Ɛnjaba cɛ baŋána bé betétényi esíéné
12
1 Yésus ŋeé túmé o beébe túmíne ɛnjaba ɔsɛ :
« Ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ ŋɔɔ́ nyíɔ́kɔ yááyɛ́ esíéné,
yɔ́ wɔ́ɔ́nɔ́kɔ bɛnyɛ́ma,
yɔ́ bɔ́ŋɔlɔkɛna na hɛkáká,
yɔ́ tábɔ́náka nuáta hɔ́á,
yó béétíki nyindúmé nyɛ́ bɛtáta.
E elime eécí,
u ŋé iínjíé esíéné ɔ cɔ́ɔ́kɛ né betétényi,
u ŋé súéte ɔ ɔkanda ú haaca.
2 Ahɛ́ ekúlú yɛ́ ɔbándáka bɛyɔyɛ́ ŋa kaáháma,
u ŋá tɔ́ma munyiɔnɔ a mɔmɔtɛ́ né betétényi esíéné anyía mú keé hiíte núáyɛ́ nuafa,
háyɛ bé ŋe bú cíkílíékéne.
3 Mbá betétényi esíéné ŋe bú muúmu hatɛ́na,
bé ŋé muúmu súbéke,
bé ŋé muúmu óólísi aabá éfendí.
4 Muútí esíéné ŋe túné tɔ́ma munyiɔnɔ mu etémbí ;
Etéemú,
bé ŋe bú muúmu kɔlɔ́kɛ́na bɔmbányɛ bɔmbányɛ,
bé ŋé muúmu ɔɔ́mbɔ́náka.
5 Aáná muútí esíéné ŋe túné a tɔ́ma munyiɔnɔ mɔ bátátɔ́.
Oócí sɔ́ɔ́kɔ́,
bé ŋe bú wuúci ɔ́ɔ́nɔ́ ;
híáná bá ŋa bɔ́ kɛ́láka bɔnyiɔnɔ bekime a bá ŋa bɔ́ látáká :
Bé súbéke eebe a bɔ́mɔtɛ́,
bá ɔ́ɔ́nɔ́kɔ eebe a bɔ́mɔtɛ́.
6 Hú uuyé ɔɔ́nɔ́ u ɔtɛ́má ú ŋeé wuúci lɔbɛ́na tɛ́ka ɔ ɔtɔ́ma.
Nyíáyɛ́ nyi wuúci tɔ́ma eényí né betétényi esíéné,
u bílúmíkínyi ɔsɛ :
“Bá ŋa bɔ́ cɔ́ba ɔ ɔlɔ́kɔ́mɛ́na uumi ɔɔ́nɔ́.”
7 Mbá betétényi esíéné ŋé bú túmé ɔkɔɔna beébe ne beébe báyɛ :
“Ɔɔcɔ ooci u kéé hiíteke bisíkénéne bí síkíne.
Túé wuúci ɔ́ɔ́nɔ́kɔ,
mbá esíéné káá basɔ́ bɛ́lɔ́kɔ́mɛ́na.”
8 Bé ŋe bú wuúci míɔ́mɛ́na,
bé ŋé wuúci hámánána e esíéné,
nyi wuúci ɔ́ɔ́nɔ́kɔ eényí. »
9 Mbá Yésus ɔsɛ :
« A nyíánɔ́ nyɛlɛca,
aátɛ́ muútí esíéné káá kɛ́laka e ?
Tɛ́ka u kɔ́ kɔ yɔɔ́nɔ́kɔ betétényi esíéné eébé,
yó wiínjie né betétényi bé etémbí e ?
10 Yaŋɔ́ ɛsɛ nu na ma nɔ́ fanáka Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a cɛ́ ŋaa kɔ́ɔna cɛ́sɛ :
“Nyɛndányɛ́ anyɛ́ bafalɛfa ciíbe ŋe bú óómbóko,
nyiínyi nyɛ́ ma bɛ́cáŋa nyɛndányɛ́ a nyɛ́ ma bɛ́túáhɛ́na ciíbe.
11 Aáná Otéŋí a Waáŋá ŋa kɛ́láka asana eéyé.
Yɛ́ ŋaá basɔ́ kékísi buéŋí.”
* »
12 Baacɔ ebé Yésus ŋaá bá waá láakɛna bɛsana eébí ŋe bú ményí anyía wáábɔ́ ú meé túmíne ɛnjaba eeci.
Bé ŋe bú túmé ɔwaamba ohónyí wú o wuúci hatɛna.
Mbá bá ŋa bɔ́ bá bébú líkíméke nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ.
Bá ŋá hɔláka,
bé ŋé wuúci síke.
Etéési ayɛ́ bá nyɛ́mána bá ɔwɔɔ́ndɔ́kɔ ná Sɛsáal
13 Bá ŋaá tɔ́mɛ́na Yésus na *Bafalisiɛ́ŋ a bɔ́mɔtɛ́ na baacɔ bé hitúlé hí *Elóot a bɔ́mɔtɛ́ anyía bé wuúci kúfítínyi na ɛmbataka a cɛmɔtɛ́.
14 Bá ŋga bɔ́ háma,
báyɛ nááyá :
« Muékúnyi,
tu ŋe sú ményi anyía ɔ ŋɔɔ́ kɔɔna bɛsana a bɛtálɛ́mánánɔ́,
tu menyukune anyía o ti ŋóo líkíme ta ɔɔcɔ.
O ŋoó weékúnyi baacɔ anyána bábɔ́ nyɛ́maná olíhéke háyɛ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋa yáamba.
Ɔ́ɔ basɔ́ laána aná :
Yááŋa ambányɛ yɛ́ asana a bíásɔ́ *bikotí anyía tu ŋa sɔ́ nyɛmána tú ɔwɔɔ́ndɔ́kɔ etéési ná *Sɛsáal ayɛ́ʼ yɛ́ tɛ á bá ambányɛ e ? »
15 Yésus ŋaá bá weé ményukune túábɔ́ tɔbɛ́mbɛ túfendí,
mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Anyíatɛ́ nu ŋa nɔ́ mɛ bɛ́tɔ́ɔ́lɛ́na e ?
Énu mi héléníne eléŋú yɛ́ mɔɔnyɛ́,
yémí yiíyi lɛcá. »
16 Bé ŋé wuúci héléníne eléŋú yɛ́ mɔɔnyɛ́,
mbá ɔsɛ :
« Hibílícínyínyí hɛ́ aányɛ́ eehi hɛ́áŋa,
nyiínyi nyɛ́ aányɛ́ eenyi nyɛ́áŋa e ?
» Mbá báyɛ :
« Hibílícínyínyí hɛ́ Sɛsáal hɛ́áŋa,
ne nyiínyi áyá. »
17 Yésus ɔsɛ náábɔ́ :
« Énu íínjíékíne aná bɛnyɛ́ma bɛ́ Sɛsáal ná Sɛsáal ;
nu íínjíékíne bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ná Bandɔ́mɛsɛ́.
» Nyíáyɛ́ nyɛbɛ́káma ŋeé beébe kékísí buéŋí.
Ɛmbataka a asana na nyɛhaanyua nyí biwéewé
18 *Basatusiɛ́ŋ a bɔ́mɔtɛ́ ŋa bɔ́ fáaya né Yésus.
Bá náŋa bé ti ebú lúmítíne anyía biwéewé ŋa háanyua.
Aáná bé ŋe bú bícónyí Yésus báyɛ :
19 « Muékúnyi,
*Moyís ŋaá basɔ́ ɔ́ɔ́ŋɔ́kɛ́na okotí eeye ɔsɛ :
“Mbɔ́kɔ ɔnɔ́mɔcɔ́ ŋá bátɛ́na oónjú,
mbá yó wé tɛ́ka ne obíéne ɔɔ́nɔ́,
onyíinyí ké síke bísúétíne esíké,
yó wuúci bíénékíne baáná.”*
20 Ɔ́ɔ lɛca aná :
Benyíinyí a banɔ́mɔcɔ́ bétíndétú nɔ́mɔ ŋe bú líhéke.
U buúse ŋá bátɛ́na oónjú,
yó wé tɛ́ka ne obíéne ɔɔ́nɔ́.
21 U béfendí ŋé bísúétíne esíké.
Wuúci tɔ́na yó wé tɛ́ka ne obíéne ɔɔ́nɔ́.
Híáná bú ŋaá bɛ́kɛ́láka ne onyíinyí u bátátɔ́.
22 Ta ɔmɔtɛ́ e bítíndétú nɔ́mɔ eébí te obíéne ɔɔ́nɔ́ ne yiíyi.
E elime eécí,
oónjú tɔ́na ŋé wé.
23 Yaátɛ́ asana tu ŋa sɔ́ ɔ bata anyía :
E ekúlú eyí biwéewé káá háanyuaka,
sɔ́ɔ́kɔ́ awɔ́ háányɛ́ u káá bá ɔnɔ́mɛ u oónjú oócí aná e ?
Yááŋa anyía bekime bétíndétú nɔ́mɔ ŋe bú wuúci bátɛ́ákɛ́ná. »
24 Yésus ŋeé beébe bɛ́kámá ɔsɛ :
« Nú ma nɔ́ nána,
anyía nu tɛ ŋá nɔ́ lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ ta Ciɔɔ́ŋɛ́ cɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́,
ta maayɛ́ makɛ́nda.
25 Yááŋa anyíaʼo,
ekúlú eyí biwéewé káá háanyuaka,
banɔ́mɔcɔ́ tɛ ká bɔ́ bátɛ́ákɛ́na beénjú ;
beénjú tɛ tɔ́nɔ́,
mbá bé ké búle ebú líhe háyɛ *bililé bɛ́ masɔ́ma bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ŋeé líhe a Bunɔŋɔ bɔ́ Ɔmuaná.
26 Mbá,
a asana a yɛ́ ŋa lɛ́ca ne biwéewé na nyíábɔ́ nyɛhaanyua,
nu tɛ ɔ́mɔ nɔ́ fána e Nufule nú Moyís a haála ehé u ŋe bíkéti asana yí hikitékíté a hɛ́ ŋaá bá hɛ́á lɔ́laka e ?
Hɔ́á,
Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá laána Moyís ɔsɛ :
“Ya mɛ́ŋa Bandɔ́mɛsɛ́ cɛ *Abɛ́laham,
Bandɔ́mɛsɛ́ cɛ *Isak,
Bandɔ́mɛsɛ́ cɛ *Yákɔb.”
ª »
27 Yésus ŋoo sólínyi ɔsɛ :
« Énu menyi anyía Bandɔ́mɛsɛ́ áŋa Bandɔ́mɛsɛ́ cɛ baacɔ ɔ bɔɔ́sɔ,
tɛ́ cáŋa cɛ bɛlɔ́ŋɔ́.
Aáná nua nɔ́ŋa a yaandándá yɛ́ nyɛnana noómi. »
Okotí a yɛ́ á hɔla bikotí bikime
28 Muékúnyi *bikotí ɔ mumɔtɛ́ ŋaá lɔ́kɔ́máká bébú súŋgunyinyi,
yɔ́ lɔ́kɔ́ma háyɛ nyɛbɛ́káma nyí Yésus ŋaá bá nyɛmbányɛ.
Aáná u ŋee bíkósíti né Yésus,
mbá ɔsɛ :
« Okotí ayɛ́ háányɛ́ yá hɔ́la bikotí bikime e ? »
29 Yésus ŋaá bɛ́káma ɔsɛ :
« Okotí a yɛ́ á hɔla bikotí bikime eeye :
“Banɔ́,
baacɔ bé *Islayɛ́l,
ánɔ lɔ́kɔ́ma :
Hú Otéŋí,
ciasɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́,
wáŋa Otéŋí a Waáŋá ;
30 lénéke ciɔ́wɔ Síkíne Bandɔ́mɛsɛ́ ne úúwu ɔtɛ́má okime,
ne hííwu hɛtányɛ́ hikime,
na mɔɔwɔ makɛ́nda mekime,
na ciɔwɔ injiŋé ikime.”*
31 Yɛ́ ɔláta áŋa anyía :
“Lénéke sɔ́ɔ́kɔ́ háyɛ o ŋoó léne ciɔwɔ cɛɛ́tɔ cɛ bɛ́muátá.”
* Okotí yí etémbí tɛ́ á bá a yɛ́ á hɔ́la bikotí bífendí eébí. »
32 Mbá *muékúnyi bikotí ɔsɛ :
« Híánáʼo,
Muékúnyi,
ɔ ŋɔɔ́ táŋa taaká !
Hú Otéŋí Bandɔ́mɛsɛ́ wáŋa Otéŋí a Waáŋá.
U etémbí tɛ á bá.
33 Aáná ɔɔcɔ á nyɛmána wu olénéke Bandɔ́mɛsɛ́ ne úúyé ɔtɛ́má okime,
na ciayɛ́ injiŋé ikime,
na mááyɛ́ makɛ́nda mekime ;
yó lénéke tɔ́na sɔ́ɔ́kɔ́ háyɛ u ŋeé léne ciayɛ́ cɛɛ́tɔ cɛ bɛ́muátá.
Búáŋa bɔmbányɛ buéŋí ɔ ɔhɔla ɛnyama ecí bé ŋé lúlinyi Bandɔ́mɛsɛ́ ;
buúbu tɔ́na bɔmbányɛ ɔ ɔhɔla nyiínjie nyɛ́ anamánamá cá *bɛbɛ́sámbá. »
34 Ɛ́makɛ́la Yésus á lɛ́cá anyía ɔɔcɔ ma bɛ́káma ne injiŋé,
mbá ɔsɛ nááyá :
« Ɔ tɛ ɔ́ bá haaca ne owoofine e *Butéŋí bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
» E elime eécí,
ta ɔɔcɔ ta ɔ háná bɛ́kána o wuúci bata ɛmbataka.
Mesíi áŋa Otéŋí a Waáŋá u Táfit
35 Ahɛ́ Yésus ŋaá bá we yéékúnyíki baacɔ eé *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́,
u ŋé beébe batá ɔsɛ :
« Anyána *beékúnyi bikotí á bɔ́ŋa bá ɔkɔɔna anyía *Mesíi áŋa u bɔnyɛ Táfit e ?
36 Yááŋa anyía Táfit wuúci bɛ́muátá,
*Efúúménénú yí Elilé ŋeé wuúci oofine a cɛɛ́tɔ,
u ŋá kɔɔ́na ɔsɛ :
“Otéŋí Bandɔ́mɛsɛ́ ŋaá laána né uumi Otéŋí a Waáŋá ɔsɛ :
Faáya ké limíne aámɛ a maabána a aháŋá yí úúmi ɔɔbɔ́ ú manɔ́mɛ,
ekúlú ekime ayɛ́ ɛ ká mɛ́ kɛla anyía óo limékíníne bɔ́ɔ́wɔ beliŋine a bɛɛtɔ́.”*
37 Mbɔ́kɔ Táfit bɛ́muátá ŋeé wuúci lɔ́ŋɔ anyía uuyé Otéŋí a Waáŋá,
anyána wáŋa wu ɔbá tɔ́na u bɔnyɛ Táfit e ?
» Yaandándá yɛ́ nyɛkɔca ŋaá bá yé bílénékíne ɔtáŋa ú Yésus.
Yésus ŋo yoókísi baákɔ́nɛ́na asana a yɛ́mɔtɛ́
38 Ekúlú eyí Yésus ŋaá bá we yéékúnyíki baacɔ,
u beébe laákɛ́na ɔsɛ :
« Énu bíkékényíki na nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na nyí *beékúnyi bikotí.
Bé ŋe bú léne ɔbɛ́náŋála na bɛlaŋa a bɛcaha o obítóŋgínyi,
bé lénéke anyía bé beébe téŋíki na bɔɔcɔ haála ahá baacɔ á bɔ́ŋa.
39 Bé ŋe bú léne olimine eé buúse na a *bɛndaŋía bɛ́ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na na a bɛandándá bɛ́ manáka.
40 Bá ŋa bɔ́ hɔ́ɔ́nɔ bisíké bí beénjú bíábɔ́ bɛnyɛ́ma ;
híáná tɔ́na,
bé ŋe bú céhisi ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na anyía bé beébe kékéke.
Bá ká bɔ́ bɔ́ŋgɔ́na muuyé muéŋí ɔ ɔhɔla mu bɔsɔ́ɔ́kɔ́ bé etémbí. »
Nyiínjie nyɛ́ hɛsɔ́kásɔ́ka hí esíké yí oónjú
41 Yésus ŋe límíne a maabána me hikóló hí nyiínjie hí *Ciíbe cɛ Bandɔ́mɛsɛ́,
u lɛcaka baacɔ ábɔ́ hákɛ́na mɔɔnyɛ́ hɔ́á.
Ɛnɔ́mɛ cɛ́ baacɔ ciéŋí ŋá hákɛ́na mɔɔnyɛ́ meéŋí.
42 Hɛsɔ́kásɔ́ka hí esíké yí oónjú ŋá faáya,
yɔ́ háya tɔ́la ífendí.
43 Yésus ŋɔ́ lɔ́ŋɛ́ta bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na,
mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Aá taaká taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana isíʼo :
Hɛsɔ́kásɔ́ka hí esíké yí oónjú eéhí meé yíínjie nyiínjie e hikóló ɔ ɔhɔla baacɔ bé etémbí bekime.
44 Beébe,
bé me bú íínjíékíne anyía bá bɔ́ŋa na bɔnɔ́mɛ buéŋí e bú ti ŋé beébe ɔɔ́lɔ.
Mbá wuúci,
e úúyé ɔsɔ́ka,
ú me yíínjie bɔkɔ bukime abɔ́ waá bá ne buúbu anyía wé líhékíne. »