Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma háyɛ
Sáaŋ
ŋɔ yɔɔ́ŋɔ́kɔ́
Buhúnyi e bú ŋé yiínjíéne ne eese ne olíhe
1
1 E nyitúme,
ekúlú ayɛ́ *Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́ta na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná,
Buhúnyi ŋaá bá búá yáaŋa hɔ́á ;
Ooci a wáŋa nyiínyi anyía Buhúnyi ŋaá bá na Bandɔ́mɛsɛ́,
wuúci Bandɔ́mɛsɛ́.
2 Ɛ́cɛ anyía wuúci u ŋaá bá e nyitúme na Bandɔ́mɛsɛ́.
3 Ne wuúci Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́táká bɛnyɛ́ma bikime.
A bɛnyɛ́ma bikime,
ta bɔkɔ tɛ ɔ́mɔ bɛ́bɔ́ta tɛ́ka ne wuúci.
4 Wuúci ú ŋaá bá indíné ci olíhe ;
waáta olíhe ú iínjíékíne baacɔ eese.
5 Eese ŋaá sána i ibíne noómi,
mbá ibíne te o yiíyi bémbi.ª
6 Bandɔ́mɛsɛ́ nyɛtɔ́mɛ́na baacɔ eényí ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ;
nyiínyi ɛ́cɛ Sáaŋ.
7 U ŋaá faáya háyɛ ɔmbasɔ́mbásɔ ɔ ɔkɔháyɛ́na eese ɛmbasɔ́.
U ŋaá faáya anyía eeyé e elime baacɔ bekime á hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ e Buhúnyi.
8 Wuúci bɛ́muátá u tɛ ɔ́mɔ́ bá eese ;
u ŋaá bá yáaŋa ɔmbasɔ́mbásɔ,
u ŋaá faáya anyía wá ka táŋáka asana yí eese.
9 Yaátɛ́ eese ŋaá bá bímuócí taaká taaká ci eese a yá báka ɔ ɔmɛsɛ́,
yɛ́ nɔ́maka a baacɔ bekime.
10 Ɔɔcɔ oócí a wáŋa Buhúnyi ŋaá faáya ɔ ɔmɛsɛ́.
Ne wuúci Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá bɔ́ta na ɔmɛsɛ́ na ɔmuaná ;
mbá ta híáná,
baacɔ bá ɔmɛsɛ́ ŋe bú wuúci bínéŋítíkínyi.
11 U ŋaá faáya aá buayá,
buayá búó wuúci kine.
12 Ta híáná,
bɔ́mɔtɛ́ baacɔ ŋe bú wuúci káha bɔmbányɛ,
bɔ́ hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ nááyá.
ª Yaátɛ́ asana u ŋeé beébe iínjié makɛ́nda ma ɔbámɔ́kɔ́nɛ́na baáná bá Bandɔ́mɛsɛ́.
13 Bé ti ómó bú bíbíéne háyɛ baacɔ náŋa bébú bíbíénéke,
ɛ́cɛ anyía tɛ́ cáŋa e nyiléne nyɛ́ baacɔ,
mbá Bandɔ́mɛsɛ́ bɛ́muátá u ŋeé beébe ceŋísíki bááyɛ́ baáná.
14 Buhúnyi ŋa bɛ́cáŋa ɔɔcɔ,
ɔɔcɔ oócí ŋé limékíne aasɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ na yááyɛ́ yaála yí nuubo ekime ;
u basɔ́ tóŋgínyi taaká ikime,
tu lɛcaka búáyɛ́ buáŋá,
buáŋá e bú ŋé húle né Síkíne.
15 Sáaŋª ŋaá hákɛ́ná ɛmbasɔ́ a asana yɛ́ waáta ɔɔcɔ,
yɔ́ kɔ́ɔnaka okelú ɔ ɔmuaná ɔsɛ :
« Ooci awɔ́ ú ŋa fáaya eémi e elime áŋa waáŋá ɔ ɔ mɛ hɔla anyía u ŋa cáŋacáŋa ɔbá feeké,
ɛ́cɛ ɛ tɛ ŋáá mɛ bá. »
16 Wáŋa onyíóyónó na yaála yí nuubo hú mbiɔ́kɛ ;
ɛ́ɛhɛ́ aá basɔ́ bekime,
u ŋo sólikinyi bɛsaya a bɛsaya.
17 Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá basɔ́ húlínyi yááyɛ́ okotí né *Moyís,
mbá na yaála yí nuubo na taaká ŋaá basɔ́ húlíne né *Yésus *Kilís.
18 Ɔɔcɔ tɛ́ ŋa lɛ́cá Bandɔ́mɛsɛ́,
ta buɔ́sɛ́ ;
mbá hɛkɔŋɔ́ hɛ́ Ɔɔ́nɔ́ a wáŋa Bandɔ́mɛsɛ́,
wuúci u ŋeé wuúci lɛca.
U ŋe límine a maabána me Síkíne,
wuúci u ŋaá kɛ́la anyía baacɔ ebú menyi Bandɔ́mɛsɛ́.
Ɛsɔ́ma acɛ́ Sáaŋ Batis ŋaá bá weé húlikinyi baacɔ
19 Ánɔ lɔ́kɔ́ma ɛmbasɔ́ acɛ́ Sáaŋ ŋaá háya ekúlú eyí betéŋínyi *Besuif bé *Yelúsalɛm ŋa bɔ́ tɔ́ma ne *beluli nyiínjie na *bɔnyɛ Léfi o o wuúci batá báyɛ :
« Aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ? »
20 U ti ómo kíne ɔbɛ́káma,
yó beébe cálɔ́nɛ́na ɔsɛ :
« Ɛ tɛ ámɛ bá *Mesíi. »
21 Mbá báyɛ :
« Aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ?
Ɔ ɔ́ŋa Éli e ?
»
Ɔsɛ :
« Eéʼeé.
Ɛ tɛ á mɛ bá Éli.
Ȼ
Báyɛ :
« Ɔ ɔ́ŋa muátɛ́ muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ e ? » Mbá ɔsɛ : « Buaka. »
22 Ɛ́ɛhɛ́ bá ŋa háná ebú wuúci batá báyɛ :
« Ɔ́ɔ basɔ́ laána,
aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa,
anyía mbá túésú menyí obíkétíkínyi baacɔ a bábɔ́ basɔ́ tɔ́ma.
Ɔɔ́ ciɔ́wɔ injiŋé,
o ŋoó bíkéti anyía aányɛ́ ɔ ɔ́ŋa e ? »
23 Ɛ ɛmbataka eécí,
Sáaŋ ŋaá bɛ́káma ne mehúnyi emé *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́ *Ɛsayí ŋaá kɔ́ɔ́náka,
ɔsɛ :
« Ya mɛ́ŋa ɔɔcɔ ewú u ŋo sóbi okelú ɔ ɔmuaná i iisí cɛ ɔsɛ́bɛ́á ɔsɛ :
“Énu nyimíkínyi ohónyí ú Otéŋí a Waáŋá.” »*
24 Bɔ́mɔtɛ́ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ɔ ɔlɔŋɔ ú baacɔ abá bá ŋaá tɔ́mɛ́na Sáaŋ ŋa bɔ́ bá *Bafalisiɛ́ŋ.
25 Beébe,
bá ŋa háná ebú wuúci báta báyɛ :
« Asɛ ɔ tɛ ɔ́ bá te Mesíi,
ta anyía Éli,
mbá ta muátɛ́ muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́,
mbá a asana a yaátɛ́ o ŋoó wootine baacɔ aná e ? »
26 Mbá ɔsɛ :
« Yaŋɔ́,
i ŋe mí ootíne baacɔ ne menyífé,
mbá ɔɔcɔ áŋa hɔ́á aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ewú nú tí ŋe nú ményi.
27 Wuúci oócí kokóokó eémi e elime.
Ɛ tɛ ŋá mɛ́ nyɛmana ooci a wáŋa wu ohembuleke tukolí tɔ́ bíáyɛ́ bɛkandɛ́na. »
28 Bɛsana eébí ŋaá bɛ́kɛ́láka a Bɛtani,
ª e eyinyíé asálá yí nuúci nú Sulutɛ́ŋ a aháŋá yɛ́ nyɛháma nyɛ́ ɔɔ́cɔ́,
haála ahá Sáaŋ ŋaá bá we yóotokine baacɔ.
Ɔɔ́nɔ́ u Ɛtɔ́mbá u Bandɔ́mɛsɛ́
29 Ɔ ɔyá ɔyá Sáaŋ ŋaá lɛ́cá Yésus á fáakɔna nááyá,
mbá ɔsɛ :
« Ɔɔ́nɔ́ ú Ɛtɔ́mbá ú Bandɔ́mɛsɛ́ ooci,
wuúci u ŋa yááŋɛ́na baacɔ bá ɔmɛsɛ́ bɔɔbɛ́.
30 Wuúci ɛ́ ŋa mɛ́ kɔɔ́na ɛsɛ́ kokóokó eémi e elime.
Wáŋa waáŋá na yaŋɔ́ anyía wuúci u ŋa cáŋacáŋa ɔbá.
31 Yaŋɔ́,
ɛ ŋaá mɛ bá i ti emí ményi anyía wuúci wáŋa,
ª mbá owootine ewú i ŋe mí ootine baacɔ ne menyífé áŋa anyía baacɔ bé Islayɛ́l ébú wuúci menyi. »
32 Sáaŋ ŋaá háya ɛmbasɔ́ ɔsɛ :
« Ɛ ŋá mɛ́ lɛcá *Efúúménénú yí Elilé á sɔ́ɔ́náka i ihúényínyí ci hibúbé,
yí ŋé limíne nááyá.
33 Aá taaká ɛ ŋaá mɛ bá i ti emí ményi buáyá aányɛ́ wáŋa.
Mbá Bandɔ́mɛsɛ́ u ŋaá mɛ tɔ́má aaha anyía yémi ootókíne baacɔ ne menyífé,
wuúci ú ŋaá mɛ́ laána ɔsɛ :
“Awɔ́ ɔ́ kɔ́ɔ́ lɛca Elilé á sɔ́ɔ́náka,
yó límine nááyá,
wuúci u kó yóotokine baacɔ ne Efúúménénú yí Elilé.”
34 Yaŋɔ́,
ɛ ŋá mɛ́ lɛca anyía bɛsana eébí maá háma taaká.
Buátɛ́ bɔkɔ ɛ ŋaá mɛ́ háya ɛmbasɔ́ anyía ɔɔcɔ ooci áŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́. »
Baákɔ́nɛ́na bé buúse bé Yésus
35 Ɔ buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta,
Sáaŋ ŋa háná á bá a haátɛ́ haála ɔlɔŋɔ na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ɔ bɔ́mɔtɛ́ béfendí.
36 Ahɛ́ u ŋa lɛ́ca Yésus á hɔ́laka,
mbá ɔsɛ :
« *Ɔɔ́nɔ́ u Ɛtɔ́mbá u Bandɔ́mɛsɛ́ ooci ! »
37 Baákɔ́nɛ́na eébé béfendí ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́ma háyɛ Sáaŋ ŋaá kɔ́ɔna ;
bá ŋá láta Yésus.
38 Yésus ŋaá bɛ́kúálɛ́ta,
yɔ́ lɛ́ca anyía baacɔ ŋe bú wuúci látɛ́na,
u ŋé beébe batá ɔsɛ :
« Aátɛ́ nu ŋa nɔ́ aamba e ?
» Báyɛ :
« Láábi,
háányɛ́ o ŋoó limine e ?
» (« Láábi » ɛ́cɛ « Muékúnyi. »)
39 Yésus ŋé beébe laána ɔsɛ :
« Ánɔ faáya,
nú ka lɛ́ca haátɛ́ haála.
» Aáná bá ŋa bɔ́ cɔ́bá,
bá ŋá lɛcá haála ehé Yésus ŋaá bá weé límekine ;
yɛ́ ŋaá bá bɔkɔ bú injéŋí ínyíse cɛ́ nyiɔ́fɔ́.
ª Bá ŋá bɔ́ aásánáka ne wuúci ɔ ɔkɔɔ́háma a nyɛmana nyɛ́ buɔ́sɛ́.
40 A baákɔ́nɛ́na eébé béfendí a bá ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́má ɔtáŋa ú Sáaŋ,
bɔ́ látákɛ́na Yésus,
ɔmɔtɛ́ ŋaá bá nyiínyi ɛ́cɛ *Andɛlɛ́,
onyíinyí u Símon Bíel.
41 Ahɛ́ bé ŋe bú síke Yésus,
Andɛlɛ́ ŋá cáŋa o tényí ka kuána uuyé onyíinyí Símon,
mbá ɔsɛ nááyá :
« Tú ma sɔ́ bɔ́ŋɔ *Mesíi »,
ɛ́cɛ « *Kilís ».
42 Aáná,
u ŋeé wuúci cɔbána né Yésus.
Ayɛ́ u ŋaá lɛcá Símon,
mbá ɔsɛ :
« Ɔ ɔ́ŋa Símon,
ɔɔ́nɔ́ u Sáaŋ.
Bé ké búle ɔ yɔ́ɔ lɔ́ŋɔ anyía Sɛfas »,
ɛ́cɛ « Bíel »,
ɛ́cɛ « nyɛndányɛ́ ».
Yésus ŋɔ lɔ́ŋɔ ne Fílib na Nataniɛl
43 Ɔ ɔyá ɔyá,
Yésus ŋaá bá weé súétéke i iisí cɛ *Kalilé.
U ŋá kuána Fílib,
mbá ɔsɛ nááyá :
« Mɛ látá. »
44 (Fílib oócí ŋaá bá u bunɔŋɔ bɔ́ Bɛtɛsɛ́ta,
ª háyɛ na Andɛlɛ́ ne Bíel).
45 Fílib ŋá kaá kuána Nataniɛl ;
ɔsɛ nááyá :
« Tua sɔáŋa na ɔɔcɔ ewú *Moyís ŋaá táŋáká yááyɛ́ asana e nufule nú bikotí;
ª yááyɛ́ asana behémúnyi bɛsana bá Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa bɔ́ bá bábɔ́ kɔ́ɔnaka tɔ́na.
Nyíáyɛ́ nyiínyi ɛ́cɛ Yésus,
ɔɔ́nɔ́ u Yɔ́sɛb,
u bunɔŋɔ bɔ́ Násalɛt. »
46 Nataniɛl ŋé wuúci batá ɔsɛ :
« Aátɛ́ a yambányɛ yááŋa yí ohúle a Násalɛt e ?
» Mbá Fílib ɔsɛ nááyá :
« Faáya ká lɛcá. »
47 Yésus ŋaá lɛcá Nataniɛl á fáakɔna nááyá,
u ŋá kɔɔ́na a asana na waáta Nataniɛl ɔsɛ :
« Taaká ci ebíényi yí *Islayɛ́l eeci,
efule tɛ́ka. »
48 Nataniɛl ŋe wuúci batá ɔsɛ :
« Háányɛ́ o ŋo mí menyi e ?
» Yésus ɔsɛ :
« Ɛ ŋá mɛ caŋácáŋa ɔ kuɔŋɔ́ lɛ́ca ɛ́cɛ Fílib tɛ ŋɔ́ yɔ́ɔ lɔ́ŋɛ́ta,
kuɔŋɔ́ i indíné ci bufikié. »
49 Mbá Nataniɛl ɔsɛ :
« Láábi,
ɔ ɔ́ŋa Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́,
ɔ ɔ́ŋa Otéŋí u Islayɛ́l. »
50 Yésus ɔsɛ nááyá :
« Ɛ́ ma mɛ́ ɔ laana anyía ɛ ŋá mɛ ɔ lɛcá i indíné ci bufikié,
yaátɛ́ asana ó moó lumitinine e ?
Ɔ ŋɔɔ́ cɔba o o túné lɛ́caka biítíti bɛ́ bɛsana a bɛ́ á hɔ́la eeye. »
51 U ŋe túné á kɔ́ɔna ɔsɛ :
« Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana anyía nu ká nɔ́ lɛ́caka Ɔmuaná okuúnénú,
*bililé bɛ́ masɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ báátáka bɛ́ lɔ́ɔ́kɔ ná *Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ. »