Ne Yésus na Bafalisiɛ́ŋ ŋe bú súŋunyinyi
7
1 Aáná na *Bafalisiɛ́ŋ ne *beékúnyi bikotí a bɔ́mɔtɛ́ e bé ŋe bú húlúkúne eé Yelúsalɛm ŋa bɔ́ bɛ́bándákáná hoóhi ne Yésus.
2 Bá ŋa bɔ́ lɛ́cá anyía bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na a bɔ́mɔtɛ́ ŋaá bá bábɔ́ nyíáka ne bihíŋe a aabá,
ɛ́cɛ anyía bé ti ceéce sua háyɛ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na nyí uubú olumitinine ŋó tóŋínyi.
3 Yááŋa anyía na Bafalisiɛ́ŋ ne *Besuif bé etémbí bekime ŋa bɔ́ látɛ́na bɛsana ebí cííbú sɔ́kɔ́nɔ́ ŋe bú beébe eékúnyíki :
Bá tɛ ábɔ́ bá bá ɔnyíáka beébe tɛ́ka na ɔbɛ́sua aabá bɔmbányɛ bɔmbányɛ.
4 Ekúlú eyí bé ke bú eélúéke oó nyionyí,
bá tɛ ábɔ́ kɛ́la bá ɔnyíáka beébe tɛ́ka na ɔ cáŋa bɛ́sua a nyíábɔ́ nyɛbɛ́kɛ́lɛ́na.
Bá ŋa bɔ́ látɛ́na esúŋe a cɔ́mɔtɛ́ ceéŋí ecé bé ŋeé beébe eékúnyíkí :
Ɔsua ne tundeŋé,
na bɛtáyá,
na tunaáná tú biléŋú,
[na maaná].
5 Na Bafalisiɛ́ŋ ne beékúnyi bikotí ŋa bɔ́ bata Yésus báyɛ :
« Anyíatɛ́ bɔ́ɔ́wɔ baákɔ́nɛ́na tɛ ŋa bɔ́ látɛ́na bɛsana bí bokóo e ?
Bá ŋa bɔ́ nyíá ne bihíŋe a aabá. »
6 Mbá ɔsɛ :
« Nua nɔ́ŋa na tɔbɛ́mbɛ túfendí ;
ɔtáŋa ú *Ɛsayí ŋaá bá o ohónyí ekúlú ayɛ́ u ŋaá bá weé hémúkúnyi bɛsana a yáánɔ́ aháŋá anyía Bandɔ́mɛsɛ́ ɔsɛ :
“Baacɔ eebe ŋe bú mi nyémi hú na bɛbábɛ ;
cííbú ɛtɛ́má áŋa haaca na yaŋɔ́,
7 nyíábɔ́ nyinyemi áŋa etémbí anyía bé ŋe bú eékúnyi esúŋe cá baacɔ háyɛ anyía cááŋa cáámɛ.”*
8 Nú ma nɔ́ bɛ́yúata *bikotí bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ ɔ ɔlátɛ́na tííŋ tɔ́ɔ́ŋ bikotí bɛ́ baacɔ. »
9 Yésus ŋe túné a kɔ́ɔna ɔsɛ :
« Nu ŋe nú ményi bɔmbányɛ bɔmbányɛ ɔbɛ́yúata bikotí bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́,
nuó bíínjie ɔ ɔlátɛ́na bíánɔ́ bɛsana bí bokóo !
10 Aáná *Moyís ŋaá kɔɔ́na ɔsɛ :
“Kékéke na ɔɔtɛ́ na ɔɔnyia”ª,
yɔ́ kɔɔ́na tɔ́na ɔsɛ :
“Bá ŋaá nyɛmána bá ɔwɔɔ́nɔ ɔɔcɔ okime awɔ́ u ŋɔ lɔ́mɔ síkíne ta anyía iinyí.”*
11 Mbá banɔ́,
nu ŋe nú eékúnyi baacɔ nɔsɛ :
“Ɔɔcɔ á laána te síkíne te iinyí anyía :
Bɔkɔ abɔ́ yámɛ bá wɔ ɔ kuɔŋɔ́ ɔɔ́lɛ́ta ne buúbu á yáaŋa kíléke,
búáŋa bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́,”
12 aáná nu ŋe nú lumitine anyía u tɛ háná ɔɔ́lɛ́ta te síkíne te iinyí.
13 Ɛ́ɛhɛ́ nu ŋe nú cónyisi Bɛsana bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ a bíánɔ́ bɛsana bí bokóo ebí nu ŋe nú húlinyinyi banɔ́ na banɔ́.
Híáná nɔ ŋa háná anɔ́ kɛla bɛ́mɔtɛ́ bɛsana bí etémbí biéŋí. »
Bɛsana a bɛ́ ŋa caŋɛna olíhe ú ɔɔcɔ
14 Yésus ŋa háná ɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ baacɔ beéŋí,
mbá ɔsɛ :
« Ɛ́náʼo,
banɔ́ bekime,
énu menyí anyía :
15 Bɔkɔ a bú ŋa cáŋɛna olíhe ú ɔɔcɔ ti ŋé húle a bɔkɔ abɔ́ u ŋá nyíá,
mbá buhúnyi a bɔ́ ŋá háma eeyé e nyuúté,
bú húlúkúne e uúye ɔtɛ́má noómi,
buúbu eébú bú ŋá cáŋɛna úúyé olíhe. [
16 Ɔɔcɔ a wáŋa ne eetú cá ɔlɔ́kɔ́máka bɛsana,
wá lɔ́kɔ́máka ! »]
17 Ɛ́makɛ́la Yésus é síké baacɔ,
yó wóofine eé ciíbe,
bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ŋe bú wuúci bícónyi a asana yí nyihembule nyɛ́ ɛnjaba eécí.
18 Mbá ɔsɛ :
« Ta banɔ́ tɔ́na nua nɔ́ŋa bɛála e ?
Énu menyi anyía bɔkɔ a bú ŋa caŋɛna olíhe ú ɔɔcɔ ti ŋé húle a bɔkɔ abɔ́ u ŋá nyíá,
19 anyía bɔkɔ abɔ́ u ŋaá nyíá ti ŋó yoófine ɔ ɔtɛ́má ú ɔɔcɔ,
mbá aáyá a tɔɔna,
búɔ́ háma ekúlú eyí wé súéte a afalɔ́.
» Ɔ ɔtáŋa oócí,
Yésus ŋe yoókísi baacɔ anyía ɔɔcɔ áŋa wu ɔnyíáka bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bikime.
20 U kɔɔnaka ɔsɛ :
« Ɔtáŋa ú ɔɔcɔ ewú ú ŋé húle e úúyé ɔtɛ́má,
wuúci oócí ú ŋa cáŋɛna úúyé olíhe.
21 Yááŋa anyía ɔ ɔtɛ́má ú ɔɔcɔ noómi bɛɛbɛ́ bí ibíkéti ŋé húle.
Biíbi bí ŋe wuúci tɔ́ma na ɛ ɛnjɔkɔ́nɔ́nɔ,
ne eé buébi,
na a muɔ́nɔ́nɔ,
22 na ɔ ɔkanda tusɔmɔ,
na a hiɔkɔ ɔ ɔtɛ́má,
na a nyɛŋána,
ne e munéŋéne,
na a aabɛ́ yí olíhe,
na a yaáká yí eése,
ne e muótóno,
ne o obíbééti,
na a buála.
23 Ɔ ɔtɛ́má ú ɔɔcɔ noómi bɛɛbɛ́ bɛ́ bɛsana eébí ŋé húle,
bɛ́ cáŋgɛ́na úúyé olíhe. »
Okenyí u oónjú maá háya mɔŋɔlɛ́ né Yésus
24 E elime eécí,
Yésus ŋa hátɔ́na aáhá,
yó súéte e ekéki yí iisí acɛ́ bálɛ́ka ci Tíil ŋaá bá.
U ŋo yóófíne aá cɛ́mɔtɛ́ ciíbe,
u ti léne anyía baacɔ é menyí anyía wá yáaŋa hɔ́á,
mbá wuúci ta ɔbá ne ohónyí wú ɔbɛ́námba.
25 Aáná oónjú a wɔmɔtɛ́ ŋa lɔ́kɔ́má bá cámbáka nyiínyi nyí Yésus.
Uuyé ɔɔ́nɔ́ o woónjú ŋaá bá na *aabɛ́ yí elilé.
Oónjú oócí ŋa faáya ɔ ɔfaaya né Yésus,
u ŋe wuúci túmíne eŋéndu.
26 U tɛ ɔ́mɔ bá itónyi ci *Besuif ;
bé ŋeé wuúci bíéne aáhá e Fenisí i iisí ci Silíi,
u táŋáka *nɔkɛlɛ́k.
U ŋaá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na Yésus anyía wé hémúnyi aabɛ́ yí elilé né úúyé ɔɔ́nɔ́ o woónjú oócí.
27 Mbá Yésus ɔsɛ nááyá :
« Caŋá nyɛ́ana banásɛ́ bá nyíáka,
bé eéceke.
Yááŋa anyía,
bú tɛ á kɛ́la bɔmbányɛ anyía bé hiíte bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ banásɛ́,
bé biíbi iínjíékíne ná tɔbɔ́ɔ́bɔ́. »
28 Mbá oónjú ɔsɛ :
« Ɛ́ɛ,
Taatá,
yááŋa aáná taaká,
mbá ɛ ɛmbana ci tébíli tɔbɔ́ɔ́bɔ́ ŋaá nyíá imbuumbú acɛ́ banásɛ́ ŋe bú kuusi. »
29 Yésus ɔsɛ nááyá :
« A asana ayɛ́ ɔ́ mɔɔ́ bɛ́káma bɔmbányɛ,
hálɔ́mɔ́na o ooki ;
aabɛ́ yí elilé má háma ne úúwu ɔɔ́nɔ́ o woónjú. »
30 Ɛ́makɛ́la oónjú aá hálɔ́mɔ́ná e uúyé ooki,
nyɛkuana eényí uuyé ɔɔ́nɔ́ ɔfiánɛ́nánɔ́ aá buaná,
ɛ́cɛ aabɛ́ yí elilé maá háma aáyá a cɛɛ́tɔ.
Yésus me eéŋúnyísi ɔndɔ́kɔ́ndɔ́kɔ
31 Yésus ŋaá hatɔ́na i iisí acɛ́ bálɛ́ka ci Tíil ŋaá bá,
u ŋá hɔlɛ́na e Síton.
U ŋga hálɔ́mɔ́na a aháŋá yɛ́ nuɔmɔ́ nɔ́ *Kalilé.
U ŋa hɔlákɛ́na i iisí cɛ Tɛkabólo.
32 Bé ŋe héléne ɔndɔ́kɔ́ndɔ́kɔ nááyá,
u ŋaá bá ne muuyé ɔ ɔtáŋa.
Aáná bá ŋa bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na Yésus anyía wé wuúci tálɛna aabá aá cɛɛ́tɔ.
33 Yésus ŋé wuúci cɔbana a mafákálɛ́ana wuúci bímuócí,
haaca na nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ.
U ŋa háya túáyɛ́ tunɔɔ́nɔ́ e eetú cá ɔɔcɔ oócí,
u ŋé túé maatá a tɔnɔ́ɔ́nɔ́,
u ŋé wuúci bítíse nɔbɛ́mbɛ.
34 E elime eécí,
u ŋe bééti eése ɔ ɔmuaná,
u ŋé hilíméténe,
mbá ɔsɛ :
« Ɛfááta !
», ɛ́cɛ anyía « Bíhúune ! »
35 Hú aá yaátɛ́ ekúlú,
eetú cá ɔɔcɔ oócí nyibíhúune eényí,
núáyɛ́ nɔbɛ́mbɛ ŋé bíhémbúle,
u ŋé túme ɔtáŋa bɔmbányɛ.
36 Yésus ŋá bɛ́ɔ́sɔ́kɛ́nɛ́na baacɔ anyía bá tɛ́ bɛ́lɛ́áŋɔ́nɛ́na ta ɔɔcɔ asana eéyé.
Mbá u ŋaá bá weé beébe bɛ́ɔ́sɔ́kɛ́nɛ́na aáná,
beébe bábɔ́ cɔbaka ne buúse ɔ ɔbɛ́lɛ́áŋɔnɛna baacɔ.
37 Aáná baacɔ ŋe bú kékéke buéŋí,
bá kɔɔnaka báyɛ :
« Bɛsana bikime abɛ́ u ŋa kɛ́la áŋa bɛmbányɛ :
U ŋe lúkúmísi ta bɔndɔ́kɔ́ndɔ́kɔ,
u téŋísíki te múkúmúku ! »