42 Mbá ɛ tɛ ŋá mɛ banɔ́ nánaka.
I ŋe mí menyi anyía e cíínú ɛtɛ́má noómi,
nu ti ŋé nu léne Bandɔ́mɛsɛ́.
43 Ɛ ŋá mɛ faáya e nyiínyi nyɛ́ ciamɛ Síkíne mbá nú me nú kíne o mi kéke.
Mbɔ́kɔ ɔɔcɔ u etémbí ŋá fááya eeyé e nyiínyi nyɛ́ bɛ́muátá,
tɛ́ka nu ké nú wuúci kékéke e ?
44 Nu ŋe nú léne nuúmi nú ohúlúkúne ná bɔsɔ́ɔ́kɔ́ baacɔ,
nu ti léne nú ohúlúkúne ná Bandɔ́mɛsɛ́ bímuócí ;
mbá anyána nua nɔ́ŋa nú olumitinine aná e ?
45 Nuti ketíki anyía yaŋɔ́,
ɛ ká mɛ́ banɔ́ sɔ́mɛ́na eé buúse bɔ́ ciamɛ Síkíne.
Mu-banɔ́-sɔ́mɛ́na áŋa *Moyís,
ooci awɔ́ maanɔ́ mɔŋɔlɛ́ á báka nááyá.
46 Mbɔ́kɔ nuenú lúmitinine ɔtáŋa ú Moyís,
keyé nu ŋe nú lúmitinine tɔ́na úúmi ɔtáŋa,
anyía yáámɛ asana u ŋɔ yɔ́ɔ́ŋɔ́kɔ.
47 Mbá háyɛ nu ti ŋé nú lumitinine cííyé Ciɔɔ́ŋɛ́,
anyána nua nɔ́ŋa nú olumitinine úúmi ɔtáŋa e ? »