Pwəə kə́ ń nə́ ń cící Kɔrɛ̃tɛ Kristə-lyì bí Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ pansɛ́ shò-kwã
14
Pyâna dwã sónó kɔn gakó wẽ́,
sʼá ce jàn nɛ́ myɛ á pyà Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ pansɛ́;
sə Eshirhə y pansɛ́ wẽ́,
pyâna Yi nyì-zwennə pɛnɛ́ y du.
2 Lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ tá ń zɔ̀m ǹdə́ numbyínə́ bé yé.
Ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ Yi.
Lò lò bə ń zɔ̀mà nɛ́ kùrə̀ nyɛ̌ yé.
Ń nə́ ń zə Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn ń mə́ ń byili ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ nə̀ shèè.
3 Sə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili,
wɔ́ numbyínə́ bé ne ń nə́ ń byili ni,
n súlí bə̀ Yi-ni-zhú mú jàn,
n cící bi,
n zə bə̀ wun ni.
4 Lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ,
wɔ́ ń cìcì Yi-ni-zhú mú jàn dɛ́ ń nə́ ń súlí.
Sə lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili mú,
wɔ́ Kristə-lyì gùlú w púlə́púlə́ Yi-ni-zhú mú jàn ń nə́ ń súlí.
5 À yʼà só sʼá gakó zɔ̀m zɔ̀mà dwí dwã,
sə kɔn du,
à nʼâ yâl bʼâ zɔ̌m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili.
Lwarna bə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili mú,
cɔ̃̀ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ mó.
Rə̀myɛ́ wɔ́ lò gə ŋwɛ́nɛ́ ń wɔ̌ ń mà n byili nə̀ kùrə̀ né mùnì ga nə súlí Kristə-lyì gùlú w púlə́púlə́ Yi-ni-zhú mú jàn.
6 Da-byâ,
à nʼâ yâl a bwə̀rh ába a nyìwé:
àmyɛ́ gə tú á sõ a zɛ̃̀ à nʼâ zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ ǹdʼába,
rə̀myɛ́ bʼa sɛ̃ ába?
À zɔ̀mà nɛ́ gə yə̀ ce á lwar kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ shèè mó kùrə̀,
nə̀ yə̀ á surhə pul,
nə̀ yə̀ ce á lwar kɔn dɛ̀bɛ́ Yi byili ni mú kùrə̀,
nə̀ yə̀ ába kaka cèrhè,
à twírí y á sõ mó nə bʼa zə kùrə̀?
7 Kɔn nyɛ̌ ǹdə dɛ̀lɛ̀ wẽ̀ dé bə̀ nʼê dwí mú ta.
Wí gə yʼà wɔ́ yɔ̌ bə̀ nʼê wul yə,
dàkɔ̀nɔ́ myɛ gə yʼà wɔ́ yɔ̌ bə̀ nʼê dwí wə,
wɔ́ etər bə̀ yʼà wɔ̌ bə̀ mʼa tó né bə lwar rə̀ cələ né párá,
bə nyɛ̀ɛ̀ rə̀ zɔ̀mà nɛ́ kùrə̀?
8 Lò mó mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń wúl pɔ́lá y mɔ́ gə yə̀ y wúl e du pamparɛ̃ɛ̃,
wɔ́ mɔ̌ ń mà n zɛ̃̀ ń nə́ ń tɛnɛ búlə́?
9 Ámyɛ wɔ́ èta.
Á gə nʼá zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ lyì bí bə nyɛ̌,
etər bə̀ mʼa tó né bə lwar kɔn ná-dwí yil á nʼá zɔ̀mà?
Zɔ̀mà nɛ́ nyɛ̀bɛ́ á nʼá zɔ̀m mɔ́,
wɔ́ zho ne á nʼá zɔ̀m nɛ̀ á pɛ.
10 Zɔ̀mà nɛ́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ ŋwɛ́nɛ́ lũ w wẽ́ mó kùrə̀ já,
sə rə̀dù ga tɛ̀nɛ́ rə̀ bə kùr zhe yé.
11 Rə̀myɛ́ ce,
lò gə nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ nɛ ǹdə́ zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ à bə nyɛ̌,
à nʼâ nyǐ mu ǹdə zhə-bal ta,
ńmyɛ nə́ ń nyǐ àmyɛ ǹdə zhə-bal ta.
12 Èta,
ámyɛ nʼá pyà Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ pansɛ́ ǹdʼá wun gakó.
Sə cenə jàn nɛ́ á pyà shɛ̀bɛ́ sə̀ bʼa súlí Kristə-lyì gùlú w Yi-ni-zhú mú jàn.
13 Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce,
lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ,
ǹ mə̂ sə́ lwə̀l Yi ni rə pɔ̃́ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ kùrə̀ né byilu pɛnɛ́ yá.
14 À gə nʼâ wɛ̀rhɛ́ Yi-co ǹdə́ zɔ̀mà dwí dõ,
à wu w ŋwɛ́nɛ́ Yi-co w wẽ́,
sə à bə nə̀ kùrə̀ nyɛ̌ yé.
15 Wɔ́ etər à nə bʼa wɛ̀rhɛ́ nɛ́?
À bʼa wɛ̀rhɛ́ Yi-co w ǹdə́ zɔ̀mà dwí dõ,
ǹdə́ nyɛ̀bɛ́ à nyɛ̌ nə̀ kùrə̀ mó myɛ.
À bʼa nún ǹdə́ zɔ̀mà dwí dõ,
ǹdə́ nyɛ̀bɛ́ à nyɛ̌ nə̀ kùrə̀ mó myɛ.
16 Sə ǹ gə yə̀ èta wɛ̀rhɛ́,
ǹ gə zɛ̃̀ ǹ nə́ ǹ ce Yi nə̀bán ǹdə́ zɔ̀mà dwí dõ,
wɔ́ etər lyì-dùl mɔ̀bɔ́ ń tó Kristə-lyì bí ni ń jě mà n tó né n lyár ǹ Yi-co w bə̀:
“Amɛ̀n”?
Ń wàr kɔn dɛ̀bɛ́ ǹ nə́ ǹ zɔ̀m mɔ́ kùr ń la nyɔ̀ɔ̀ yé.
17 Yi-co w ǹ nə́ ǹ wɛ̀rhɛ́ mɔ́ gə càn mámá myɛ,
ò wàr ń Yi-ni-zhú mú jàn ò la súlú yé.
18 Àmyɛ́ nʼâ zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ du á gakó.
À nʼâ ce Yi nə̀bán rə̀myɛ́ yilə.
19 Sə è gə wɔ́ Kristə-lyì gùlú w yé né,
à gə zɔ̀m zɔ̀mà nə̀nu nyɛ̀bɛ́ lò mà n nyɛ̀ɛ̀ nə̀ kùr pamparɛ̃ɛ̃,
mùnì nə sɛ̃ lyì bí dwã bɛ́ nɛ bə kwɛrhɛ bə zhí Yi ni cɔ̃̀,
à gə zɔ̀m zɔ̀mà kùrə̀ mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ shíyə́ lyì bí jʼa bə nə̀ kùrə̀ nyɛ̌.
20 Da-byâ,
è gə tú è wɔ́ kɔn á la tɔ́rɔ́,
sʼá bə̀kʼá tɛ́rɛ́ ǹdə bə̀sɔ́ná ta yé.
Sə è gə wɔ́ lwɛlɛ nyə̀ná,
sʼá yə̀ ǹdə bə̀sɔ́ná ta.
Á gə la tɔ́rɔ́,
sʼá tɛ́rɛ́ ǹdə námpwə̀lə́ ta.
21 Bə̀ kɛ̃ Muyiisi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀:
“Cinu wòwə̀:
à mʼa zɔ̀m ǹdə́ Esərayɛl lyì bí.
Sə wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ zhələ,
bə̀ zɔ̀mà nɛ́ wɔ́ dwə́ dwã zɔ̀mà mɔ́ dɛnnɛ à la tó né a zɔ̀m ǹdə́ bɛ.
Sə ǹdə́ rə̀myɛ́ ga,
bə̀ tʼâ la à zɔ̀mà nɛ́ cilu yé.”
22 Èta,
zɔ̀mà dwí dwã wɔ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Kristə-lyì yil bə̀ nʼê zɔ̀m nɛ̀.
Nə̀ wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ Yi nʼê tó rə̀ dɛnnɛ rə̀ ce bə lwar bə̀ rə̀ la bə̀ bùrsì kɔ́.
Bə̀ tʼâ zɔ̀m zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ Kristə-lyì yil yé.
Sə zɔ̀mà nɛ́ nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili lò nè,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m mɔ́,
wɔ́ Kristə-lyì bí yil ń nə́ ń zɔ̀m nɛ̀,
sə è də̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Kristə-lyì mú yil yé.
23 Nyǐnə myɔrhɔ òdù:
Kristə-lyì bí gə tú bə̀ gùlí dwã,
á gakó zɛ̃̀ á tó dwã á nʼá zɔ̀m zɔ̀mà dwí dwã,
Kristə-lyì nándùlə̀ ráá lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Kristə-lyì gə tú bə zùwə̀,
bə̀ tʼâ la wál bʼâ wɔ́ nyə̀nyə̀rh?
24 Sə lò mɔ̀bɔ́ ń də̀ Kristə-lò,
ráá lò mɔ̀bɔ́ ń wɔ́ Kristə-lò nándùl gə tú ń zù á yó,
ǹdə́ á nʼá zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili mú mə̀dù mə̀dù á pwí dwã nɛ,
kɔn dɛ̀bɛ́ gakó ń la nyɔ̀ɔ̀ mɔ́ bʼa pul ń surhə n lwar bə̀ ń zhe dóó,
bə̀ bə̀ la ń bùrsí kɔ́.
25 Kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà shèè ń wẽ́ mó gakó bʼa jǐrh pamparɛ̃ɛ̃,
n zɛ̃̀ n jòm ń nə̀dwə́nə́ yó Yi yé né,
n cèrhé re n wɔ̀:
“Zhə̀n zhə̀nà,
Yi ŋwɛ́nɛ́ ǹdʼába!”
Kɔn gakó mə̂ sə rə tó rə̀ sɔ́má Kristə-lyì gùlú w wẽ́
26 Da-byâ,
wɔ́ etər á mə̂ sʼá wɛ̀rhɛ́ nɛ́?
Á gə tú á gùlí dwã á la Yi co,
lò ŋwɛ́nɛ́ ń nə́ ń yâl n nún,
ń dõ nə́ ń yâl n cèrhè kàrmɔ̀,
ń dõ nə́ ń yâl n byili Yi ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ nə̀ shèè,
ń dõ nə́ ń yâl n zɔ̀m zɔ̀mà dwí dõ,
ń dõ nə́ ń yâl n byili zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ kùrə̀.
Rə̀myɛ́ gakó mə̂ sə rə súlí Kristə-lyì bí Yi-ni-zhú mú jàn.
27 Sə bə̀ gə la zɔ̀mà dwí dwã zɔ̌m,
sʼe yə̀ lyì bə̀lyè ráá bə̀tɔ̀;
kɔn bə̀kʼa lyɛ̃ gàà yé.
Bə̀ gə la zɔ̌m,
sə bə̀ bə̀kʼa tó dwã yé,
sə bə zɔ̀m mə̀dù mə̀dù,
sə lò yə̀ nɛ́ n pyìrhí zɔ̀mà nɛ́ n byili.
28 Lò gə tɛ̀nɛ́ ń la nɛ pyìrhú n byili,
sə bə yẽ̌ ne,
bə jòm shɛ́shɛ́ gùlú w wẽ́.
Bə̀ gə la zɔ̌m,
sə bə zɔ̀m nɛ̀ bə̀ wun wẽ́ bə̀ dúdú bə̀myɛ́ ǹdə́ Yi.
29 È gə wɔ́ Yi nyì-zwennə pɛnɛ́ y yilə,
sə lyì bə̀lyè ráá lyì bə̀tɔ̀ zɔ̀m,
sə lyì bí dwã bɛ́ cili kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zɔ̀m mɔ́,
bə tɛ́rɛ́ rɛ bə nyǐ ǹdə́ rə̀ gə wɔ́ Yi zɔ̀mà zhə̀n zhə̀nà.
30 Lò gə zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀mà,
ń dõ zɛ̃̀ n nə Yi ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ nə̀ shèè ń la byilu,
sə mɔ̀bɔ́ ń jɛ̀rɛ̀ ń nə́ ń zɔ̀m mɔ́ yẽ̌.
31 Á gakó wɔ̌ á mʼâ zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili á mʼá zwẽ dwã,
mùnì lyì bí gakó sú nə̀ kùrə̀,
bə zə yə̀wâl bə̀ Yi-ni-zhú mú wẽ́.
32 Lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi nʼê byili mú,
mə̂ sə bə yə̀ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zal bə̀ cìn ǹdə́ pɛnɛ́ y kɛ̀bɛ́ Yi pɔ bɛ mɔ́.
33 Yi nʼê ce yə̀-zùlə́ jòm lyì bí cəcəl wə.
Rə̀ tʼâ ce lyì wɛ̀rhɛ́ yààyàà yé.
Wɔ́ èta kɔn nʼê tó né Kristə-lyì gùúlí dwã bɛ́ gakó wẽ́.
34 Kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ sə kana bɛ́ jòm shɛ́shɛ́ á gùúlí wẽ́,
bə̀ sɔ́má tɛ̀nɛ́ sə kana bɛ́ zɔ̀m yé.
Bə̀ mə̂ sə bə lwəl bə̀ cìn tɛ̃´,
ǹdə bə̀ gə́ kɛ̃ Yi nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ né.
35 Bə̀ gə nʼê yâl bə sú zɔ̀mɛ̀ kùrə̀,
sə bə bwə̀rh bə̀ byə́nə́ bé jẽ̌,
bə̀ kɔn bə mə̂ sə kɛ̃ zɔ̀m gùlú w wẽ́ yé.
36 Á nʼá bùl bə̀ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ wɔ́ ámyɛ̌ sõ rə̀ shí ní?
Ráá wɔ́ ámyɛ̌ dúdú sõ rə̀ yú ní?
37 Lò gə ŋwɛ́nɛ́ ń nə́ ń bùl bə̀ ńmyɛ̌ wɔ́ Yi nyì-zwennə ráá ń nə́ ń bùl bə̀ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ŋwɛ́nɛ́ ń wẽ́,
ń mə̂ sə n lwar bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ à kɛ̃ a pə ába mɔ́ wɔ́ Cinu nyí.
38 Lò gə yə̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ yò shɛ̀nɛ́,
rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ Yi myɛ yə̀l rə̀-ná-cí pár yé.