Ne Yésus ne oónjú u Samalí
4
1 *Bafalisiɛ́ŋ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má anyía Yésus ŋɔɔ́ bɔ́ŋɔ *baákɔ́nɛ́na beéŋí,
u ootokine tɔ́na baacɔ beéŋí ɔ ɔhɔla Sáaŋ.
2 Mbá,
á taaká,
tɛ́ cáŋa Yésus bɛ́muátá u ŋaá bá we yóotokine baacɔ,
mbá bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na.
3 Ahɛ́ u ŋaá lɔ́kɔ́ma anyía bá ŋaá bá bábɔ́ táŋáka yááyɛ́ asana ná Bafalisiɛ́ŋ,
u ŋá hatɔ́na eé Yuté,
u ŋá hálɔ́mɔ́na a *Kalilé.
4 Ɔ ɔcɔcɔbaka hɔ́á,
u ŋa nyɛ́mana wu ɔhɔlɛna i iisí cɛ *Samalí.
5 Aáná Yésus ŋa kaá hámá a bálɛ́ka a cɛmɔtɛ́ cɛ Samalí,
hoóhi ne ehuéhúé ayɛ́ *Yákɔb ŋe yiínjíé ná ɔɔ́nɔ́ Yɔ́sɛb ;
bálɛ́ka eécí ŋaá bá nyiínyi ɛ́cɛ Sikáal.
6 Ekenú yɛ́ Yákɔb ŋaá bá hɔ́á.
Yésus ŋaá bá ɔtɔmbɔ́nɔ́ na ɔkanda ;
aáná u ŋe hulé é límine a maabána me ekenú eéyé.
Yɛ́ ŋaá bá bɛsana bí túefi.ª
7 Oónjú a wɔmɔtɛ́ u Samalí ŋaá faáya anyía wá ka tɔ́ká menyífé e ekenú,
u ŋá kuána Yésus.
Mbá Yésus me wuúci bata ɔsɛ :
« Mɛ tɔ́kɛ́na menyífé,
yámɛ múá. »
8 Yésus ŋaá bá hú ne wuúci ne oónjú,
ɛ́cɛ anyía bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na tɛ ɔ́mɔ bɔ́ bá hɔ́á aá yaátɛ́ ekúlú,
bé ŋe bú súéte ɔ ɔkɔɔ́wɔɔ́ndɔ́kɔ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá a bálɛ́ka.
9 Oónjú oócí ɔsɛ nááyá :
« Háá !
Kuɔŋɔ́,
ɔɔcɔ u *Besuif,
ɔ ŋɔ mɛ́ kɔŋɛna menyífé ma ɔmúá,
yaŋɔ́ itónyi cɛ Samalí e ?
» Bé ŋeé ményi anyía ne Besuif na baacɔ bá Samalí naŋa bé ti ŋé bú límínyínyi.
10 Yésus ɔsɛ nááyá :
« Oó menyukune yaála yí nuubo yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́,
e menyukune tɔ́na ooci awɔ́ u ŋɔ́ yɔ́ɔ kɔŋɛna menyífé ma ɔmúá,
kuɔŋɔ́ ɔ ɔ́ŋa wu o wuúci kɔŋɛna menyífé,
mbá wo wiínjie me hicéme. »ª
11 Mbá oónjú ɔsɛ :
« Taatá,
kuɔŋɔ́ ooci,
ɔ tɛ ɔ́ bá na bɔtɔ́kɛ́ná ;
ekenú áŋa tiímé noómi tɔ́na.
Anyána ɔ ŋɔɔ́ kɛlaka anyía ɔ́ɔ bɔ́ŋɔ menyífé me hicéme e ?
12 Ciasɔ́ sɔ́kɔ́nɔ́ Yákɔb ŋaá basɔ́ iínjíé ekenú eeye.
Wuúci bɛ́muátá u ŋaá múáká menyífé ma hɔ́á,
ta bááyɛ́ baáná,
ta bíáyɛ́ bitúké.
Ɛ́ɛhɛ́ kuɔŋɔ́,
o ŋoó bíkéti anyía o ŋó wuúci hɔla e ? »
13 Yésus ɔsɛ :
« Nyimóti ká háná á núákɛ́na ɔɔcɔ awɔ́ á múá menyífé eeme ;
14 mbá ta buɔ́sɛ́ nyimóti tɛ ká háná á nuána ɔɔcɔ okime awɔ́ á múá menyífé emé i ké mí wuúci íínjíe.
Ɛ́cɛ anyía menyífé emé i ké mí wuúci íínjie kaá bɛ́cáŋa nááyá hicéme hɛ́ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime e yí ké búle á háma nááyá na makɛ́nda. »
15 Oónjú ɔsɛ né Yésus :
« Taatá,
oó mi íínjíé maátɛ́ menyífé anyía mbá nyimóti ti ké túné á mɛ nuana,
ɛ tɛ háná faaya aaha ɔ ɔkɔɔ́tɔ́ka menyífé. »
16 Yésus ɔsɛ :
« Cɔbá,
kɔ́ kɔ lɔ́ŋɔ́kɔ uuwu ɔnɔ́mɛ. »
17 Mbá oónjú ɔsɛ nááyá :
« Ɛ tɛ ámɛ bá na ɔnɔ́mɛ.
» Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Ɛ́ɛ,
ɔ ŋɔɔ́ táŋa taaká ekúlú ayɛ́ ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna anyía ɔ tɛ ɔ́ bá na ɔnɔ́mɛ ;
18 banɔ́mɔcɔ́ a yáaŋa bátáánɔ abá ɔ́ mɔɔ́ tɔ́nɔ́kɛ́na.
Te oócí tɔ́na awɔ́ ɔ ɔ́ŋa nááyá aámbáya tɛ á bá uuwu ɔnɔ́mɛ.
Úúwu ɔtáŋa oócí áŋa taaká. »ª
19 Ɛ́makɛ́la Yésus á táŋáka aáná,
mbá oónjú u Samalí ɔsɛ nááyá :
« Taatá,
ɛ́ maá mɛ lɛca anyía ɔ ɔ́ŋa a mumɔtɛ́ *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́.
20 Cíísú sɔ́kɔ́nɔ́ cɛ́ Samalí ŋaá bá cíé nyemiki Bandɔ́mɛsɛ́ a nɔkɔndɔ eenu;
ª mbá banɔ́,
nu ŋa nɔ́ kɔ́ɔna anyía haála ahá ɔɔcɔ okime á nyɛmána wu o búle nyemi Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa eé Yelúsalɛm. »
21 Yésus ŋeé wuúci bɛ́káma ɔsɛ :
« Meemé,
menyí anyíaʼo :
Ekúlú á yáaŋa hoóhi eyí nu ké nú nyemíki Bandɔ́mɛsɛ́,
tɛ́ cáŋa ta a nɔkɔndɔ eenu,
ta anyía eé Yelúsalɛm.
22 Banɔ́,
baacɔ bá Samalí,
nu ŋe nú nyémi ewú nu ti ŋé nú menyi ;
mbá basɔ́ Besuif,
tu ŋe sú nyémi ewú tu ŋe sú ményi,
anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá hɔ́lɛ́na náásɔ́ o onohi baacɔ.
23 Mbá ekúlú á yáaŋa ɔ ɔnyɛmana ;
tua sɔ́ŋa tu ɔkɔɔna anyía yɛ́ ma nyɛ́mana,
ayɛ́ ne *Efúúménénú yí Elilé na taaká cɛ́ bɛsana ké búle e kéndi taaká cí benyemi Síkíne ;
nyɛnamá nyí be-wuúci-nyemi eényí aáná Síkíne ŋá yáámba.
24 Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa Elilé ;
aáná,
baacɔ e bé ŋe bú wuúci nyemi ábɔ́ nyɛ́mana bé o wuúci nyemíki ne ne Efúúménénú yí Elilé na na taaká. »
25 Oónjú ɔsɛ nááyá :
« I ŋeé mi menyi anyía *Mesíi,
ɛ́cɛ *Kilís,
káá fáaya ;
wuúci u káá basɔ́ hémbúlékíne bɛsana bikime ekúlú ayɛ́ u káá fáaya. »
26 Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Yaŋɔ́ ooci awɔ́ ɛ ŋa mɛ́ táŋa na kuɔŋɔ́,
ya mɛ́ŋa waátákána. »
27 Aá yaátɛ́ ekúlú,
baákɔ́nɛ́na bé Yésus ŋga bɔ́ hálɔ́mɔ́ná ;
bɔ́ lɛ́ca waá táŋáka ne oónjú,
bé ŋé kéké buéŋí.
Mbá ta ɔɔcɔ ti ómó wuúci báta ɔsɛ :
« Aátɛ́ ɔ ŋɔɔ́ waamba e ?
» ta anyía :
« Anyíatɛ́ ɔ ŋɔɔ́ táŋa ne oónjú oócí e ? »
28 Oónjú ŋa kakána é síke búáyɛ́ bɔtɔ́kɛ́ná bú menyífé,
yɔ́ hálɔ́mɔ́na a bálɛ́ka.
U ŋé túme ɔlaana baacɔ ɔsɛ :
29 « Ánɔ ka lɛ́cá ɔɔcɔ awɔ́ ú maá mɛ laakɛna bɛsana bikime abɛ́ ya mɛ́ŋa ɔkɛlákánɔ́.
Te wuúci wáŋa Mesíi,
ayɛ́ʼ ? »
30 Baacɔ ŋa bɔ́ hámɔ́kɔ́ná a bálɛ́ka,
nyɛcɔbaka eényí né Yésus.
31 Hú a yaátɛ́ ekúlú,
bááyɛ́ baákɔ́nɛ́na ŋaá bá bébú wuúci éékíkínyi anyía wá nyíáka,
báyɛ :
« Láábi,
mbá ɔ tɛ ɔ́ɔ nyíáta bɔkɔ aná e ? »
32 Mbá wuúci ɔsɛ náábɔ́ :
« Ya mɛ́ŋa na ɔnyíá ewú nu ti ŋé nú ményi. »
33 Baákɔ́nɛ́na ŋe bú túme ɔbɛ́báta beébe ne beébe báyɛ :
« Mbá bé mé síké keé wuúci aafɛ́na,
ayɛ́ʼ ? »
34 Mbá Yésus ɔsɛ náábɔ́ :
« Ekúlú ayɛ́ yámɛ kɛlaka bɔkɔ abɔ́ Mu-mɛ-tɔ́ma ŋá yáamba anyía yámɛ kɛláka,
mío nyíoyísínyi búáyɛ́ buólí tɔ́na,
yááŋa háyɛ anyía ɛ́ maá mɛ nyíáka.
35 Tɛ́ka bá naŋa bá kɔ́ɔ́naka anyía :
“Hɛ́nánɔ iílí ínyíse,
bé kéé túme ɔbánda bɛyɔyɛ́” e ?
Mbá yaŋɔ́,
ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láána anyía ánɔ lɛcáka bisíéné :
Bɛnyɛ́ma mɔ́ yɔ́ɔ́nɔ́kɛ́na,
bɛ́ mɔ lɔ́bɔ hú anyía bé biíbi sáŋáka ! ª
36 Musáŋa naŋa muɔ́ bɔ́ŋɔ bɛnamá a yááyɛ́ elué ;
wáŋa tɔ́na ɔ ɔsáŋa bɛnyɛ́ma bɛ́ yɔɔ́sɔɔ́sɔ yí olíhe yí ekúlú ekime.
Aáná,
ne mumiene na musáŋa á bɔ́ŋa bé obílénéke ɔlɔŋɔ.
37 Háyɛ ɛnjaba ŋa kɔɔna taaká anyía :
“Mumiene é miekíne,
musáŋa á sáŋáka.”
38 Ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ tɔ́ma anyía núá ka sáŋáka e esíéné ayɛ́ banɔ́,
nu tɛ ɔ́mɔ́ nɔ́ nyiɔ.
Baacɔ bé etémbí ŋa bɔ́ nyiɔ́kɔ,
banɔ́,
nu ŋa nɔ́ bɔ́ŋɔ bɛnamá a búábɔ́ buólí. »
39 Baacɔ beéŋí bá bálɛ́ka cɛ Samalí eécí ŋe bú túme ɔháya mɔŋɔlɛ́ né Yésus a asana na ɔtáŋa ewú oónjú ŋeé beébe laána,
ɔsɛ :
« U ŋá mɛ laakɛ́na maamɛ mekilíkínyí mekime. »
40 Aáná,
ɛŋakɛlá bá ka bɔ́ kuána Yésus,
bé ŋé wuúci éékínyi anyía wé limíne ne beébe.
U ŋe limíne hɔ́á mɔɔ́sɛ́ méfendí.
41 Baacɔ beéŋí a bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá a asana ne úúyé ɔtáŋa ;
42 ɛ́ɛhɛ́ bá ŋa bɔ́ bá bábɔ́ láakɛna oónjú u Samalí báyɛ :
« Aámbáya,
tɛ́ cáŋa hú ɔ ɔtáŋa awɔ́ ɔ́ɔ basɔ́ láakɛna tu ŋa sɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ nááyá,
mbá a asana ayɛ́ basɔ́ bɛ́muátá,
tú ma sɔ́ lɔ́kɔ́máka úúyé ɔtáŋa na cáásɔ́ eetú,
tu ŋe sú menyi tɔ́na anyía wáŋa Munohi mɔ baacɔ bá ɔmɛsɛ́. »
Yésus me yééŋúnyísi ɔɔ́nɔ́ u munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na
(Mat 8.5-13 ; Luk 7.1-10)
43 E elime cɛ mɔɔ́sɛ́ eémé méfendí emé Yésus ŋa kɛlá aáhá,
u ŋa hátɔ́na yó súéte i iisí cɛ *Kalilé.
44 Aáná Yésus bɛ́muátá ŋaá kɔɔna ɔsɛ :
« Bé ti ŋé kéke *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ aá buayá bɔ́ bɛ́muátá. »
45 Ahɛ́ u ŋgaá háma a Kalilé,
bé ŋé wuúci káha aabá ekime anyía beébe bɛ́muátá ŋa caŋá abɔ́ bá a bɔŋanda bɔ́ *Basíka eé Yelúsalɛm,
bá ŋa bɔ́ lɛ́cáka bɛsana bikime ebí u ŋaá kɛ́láka hɔ́á aá yaátɛ́ ekúlú.
46 U ŋgaá hálɔ́mɔ́na a Kána cɛ Kalilé,
haála ehé u ŋeé céŋísi menyífé e meluku.
Munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na a muáŋ᪠ŋaá bá a Kabɛlnawum,
uuyé ɔɔ́nɔ́ kɔ́nɔkɔ.
47 Yésus ŋa hátɔ́na eé Yuté,
u ŋa faáya a Kalilé.
Ɛ́makɛ́la munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na eémú á lɔ́kɔ́ma aáná,
mu ŋá faáya hɔ́á anyía mué wuúci bɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na,
wɔ́ lɔɔ́ a Kabɛlnawum o okoweéŋúnyísi uuyé ɔɔ́nɔ́ awɔ́ ú ŋaá bá hoóhi ne owé.
48 Yésus ɔsɛ :
« Mbɔ́kɔ banɔ́,
nu tɛ ŋá nɔ́ lɛ́ca na cáánɔ́ eése ne bikéki bí tubílícínyínyí ne bikémése bɛ́ bɛsana,
ta buɔ́sɛ́ nu ti ké nú lúmitinine. »
49 Munyiɔnɔ kɔ́mɛ́na eémú yó wuúci laana ɔsɛ :
« Taatá,
cɔ́kɔ́lɛ,
lɔɔ́ e uumi ooki,
ekúlú eyí híími hɛɔ́nɔ́ɔ́nɔ́ á yánáŋa o ohélúmítéke. »
50 Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Cɔbá o ooki,
uuwe ɔɔ́nɔ́ má yááŋɔ́nua.
» Ɔɔcɔ oócí ŋeé lumitinine ɔtáŋa ú Yésus,
yɔ́ cɔ́ba o ooki.
51 Ayɛ́ u ŋaá bá wɔɔ́ lɔ́ɔkɔ ɔ ɔhálɔ́mɔ́na e úúye ooki,
u ŋɔ́ ɔɔ́ndɛ́mánána bááyɛ́ bɔnyiɔnɔ ábɔ́ fáakɔna o okoó wuúci laana anyía uuyé ɔɔ́nɔ́ ma yááŋɔ́nua.
52 U ŋeé beébe batá e ekúlú yɛ́ háányɛ́ ɔɔ́nɔ́ ŋá yaáŋɔ́núá.
Mbá báyɛ :
« Búocí nabuɔ́sɛ́,
o onjéŋí ɔ́mɔtɛ́ª nyiike ŋeé wuúci nyɛána. »
53 Aáná u ŋaá bɛ́táá anyía e ekúlú etéeyé Yésus ŋeé wuúci laána ɔsɛ :
« Cɔbá o ooki,
uuwe ɔɔ́nɔ́ ma yááŋɔ́nua.
» Ɛ́ɛhɛ́ ne wuúci bɛ́muátá na ciayɛ́ ciíbe cɛ baacɔ ikime ŋa bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né Yésus.
54 Yésus ŋaá kɛ́láka *ekéki yí hibílícínyínyí yí éfendí eéyé ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá a Kalilé,
u húlúkúne eé Yuté.