Timotée woovu Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ
16
1 Pɔ́ɔlɩ woobó hálɩ ɩkádála Dɛ́ɛrɩbɩ na Lísitiri tɛ́ɛ́dɩwá-daá.
Lísitiri tɛ́ɛ́dɩ-daá gɛ wanbaarʊ́ naárʊ wɛ,
ɩdɛ́ɛ yɩ́ɖɛ gɛ Timotée.
Ɩgɔɔ kɛ́ɛ Yahúúɖu waava Yeésu toovonúm nɛ́ gɛ,
bɩka ɩjaa ɩlɛ́ ɩgɛ́ɛ Gɩrɛ́ɛkɩ ńnɩ́.
2 Koobíya bɔwɛ Lísitiri na Ikoniyɔ́ɔmɩ nɛ́ ɩbá bánlɩzɩ́ɩ seríya kazɔ́ɔ ńgɩ ɩrɔɔzɩ́ gɛ.
3 Pɔ́ɔlɩ wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩ ɩkpɛdɩ́na yɩ.
Wɔɔgbɔ́ɔ yɩ nɛ́,
ngɛ weeyéle bɛbɛlɩ́ yɩ,
káma,
Yahúúɖuwá bɔwɛ fáráńdɩ́wá tɩḿ tɩdaá nɛ́ bɔrɔɔzɩ́.
Wenbí bʊrɔ nɛ́,
bɛlɛ́ barɩ́ŋa banyɩ sɩsɩ ɩjaa kɛ́ɛ Gɩrɛ́ɛkɩ ńnɩ́ gɛ.
4 Tɛ́ɛ́dɩ báa wentí-daá gɛ baadála,
Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ bénveerím koobíya wentíwá tɩndɩnáa na Yerusalɛ́ɛm-dɛ́ɛ Koduuziya-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa waazɩ́ɩ́zɩ sɩsɩ bála nɛ́,
bɩka bɔ́ndɔ́m wɛ sɩsɩ bófú balá bɩlɛ́.
5 Koduuzísi-dɛ́ɛ toovonúm fáa bamáa bɩɩ́ bɩka sɩdɛ́ɛ ɩráa bamáa suurí báa wɩ́rɛ wenɖé.
Ɩsɔ́ɔ waayáa Pɔ́ɔlɩ sɩ íbo Masedʊwáanɩ laadɔ́ɔ-daá
6 Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ bɔɔgbɔɔná Firizíi na Galasíi laadásɩ-daá bɛɖɛ́ɛ badasɩ́m,
káma,
Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga tafa wɛ nɩ́bááwʊ sɩ béfeeri ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m Azíi laadɔ́ɔ-daá.
7 Baadála Mizíi laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɩ́ŋa-tɩ́ŋa nɛ́,
baajáa sɩ bɛɖɛ́ɛ Bitiníi laadɔ́ɔ-daá,
amá,
Yeésu-dɛ́ɛ Kezeŋa tafa wɛ nɩ́bááwʊ.
8 Ńna gɛ baazʊ́ʊ Mizíi laadɔ́ɔ-daá bɛɖɛ́ɛ hálɩ betí Tirowáasɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
9 Nuvoowú-daá gɛ bɩɩlɩzɩ́ nabʊ́rʊ bɩwɩ́lɩ Pɔ́ɔlɩ:
Bɩɩwɩ́lɩ yɩ Masedʊwáanɩ laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɩrʊ́ naárʊ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ wánvɩnɩ́ yɩ sɩsɩ:
«La suúru ngbɔɔná Masedʊwáanɩ.
Kɔnɩ nlɛ́ɛ ɖáa!»
10 Bɩɩlɩzɩ́ bɩwɩ́lɩ yɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ ɖɛ́ɛ́gbɛ́dɩ́ ɖɩsʊ́ʊ sɔɔlɩ́ sɩ ɖɩɖɛ́ɛ Masedʊwáanɩ,
káma,
ɖééɖéézi sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ wánÿaa kʊ ɖáa sɩsɩ ɖíbo ńna ɖikéveeri ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi.
Lídiya waava Yeésu toovonúm Filíipu tɛ́ɛ́dɩ-daá
11 Ɖáázʊ́ʊ mɛ́ɛ́lɛ Tirowáasɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá ɖɩɖɛ́ɛ ɖɩsɩ́ɩ́zɩ hálɩ laadɔ́ɔ lɩ́m waalára bɩmɩlɩná kɛ,
bánÿaá kɛ sɩsɩ Samotɩráasɩ nɛ́ kadaá.
Kiivé nɛ́,
ngɛ ɖɛ́ɛ́ɖɛ́ɛ Neyapolíisi tɛ́ɛ́dɩ-daá.
12 Neyapolíisi gɛ ɖáálɩ́ɩ ɖibó ɖɩtála Filíipu tɛ́ɛ́dɩ.
Filíipu tɛ́ɛ́dɩ kɛ́ɛ na kʊ Masedʊwáanɩ laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɛɛbɔńdɩ natɩ́rɩ,
bɩka Róóma ńba wɛ́nbɛɛŋ kʊ tɩrɔ.
Ngɛ ɖɔ́ɔ́jɔ́ɔ ńna wɛ́-bíya cʊ́kɔ.
13 Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ waadála nɛ́,
ngɛ ɖáálɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá ɖɩɖɛ́ɛ buwá nɛkɛ́rɛ-jɔ́,
bɩka ɖɛ́dɛ́ɛ lomaazɛ́-daá sɩsɩ báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́,
ɖánnáa Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ neɖére.
Ngɛ ɖéédí ɖɩcɔ́ɔ ɖɩŋmatɩná aláa boduuzée ńna nɛ́.
14 Badaá kʊ́ɖʊḿ gɛ bánÿaá sɩsɩ Lídiya;
ɩgɛ́ɛ alʊ́ wónguú Ɩsɔ́ɔ tɛ́ɛ́dɩ nɛ́ gɛ.
Tiyatíiri tɛ́ɛ́dɩ-daá gɛ waagálɩ́ɩ́ná bɩka bɩsáánɩ kɩ́sɛɛmɩ́tɩ kífenveńdi gɛ wánÿám.
Alʊ́ ɩmʊ́ ɩbá ɩwɛ wénwelesí ɖáa,
ngɛ Ɖádʊ́ʊ weedekiná iwenbiré ɩfa wentí Pɔ́ɔlɩ wánŋmatɩ́ nɛ́ toovonúm.
15 Weeyéle belíri yɩ lɩ́m-daá ɩ́na ɩdɛ́ɛ ɖaána rɩ́ŋa bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ waayáa ɖáa sɩsɩ ɖíbo ɖɩsʊ́ʊ ɩdɛ́ɛ.
Sɩ ɩyáa ɖáa nɛ́,
waavɩ́nɩ ɖáa gɛ sɩsɩ:
«A mííɖéézi sɩsɩ máává Ɖádʊ́ʊ toovonúm,
ɩgɔ́nɩ ɩsʊ́ʊ mɛ́dɛ́ɛ.»
Ngɛ waabá ɩcáárɩ ɖáa ɖitísi.
Baagba Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ bɔtɔ sáráka Filíipu tɛ́ɛ́dɩ-daá
16 Wɩ́rɛ ɖɛ́nɖɛɛ́ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ nɛ́,
ngɛ bú aléeré naárʊ ɩwɛná zííni kínÿelíi wánnáa bɩɩzá-daá tɔ́m nɛ́ wɔɔgɔ́nɩ ɩsɩ́ŋ ɖáa.
Ɩdɛ́ɛ ɩzɩ́náárɛ tɩmɛ́rɛ wánlám nɛ́ ɩbá bɩ́ngɔnáa ɩgʊ́bɔnáa liideé páá gɛ.
17 Waanyáa ɩtá ɖána Pɔ́ɔlɩ ɖɔ́wɔ́rɔ́ bɩka wóngoó sɩsɩ:
«Ɩráa bana bɛgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ bílí‑bílí-dʊ́ʊ-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa gɛ.
Nɩ́bááwʊ kɩ́nlɛɛ́ mɩ́ɩ nɛ́ gɛ bánwɩlɩ́ɩ mɩ́ɩ.»
18 Bɩlɛ́ gɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ waalaaná ŋmatɩrɛ hálɩ bɩlá wɛ́-bíya.
Biigúti bɩ́ngɩlɩ́ɩ Pɔ́ɔlɩ caarɩ́ nɛ́,
ngɛ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ ɩdɩ ɩŋmatɩná zííni ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Na Yeésu Krísto-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá,
mazɩ lɩɩ bú alʊ́ ceení-rɔ.»
Ngɛ ńna‑ńna,
zííni waajáŋ kɩlɩ́ɩ.
19 Bú aléeré bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔnáa waana sɩsɩ lé bónÿuúna liideé nɛ́-dɛ́ɛ bɔɔwʊ́ wɔɔdɔ nɛ́,
ngɛ baagba Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ boboná wɔnɔɔ́-daá kʊ́bɔnáa-jɔ́.
20 Booboná wɛ tɔmvʊʊráa-jɔ́ bɔtɔ́ sɩsɩ:
«Ɩráa bana ɖɔ́,
bɔwɛ bóndulúsi tɛ́ɛ́dɩ.
Yahúúɖuwá gɛ bɛgɛ́ɛ.
21 Bánwɩlɩ́ɩ ɩráa sɩsɩ bófú wentíwá bɩdafa nɩ́bááwʊ sɩsɩ ɖɔ́ɔ́ Róóma ńba ɖítísi,
cáńfáná ɖufu tɩ nɛ́.»
22 Ńna gɛ zamɔ́ɔ ɖʊɖɔ waagʊrʊ́ bɔrɔ,
ngɛ tɔmvʊʊráa waava nɔɔ́ sɩsɩ bálɩzɩ́ bogúsúúdi bɔrɔ bɩka bosúti wɛ agbáázá.
23 Baabá bosúti wɛ kazɔ́ɔ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ booboná wɛ bɔtɔ sáráka bɩka bɔtɔ́ sáráka-rɔ fereɖú sɩsɩ ɩ́ba ifére bɔrɔ kazɔ́ɔ.
24 Baabá babásɩ fereɖú bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ ɩlɛ́ waazʊʊná wɛ hálɩ sáráka ɖaḿ kʊgɔwɛ ɖoo-ɖoo bɩdaá nɛ́ ɩkɔ́dɔ́ wɛ bɩka ɩcáa ɖubooré ɩɖʊ banʊvɔ́.
25 Sɩ bɩlá nuvoo-lɔwʊ́rɛ bɩlɛ́ nɛ́,
Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ wɛ bánzʊlʊ́ʊ bɩka béndéédi yéńdi bánzám Ɩsɔ́ɔ,
bɩka sáráka-dɩnáa baaganáa wénwelesí wɛ.
26 Ńna‑ńna gɛ,
adɛ waabá biséle na ɖóni,
ngɛ sáráka ɖaḿ-dɛ́ɛ ɖɩzɩɩrɛa waabá ɖicuúdi,
taráwá rɩ́ŋa ɩcáŋ atʊlʊ́ nɔɔ́ kʊ́ɖʊḿ,
sáráka-dɩnáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ wenbí bɔɔvɔkɩná wɛ nɛ́ ibóɖi.
27 Sáráka-rɔ fereɖú weevé gɛ waana sɩsɩ sáráka ɖaḿ-dɛ́ɛ taráwá rɩ́ŋa tʊláa nɛ́,
waajáŋ ɩkpɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ tókobí kɩdɛ́ɛ fúɖe-daá,
ɩzɔɔlɛ́ɛ sɩ ɩkʊ ɩdɩ,
káma,
ɩjɔɔ́ɔ sɩsɩ sáráka-dɩnáa rɩ́ŋa weeze gɛ.
28 Ńna gɛ Pɔ́ɔlɩ woogóo na ɖóni ɩtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nkalá nyádɩ nabʊ́rʊ,
ɖárɩ́ŋa ɖɔ́wɛ cé.»
29 Ngɛ sáráka-rɔ fereɖú wɔɔdɔ́ bɔkɔná yɩ fɩtɩ́la ɩcáŋ ise ɩsʊ́ʊ ɖoo bɩdaá ɩcɛ́ ɩsála Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ banʊvɔ́-dɛ na selíi.
30 Wɔɔdɔ́ wɛ bakálɩɩ nɛ́,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnáa,
we gɛ bɩ́nbɔɔzɩ́ malá na moyuú lɛ́ɛ́dɩ.»
31 Ngɛ bɛlɛ́ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Fa Ɖádʊ́ʊ Yeésu toovonúm,
na nyána nyáɖaána rɩ́ŋa iyuú lɛ́ɛ́dɩ.»
32 Ńna gɛ beevééri yɩ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ tɔ́m,
ɩ́na wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ɩɖaána-daá nɛ́.
33 Ngɛ nuvoowú kɩḿ kɩdaá,
Sáráka-rɔ fereɖú wɔɔgbɔ́ɔ wɛ iboná ɩkáyaalɩ bevééziwá.
Ngɛ baajáŋ belíri yɩ lɩ́m-daá ɩ́na ɩdɛ́ɛ ɖaána rɩ́ŋa.
34 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔgbɔ́ɔ Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ bakpa ɩdɛ́ɛ.
Ngɛ waalá wɛ kíɖíím bɩka ɩ́na ɩɖaána rɩ́ŋa babá bánvaarɩ́,
káma,
waava Ɩsɔ́ɔ toovonúm nɛ́-rɔɔzɩ́.
35 Tɛ́ɛ́wʊ weevé nɛ́,
ngɛ tɔmvʊʊráa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa weedíri furúsiwá sɩsɩ bóbo bekéveeri Sáráka-rɔ fereɖú sɩsɩ ɩ́cɛ ɩráa bɛḿ.
36 Ngɛ Sáráka-rɔ fereɖú wɔɔgɔná tɩ ifééri wɛ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Tɔmvʊʊráa kʊ́bɔnáa weegédíri sɩ bɛ́cɛ mɩ́ɩ.
Bɩlɛ́ nɛ́,
mɩ́nbɩɩzɩ́ ɩlɩ́ɩ bɩka ɩɖɛɛ ná alaafɩ́ya.»
37 Amá,
Pɔ́ɔlɩ wɔɔdɔ́ furúsiwá sɩsɩ:
«Bɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ na bɛcɛ́ ɖáa bɩlɛ́.
Ɖɔ́ɔ́ wenbá ɖɛ́gɛ́ɛ Róóma tɛ́ɛ́dɩ bíya nɛ́,
beeyéle bosúti ɖáa agbáázá zamɔ́ɔ lɔwʊtáá bɩka badafʊʊná ɖáa,
bakʊrʊ́ bɔtɔ ɖáa sáráka,
na lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
bɔzɔɔlɛ́ɛ bɛcɛ́ ɖáa súmúú-daá?
Aayɩ́,
bɩ́dánlaḿ bɩlɛ́.
Badɩtɩŋa bɔ́kɔnɩ bɛcɛ́ ɖáa.»
38 Ngɛ furúsiwá wɔɔgbɔ́ɔ Pɔ́ɔlɩ-dɛ́ɛ tɔ́m tɩḿ babɩsɩná bekéveeri tɔmvʊʊráa.
Bɛlɛ́ baanɩ́ɩ sɩsɩ Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ bɛgɛ́ɛ Róóma tɛ́ɛ́dɩ bíya nɛ́,
nɩdáárɛ waabá ɖɩlá wɛ.
39 Ngɛ baagʊrʊ́ bɔkɔ́nɩ bɔjɔ́ bafɩ́nɩ wɛ.
Ngɛ bɛɛjɛ́ wɛ bɩka bɔtɔ́ wɛ sɩsɩ bálɩɩ tɛ́ɛ́dɩ.
40 Baalɩ́ɩ sáráka-daá nɛ́,
Pɔ́ɔlɩ na Siláasɩ boobó Lídiya-dɛ́ɛ ɖaána-daá.
Baana koobíya bɩka batásɩ wɛ tɔ́m bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ nɩ́bááwʊ bɛɖɛ́ɛ.