Pwəə ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ la Zhərəzalɛm
21
Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
nə́ zhǐr nə́ yẽ̌ Efɛɛzɛ Kristə-lyì gùlú w yé né cìnə́ bé ne,
nə́ zù bǔ-bwəl nə́ byɛrhɛ nə́ vò Kɔɔsɛ.
È zɛ̃̀ nəkɔkɔ́lɛ́ y nə́ vò Oroode,
nə́ zhì gàà nə́ lyɛ̃ nə́ vò Patara.
2 Nə́ gə́ yú gàà,
nə́ nə bǔ-bwəl rə̀ la Fenishi,
nə́ jʼá zù rə̀myɛ́,
nə́ lyɛ̃ nə́ la.
3 Nə́ gə́ tú nə́ yí nə̀-fɔ̀lɔ̀ w cəcəl wə,
nə́ cə̀r Shipiri nə́ ce nə́ jə̀gwã̀ nɛ̀,
nə́ lyɛ̃ nə́ la Siri.
Nə́ yí nə́ só Tiiri ní,
bə̀ wɔ́ gàà bə̀ yʼà mə̂ sə bə só bǔ-bwəl lé wẽ̀ dé né.
4 Nə́ nə gàà Kristə kwã-lyì bí,
sə nə́ mɛ̃ bə̀ sõ nə́ wɛ̀rhɛ́ dwã nyàlpyɛ̀.
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ce bə wɔ̀ Pwəə ne bə̀ ń bə̀ká n vò Zhərəzalɛm yé.
5 Dwã nɛ́ nyàlpyɛ̀ y yùwə̀,
nə́ zhǐr gàà,
sə bə̀myɛ́ ǹdə́ bə̀ kana ǹdə́ bə̀ bə̀sɔ́ná gakó zɛ̃̀ bə̀ nʼê zhìì nə́ba.
Nə́ gə́ tú nə́ rʼé dwi cɔ w wa,
nə́ jòm nə́ nə̀dwə́nə́ yó bù-cǔ w yó nə́ lwə̀l Yi,
6 nə́ zɛ̃̀ nə́ ce dwã nə̀báná,
bə kʼâ la jè,
nə́myɛ jʼá zù bǔ-bwəl lé.
7 Nə́ zhǐr Tiiri ní ǹdə́ bǔ-bwəl lé nə́ vò Toleməyiisi,
nə́ jʼá du nɛ̃̌ mɔ́ wẽ́ gàà,
nə́ vò é ce Kristə-lyì bí.
Nə́ mɛ̃ bə̀ sõ nə́ zɔ̃̀.
8 Cɛ y gə́ lɔ́wá,
nə́ lyɛ̃ ǹdə́ nə́ nə̀rh nə́ vò Səzarɛ,
yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí bwə̀lnə̀ Shilipu sõ kɛ̀lɛ́ wa,
nə́ mɛ̃ ń sõ.
Ń yà ń wɔ́ lyì bí bwàlpyɛ̀ y bə̀ yʼà cír Zhərəzalɛm nɛ́ mɔ́ mə̀dù.
9 Ń yà ń zhe bə̀kwá bə̀na,
bə̀ yə̀ byə́nə́ jí yé.
Bə̀ yʼà wɔ́ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi byili bi mú.
10 Nə́ wɛ̀rhɛ́ dwã nánzhəzhɔ̌ gàà,
sə dɛ̃ rə̀dù Yi nyì-zwennə mə̀dù shí Zhide n bə̀ cɔ w wa,
ń yíl Agəbuusi.
11 N lyɛ̃ n bə̀ nə́ sõ,
n kwè Pwəə cã̌-tɔ̀nɔ̀ w n lyẽ ń cìcì nèsé ǹdə́ ń jɛ̀sɛ́ n wɔ̀:
“Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ wòwə̀:
‘Zhwifubá byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ Zhərəzalɛm nɛ mɔ́ bʼa zə cã̌-tɔ̀nɔ̀ w kɔ̀bɔ́ cə́bal mɔ́ bə lyẽ èta,
bə pə lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá ne.’ ”
12 Nə́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́,
nə́myɛ̌ ǹdə́ Səzarɛ cɔ w Kristə-lyì bí zɛ̃̀ nə́ rʼé lwə̀l Pwəə ne sə n yẽ̌,
n bə̀ká n vò Zhərəzalɛm yé.
13 Pwəə zɛ̃̀ n wɔ̀:
“Wɔ́ bə̀kɔ́n yil á nʼá kúrhə́,
á la á mʼá zhìlì à wu ni?
Bə̀ gə la nɛ zal bə lyẽ,
bə̀ la nɛ zal bə gu Zhərəzalɛm nɛ́ myɛ Cinu Yezu yil lé yilə,
à mʼa shɛ̀nɛ́.”
14 Nə́ gə́ pwírí nə́ cə̀r cə̀r mò nə́ ga,
ń yə̀ shɛ̀nɛ́ mɔ́ ce nə́ jʼá yẽ̌ mo,
nə́ zɛ̃̀ nə́ wɔ̀ bə̀ kɔn yál Cinu pùbùlə̀.
15 Nə́ wɛ̀rhɛ́ dwã màngɛlɛ́ Səzarɛ nɛ́,
sə dwã nɛ́ nə̀myɛ́ kwã nɛ́,
nə́ zɛ̃̀ nə́ tɛnɛ nə́ zhǐr nə́ la Zhərəzalɛm.
16 Səzarɛ cɔ w Kristə kwã-lyì jàlà zɛ̃̀ bə zhìì nə́ba bə mʼe vò bal mə̀dù sõ,
ń shí Shipiri,
ń yíl Mənasɔ̃.
Wɔ́ ńmyɛ̌ sõ nə́ yʼâ mə̂ sə nə́ zul né.
Ń yà ń wɔ́ Kristə kwã-lò.
Sə ń gə́ jǐrh Kristə kwã-lò mó dɛnɛ.
Pwəə zhərh ǹdə́ Zhərəzalɛm Kristə-lyì bí yé né cìnə́ bé Zhakɛ sõ
17 Nə́ gə́ tú nə́ yí Zhərəzalɛm yi ní,
Kristə-lyì bí zwẽ nə́ zhəəlé ǹdə́ wu-nyɔ̃̀.
18 È zɛ̃̀ nəkɔkɔ́lɛ́ y yùwə̀,
Pwəə zə nə́ba n mə n vò Zhakɛ sõ.
Wɔ́ gàà Kristə-lyì gùlú w yé né cìnə́ bé gakó yʼà gùlí dwã nɛ́.
19 Pwəə ce be,
n zɛ̃̀ n byili bi kɔn dɛ̀bɛ́ Yi tó ń tum dí dɛnnɛ rə wɛ̀rhɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá ne mó gakó yilə.
20 Bə̀ gə́ nyɛ̀ɛ̀ kɔn dɛ̀bɛ́ Pwəə byili bi mú bə zhɛ̀,
bə zɛ̃̀ bə cèrhé Yi,
bə wɔ̀ Pwəə ne:
“Da-byǐ,
lwar bə̀ Zhwifubá mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ nánzhəzhɔ̌ zù Yezu Kristə.
Bə̀ zhe yə̀wâl,
bə̀ gakó jʼà nʼê zwẽ Muyiisi nyə́ né cɛ̀nɛ̀.
21 Sə bə̀ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ ǹ nə́ ǹ byili Zhwifubá byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ cɛmɛ nɛ́ dwã bɛ́ wẽ́ mó ne,
bə̀ bə̀ yẽ̌ Muyiisi nyə́ né ne;
ǹ nə́ ǹ byili bə̀ bə̀ bə̀kʼa gõ bə̀ bə̀sɔ́ná bɛ́ yé;
sə bə̀ bə̀kʼa zwẽ Zhwifubá lùl-e-pwírí y nyə́ né yé.
22 “Wɔ́ etər nə́ bʼâ wɛ̀rhɛ́ nɛ́?
Bə̀ mʼa lwar pamparɛ̃ɛ̃ bə̀ ǹ ŋwɛ́nɛ́ nyɔ̀nɔ̀,
23 sə nə́ la mɔ́ kɔn rə̀dù byilu ń wɛ̀rhɛ́.
Nə́ zhe lyì bə̀na nyɔ̀nɔ̀ bə̀ yʼà bwəl kɔn nyí Yi ni.
24 Zə bɛ ń mə́ vò,
sə́ tó be á vò bə̀ gə́ la bə̀ yò w kɔrhɔ ǹdə́ Yi mə̀gã̌.
Kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ zhe rə̀ tum yò w kɔrhɔ yilə,
sə́ kwɛ̃̌ dɛ ń pə bɛ,
mùnì bə ŋwɛ̀nɛ́ bə pâr bə̀ ywẽ́ né.
Ǹ gə wɛ̀rhɛ́ èta,
lyì bí gakó bʼa lwar bə̀ ǹmyɛ́ cìcì nə́ ǹ zwẽ Muyiisi nyə́ né,
sə bə̀ mʼa pwírí kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zɔ̀m ǹ yil mó də̀ zhə̀n yé.
25 “Sə è gə wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá bə̀ jǐrh Kristə-lyì mú yilə,
nə́ kɛ̃ sɛ́bɛ́ nə́ pə bɛ nə́ byili kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ bə mə̂ sə bə wɛ̀rhɛ́.
Nyǐ kɔn dɛ̀bɛ́ nə́ byili bi mú:
‘Á bə̀kʼá dɔ̃̀ vwàmá nyɛ̀bɛ́ bə̀ zwə́l wẽ̀ tɛ̀bɛ́ rə̀ də̀ Yi yó nàmá yé;
á bə̀kʼá jí jal yé;
á bə̀kʼá dɔ̃̀ vwâm mɔ̀bɔ́ shǐ yə̀ mə̀ byã w ce yé;
á bə̀kʼá fwə̂l yé.’ ”
26 Rə̀myɛ́ yó,
Pwəə zɛ̃̀ n zə lyì bí bə̀myɛ́ bə̀na yá.
È zɛ̃̀ nəkɔkɔ́lɛ́ y yùwə̀,
ńmyɛ̌ ǹdə́ bə̀myɛ́ ga kwɛrhɛ bə̀ yò ǹdə́ Yi,
n zɛ̃̀ n vò Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa,
n byili dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ yò w kɔrhɔ ǹdə́ Yi mú tumə né la zhɔ̌ mɔ́.
Wɔ́ dɛ̃ rɛ́ rə̀myɛ́ yù w bə̀ la bə̀myɛ́ mə̀dù mə̀dù gakó vwĩ̀ rí zwə́l.
Bə̀ zɔ Pwəə Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa
27 Dwã nɛ́ nyàlpyɛ̀ y bə̀ kwɛrhɛ bə̀ yò ǹdə́ Yi nə̀ wẽ́ mó gə́ tú nə bwəlse zhɔ̌,
Zhwifubá byɛ̀bɛ́ bə̀ shí Azhi tənà y wẽ́ mó jàlà nə Pwəə Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa.
Bə zɛ̃̀ bə cìrh lyì-zhâ bɛ́ bə ce né,
bə zɛ̃̀ sɔ̀ nɛ Pwəə yó wə,
bə jʼa tó rə̀myɛ́ dɛnnɛ bə zə mɔ.
28 Sə bə̀ yʼà nʼê búbwéé bə̀ zhe:
“Esərayɛl lyì,
bànà á sɛ̃ nə́ba.
Nyǐ wɔ́ bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń tó jààsɛ́ gakó wə,
ǹdə́ lyì bí gakó sõ,
ń nə́ ń cèrhè lyì bí ni bə̀ nə́ dwí rí ǹdə́ nə́ nyə́ né ǹdə́ Yi jì y bə kùr zhe mó.
Sə èlâsɛ̃´,
ń gaga mɔ́ kwɛrhɛ cɛ n zə lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá n zù Yi jì y kɔ̀nɔ́ w jàà y kɛ̀bɛ́ Zhwifubá dúdú zhe sɔ́má bə zwì ní mú n cɔ̀ yà.”
29 Bə̀ yʼà nɔ Efɛɛzɛ lyì bal Terofyimi Pwəə kwã nɛ́ cɔ w wa,
bə zɛ̃̀ bə̀ yʼà nʼê bùl bə̀ ń gə ń zə mɔ n zù jàà y èmyɛ́ wa.
Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce bə zɔ̀m èta.
30 Cɔ w gakó jʼa dom.
Lyì dùr bə shí jààsɛ́ gakó w bə bà,
bə zə Pwəə Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ bə mʼe du pwẽ̀ nè.
Bə jʼa yə́yɛ́lɛ́ bə pyi bwə̀ə̀lé.
31 Bə̀ yʼà nʼê yâl bə gu mu,
sə shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ gə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ dweme nʼê dom Zhərəzalɛm púlə́púlə́ wə,
32 n já n zɛ̃̀ n zə shə̀dɛ́ɛ́sɛ ǹdə́ sə̀ yé né cìnə́ jàlà n dùr n vò dweme ré gə́ nʼê dom mə̀gã̌ mɔ́.
Lyì-zhâ bɛ́ gə́ nɔ shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ ǹdə́ sə̀ yó-cə́bal mɔ́,
bə̀ kʼê yə̀ Pwəə mà yé.
33 Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ yí Pwəə nyí ni,
n ce bə zə mɔ bə lyẽ ǹdə́ nyáná nə̀lyè.
N zɛ̃̀ n bwə̀rh bə̀ wɔ́ yẽ̀ lò ǹdə́ mɔ,
bə̀ sə wɔ́ bə̀kɔ́n ń wɛ̀rhɛ́?
34 Lyì-zhâ bɛ́ gakó zɛ̃̀ bə̀ nʼê bya,
lò gakó ǹdə́ ń nyə̀ná.
Bə̀ sɔ̀ɔ̀rɛ́ ce shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ yà ń kə́ ń bə bə̀ zɔ̀mà nɛ́ kùrə̀ nyɛ̌ yé.
N ce bə zə Pwəə bə vò shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ jàà y wa.
35 Pwəə gə́ yú shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ jàà y nyí ni,
sə̀ gə́ nʼê tó mə̀gã̌ sə̀ jìl mó,
sə kwè mò sə bʼe jì,
lyì-zhâ bɛ́ gə́ yʼà nʼê wɛ̀rhɛ́ jàn mɔ́ yilə.
36 Lyì bí gakó yʼà pú ń kùr bə̀ nʼê bya bə̀ zhe:
“Gunə mo!
Gunə mo!”
Pwəə zɔ̀m ǹdə́ Zhərəzalɛm lyì bí
37 Bə̀ gə́ tú bə̀ nʼê yâl bə zə Pwəə bə zù shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ jàà y wa,
n zɛ̃̀ n wɔ̀ shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ nɛ:
“À nʼâ lwə̀l mó sə́ yẽ̌ a byili mú zɔ̀mɛ̀.”
Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ bwə̀rh mò n wɔ̀:
“Ǹ nyɛ̌ gə̀rɛ́kɛ?
38 È də̀ ǹmyɛ́ ǹ wɔ́ Ezhibti lyì bal mɔ́ ǹ ce zɔ̀mà nɛ́ jòm cɔ w wa,
ń zə lyì-gurnə mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rə̀na ń vò gɔ-elũ èpòlò w w kɔn gwẽ̌ yə̀ dɛnɛ mɔ́ nà?”
39 Pwəə wɔ̀:
“Àmyɛ́ wɔ́ Zhwifu.
Bə̀ lùl ne Tarsɛ nɛ́,
Shilishi tənà y wa.
À da-dǒ w wɔ́ cə-fɔ̀lɔ̀.
À nʼâ lwə̀l mó sə́ yẽ̌ a zɔ̀m ǹdə́ lyì bí.”
40 Shə̀dɛ́ɛ́sɛ́ yó-cə́bal mɔ́ zɛ̃̀ n pɔ̃ sɔ́má bə̀ ń zɔ̌m.
Pwəə já n zhì dɛ̃̌ gàà n zhẽ̌ ń jɛ̃̀ n ce lyì bí ni.
Bə yẽ̌ bə̀ sɔ̀ w nɛ,
n zɛ̃̀ n zɔ̀m ǹdə́ bɛ ǹdə́ Zhwifubá zɔ̀mà nɛ́ n wɔ̀: