Aányɛ́ wáŋa waáŋá ɔ ɔhɔla e
18
1 E ekúlú eéyé,
*baákɔ́nɛ́na ŋe bú bíkósíti né Yésus,
bé ŋe wuúci batá báyɛ :
« Aányɛ́ wáŋa waáŋá ɔ ɔhɔla baacɔ bekime e Butéŋí bɔ́ Ɔmuaná e ? »
2 Yésus ŋɔ́ lɔ́ŋɛ́ta ɔɔ́nɔmbɔ́,
yó wuúci télímínyi aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́,
mbá ɔsɛ :
3 « Ɛ ŋaá mɛ banɔ́ láana aá taaká taaká isíʼo :
Mbɔ́kɔ nu tɛ ŋá nɔ́ bɛ́kɔ́ŋɔ́nákɛ́na ɛtɛ́má,
núɔ bámɔ́kɔ́na na ɛtɛ́má cɛ́ banásɛ́,
nu ti ké nú oofókíne e *Butéŋí bɔ́ Ɔmuaná.
4 Yaátɛ́ asana,
ɔɔcɔ okime ewú u kéé bílóosi ɔ ɔmɛsɛ́,
yɔ́ bámɔ́kɔ́nɛ́na na ɔtɛ́má ú ɔɔ́nɔmbɔ́,
wuúci wáŋa waáŋá ɔ ɔhɔla baacɔ bekime e Butéŋí bɔ́ Ɔmuaná.
5 Híáná ɔɔcɔ okime awɔ́ á káha bɔmbányɛ ɔɔ́nɔmbɔ́ háyɛ ooci eémi e nyiínyi,
ɛ́cɛ ú maá mɛ káha tɔ́na bɔmbányɛ.
6 Asana ɔ́mɔtɛ́,
ɔɔcɔ é kúfítínyi ɔɔ́nɔmbɔ́ ɔmɔtɛ́ a banásɛ́ eebe a bá ŋa bɔ́ háya mɔŋɔlɛ́ náámɛ,
yááŋa ambányɛ nááyá anyía bé wuúci ɔɔ́tɔ́kɔ́kɛ́na nɔsɔ́lɔ́ a amɛna,
bé wuúci nyie i injibí cɛ nuɔmɔ́ noómi.
7 Mahana ná baacɔ bá ɔmɛsɛ́ a bɛsana e bí ŋe kúfítínyi bɔsɔ́ɔ́kɔ́ ɔ ɔkɛla bɔɔbɛ́.
Ohónyí wú ɔfɛ́cáka bɛsana eébí tɛ a bá ;
mbá mahana ná ɔɔcɔ ewú u ŋe kílisi baacɔ bɛsana eébí.
8 Mbɔ́kɔ a asana ne úúwu ɔɔbɔ́ ta anyía úúwu ɔkɔlɔ́ ɔ naŋa oó kúfétékéne o olumitinine,
biíbi sɔ́mbáka é biíbi oombókóko haaca na kuɔŋɔ́.
Yááŋa ambányɛ yɛ́ asana nɔ́ɔ́wɔ anyía óo woofíne a taaká ci olíhe ɔɔbɔ́ ɔmɔtɛ́,
ta anyía ɔkɔlɔ́ ɔmɔtɛ́,
ɔ ɔhɔla anyía ɔ́ɔ bá na cɔ́ɔ́wɔ aabá ekime,
ta anyía cɔ́ɔ́wɔ akɔlɔ́ ekime,
kuɔŋɔ́ ɔwaahɛ́nánɔ́ a nɔɔfia nú oocó noómi ewú ú ti ŋé nyíme ta buɔ́sɛ́.
9 Híáná tɔ́na,
mbɔ́kɔ a asana na nyiɔ́wɔ nyiíse ɔ naŋa oó kúfétékéne o olumitinine,
nyiínyi tasá,
é nyiínyi oombóko haaca na kuɔŋɔ́.
Yááŋa ambányɛ yɛ́ asana nɔ́ɔ́wɔ anyía óo woofíne a taaká ci olíhe nyiíse nyɛ́mɔtɛ́ ɔ ɔhɔla anyía ɔ́ɔ bá na cɔ́ɔ́wɔ eése ekime,
mbá bá ɔ waahɛ́na a nɔɔfia nú oocó noómi ewú ú ti ŋé nyíme ta buɔ́sɛ́.
10 Énu bíkékényíki oféníne ta ɔɔ́nɔmbɔ́ ɔmɔtɛ́ a banásɛ́ eebe.
Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana ɛsɛ́ :
Ɔ Ɔmuaná *bililé bɛ́ masɔ́ma abɛ́ ciamɛ Síkíne cɛ Ɔmuaná ŋaá táfáka o o beébe ɔɔ́lɔ́kɔ á bɔ́ŋa ekúlú ekime eeyé eé buúse. [
11 Yááŋa anyía Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ ŋaá fááya ɔ ɔmɛsɛ́ ooci o okonóhiki baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá ɛ́cɛ bé me bú nyímúkúne.]
12 Aátɛ́ nu ŋa nɔ́ bɛ́táá e ?
Túá kɔɔna anyía ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ áŋa na ɛtɔ́mbá etíne atáánɔ.
Ɛ́mɔtɛ́ é nyime,
ɔ́kɔ,
tɛ́ka ɔɔcɔ oócí káá nyɛ́ana etíne ényíse ne imbuke buunyi ne ínyíse bímuócí a nɔkɔndɔ ɔ ɔmuaná anyía wá caŋá ka yáambaka e cinyíménú e ?
13 Mbɔ́kɔ ú ŋgeé ciíci bɔ́ŋɔ,
ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aá taaká isíʼo :
U kéé bílénéke buéŋí a asana eéyé ɔ ɔhɔla asana yɛ́ ɛtɔ́mbá etíne ényíse ne imbuke buunyi ne ínyíse e cí ti ómo nyíme.
14 Híáná tɔ́na,
cianɔ́ Síkíne cɛ Ɔmuaná tɛ ŋá yáamba anyía ta ɔɔ́nɔmbɔ́ ɔmɔtɛ́ a banásɛ́ eebe é nyímé. »
Onyíinyí u olumitinine awɔ́ u ŋá kɛla bɔkɔ a bɔɔbɛ́
15 « Mbɔ́kɔ ɔnɔ́ɔnyia a wɔmɔtɛ́ u olumitinine ŋá kɛla bɔkɔ a bɔɔbɛ́ a bɔ́mɔtɛ́,
cɔba ké ké wuúci kákálákɛ́na hú banɔ́ béfendí.
Mbɔ́kɔ u ŋa lɔ́kɔ́ma aáná,
ó moó wuúci bísúétíne.
16 Mbá,
mbɔ́kɔ u tɛ ŋáá lɔ́kɔ́ma aáná,
ké ké wuúci laána eé buúse bɔ́ ɔɔcɔ u etémbí ta anyía eé buúse bɔ́ baacɔ béfendí.
Yááŋa anyía Ciɔɔ́ŋɛ́ ŋa kɔɔna anyía asana ekime ŋá nyɛmána yí obícíkílíékéne eé buúse bɔ́ bambasɔ́mbásɔ béfendí ta anyía bátátɔ́.*
17 Mbá wéé kíne tɔ́na ɔlɔ́kɔ́ma ilébé cɛ baacɔ eébé,
cɔbána asana eéyé eé buúse bɔ́ hiɔ́bɔ hí belumitinine.
Weé kíne tɔ́na ɔlɔ́kɔ́mɛ́na hiɔ́bɔ hí belumitinine,
wuúci hiíte háyɛ mu-ti-menyí Bandɔ́mɛsɛ́ ta anyía háyɛ *mutúé etéési.
18 Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ laana anyía bɔkɔ bukime ebú nu ké nú koti aaha ɔ ɔmɛsɛ́,
á yáa báka bukotínyí ɔ Ɔmuaná ;
bɔkɔ bukime ebú nu ké nú lumitine anyía búá bɛ́kɛ́láka aaha ɔ ɔmɛsɛ́,
á yáa báka bulumítínénú ɔbɛ́kɛ́la ɔ Ɔmuaná.
19 Aá taaká ɛ ŋa háná ámɛ́ banɔ́ laána anyía mbɔ́kɔ baacɔ béfendí aá banɔ́ aaha ɔ ɔmɛsɛ́ ŋa bɔ́ lɔ́kɔ́mána,
bɔ́ báta Bandɔ́mɛsɛ́ ɔ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na noómi asana a yɛ́mɔtɛ́,
ciamɛ́ Síkíne cɛ Ɔmuaná káá kɛlaka asana eéyé.
20 Yááŋa anyía haála hekime ahá baacɔ béfendí ta anyía bátátɔ́ abɔ́ bɛ́bándána eémi e nyiínyi,
ya mɛ́ŋa aabɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́. »
Ɛnjaba cɛ munyiɔnɔ a mɔ́ tɛ ŋáá nyɛanɛnɛna
(Luk 17.4)
21 Bíel ŋeé bíkósíti né Yésus,
mbá ɔsɛ :
« Taatá,
bikúlú bínyie yámɛ nyɛmána wu ɔnyɛanakɛna uumi onyíinyí awɔ́ u ŋá mɛ kɛla bɛsana a bɛɛbɛ́ e ?
Ɔ́kɔ,
tɛ́ka ɔ ɔkɔɔ́háma bikúlú bítíndétú nɔ́mɔ e ? »
22 Mbá ɔsɛ :
« Ɛ tɛ ŋá mɛ kɔɔna anyía ɔ ɔkɔɔ́háma bikúlú bítíndétú nɔ́mɔ,
mbá ɛ ŋa mɛ́ ɔ laana anyía bikúlú etíne átátɔ́ ne imbuke cíɔ́hátá ɔ ɔkɔɔ́háma aáná bikúlú bítíndétú nɔ́mɔ.
23 Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana aáná anyía *Butéŋí bɔ́ Ɔmuaná ŋaá hɔ́á otéŋí a wɔmɔtɛ́ awɔ́ u ŋaá bá weé lénéke ɔtákɛ́na mehíne mekime amá u ŋaá bá waá bátaka bááyɛ́ bɔnyiɔnɔ a *baáŋá.
24 Aáná u ŋeé túme ɔfana ɔ ɔfana mehíne eémé.
Bé ŋe wuúci héléníne munyiɔnɔ a mumɔtɛ́ amɔ́ u ŋaá bá waá bátaka yaandándá yí buhíné bú mɔɔnyɛ́ buáŋá ɔ ɔhɔla.
25 Munyiɔnɔ eémú tɛ ɔ́mɔɔ́ bá ne ohónyí wú o wuúci tuana buhíné eébú.
Uuyé waáŋá u buólí ŋá sɔ́mbɔ́tɔ́na anyía bé túéke na ɔɔcɔ oócí,
ne oónyí,
na baáná,
na bɔkɔ bukime abɔ́ u ŋaá bá ne buúbu a asana ne buhíné eébú.
26 Aáná munyiɔnɔ eémú ŋaá bɛ́áhɛ́nɛ́na uuyé waáŋá u buólí a akɔlɔ́,
mbá ɔsɛ :
“Cɔ́kɔ́lɛ,
Taatá,
cáŋa o mi eéhínyínyi,
ɛ ká mɛ́ ɔ tuana buɔ́wɔ buhíné bukime.”
27 Waáŋá u buólí ŋe wuúci bɛ́cáma mahana,
nyi wuúci nyɛanɛ́nɛ́na eényí buhíné eébú bukime,
u ŋé wuúci nyɛána anyía wé súéte.
28 Ɛŋakɛlá munyiɔnɔ eémú aá hámá o ooki ú waáŋá u buólí,
bá ŋá ɔɔ́ndɛ́mánána na ciayɛ́ sɔ́ɔ́kɔ́ ci buólí ;
u ŋaá bá waá bátaka ciayɛ́ sɔ́ɔ́kɔ́ eécí hú hihínéhíne hɛ́ mɔɔnyɛ́.
U ŋeé wuúci mɛ́ɔ́mɛ́na ɔ ɔmɛ́ɔ́mɛ́na,
u ŋé wuúci háya hɛtáá o okelú,
mbá ɔsɛ :
“Mɛ túána búámɛ buhíné bukime.”
29 Aáná ciayɛ́ sɔ́ɔ́kɔ́ ŋeé wuúci bɛ́áhɛ́nɛ́na a akɔlɔ́,
u wuúci bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔsɛ :
“Cɔ́kɔ́lɛ,
cáŋa o mi eéhínyínyi,
ɛ ká mɛ́ ɔ tuana búɔ́wɔ buhíné bukime.”
30 Mbá munyiɔnɔ ŋe kíne ɔlɔ́kɔ́ma nyɛkɔɔna nyɛ́ ciayɛ́ sɔ́ɔ́kɔ́ ɔ ɔkɔɔ́háma eyí u ŋgée wuúci háya eé ciíbe cɛ ɛcaná anyía wá cáŋa mana ɔtua búáyɛ́ buhíné.
31 Ɛ́makɛ́la bɔsɔ́ɔ́kɔ́ bɔnyiɔnɔ ábɔ́ lɛ́cáká aáná,
cííbu ɛtɛ́má ŋé beébe nuáka buéŋí ;
bá ŋgá láákɛ́na úúbú waáŋá u buólí bɛsana bikime a bɛ́ ŋa bɛ́kɛ́láka.
32 Aáná waáŋá u buólí ŋɔɔ́ lɔ́ŋɔ́kɔ́ munyiɔnɔ eémú,
mbá ɔsɛ :
“Huúúʼ !
Kuɔŋɔ́,
munyiɔnɔ eemu asɛ ó bébéké.
Ya mɛ́ŋa ɔ kuɔŋɔ́ nyɛánɛ́nánɔ́ búɔ́wɔ buhíné bukime,
ekúlú ayɛ́ ɔ ŋɔ́ɔ mɛ bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na anyía yámɛ ɔnyɛanɛ́nɛ́na.
33 Kuɔŋɔ́ tɔ́na,
ɔ tɛ ɔ́mɔɔ́ bá wu ɔbɛ́cáma ciɔ́wɔ sɔ́ɔ́kɔ́ mahana háyɛ ɛ ŋa mɛ́ ɔ bɛ́cáma e ?”
34 Hilóbi ŋeé wuúci timbie,
u ŋá kɛla anyía bicénji á hatɛ́na munyiɔnɔ eémú,
bé wuúci háya eé ciíbe cɛ ɛcaná,
wá lɔ́kɔ́máka indekese,
mbá u caŋa mana ɔtua búáyɛ́ buhíné.
35 Ɛ́ɛhɛ́ ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ laána anyía ciamɛ Síkíne cɛ Ɔmuaná káá banɔ́ kɛlaka bɔkɔ búmɔtɛ́,
mbɔ́kɔ ɔɔcɔ okime aá banɔ́ tɛ ŋáa nyɛ́ánɛnɛna na ɔtɛ́má okime uuyé onyíinyí. »