Pyɛɛrɛ byili kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ Kɔrnɛɛ sõ mó
11
Tùntúmə́ bé ǹdə́ Kristə-lyì bí dwã bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ Zhide né mó nyɛ̀ɛ̀ bə̀ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá myɛ zwẽ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́.
2 Pyɛɛrɛ gə́ ká n bə̀ Zhərəzalɛm,
Kristə-lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ Zhwifubá mó zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwí mu bə̀ zhe:
3 “Byè yil ǹ shɛ̀nɛ́ ń vò ń zù lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá sõ kɛ̀lɛ́ w ń tó be ń jí kùjú?”
4 Pyɛɛrɛ zɛ̃̀ n byili bi kɔn gə́ tó né mó gakó,
n wɔ̀:
5 “À yʼà zhə̀l Zhope,
sə dɛ̃ rə̀dù,
à yʼà nʼâ wɛ̀rhɛ́ Yi-co.
Kɔn jʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ ǹdə dàrhà ta.
A nə ku òdù ò nyɛ̌ ǹdə kàmə̀-jɛ̃̀ nánfwɛ̀lɛ̀ ta,
ò shí dɛ̃̌ yi w ò bàn à səta.
Ò nyə́ né nə̀na y ga lyẽ dwã nɛ.
Ò gə́ tú o yí à nyí ni,
6 a nyǐ ò wẽ́ shɛ́shɛ́,
a pwírí wɔ́ vwàmá dwí gakó ǹdə́ dɔma ǹdə́ dɛ̃̌ kúmsi sə̀ ŋwɛ́nɛ́ ò wẽ́.
7 A zɛ̃̀ a nyɛ̀ɛ̀ cəl rə̀ wò nè:
‘Pyɛɛrɛ,
zɛ̃̀ dɛ̃̌ ń gu wẽ̀ dé tɛ̀bɛ́ èta mɔ́ ń shɛ̃̀ ń dɔ̃̀.’
8 A wɔ̀:
‘Cinu,
ɔ̃́ʼɔ̃,
à gwẽ̌ yə̀ kùjú kɔ̀bɔ́ ò súl ǹdə́ jú,
o jà ò nʼô pɛ jìmdì mú à nyú w ce gaga yé.’
9 Cəl lé kʼe wɔ̀ nɛ̀:
‘Kɔn dɛ̀bɛ́ Yi zə rə yə̀ kɔ̀-ècɛ̀nɛ́,
sə ǹmyɛ́ bə̀ká wɔ̀ bə̀ rə̀ wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê pɛ jìmdì yé.’
10 Kɔn wɛ̀rhɛ́ èta twər rə̀tɔ̀.
Rə̀ gakó jʼa kʼa vò dɛ̃̌.
11 “Rə̀myɛ́ yi ní cìcì,
ǹdə́ bə̀ twĩ̀ lyì bə̀tɔ̀ bə shí Səzarɛ bə bə̀ bə̀ zhǐ kɛ̀lɛ́ y à yʼà ŋwɛ́nɛ́ è wẽ́ mó bwə̀rə̀ y nyí ní.
12 Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ wɔ̀ nɛ̀:
‘Tó be ń vò,
bə̀ká ce tə́tɔ̀ná yé.’
Nə́ da-byâ bɛ́ byɛ̀bɛ́ bwə̀ldù y à zə a bə̀ èta mɔ́ yʼà tó ne bə vò Səzarɛ,
nə́ lyɛ̃ nə́ vò Kɔrnɛɛ sõ kɛ̀lɛ́ wa.
13 Sə Kɔrnɛɛ byili nə́ba bə̀ màlɛ́ka tú e lyí mu ń sõ kɛ̀lɛ́ w e wɔ̀ mɔ̀ bə̀ ń twĩ̌ lyì Zhope né,
bə̀ lò mə̀dù ŋwɛ́nɛ́ gàà ń yíl Shəmɔ Pyɛɛrɛ,
bə wɔ̀ mɔ̀ bə̀ ń bà,
14 bə̀ ńmyɛ̌ gə túwə́,
ń mà n byili mu zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ nə̀ bʼa ce ńmyɛ̌ ǹdə́ ń kɛ̀lɛ́ y lyì bí gakó nə bə̀ cìn vwârh.
15 Kɔrnɛɛ gə́ zɔ̀m n zhɛ̀,
a zɛ̃̀ a ji kùr à nʼâ zɔ̀m ǹdə́ bɛ.
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jʼa só bə̀ yó ǹdə è gə́ ju kùr e só nə́myɛ yó né.
16 A zɛ̃̀ a lyǐrh kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ Cinu yà ń byili mú.
Ń yà ń wòwə̀:
‘Zhã wɔ́ nɛ̃̌ ń yà ń mə́ ń pɛ nɛ̃̌-shɔ,
sə ámyɛ̌ wɔ́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ wẽ́ á bʼâ zwẽ nɛ̃̌-shɔ nɛ́.’
17 Yi pɔ bɛ pɛnɛ́ y kɛ̀bɛ́ rə̀ pɔ nə́myɛ nɛ nə́ gə́ zù Cinu Yezu Kristə yi ní mú.
Àmyɛ́ nə wɔ̌ à bʼa cə̀r Yi tum dí?”
18 Pyɛɛrɛ gə́ wò èta,
byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́ mɔ́ kʼê yə̀ kaka wə̀l yé.
Bə zɛ̃̀ bə cèrhé Yi bə wɔ̀:
“Zhə̀nà,
rə̀ pɔ sɔ́má byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá mó myɛ nɛ,
bə̀ wɔ̌ bə̀ pyìrhí bə̀ wun bə zù nyǔ nántwə̂ wẽ́.”
Ancɔɔsɛ Kristə-lyì gùlú w kùr-ju
19 Ecẽẽ gu mú kwã nɛ́,
bə̀ yʼà ji kùr bə̀ nʼê nwɛ̀nɛ̀ Kristə-lyì bí.
Bə̀ làà dwã nɛ,
jàlà vò Fenishi,
jàlà vò Shipiri,
jàlà vò Ancɔɔsɛ,
Siri tənà y wa.
Sə bə̀ yʼà nʼê bwə̀l Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ bə̀ byili Zhwifubá dúdú ni.
20 Kristə-lyì dwã yʼà ŋwɛ́nɛ́ bə̀ wẽ́,
bə̀myɛ́ yʼà wɔ́ Shipiri ǹdə́ Shərɛnɛ lyì.
Bə̀myɛ́ jàlà vò Ancɔɔsɛ,
bə̀ nʼê bwə̀l Cinu Yezu yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí bə̀ byili lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá ne myɛ.
21 Cinu jàn dɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bɛ,
sə lyì nánzhəzhɔ̌ zwẽ nyí bə pyìrhí bə̀ wun bə zù mù.
22 Zhərəzalɛm Kristə-lyì lyì bí gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́,
bə zɛ̃̀ bə twĩ̀ Barnabaasɛ Ancɔɔsɛ nɛ́.
23 Ń gə́ yú n pwírí Yi twĩ̀ rə̀ sónó tum dí ǹdə́ Ancɔɔsɛ Kristə-lyì bí èta,
ń wu yə̀ nyɛ̀n.
N cící bə̀ gakó bə̀ bə̀ jʼa zhì bə̀ nà y yó bə zhí Cinu ni kẽkẽ.
24 Barnabaasɛ cìcì mú yà ń wɔ́ lyì-twə̂,
ń sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́,
n jà n zhí Cinu ni ǹdə́ ń wu gakó.
Sə lyì nánzhəzhɔ̌ zù Cinu.
25 Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
Barnabaasɛ lyɛ̃ n vò Swəə kwã nɛ́ Tarsɛ nɛ́.
26 Ń gə́ yú n nə mɔ,
n ká n zə mɔ n bə̀ Ancɔɔsɛ.
Bə wɛ̀rhɛ́ byin námpúm gàà,
Kristə-lyì gùlú w wẽ́,
sə bə̀ byili Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ lyì nánzhəzhɔ̌ nɛ.
Wɔ́ gàà bə̀ ju kùr bə byẽ̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà zù Yezu Kristə mó bə̀ Kristə-lyì.
27 Dɛ̃ rə̀dù,
Yi nyì-zwennə jàlà shí Zhərəzalɛm bə bə̀ Ancɔɔsɛ.
28 Mə̀dù zɛ̃̀ n zhì dɛ̃̌,
ń yíl Agəbuusi.
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ce n wɔ̀ bə̀ nɔrh bʼa yə̀ lũ w púlə́púlə́ wẽ́.
Sə zhə̀n ga,
nɔrh mɔ́ mə̀myɛ́ mɔ́ yàl nɛ́ Orɔm pyɔ̌ Kolote pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ yi ní.
29 Kristə kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə wɔ̀ bə̀ lò gakó sə́ pə ǹ jɛ̃̀-kɔn ǹdə ǹ gə́ zhe né,
mùnì ga bə pə rə vò bə̀ da-byâ bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ Zhide tənà y wẽ́ mó sõ bə mʼe sɛ̃ bɛ.
30 Sə zhə̀n ga bə̀ pɔ bə̀ sɛ̃ɛ̃´ y Barnabaasɛ ǹdə́ Swəə ne bə vò bə pə Kristə-lyì gùúlí yé né cìnə́ bé ne.