Yezu lul lé
2
Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́,
pyɔ̌ Səzaarɛ Ogusti pɔ nyí bə̀ bə̀ gál lũ lyì bí púlə́púlə́.
2 Gál mɔ́ mə̀myɛ́ mə̀ yàl gál nã́yéé mó.
Mə̀ gàl ǹdə́ Kwirinyuusi yà ń wɔ́ Siri tənà y yó-cə́bal.
3 Lyì bí gakó yʼà zhə̀l gál mɔ́,
lò gakó ń da-dǒ wə.
4 Zhozefu yà ń wɔ́ pyɔ̌ Dəvyidi kwálá y lò.
Rə̀myɛ́ ce n zɛ̃̀ n zhǐr Nazarɛtɛ nɛ,
Gəlile tənà y wa,
n vò Zhide tənà y wa,
Dəvyidi da-dǒ w bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Bɛtələyɛm mɔ́ wa,
5 mùnì bə kɛ̃ ńmyɛ̌ ǹdə́ ń kɛ̃ Marɛ.
Marɛ jà ń yà ń zhe pǔ.
6 Bə̀ gə́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà yi ní,
Marɛ lul dɛ̃ rɛ́ tú e yí.
7 N lù bal-byǐ.
Wɔ́ ńmyɛ̌ ń yàl ń byǐ nã́yə́ə́ mó.
Sə bə̀ yə̀ jàà nɛ zhələ bé jì y wẽ́ yé.
Rə̀myɛ́ yilə,
n pyípyílí mu ǹdə́ kàmə̀-jɛ̀rh,
n cĩ́ mu vwàmá kùlkṍ wə.
Màlɛ́ka byili vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ nɛ bə̀ Kristə lùlə̀
8 Vwã̌-ènɔ̀nà yʼà nʼê zwɛ̃̀ gàà,
gɔ w wa,
bə̀ mʼê yìlì bə̀ pyììsì.
9 Cinu màlɛ́ka èdù lyí bi.
Cinu zùwə́ y pwẽ̀ dé yə̂r rə kə́kɛ́lɛ́ bɛ.
Ywẽ nánfɔ̀lɔ̀ zə bɛ.
10 Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e wɔ̀ bɛ:
“Á bə̀kʼá dùr ywẽ yé.
Nyǐ à zhe yò-ècɔ̀nɔ̀ à la ába byilu.
Ò mʼa yə̀ wu-nyɔ̃̀ nánfɔ̀lɔ̀ dwí rí púlə́púlə́ yilə.
11 Bə̀ lùl mɔ̀bɔ́ ń la ába zõ mó zà Dəvyidi da-dǒ wə.
Ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó,
Cinu mú mɔ̀bɔ́ Yi yʼà bwəl nyí bə̀ rə̀ mʼa twĩ̀ n bə̀ mɔ́.
12 Nyǐnə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ mʼa ce á lwar ń párá:
á mʼâ nə byì-shɛ̀mɛ́ bə̀ pyípyílí ǹdə́ kàmə̀-jɛ̀rh,
è pyě vwàmá kùlkṍ wə.”
13 Rə̀myɛ́ yó,
Arəzana màlɛ́kabá nánzhəzhɔ̌ tú bə súlí màlɛ́ka y nɛ,
bə̀ nʼê cèrhé Yi bə̀ zhe:
14 “Yi nə còrhó dɛ̃̌ Arəzana wa,
sə yə̀-zùlə́ jòm cɛ yó ǹdə́ numbyínə́ bé rə̀ só mó!”
15 Màlɛ́kabá gə́ kwɛ̃̀ bə vò dɛ̃̌,
vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ zɛ̃̀ bə̀ nʼê wə̀l dwã nɛ:
“Bànà nə́ lyɛ̃ nə́ yí Bɛtələyɛm,
nə́ nə yò w ò wɛ̀rhɛ́,
Cinu cĩ́ nə́ba ò nyí mú.”
16 Bə zhǐr bə vò làlà,
bə yí bə nə Marɛ ǹdə́ Zhozefu ǹdə́ byì-shɛ̀mɛ́ y è pyě vwàmá kùlkṍ w wə.
17 Bə̀ gə́ nɔ byì-shɛ̀mɛ́ yá,
bə zɛ̃̀ bə cĩ́ kɔn dɛ̀bɛ́ màlɛ́ka y yʼà byili bi bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ námpɔ́lɛ́ y èmyɛ́ yil mó.
18 Vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ zɔ̀mà nɛ́ jàr byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili mú gakó,
19 sə Marɛ yà ń nə́ ń cĩ́ ywẽ̀ nə̀myɛ́ gakó ń wẽ́,
ń nə́ ń tɛ́rɛ́ nɛ.
20 Vwã̌-ènɔ̀nà bɛ́ kʼa kwɛ̃̀,
bə̀ nʼê shènè Yi,
bə̀ mʼê cèrhé re,
kɔn dɛ̀bɛ́ gakó bə̀ zhã̌ nyɛ̀ɛ̀,
bə̀ yírhə́ jʼa nə mɔ́ yilə.
Kɔn gakó yàl ǹdə màlɛ́ka y gə́ yʼà byili bi ní.
Bə̀ co bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yil lé bə̀ Yezu
21 Dwã nyàlpyɛ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y lul lé kwã nɛ́,
dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà mə̂ dwã sə bə gõ y mó gə́ tú e yí,
bə co è yil bə̀ Yezu,
yil lé tɛ̀bɛ́ màlɛ́ka y yʼà byili ǹdə́ ń ná yà ń gwẽ̌ bə ń pǔ zhe mó.
Bə̀ zə Yezu bə vò Yi jù w bə pə Yi ni
22 Kɛ̃ lul jìmdí vǔr dɛ̃ rɛ́ gə́ tú e yí,
Zhozefu ǹdə́ Marɛ wɛ̀rhɛ́ ǹdə Muyiisi gə́ yà ń pɔ nyí ní:
bə̀ zə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y bə mʼe vò Zhərəzalɛm,
bə pə Cinu ni,
23 ǹdə Cinu nyí rí sɛ́bɛ́ rɛ́ gə́ byili ní.
Bə̀ kɛ̃ rə̀ wẽ́ bə wɔ̀:
“Kɛ̃ gə lùl ń byì-yə́ə́,
è gə wɔ́ bal,
wɔ́ Cinu ń cǐ yə.”
24 Bə pə kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ kɛ̃ Cinu nyí rí sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ vwĩ̀ rí zwə́l yil mó myɛ:
“Épwə̂nse sə̀lyè,
ráá épò-bwâlsɛ sə̀lyè.”
25 Bal mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ Zhərəzalɛm nɛ́,
ń yíl Shəmənyɔ̃.
Bal mɔ́ ńmyɛ̌ yà ń wɔ́ wu-cángá cə́bal,
ń yà ń nə́ ń cèrhé Yi.
Ń yà ń nə́ ń dɛ̃̀ mɔ̀bɔ́ ń mà n zwẽ Esərayɛl lyì bí.
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ.
26 È yʼà byili mu bə̀ ń mà n nə Kristə mó,
mɔ̀bɔ́ Cinu la tũ̌ mú,
éfòró n zɛ̃̀ n cì.
27 E ce n vò Yi jù wə̀.
Yezu da ǹdə́ ń ná gə́ zə mɔ bə mʼe bə̀ Yi jù w bə̀ la wɔ̀rhɔ́ ǹdə nyí rí gə́ yʼà nʼê byili ní,
28 Shəmənyɔ̃ cèlè ń jɛ̀rh n zwẽ mo,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń ce Yi nə̀bán ń zhe:
29 “Cinu,
èlâsɛ̃´,
ǹ zɔ̀mɛ̀ rɛ́ pyìrh.
Yẽ̌ ǹ tùntùnnə̀ mó ne n vò ǹdə́ yə̀-zùlə́,
30 bʼà yírhə́ nɔ mɔ̀bɔ́ ǹ twĩ̀ nə́ zõ yil mó.
31 Ǹ twĩ̀ mù lyì bí gakó yírhə́ nə mɔ.
32 Wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ pwẽ̀ dé rə̀ mʼa ce lũ lyì dwí gakó lwar ǹ párá,
e jà ń mà n ce ǹ dwí Esərayɛl lyì bí nə còrhó.”
33 Kɔn dɛ̀bɛ́ Shəmənyɔ̃ yà ń nə́ ń zɔ̀m bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yil mó yʼà jàr è da ǹdə́ è ná.
34 Shəmənyɔ̃ lwə̀l Yi bwəl bə̀ yó,
n zɛ̃̀ n wɔ̀ Marɛ nɛ:
“Yi twĩ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ Esərayɛl lyì nánzhəzhɔ̌ yò zhìlù,
ǹdə́ bə̀ nánzhəzhɔ̌ yò kɔrhɔ yilə.
Ń mà n byili Yi pùbùlə̀,
sə lyì bí mʼa mà nyə̀-pɔ̌.
35 Ń mà n byili lyì nánzhəzhɔ̌ wun bùlə̀.
Sə ǹmyɛ́ cìcì mú,
kɔn mʼa yì mú ǹdə wɔ́ shǐ bə̀ mʼe zò mó ta.”
36 Kɛ̃ mə̀dù myɛ yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Annɛ,
ń yà ń wɔ́ Yi nyì-zwennə.
Ń da mɔ́ yà ń wɔ́ Asɛɛrɛ kwálá lò,
ń yíl Fanəwəə.
Annɛ yà ń cɛ dɛ̃´dɛ̃´.
Ń yà ń wɛ̀rhɛ́ byinə nyàlpyɛ̀ ǹdə́ ń byal mɔ́.
37 Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
ń byal mɔ́ cì n yẽ̌ mo,
sə ń kə́ ń yə̀ byal dõ jí yé.
Ń yà ń yú byinə shə́-lyɛlɛ ǹdə́ nə̀na.
Ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ Yi jù w twéé gakó,
ń nə́ ń lyẽ ń nyí,
ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ Yi-co,
ń mə́ ń cèrhé Yi cəcɛ̃ ǹdə́ nə̀nyɔ́nɔ́ ga.
38 Rə̀myɛ́ yi ní cìcì,
ńmyɛ bə̀ n zù bə̀ yó,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń cèrhé Yi,
ń mə́ ń zɔ̀m bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y zɔ̀mà ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà nʼê dɛ̃̀ Zhərəzalɛm cìn nɛrɛ́ y dɛ̃ rɛ́ mɔ́.
39 Zhozefu ǹdə́ Marɛ gə́ wɛ̀rhɛ́ ǹdə Cinu nyí rí gə́ nʼê byili ní bə zhɛ̀,
bə kʼa zə Yezu bə kwɛ̃̀ bə vò bə̀ da-dǒ Nazarɛtɛ,
Gəlile tənà y wa.
40 Bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yʼà nʼê byìlə̀.
È jàn dɛ́ ǹdə́ è surhə né ga yʼà nʼê súlí,
sə Yi yʼà só yə.
Yezu mɛ̃ Zhərəzalɛm Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa, ń da ǹdə́ ń ná jʼà yə̀ lwar yé
41 Byin byin gakó Pakɛ y címsí* gə yúwə́,
Yezu da ǹdə́ ń ná yʼà nʼê zhə̀l bə̀ jí si Zhərəzalɛm nɛ́.
42 Yezu gə́ tú n yí byinə shí ǹdə́ nə̀lyè,
bə̀ zə mɔ bə vò Zhərəzalɛm ǹdə bə̀myɛ́ gə́ nʼê zhə̀l byin byin gakó ta.
43 Címsí gə́ tú sə zhɛ̀,
bə kʼa kwɛ̃̀ bə̀ la jè,
sə Yezu yà ń mɛ̃ Zhərəzalɛm nɛ́.
Zhozefu ǹdə́ Marɛ jʼà yə̀ lwar yé.
44 Bə̀ yʼà nʼê bùl bə̀ ń ŋwɛ́nɛ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà tó bə shí Zhərəzalɛm mɔ́ wẽ́.
Sə bə̀ zhə̀l dɛ̃ námpúm,
bə zɛ̃̀ bə ji kùr bə̀ nʼê pyà mɔ̀ bə̀ dwí lyì bí ǹdə́ bə̀ dɔwabá wẽ́,
45 sə bə̀ yə̀ mɔ nɛ yé.
Bə zɛ̃̀ bə kʼa nʼê pyà mɔ̀ bə mʼe la Zhərəzalɛm.
46 Bə̀ dwã nə̀tɔ̀ yùwə̀,
bə vò bə nə mɔ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa,
ń jě tɛ̃´ Muyiisi nyə́ né byilnə bé cəcəl wə,
ń nə́ ń cili bə̀ zɔ̀mà nɛ́,
n jà ń nə́ ń bwə̀rh bè zɔ̀mà.
47 Sə surhə né nyɛ̀bɛ́ ń yà ń mə́ ń lyár bɛ mɔ́ yʼà nʼê jàr byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê cili ń zɔ̀mà nɛ́ mɔ́ gakó.
48 Ń da ǹdə́ ń ná gə́ tú bə nə mɔ,
kɔn jàr bɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´.
Ń ná zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“À byǐ,
byè yil ǹ wɛ̀rhɛ́ nə́ba èta mɔ́?
Nyǐ,
àmyɛ́ ǹdə́ ǹ da wun zhìlì nə́ mʼé pyà mɔ́.”
49 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Byè yil á yʼâ nʼá pyà nɛ̀?
Á yə̀l bə̀ kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ ǹdə́ nɛ bʼà cili à Da tumə né sõ nà?”
50 Sə bə̀ yə̀ ń zɔ̀mɛ̀ rɛ́ kùr nyɛ̀ɛ̀ yé.