Yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí
Lwiki
kɛ̃ mɔ́
Lwiki byili kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ ce n kɛ̃ ń sɛ́bɛ́ rɛ́
1
À yó-cə́bal Cofyil,
lyì nánzhəzhɔ̌ ŋwɛ̀nɛ́ bə kɛ̃ ywẽ̀ nyɛ̀bɛ́ gakó nə̀ wɛ̀rhɛ́ nə́ cəcəl w mó,
2 ǹdə byɛ̀bɛ́ bə̀ yírhə́ nɔ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ kùr-ju yi ní ga,
bə zɛ̃̀ bə jǐrh zɔ̀mɛ̀ rɛ́ bwə̀lnə̀ bé mó gə́ byili nə́ba nɛ́.
3 Wɔ́ rə̀myɛ́ yil àmyɛ zɛ̃̀ a bwə̀rh bwə̀rh a lwar kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ wɛ̀rhɛ́ kùr-ju yi ní ga mɔ́,
a pwírí bə̀ kɔn mə̂ bʼà kɛ̃ kɔn gə́ tó né mó a pɔ̃́,
4 mùnì ń lwar bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ byili mú mú zhe kùr zhə̀n zhə̀nà.
Yi màlɛ́ka tú e byili Zhã-Bətiisi lul
5 Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ ń yíl Zakarɛ.
Ń yà ń wɔ́ vwĩ̀-zwə́lnə bé byɛ̀bɛ́ Abya yà ń cǐ mú lò mə̀dù.
Ń kɛ̃ mɔ́ yà ń yíl Eləzabɛtɛ.
Ńmyɛ yà ń wɔ́ Arɔ̃ dwí rí lyì bə̀kɔ́.
Rə̀myɛ́ yi ní ǹdə́ wɔ́ Erɔɔdɛ ń yà ń wɔ́ Zhide tənà y pyɔ̌.
6 Zakarɛ ǹdə́ ń kɛ̃ mɔ́ ga yʼà wɔ́ wu-cángá cìnə́ Yi yé né.
Bə̀ yʼà nʼê zwẽ Cinu nyə́ né náàcɛ̀nɛ́ kɔn gakó wẽ́,
7 e jà bə̀ yʼà gwẽ̌ bə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ zhe yé,
bə̀ Eləzabɛtɛ yà ń wɔ́ kə-eju.
Kɔn súlí myɛ,
bə̀ ga yʼà jǐrh náncɛrh.
8 Dɛ̃ rə̀dù,
Zakarɛ yà ń nə́ ń twĩ̀ Yi jì y vwĩ̀-zwə́lnə tumə né Yi jù wə̀,*
bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ǹdə́ ń tó-dwã bɛ́ bə̀ yʼà mə̂ sə bə twĩ̀ nì rə̀myɛ́ yùwə̀.
9 Bə zɛ̃̀ bə cír mo,
ǹdə bə̀ gə́ yʼà myɛ̀rhɛ̀ bə̀ nʼê cír dwã nɛ́,
n zù Yi jì y jàà náàcɛ̀nɛ́ y wa,
n ji wẽ̀ dé rə̀ lwẽ́ nã́nyə̀nyɛ̀lɛ́ y myǐn.
10 Sə ń gə́ yà ń nə́ ń ji wẽ̀ dé myǐn yi ní,
lyì bí púlə́púlə́ yʼà zhǐ pwẽ̀ nè,
bə̀ nʼê ce Yi.
11 Rə̀myɛ́ yi ní,
Cinu màlɛ́ka èdù tú e lyí mu.
È yʼà zhǐ bə̀ gə́ yʼà nʼê ji wẽ̀ dé myǐn mə̀gã̌ mɔ́ jə̀jĩ́ ni.
12 Zakarɛ gə́ nɔ ya,
ń wu zɛ̃̀,
ywẽ zɛ̃̀ rə̀ zhe mo.
13 Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀:
“Bə̀ká dùr ywẽ yé Zakarɛ,
bə̀ Yi zwẽ ǹ lwə̂l mó.
Ǹ kɛ̃ Eləzabɛtɛ mà n lù byǐ n pɔ̃́,
sə ǹ mʼâ ce ń yil bə̀ Zhã.
14 Ǹ mʼâ fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀,
sə lyì nánzhəzhɔ̌ wun bʼa yə̀ nyɛ̀n ń lul lé yilə.
15 Ń mà n yə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń sú Cinu yírh.
Ń tá ń la sɛ̃´ nyɔ́ yé.
Ń mà n sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ ǹdə́ ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ ń ná wẽ́.
16 Ń mà n ká n zə Esərayɛl byâ bɛ́ nánzhəzhɔ̌ bə bə̀ Cinu bə̀ Yi rí sõ.
17 Yi mʼa twĩ̀ ńmyɛ̌ cìcì n jɛ̀rɛ̀ n tó rə̀ yé ǹdə́ Eshirhə y rə̀ yʼa pɔ rə̀ nyì-zwennə Elyi ni mú jàn,
mùnì n ká n vwɛ̃ dabá ǹdə́ bə̀ byâ bɛ́ n ce dwã yó,
sə n pyìrhí yó-kùùlì cìnə́ wun bə kwè byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê zwẽ Cinu nyə́ né mó surhə né,
bə yə̀ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê dɛ̃̀ Cinu twírí yə́.”
18 Zakarɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ màlɛ́ka y nɛ:
“À jǐrh náncɛ.
À kɛ̃ mɔ́ myɛ jǐrh ezhɛ̀nɛ́.
Wɔ́ etər à mʼa tó né a lwar bə̀ rə̀myɛ́ mʼa yə̀ zhə̀nà?”
19 Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e wɔ̀ mɔ̀:
“À yíl Gabərəyəə.
À ŋwɛ́nɛ́ Yi yé né.
Wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ twĩ̀ nì bʼà zhəl a byili mú yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí rə̀myɛ́.
20 Lwar bə̀ rə̀ dɛ̃ rɛ́ mʼa yí,
rə̀ tʼâ la kwârh yé.
Sə ǹ gə́ yə̀ à zɔ̀mɛ̀ rɛ́ zwẽ mó ce,
ǹ nyí rí bʼa dɛ̃.
Ǹ kə́ ǹ tá ǹ la ŋwɔ̀nɔ́ ń zɔ̀m kɔn mʼe yí rə̀ dɛ̃ rɛ́.”
21 Rə̀myɛ́ yi ní ǹdə́ lyì bí yʼà gwẽ̌ zhǐ bə̀ nʼê dɛ̃̀ Zakarɛ.
Sə ń gə́ yà ń nə́ ń dɛnɛ Yi jì y wẽ́ mó yʼà jàr bɛ̀.
22 Ń gə́ tú n du pwẽ̀ nè,
ń yà ń kə́ ń wàr ń nə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ yé.
Wɔ́ ń jɛ̀sɛ́ dúdú ń yà ń mə́ ń zɔ̀m ǹdə́ bɛ.
Ń nyí rí kʼê wàr rə̀ nʼê púr yé.
Bə zɛ̃̀ bə lwar bə̀ wɔ́ kɔn ń nɔ Yi ji y jàà náàcɛ̀nɛ́ y wa.
23 Sə ń tum dí gə́ zhɛ̀ Yi jì y wə,
n ká n vò jè.
24 Dwã màngɛlɛ́ rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
ń kɛ̃ Eləzabɛtɛ kwè pǔ.
N mɛ̃ jù w cànsɛ̀ sə̀nu,
ń mə́ ń zɔ̀m ń zhe:
25 “Nyǐ kɔn dɛ̀bɛ́ Cinu Yi wɛ̀rhɛ́ à yilə.
Ń vùr kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ yʼà nʼê pɛ nɛ cìzhìl lyì yírh wə.”
Màlɛ́ka byili Marɛ nɛ bə̀ ń la Yi Byǐ lúl
26 Cànsɛ̀ shə̀ldù nyâ y yó,
Yi zɛ̃̀ rə twĩ̀ màlɛ́ka Gabərəyəə Gəlile tənà y cɔ òdù wẽ́,
ò yíl Nazarɛtɛ,
27 e vò kɛ̃-byǐ èdù sono.
Kɛ̃-byǐ y yʼà yíl Marɛ.
È yʼà nʼê jí pyɔ̌ Dəvyidi dwí rí lò mə̀dù,
ń yíl Zhozefu.
28 Màlɛ́ka y zù Marɛ sono,
e ce mo e wɔ̀:
“Ce ǹ wu yə̀ nyɛ̀n.
Cinu nə́ ń nyǐ mú ǹdə́ sónó nánfɔ̀lɔ̀.
Ń ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ mɔ́.”
29 Marɛ gə́ nyɛ̀ɛ̀ zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́,
ń wu zɛ̃̀,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń pyà co mó mə̀myɛ́ mɔ́ kùrə̀.
30 Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀:
“Marɛ,
bə̀ká dùr ywẽ yé.
Yi nʼê nyǐ mú ǹdə́ sónó nánfɔ̀lɔ̀.
31 Ǹ mʼâ zə pǔ,
ń lù byǐ.
Ǹ mʼâ ce ń yil bə̀ Yezu.*
32 Ń mà n yə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń sú Cinu yírh.
Bə̀ mʼa byẽ̀ mò bə̀ Dɛ̃̌ cə́bal Byǐ.
Cinu Yi mà n ce n jòm ń da Dəvyidi pyɛ̀lɛ̀ də̀gwã́ y yó.
33 Ń mà n cìní Zhakɔɔbɛ dwí rí byinə nə̀ la gaga,
sə ń pyɛ̀lɛ̀ rɛ́ tʼâ la zhɔ̌ yé.”
34 Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀ màlɛ́ka y nɛ:
“Etər kɔn mʼa tó né,
à gə́ yə̀l bal pár mɔ́?”
35 Màlɛ́ka y wɔ̀ mɔ̀:
“Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ mʼa só ǹ yó,
Dɛ̃̌ cə́bal jàn dɛ́ yə̀ nɛ́ ǹdə́ mɔ́.
Wɔ́ rə̀myɛ́ yilə,
byǐ mú ǹ la lúl mó mà n yə̀ Yi rə̀ cǐ mu.
Bə̀ mʼa byẽ̀ mò bə̀ Yi Byǐ.
36 Nyǐ ǹ dwí lò Eləzabɛtɛ myɛ zhe pǔ,
kɔn yú cànsɛ̀ shə̀ldù.
Ń la byǐ lúl ń náncɔɔrɛ́ wẽ́,
ńmyɛ̌ mɔ̀bɔ́ bə̀ yʼà nʼê byẽ̀ bə̀ kə-eju mú.
37 Zhə̀nà,
kaka bə Yi jàn du yé.”
38 Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀:
“À ŋwɛ́nɛ́ Cinu pùbùlə̀ wɔ̀rhɔ́ yilə.
Kɔn yál ǹdə ǹ gə́ byili ní à yilə.”
Màlɛ́ka y zɛ̃̀ e zhǐr e yẽ̌ mo.
Marɛ zhə̀l ń la Eləzabɛtɛ nɛ gwãɔ̃
39 Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ mɔ́ wẽ́,
Marɛ zɛ̃̀ làlà ǹdə́ yə̀wâl n vò Zhide tənà y cɔ òdù wə̀,
ò wɔ pyàr cəcəl wə,
40 n yí n zù Zakarɛ sõ kɛ̀lɛ́ wa,
n ce Eləzabɛtɛ.
41 Eləzabɛtɛ gə́ nyɛ̀ɛ̀ ń co mó,
ń byǐ mú já n zhì ń wẽ́ n fùù.
Eləzabɛtɛ sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́,
42 n zɛ̃̀ n bya dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀ Marɛ nɛ:
“Ǹ nɔ bwəl du kana bɛ́ gakó,
sə ǹ pǔ byǐ mú myɛ nɔ bwəl!
43 Bə̀kɔ́n à wɔ́,
à Cinu ná mə n bə̀ à sõ?
44 Nyǐ ǹ co mó gə́ já e tu à zhɛ̃̌ wa,
à byǐ mú fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ à wẽ́.
45 Ǹ wɔ́ wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃,
bə̀ ǹ zwẽ nyí bə̀ tɛ̀bɛ́ Cinu ce bə byili mú mú bʼa pyìrh.”
Marɛ cèrhé Yi rə̀ yò-ècɛ̀nà nɛ́ ǹdə́ mɔ mɔ́ yilə
46 Marɛ zɛ̃̀ n wɔ̀:
“À nʼâ cèrhé Cinu ǹdə́ à wu gakó.
47 À nʼâ fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀ Yi à Zwennə mó yilə,
48 bə̀ rə̀ lwəl rə nyǐ ni ǹdə́ à yə̀ yírh swí ga.
Sə kɔn zhí èlâsɛ̃´,
nunə dwí gakó mʼa byẽ̀ nè bə̀ wu-nyɔ̃̀ cə́kɛ̃,
49 bə̀ Yi jàn cə́bal mɔ́ wɛ̀rhɛ́ ywẽ̀ nánfwààlɛ̀ à yilə.
Ń mə̂ ǹdə́ còrhó.
50 Ń nə́ ń dùr byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê nyàm mɔ̀ mɔ́ nɔ̀nɔ̀ twéé gakó
kɔn mʼê la gaga.
51 Sə ń byili ń jɛ̃̀ jàn cìn-byilu cìnə́ ne,
n làà bɛ̀ dwã nɛ.
52 N byirh pyâ bə̀ pyɛ̀lɛ̀ də̀gwə́rh yó n ló tɛ̃´,
n zhẽ̌ byɛ̀bɛ́ bə̀ yə̀ yírh swí mú ywẽ́ dɛ̃̌.
53 N pə wè-ècɛ̀nà nánzhəzhɔ̌ nɔ̀rhnà nɛ̀,
n kwɛ̃̀ nə̀cɛ̀nà ǹdə́ jə̀-fwə̀r.
54-55 N lyǐrh ń nyí rí ń yà ń bwəl nə́ dabá nɛ mɔ́ yò,
n sɛ̃ ń dwí Esərayɛl lyì bí ni,
sə ń yə̀ Abəraham ǹdə́ ń byâ bɛ́ yò swě yé.
Ń nə́ ń dùr bə̀ nɔ̀nɔ̀ twéé gakó kɔn mʼê la gaga.”
56 Marɛ mɛ̃ Eləzabɛtɛ sono kɔn yí ǹdə cànsɛ̀ sə̀tɔ̀ ta.
Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
n ká n vò jè.
Zhã-Bətiisi lul ǹdə́ ń yil co
57 Eləzabɛtɛ lul lé dɛ̃ rɛ́ gə́ tú rə yí,
ń lùl bal-byǐ.
58 Ń jə̀-dwã bɛ́ ǹdə́ ń dwí lyì bí gə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ Cinu dùr ń nɔ̀nɔ̀ dɛ̃´dɛ̃´ èta,
bə zɛ̃̀ bə tó mo bə fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀.
59 Dwã nyàlpyɛ̀ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y lul lé kwã nɛ́,
bə̀ tú bə gõ yə̀.*
Bə̀ yʼà nʼê yâl bə byẽ̀ mò bə̀ Zakarɛ.
60 Ń ná zɛ̃̀ n cẽ n wɔ̀:
“È də̀ èta yé.
Byẽ̌nə mo bə̀ Zhã.”
61 Bə wɔ̀ mɔ̀:
“Sə lò gə́ tɛ̀nɛ́ á dwí rí wẽ́ ń yíl èta mɔ́?”
62 Bə zɛ̃̀ bə gwàr ń da Zakarɛ,
bə byili mu ǹdə́ bə̀ jɛ̀rh,
bə̀ wɔ́ etər ń nə́ ń yâl bə̀ bə̀ byẽ̌ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y nɛ́?
63 N ce bə kwè bwèlè bə pɔ̃,
n kɛ̃ è yó bə̀:
“Bə̀ byẽ̌ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y bə̀ Zhã.”
Kɔn jàr bə̀ gakó.
64 Rə̀myɛ́ yó cìcì,
ń nyí rí jʼa púr,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m ń mə́ ń cèrhé Yi.
65 Ywẽ zɔ lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ yʼà bwə́l gàà mɔ́.
Sə cɛmɛ nɛ́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ tənà y èmyɛ́ pyààrɛ́ yó mó lyì bí myɛ yʼà nʼê zɔ̀m yò w òmyɛ́ mɔ́ zɔ̀mà.
66 Lyì bí byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ nyɛ̀ɛ̀ yò w òmyɛ́ mɔ́ yʼà cĩ́ w bə̀ wẽ́,
bə̀ nʼê wə̀lə̀:
“Bə̀kɔ́n lò bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y kɛ̀bɛ́ la yál?”
Zhə̀n ga,
Cinu jàn dɛ́ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ ya.
Zakarɛ byili Yi sónó w rə̀ dwí rí ni ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ jàn
67 Zhã da Zakarɛ sú ǹdə́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́,
n zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m zɔ̀mà nyɛ̀bɛ́ Yi yʼà byili mu ń zhe:
68 “Cinu Esərayɛl lyì bí Yi rí mà n nə còrhó,
bə̀ ń gwɛ̃ ń dwí rí ni,
n zwẽ de.
69 Ń ce ń tùntùnnə̀ Dəvyidi dwí rí lù jàn cə́bal,
n zwẽ nə́ba.
70 Ń pyìrh kɔn dɛ̀bɛ́ ń yà ń tó ń nyì-zwennə bé dɛnnɛ n byili shãã ga mɔ́.
71 Ń yà ń bwəl nyí bə̀ ń mà n zwẽ nə́ba nə́ zwə̀ bé
ǹdə́ byɛ̀bɛ́ gakó bə̀ súl nə́ba mó jɔ̃̀ wà,
72 bə̀ ń mà n dùr nə́ dabá náncɛsɛ́ nɔ̀nɔ̀,
n lyǐrh ń cìcì dɔbrɛ́ ń yà ń zɔ ǹdə́ bɛ mɔ́ yò.
73 Wɔ́ nə́ nàmbal Abəraham nɛ Cinu yà ń bwəl nyí,
74 bə̀ ń mà n zwẽ nə́ba nə́ zwə̀ bé jɔ̃̀ wà.
Ywẽ kʼê tʼâ la nə́ba zal yé.
75 Nə́ mʼâ ŋwɛ̀nɛ́ nə́ pɔ̃ còrhó ǹdə́ wu nántwə̂ ǹdə́ wu-cángá ń yírh wə́,
kɔn mʼe yí nə́ cu.
76 Sə à byǐ,
è gə wɔ́ ǹmyɛ́ yilə,
bə̀ mʼa byẽ̀ mó bə̀ Dɛ̃̌ cə́bal nyì-zwennə,
bə̀ ǹ mʼâ tó Cinu yé,
ń kwɛrhɛ ń sɔ́má yá,
77 ń ce ń dwí rí lwar bə̀ ń la rə zõ rə̀ yə̀-bəlwàálɛ́ wa.
78 Nə́ Yi rí wɔ́ wu-bɔ̀nɔ̀ ǹdə́ nɔ̀nɔ̀-dǔr cí.
Rə̀ mʼa ce pwẽ̀ shí dɛ̃̌ rə bʼe yə̂r nə́ba ǹdə nə̀nyɔ́nɔ́ gə́ yʼa púrh né.
79 Pwẽ̀ dé rə̀myɛ́ mʼa yə̂r byɛ̀bɛ́ bə̀ jě cə-byín ǹdə́ cu ywə́l wə,
rə cĩ́ nə́ba yə̀-zùlə́ sɔ́má yó.”
80 Sə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y yʼà nʼê byìlə̀.
È surhə né myɛ yʼà nʼê súlí.
Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
ń zhə̀l n yə̀ gɔ-elũ èpòlò wə̀,
kɔn mʼe yí dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ ń tú n byili ń cìn Esərayɛl lyì bí ni mú.