Pɔ́ɔlɩ waadála Efɛ́ɛzɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá
19
1 Sáátɩ wenkí Apolɔ́ɔsɩ wɛ Korɩ́ntɩ nɛ́,
Pɔ́ɔlɩ waabaná Azíi-dɛ́ɛ bʊ́ʊ́nɩ laadɔ́ɔ fáráńdɩ́wá ɩkɔ́nɩ ɩtála Efɛ́ɛzɩ.
Wɔɔmɔɔná wanbaaráa nɛbɛ́rɛ ńna,
2 ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Mɩ́ɩ́mʊ́ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga sáátɩ wenkí mɩ́ɩ́vá toovonúm nɛ́?»
Bɛlɛ́ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Ɖɔ́ɔ́ ɖádatánnɩ́ɩ baŋmátɩ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga nɛkɛ́rɛ-dɛ́ɛ tɔ́m.»
3 Ńna gɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ nɛ́,
lɩ́m liríi wenbí-daá gɛ beelíri mɩ́ɩ ɖɔ́.»
Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Yaayá waalá waázu sɩsɩ ɩráa ɩlá túúbá bɛkɛ́ɛ balakásɩ na belíri wɛ lɩ́m-daá nɛ́-dɛ́ɛ liríi gɛ beelíri ɖáa.»
4 Bɩnáábɩ́lɛ́ Pɔ́ɔlɩ weevééri wɛ sɩsɩ:
«Túúbá lám-rɔ gɛ Yaayá wɔɔbɔ́ɔ́zɩ ɩráa sɩ béyele belíri wɛ lɩ́m-daá bɩka bafa weení sɩ ɩkɔ́nɩ ɩmʊ́ ɩwɔ́rɔ́ nɛ́ toovonúm,
ɩlɛ́ gɛ Yeésu Lɛɛrʊ́.»
5 Wanbaaráa bɛḿ baanɩ́ɩ tɔ́m tɩna nɛ́,
ngɛ beeyéle belíri wɛ lɩ́m-daá na Ɖádʊ́ʊ Yeésu-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá.
6 Pɔ́ɔlɩ waadɩ́nɩ wɛ nʊ́ʊ́zɩ ngɛ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga weegédi bɔrɔ,
babáázɩ kʊnʊmɩ́nɩ kɩ́fatɩ ŋmatɩrɛ bɩka bánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ nɔɔ́.
7 Ɩráa bɛḿ bɛgɛ́ɛ gɛ nyazɩ ɩráa fuú na nɔɔ́lɛ bɩlɛ́.
8 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
Pɔ́ɔlɩ woobó ɩsʊ́ʊ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́.
Wángʊrʊ́ʊ gɛ sɩ ɩŋmátɩ nɛ́,
wánŋmatɩ́ gɛ ɩbá wánlɩzɩ́ɩ tɔ́m-daá.
Weedí ɩkpa bɩlɛ́ hálɩ irodunáa noódoozo bɩka wánŋmatɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m.
Ɩdɛ́ɛ ŋmatɩrɛ-daá,
wánjáádɩ gɛ sɩsɩ wenbá bénwelesí yɩ nɛ́ bafa toovonúm.
9 Amá,
badaá nɛbɛ́rɛ waalá wenbi-ɖóni bekízi badafa toovonúm,
bɩka bánŋmatɩ́ tɩtɛ-tɩtɛ bánmʊŋɛ́ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ zamɔ́ɔ-daá.
Bɩnáábɩ́lɛ́ Pɔ́ɔlɩ na wɛ baadára,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ wanbaaráa ɩ́na wɛ balɩ́ɩ badɩ bɩka wánwɩlɩ́ɩ wɛ kʊ́bɔnɩ́ bánÿaá yɩ Tiranúusi nɛ́ ɩdɛ́ɛ sukúúli-daá báa wɩ́rɛ wenɖé.
10 Baalá bɩlɛ́ hálɩ bɩ́ɩ́zɩ nasɩ́lɛ,
hálɩ biiyéle Azíi laadɔ́ɔ-daá ńba rɩ́ŋa:
Yahúúɖuwá na wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́,
ɩnɩ́ɩ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔ́m.
Sɩkeváa biyaalɩnáa-dɛ́ɛ tɔ́m
11 Ɩsɔ́ɔ ɩbá ɩwɛ wánbanáa Pɔ́ɔlɩ wánlám maamááciwá kʊ́bɔnbɔńdɩ,
12 hálɩ bɩkɔ́nɩ ɩráa wɔ́ngbɔwʊ́ʊ kedeyísi,
yáá ánkítiyáawá siidekiná Pɔ́ɔlɩ tɔnʊʊ́ nɛ́,
bándɩnɩ́ kʊdɔndɩnáa-rɔ bɩka bɛlɛ́ bánwaá,
bɩka zííniwá ɖʊɖɔ wánlɩɩ́ ɩráa-rɔ.
13 Bɩdɛ́ɛ nɩ́bááwʊ-daá gɛ Yahúúɖuwá nɛbɛ́rɛ béngilím bɔ́nɖɔwʊ́ʊ zííniwá ɩráa-rɔ nɛ́,
waajáa sɩ bɔkpɔ́ɔ Ɖádʊ́ʊ Yeésu-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ bɔɖɔɔná zííniwá wenbá zííniwá fóo wɛ nɛ́ bɔrɔ.
Bánŋmatɩ́ gɛ sɩsɩ:
«Na Yeésu weení ɩdɛ́ɛ tɔ́m Pɔ́ɔlɩ wénveerím ɩráa nɛ́-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá,
mazɩ ɩlɩ́ɩ!»
14 Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa-daá naárʊ bánÿaá yɩ sɩsɩ Sɩkeváa nɛ́,
ibíya lʊbɛ wánlám kʊ bɩlɛ́.
15 Baaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ zííni woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Mányɩ Yeésu,
bɩka mányɩ weení Pɔ́ɔlɩ kɛ́ɛ nɛ́;
amá mɩ́nyɔ́ɔ́ nɛ́,
wenbá gɛ mɩ́gɛ́ɛ.»
16 Ńna gɛ zííniwá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ wɛɛjɛ́ ɩsála bɔrɔ ɩbá iyuú wɛ páá ɩlaná,
bɩka ɩnáázɩ wɛ hálɩ bese tunbóóló balɩ́ɩ ɩɖaána-daá bɩka bɔdɔnɩ́nɩ rɩ́ŋa na féézi-féézi.
17 Efɛ́ɛzɩ ńba rɩ́ŋa waanɩ́ɩ tɔ́m tɩḿ,
Yahúúɖuwá na wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́.
Ngɛ nɩdáárɛ waazʊ́ʊ barɩ́ŋa;
ngɛ baabá bɔɖɔ́ɔ́zɩ Ɖádʊ́ʊ Yeésu-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ.
18 Ɩráa ɖabata baava Ɖádʊ́ʊ Yeésu toovonúm nɛ́,
bɔ́ngɔnɩ́ bánŋmatɩ́ ɖóni‑ɖóni bándɩ́m kidaavéénítiwá baalá tɩ nɛ́.
19 Wenbá bánvʊnlám síhíri tɩmɛ́rɛ nɛ́,
badaá ɖabata wɔɔgɔ́gɔ́ná bɛdɛ́ɛ tákaraɖáwá botúúzi zamɔ́ɔ ɩzá-daá bɔsɔ́ tɩ nimíni.
Baagála tákaraɖáwá tɩḿ tiliideé nɛ́,
biiyóózi gɛ bɩlɩ́ɩ wɛ́-bíya mííli nɛɛ́saaláa-dɛ́ɛ (50.000) tɩmɛ́rɛ liideé.
20 Bɩlɛ́ gɛ bʊwɛ,
bɩka Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ yíko-daá nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m ɩbá tɩbamáa tínzunáa tɛ́ɛ́dɩ.
Nɔwɛ́yawá tɩɩgɔ́nɩ Efɛ́ɛzɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́
21 Yáásɩ́wá tɩḿ tɩlám wɔ́rɔ́ nɛ́,
Pɔ́ɔlɩ waaɖʊ sɩsɩ wɔ́ngbɔɔnáa Masedʊwáanɩ na Akayíi laadásɩ ɩɖɛ́ɛ Yerusalɛ́ɛm.
Waaŋmátɩ sɩsɩ:
«A móóbó ńna,
bɩmɔɔ́na magádála Róóma tɛ́ɛ́dɩ-daá ɖʊɖɔ.»
22 Weeyéle ɩdɛ́ɛ sɩnára nɔɔ́lɛ ɩɖɛ́ɛ Masedʊwáanɩ,
bɩka ɩmʊ́ ɩdɩtɩŋa ɩtásɩ ɩcɔ́ɔ Azíi laadɔ́ɔ-daá cʊ́kɔ.
Sɩnára bɛḿ gɛ Timotée na Eráasɩtɩ.
23 Sáátɩ kɩḿ gɛ nɔwɛ́ya kʊ́bɔńgɩ nakɩ́rɩ waalá Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ-dɛ́ɛ tɔ́m-rɔɔzɩ́.
24 Wenbí bɩɩlá nɛ́ gɛ sɩsɩ kóósimííti naárʊ wɛ ná Efɛ́ɛzɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá ńna wánlám lɩzɔ́ɔ Aritemíisia-dɛ́ɛ ɖamɩ́nɩ yáawá na nyɩɩrʊʊ́ kʊ́fʊlʊmʊ́ʊ;
ɩdɛ́ɛ yɩ́ɖɛ gɛ Demetiriyúusi.
Ɩdɩmɛ́rɛ ɖɩḿ ɖɩbá ɖɩ́ngɔnáa wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ɩjɔ́ bánlám tɩmɛ́rɛ nɛ́ liideé gɛ páá.
25 Kóósimííti ɩmʊ́ woodúúzi ɩdɩmɛlanɖáa na wenbá bánlám ɩdɩmɛ́rɛ igoobire nɛ́ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Ɖɛ́dɛ́ɛ ńba,
mɩ́nyɩ bɩlɛ́ sɩsɩ ɖádɩmɛ́rɛ ɖɩna ɖɩdɩɩná ɖɛ́dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ.
26 Ngʊ́ mɩ́dɩtɩŋa mɩ́nnáa bɩka mɩ́nnɩɩ́ bánŋmatɩ́ nɛ́;
bɩdɛkɛ́ɛ Efɛ́ɛzɩ cé riké,
amá,
Azíi rɩ́ŋa-daá gɛ bɩdɛ́ɛ Pɔ́ɔlɩ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ ŋmatɩrɛ-daá,
waalá hálɩ zamɔ́ɔ tuutúúma laakáarɩ rɩ́ŋa ɩbɩ́sɩ ɩrɔ betísi ɩdɛ́ɛ tɔ́m.
Wénveerím ɩráa sɩsɩ lɩzásɩ ɖánlám sɩ nɛ́ tɛkɛ́ɛ ɩsɔ́ɔwá toovonúm ńba.
27 Ɖɛ́dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ-dɛ́ɛ fɔrɔ́sɩ baasí,
bɩ́nbɩɩzɩ́ biyéle naárʊ tɔ́ndɔkpɔwʊ́ lɩzɔ́ɔ kʊ́bɔńga Aritemíisi-dɛ́ɛ ɖaána ɩyáa nabʊ́rʊ,
bɩka bɩkɔ́nɩ bɔ́dɔ́ndɔɖɔɔzɩ lɩzɔ́ɔ kɛḿ;
ngʊ kanáábɩ́lɛ́ bónguú tɛ́ɛ́dɩ Azíi laadɔ́ɔ na ɖúúlínya rɩ́ŋa-daá báa lé.»
28 Bɛlɛ́ baanɩ́ɩ tɔ́m tɩna nɛ́,
ngɛ baabá bɛyɛ́ɛ baaná,
babáázɩ agogo bɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Efɛ́ɛzɩ ńba-dɛ́ɛ Aritemíisi fɛ́yɩ́na sáárá.»
29 Ngɛ biidulú tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa-daá,
ɩráa ɩkpɔ́ɔ sewɔ́ɔ bɩlɛ́ hálɩ tɛ́ɛ́dɩ-dɛ́ɛ amʊʊzɛ́ ɖɩdáarɛ kʊ́bɔńɖɛ-daá.
Báńgágbaa Masedʊwáanɩ ńba nɔɔ́lɛ:
Gayúusi na Arisitáarɩkɩ,
Pɔ́ɔlɩ ɖɔndɩnáa bakáɖʊ́ bɔlɔwʊtáá.
30 Pɔ́ɔlɩ wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ iboná ɩdɩ zamɔ́ɔ-daá,
amá,
wanbaaráa weegiziná yɩ.
31 Hálɩ Azíi laadɔ́ɔ-daá tɩmɛlanɖáa kʊ́bɔnáa nɛbɛ́rɛ bɛgɛ́ɛ Pɔ́ɔlɩ ɖɔndɩnáa nɛ́ tɩtɩŋa waagádɩɩzɩ ɩráa ɩjɔ́ befééri yɩ sɩsɩ íkotúu amʊʊzɛ́ ɖɩdáarɛ kʊ́bɔńɖɛ-daá.
32 Zamɔ́ɔ kiidúúzi nɛ́ wɛ agogo-daá gɛ,
bana sɩsɩ bɩɩdɔ́ɔ,
baaganáa sɩsɩ bɩɩnyáázɩ,
bɩrɩ́ŋa biyóózi bɩsaándɩ hálɩ ɖabata waatasɩ wentí tɩrɔ boodúúzi nɛ́.
33 Ngɛ ɩráa nɛbɛ́rɛ woodúu Alɛkɩsándɩrɩ,
ɩrʊ́ weení Yahúúɖuwá wɛɛdɛ́ɛ́zɩ nɩ́bááwʊ nɛ́ ɩjɔ́ bána yɩ balɩ́ɩ kpɔ́mɔ́ɔ́ balɩzɩ́ yɩ tɔ́m kutoluú.
Ńna gɛ Alɛkɩsándɩrɩ waagbáázɩ nʊ́ʊ́nɩ sɩsɩ ɩzɔɔlɛ́ɛ ɩŋmatɩná zamɔ́ɔ.
34 Amá,
sáátɩ wenkí baadɩlɩ́ sɩsɩ Yahúúɖu gɛ ɩlɛ́ ɩgɛ́ɛ nɛ́,
ngɛ barɩ́ŋa booyóózi basʊ́ʊ agogo bánŋmatɩ́ tɔ́m kʊ́ɖʊńtɩ hálɩ nyazɩ áwa natɩ́lɛ bɩlɛ́.
Wentí bánŋmatɩ́ tɩ nɛ́ nɖɔ́ sɩsɩ:
«Efɛ́ɛzɩ ńba-dɛ́ɛ Aritemíisi fɛ́yɩ́na sáárá.»
35 Amá,
Efɛ́ɛzɩ tɛ́ɛ́dɩ-dɛ́ɛ nɩ́baadɛɛráa-dɛ́ɛ tákaraɖá ŋmaarʊ́ waabɩɩzɩ́ná zamɔ́ɔ kisú tɔ́m.
Wɔɔdɔ́ wɛ gɛ sɩsɩ:
«Mɩ́nyɔ́ɔ́ Efɛ́ɛzɩ ńba,
bɩɩga naárʊ ɖúúlínya-daá waasɩ sɩsɩ Efɛ́ɛzɩ tɛ́ɛ́dɩ wénveríi kʊ lɩzɔ́ɔ kʊ́bɔńga Aritemíisi-dɛ́ɛ ɖaána na kadɩtɩŋa kɔrɔ,
kɛḿ wenká kaagálɩ́ɩ ɩsɔ́ɔ́dáá kekédi nɛ́?
36 Ńŋɩnáa tɔ́m tɩḿ tɩvɛ́yɩ́na cɔɔlɩ́ nɛ́,
gaara ɩcɔ́ɔ ɖɛfɛɛ na bʊ́kɔkɔ́ bɩlá sɩsɩ mɩ́ɩ́lá nabʊ́rʊ mɩ́damáázɩ.
37 Káma,
mɩ́ɩ́gɔ́ná ɩráa bana ɖɔ́ cé,
ngʊ́ badalá lɩzɔ́ɔ ɖaḿ nabʊ́rʊ bɩdakazɔ́ɔ,
cáńfáná batʊ́ʊ lɩzɔ́ɔ.
38 A bɩgɛ́ɛ sɩsɩ Demetiriyúusi na igoobíya bána yɩ bánlám tɩmɛ́rɛ nɛ́ bána naárʊ bɔwɛná tɔ́m,
ɖɔ́wɛná wɛ́ weená bánvʊʊ́ tɔ́m nɛ́,
bɩka tɔmvʊʊráa ɖʊɖɔ wɛ;
bóbo ńna bayáa wɔnɔɔ́.
39 A ngʊ́ bɩlɛ́ gɛ mɩ́wɛná natɩ́rɩ ɖʊɖɔ sɩ ɩbɔ́ɔ́zɩ wɛ,
tɛ́ɛ́dɩ bíya-dɛ́ɛ bɔwʊ́ɖɛ ɖɩ́nzɩɩ́ mará nɛ́ bɔjɔ́ gɛ bɩmɔɔ́na ibó ɩkála tɩlɛ́.
40 Tɩ́fa,
wentí tɩɩlá sinje nɛ́ tɩrɔɔzɩ́,
bánbɩɩzɩ́ bakʊ ɖɔ́dɔ́m sɩsɩ ɖáágʊ́rʊ́na Róóma wúro kʊ́bɔnɩ́.
Káma,
natɩ́rɩ fɛ́yɩ́ sɩ ɖɩŋmátɩ na bɩwɩ́lɩ sɩsɩ ɖɛ́dɛ́ɛ tuuzí bɩna bɩmɔɔ́ɔ.»
Waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́ gɛ wɔɔdɔ́ zamɔ́ɔ kɩya ɖamá báa weení ikpé ɩdɛ́ɛ.