Yeésu waawáázɩ ɩrʊ́ baalʊrʊ ná yɩ njɛ́ńdɩ nɛ́
9
1 Yeésu wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ waana abaalʊ́ naárʊ baalʊrʊ ná yɩ njɛ́ńdɩ nɛ́.
2 Ngɛ Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
weení waala ná alaháácɩ́ gɛ baalʊrʊ ná ɩrʊ́ ceení njɛ́ńdɩ bɩlɛ́,
ɩdɩtɩŋa yáá ɩgɔɔ na ɩjaa.»
3 Ngɛ Yeésu woobúsi sɩsɩ:
«Bɩdɛkɛ́ɛ sɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ yáá ɩgɔɔ na ɩjaa baalá alaháácɩ́-rɔ gɛ baalʊrʊná yɩ njɛ́ńdɩ;
amá,
bɩɩlá bɩlɛ́ gɛ na ɩráa ɩna ná ɩrʊ́ ɩ́mʊ wenbí Ɩsɔ́ɔ wánbɩɩzɩ́ ɩlá nɛ́.
4 Bɩmɔɔ́na tɛ́ɛ́wʊ weevé nɛ́,
malá weení weegédíri ma nɛ́ ɩdɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ.
Kɩɩjʊ́ʊ yúu,
ngɛ a kiiyu naárʊ tánbɩɩzɩ ɩlá tɩmɛ́rɛ neɖére ɖʊɖɔ.
5 Mɛ́ɛ́lɛ́zɩ́ mɔ́wɛ ɖúúlínya-daá nɛ́,
mɛ́gɛ́ɛ na kʊ ɖúúlínya-dɛ́ɛ ɖɛnyɛm.»
6 Waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ ndɔɔlɩmá adɛ ɩlá bɔdɔwʊ ɩbɔ ɩjɛm ɩzá-rɔ.
7 Ngɛ weevééri njɛm sɩsɩ:
«Bo ngɔ́gɔ́ nyáázá Silowée lɩmjokú-daá.»
Silowée,
kutoluú gɛ sɩsɩ,
«Tɩndʊ́ʊ».
Ngɛ woobó ɩkɔ́gɔ́ waazá;
waagábɩsɩ nɛ́ wánnáa.
8 Ɩ́na wenbá bajʊ́ʊ́na ɖamá nɛ́ na wenbá bánvʊʊnáa yɩ wánlám bára nɛ́ bɛlɛ́ baana yɩ nɛ́,
ngɛ bɛlɛ́ sɩsɩ:
«Bɩdɛkɛ́ɛ weení wánvʊnjɔwʊ́ʊ wánlám bára nɛ́ nbɩlɛ́?»
9 Nɛbɛ́rɛ sɩsɩ ɩnáábɩ́lɛ́,
baaganáa sɩsɩ aayɩ́,
bɩdɛkɛ́ɛ yɩ,
waalɩ́ɩ yɩ gɛ.
Ngɛ ɩlɛ́ sɩsɩ:
«Mánáábɩ́lɛ́.»
10 Ńna gɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩɩlá gɛ nyánnáa lɛlɛɛɖɔ́.»
11 Ngɛ woobúsi sɩsɩ:
«Weení bánÿaá yɩ sɩsɩ Yeésu nɛ́ waala ná bɔdɔwʊ ɩbɔ máázá-rɔ,
ngɛ wɔɔdɔ́ ma sɩsɩ móbo mɔgɔ́gɔ́ máázá Silowée lɩmjokú-daá.
Ńna gɛ móóbó mɔgɔ́gɔ́ máázá,
ngɛ máábáázɩ náa.»
12 Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩwɛ lé.»
Ngɛ woobúsi sɩsɩ:
«Máásɩ.»
Faríizi ńba wɔ́nbɔɔzɩ́ njɛm baawáázɩ yɩ nɛ́ tɔ́m
13 Ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩvʊngɛ́ɛ njɛm nɛ́ boboná Faríizi ńba-jɔ́.
14 Ngʊ́ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ gɛ Yeésu waalá bɔdɔwʊ ifulú waazá bɩlɛ́.
15 Ngɛ Faríizi ńba ɖʊɖɔ wɔɔdɔ́bɔɔzɩ yɩ sɩsɩ nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩɩlá gɛ wánnáa lɛlɛɛɖɔ́.
Ngɛ weevééri wɛ sɩsɩ:
«Wɔɔbɔ máázá-rɔ bɔdɔwʊ,
mɔ́ɔ́gɔ́ máázá nɛ́,
ngɛ mánnáa lɛlɛɛɖɔ́.»
16 Ńna gɛ Faríizi ńba nɛbɛ́rɛ wɔ́ndɔ́m sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩdalɩɩná Ɩsɔ́ɔ-jɔ́,
káma,
ídónvúu Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ-dɛ́ɛ mará.»
Nɛbɛ́rɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«Nŋɩ́nɩ́ gɛ ɩrʊ́ alaháácɩ́-dʊ́ʊ wánbɩɩzɩ́ wánlám maamááciwá ńŋɩnáa tɩna ɖɔ́.»
Ngɛ bɩɩgɔná tarɩ́ɩ beriké bɔlɔwʊtáá.
17 Ngɛ baadásɩ bɔbɔ́ɔ́zɩ njɛm ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́,
sɩsɩ wé gɛ nyánmaazɩ́ weení woovulú nyáázá nɛ́-rɔɔzɩ́.»
Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi sɩsɩ:
«Ɩgɛ́ɛ anɖébi gɛ.»
18 Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa tafa toovonúm sɩsɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩvʊngɛ́ɛ njɛm ngɛ wánnáa lɛlɛɛɖɔ́.
Bʊrɔɔzɩ́ gɛ baagáyáa ɩgɔɔ na ɩjaa.
19 Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ:
«Toovonúm míbíyaalʊ́ gɛ ɩrʊ́ ceení?
Mɩzɩ baalʊrʊ ná yɩ njɛ́ńdɩ yaá?
Nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ gɛ bɩɩlá gɛ wánnáa lɛlɛɛɖɔ́.»
20 Ngɛ ɩgɔɔ na ɩjaa boobúsi sɩsɩ:
«Ɖányɩ sɩsɩ ɖébíyaalʊ́ nbɩlɛ́,
ngɛ ɖáálʊ́rʊ yɩ nɛ́,
ɩgɛ́ɛ njɛm gɛ.
21 Amá,
ɖɔ́ɔ́ ɖáásɩ nŋɩ́nɩ́ bɩɩlá gɛ wánnáa lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
na weení woovulú waazá nɛ́.
Ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ,
idokúti ɩgɛ́ɛ bú,
ɩdɩtɩŋa waadála ɩŋmatɩ ná ɩnɔɔ́.»
22 Ɩgɔɔ na ɩjaa baaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
bénzewɔ́ɔ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa-rɔ gɛ baaŋmátɩ bɩlɛ́.
Wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
bɛlɛ́ baavʊ́ńŋmátɩ banɩ́ɩ ɖamá sɩsɩ a naárʊ weeɖéézi sɩsɩ Yeésu kɛ́ɛ na kʊ Lɛɛrʊ́,
bɔ́nɖɔwʊ́ʊ bʊdʊ́ʊ ɩ́dándasʊʊ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́.
23 Bʊrɔɔzɩ́ gɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩgɔɔ na ɩjaa bɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Idokúti ɩgɛ́ɛ bú,
ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ.»
24 Ngɛ Faríizi ńba waadásɩ bakáyáa ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩvʊngɛ́ɛ njɛm nɛ́ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Ŋmatɩ toovonúm Ɩsɔ́ɔ-rɔɔzɩ́.
Ɖányɩ sɩsɩ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩgɛ́ɛ alaháácɩ́-dʊ́ʊ gɛ.»
25 Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi sɩsɩ:
«A ɩgɛ́ɛ alaháácɩ́-dʊ́ʊ mɔ́ɔ́ máásɩ.
Kʊ́ɖʊńtɩ wentí mányɩ nɛ́ gɛ sɩsɩ mávʊ́ngɛ́ɛ njɛm gɛ,
amá,
lɛlɛɛɖɔ́ mánnáa.»
26 Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«We gɛ waalá nya.
Nŋɩ́nɩ́ gɛ waalá gɛ woovulú nyáázá.»
27 Ngɛ woobúsi sɩsɩ:
«Méńveeri mɩ́ɩ tɩ,
ngɛ míígízi mɩ́danɩ́ɩ.
We-rɔɔzɩ́ gɛ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ ɩtásɩ ɩnɩ́ɩ tɩ mɔ́nɔ́ɔ́-jɔ́ ɖʊɖɔ.
Mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mɩ́zɔɔlɛ́ɛ ɩbɩ́sɩ ɩwanbaaráa?»
28 Ngɛ baadʊ́ʊ yɩ bɔtɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ gɛ ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ wanbaarʊ́;
ɖɔ́ɔ́ nɛ́,
ɖɔ́ɔ́ ɖɛ́gɛ́ɛ Múúsá-dɛ́ɛ wanbaaráa gɛ.
29 Ɖɔ́ɔ́ ɖányɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ waaŋmatɩná Múúsá;
amá,
ceení ɖáásɩ lénlé ɩlɛ́ waagálɩ́ɩ́ná nɛ́.»
30 Ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Wentí tɩjɔɔ́ɔ bítí nɛ́ nbɩlɛ́.
Mɩzɩ mɩ́nyɔ́ɔ́ mɩ́ɩ́sɩ lénlé ɩlɛ́ waagálɩ́ɩ́ná nɛ́.
Ngʊ́ woovulú ná máázá.
31 Ɖányɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ tánnɩɩ alaháácɩ́-dɩnáa-dɛ́ɛ sʊlʊ́ńdɩ;
amá,
a ɩrʊ́ wénzewɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ bɩka wánlám Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m,
Ɩsɔ́ɔ wánnɩɩ́ bʊdʊ́ʊ-dɛ́ɛ sʊlʊ́ńdɩ gɛ.
32 Ɖádanɩɩ tá kɛtɛngɛrɛ sɩsɩ naárʊ woovulú ɩrʊ́ baalʊrʊ ná yɩ njɛ́ńdɩ nɛ́ ɩzá.
33 A ɩrʊ́ ceení ɩ́tákálɩ́ɩná Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ ɩ́tabɩ́ɩ́zɩ ɩlá nabʊ́rʊ.»
34 Ngɛ Faríizi ńba woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́ nyárɩ́ŋa nyɔ́wɛ alaháácɩ́-daá gɛ ɖoo balʊrʊ́ʊ nya,
ngɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩ nwɩ́lɩ ɖɔ́ɔ́?»
Ngɛ bɔɔgɔ́ɖɔ́ɔ yɩ ɩkálɩɩ asʊ.
Kaatɩlɩ́tɩ-dɛ́ɛ njɛ́ńdɩ
35 Yeésu waanɩ́ɩ sɩsɩ Faríizi ńba wɔɔgɔ́ɖɔɔ ɩrʊ́ ɩmʊ́.
Wɔɔgɔ́nɩ ɩna yɩ nɛ́,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Nyɔ́ɔ́,
nyáává Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ toovonúm nbɩlɛ́?»
36 Ngɛ ɩlɛ́ woobúsi Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
ɩlɛ́ gɛ weení,
na mava yɩ toovonúm.»
37 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyɛ́bɛɛ́na yɩ,
wánŋmatɩnáa kʊ nya ɖɔ́.»
38 Ńna gɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
máává toovonúm.»
Ngɛ waagá ɩɖʊná Yeésu ɩzá-daá ikúu yɩ tɛ́ɛ́dɩ.
39 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Tɔ́m ɖeezí-rɔ gɛ mɔ́ɔ́gɔ́nɩ ɖúúlínya.
Mɔ́ɔ́,
mɔ́ɔ́gɔ́nɩ gɛ na wenbá bɛgɛ́ɛ njɛma nɛ́ ɩna bɩka wenbá bánnáa nɛ́ babɩ́sɩ njɛma.»
40 Faríizi ńba nɛbɛ́rɛ wɛ ńna.
Bɛlɛ́ baanɩ́ɩ Yeésu waaŋmátɩ wentí nɛ́,
ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Ɖɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ɖɛ́gɛ́ɛ njɛma yáá wé.»
41 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«A ɖoo mɩ́fʊ́ngɛ́ɛ njɛma mɩ́fʊnvɛ́yɩ́na alaháácɩ́.
Amá,
lɛlɛɛɖɔ́ mɩzɩ:
“Ɖɔ́ɔ́ ɖánnáa” nɛ́,
bʊrɔɔzɩ́ gɛ mɩ́dɛ́ɛ alaháácɩ́ wɛ kɩdɛɛzɩ jɔɔ́ɔ mɩ́ɩ.»