Wenbí alʊ́ leelú kɛdɛɛrɩ́ya waava nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 12.41-44 ɖʊɖɔ)
21
1 Yeésu waagʊ́sɩ ɩzá nɛ́,
ngɛ waana liideé-dɩnáa wánɖʊ́ʊ bɛdɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ,
kʊjɔ́ɔ́nɩ ɖaaɖʊ́ʊ́ɖɛ.
2 Ngɛ waadánáa leelú kɛdɛɛrɩ́ya nɛkɛ́rɛ waaɖʊ jɩtɔ́ɔ yáawá nasɩ́lɛ sɩdatála nabʊ́rʊ nɛ́.
3 Ngɛ wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ leelú kɛdɛɛrɩ́ya kana kaaɖʊ kakɩ́lɩ baaganáa rɩ́ŋa.
4 Káma,
baaganáa rɩ́ŋa waalɩzɩ́ weená avɛ́yɩ́na wɛ fɔ́ɔ́zɩrɛ nɛ́ adaá gɛ,
amá,
kɛḿ nɛ́,
na bɩrɩ́ŋa na kɛdɛ́ɛ kɛdɛɛrɩ́tɩ,
kaava wenbí bɩrɩ́ŋa kɔwɛná sɩ bité kɛ nɛ́ gɛ.»
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ yɔ́m na nbusúwá sɩ tɩkɔ́nɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 24.1-14 na Mrk 13.1-13 ɖʊɖɔ)
5 Nɛbɛ́rɛ wɛ bánŋmatɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ máa-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ,
na bɔ́ baamaná kɛ nɛ́,
na kpɩná baava Ɩsɔ́ɔ nɛ́-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ nɛ́,
ngɛ Yeésu sɩsɩ:
6 «Wɩ́rɛ wándalɩ́ɩ,
bɩ́dángáa bʊ́ʊ́rɛ ɖɩdɩ́nɛ́ɛ ɖɩrɔwʊ́-rɔ.
Bɩrɩ́ŋa bínnuudí.»
7 Ngɛ bɛlɛ́ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
feeri ɖáa sáátɩ wenkí sɩ bɩlá bɩlɛ́ nɛ́ na nyɛ́dɛ́ɛ kɔnɖɛ́ na ɖúúlínya kʊrʊ́ʊ-dɛ́ɛ seríya.»
8 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Iguná laakáarɩ,
naárʊ ɩ́kɛtɛlɛ́sɩ mɩ́ɩ.
Káma,
ɩráa ɖabata wɔ́ngɔnɩ́ na máyɩ́ɖɛ-daá,
bɔtɔ́ sɩsɩ:
“Mɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́,
alɩwáátɩ waadála.”
Íkofu wɛ.
9 A mɩ́nnɩɩ́ bánŋmatɩ́ yóóni na ɖamá kʊrʊ́na-dɛ́ɛ tɔ́m,
ɩ́kanɩ́ɩ nɩdáárɛ!
Káma,
bɩmɔɔ́na bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa bɩtála.
Amá,
bɩdɛkɛ́ɛ sɩsɩ ɖúúlínya kʊrʊ́ʊ waajaŋ ná bɩtála.»
10 Ngɛ woozúúri sɩsɩ:
«Yíri wónÿoó yíri,
wúro iyóo wúro;
11 Fáráńdɩ́wá ndɩ‑ndɩ-daá,
adɛ wánbá biséle,
kɩzɩ́kʊ ɩlá,
nyɔɔ́sɩ ɖʊɖɔ ɩlá.
Bónlosí maanáwá tɩjɔɔ́ɔ nɩdáárɛ nɛ́ ɩsɔ́ɔ́dáá,
na maamááciwá kʊ́bɔńdɩ.
12 Amá,
naanɩ́ bɩlɛ́ bɩrɩ́ŋa bɩtála nɛ́,
bángbáa mɩ́ɩ,
banáázɩ mɩ́ɩ,
bɩka bakʊ mɩ́ɩ.
Bɔ́ngbɔwʊ́ʊ mɩ́ɩ becéle tɔmvʊʊráa Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́,
bɔtɔ mɩ́ɩ sáráka.
Bánÿaá mɩ́ɩ wɔnásɩ wúrowá na laadásɩ-dɛ́ɛ nɩ́baadɛɛráa-jɔ́ máyɩ́ɖɛ-rɔɔzɩ́.
13 Bɩ́nváa nɩ́bááwʊ ɩlɩzɩ́ mɛ́dɛ́ɛ seríya.
14 Ɩdɩlɩ́ ɩsɩ́ɩ mɩ́gʊjʊ́nɩ-daá sɩsɩ bɩdɔbɔ́ɔ́zɩ ɩfʊ́ńgbɩɩrɩ kúbúsíti sáátɩ wenkí sɩ bafʊʊná mɩ́ɩ nɛ́.
15 Mádɩtɩŋa sɩ mejele ná mɩ́ɩ áséńsí ŋmatɩrɛ wenɖé mɩ́báɖaanáa tánbɩɩzɩ bɔcɔ́ɔ́lɩ ɖɛ péḿ nɛ́.
16 Mɩ́jaanáa tɩtɩŋa na mɩ́gɔɔnáa,
mígoobíya,
mígoobíre,
na mɩ́ɖɔndɩnáa wánÿám mɩ́ɩ,
beyéle bakʊ mɩ́dáá nɛbɛ́rɛ tɔ́m sɩsɩ bákʊ́ wɛ.
17 Barɩ́ŋa béngizíi mɩ́ɩ máyɩ́ɖɛ-rɔɔzɩ́.
18 Amá,
báa mɩ́gʊjʊʊ́-daá nyɔká kʊ́ɖʊmɔ́ɔ tɛ́nbɛɖɩ.
19 Ɩɖɔ́kɩ mɩ́dɩ:
Bɩlɛ́ bínÿelíi kʊ ɩlɛ́ɛ míweezíni.»
Wenbí sɩ bɩlá Yerusalɛ́ɛm-dɛ́ɛ nuudí sáátɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 24.15-21 na Mrk 13.14-19 ɖʊɖɔ)
20 «A bɩgɛ́ɛ mɩ́ɩ́ná sɔ́ɔ́jawá waalára bamɩlɩná Yerusalɛ́ɛm,
ɩdɩlɩ́ sɩsɩ tɩdɛ́ɛ nuudí waadála.
21 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ nɛ́,
wenbá bɔwɛ Yudée laadɔ́ɔ-daá nɛ́,
bésé bɛɖɛ́ɛ bʊ́ʊ́nɩ-daá.
Wenbá bɔwɛ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá nɛ́,
bálɩɩ.
Wenbá bɔwɛ fásɩ nɛ́ bákákázʊʊ tɛ́ɛ́dɩ-daá.
22 Káma,
wɛ́-bíya bɛḿ badaá Ɩsɔ́ɔ wɔ́nvɔ́m ɩráa nɩgbamʊʊ́ nɛ́ gɛ wentí tɩrɩ́ŋa baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́ wóngoodí.
23 Nbusú ɖamáa na aláa bɛyɛ́ɛna fúúzi nɛ́,
na wenbá bebíya wánmʊzʊ́ʊ wɛ wɛ́ amʊ́ nɛ́.
Káma,
laadɔ́ɔ kɛḿ kánnáa wahála kʊ́bɔńgɩ,
bɩka Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ baaná ití kɛdɛ́ɛ ɩráa-rɔ.
24 Bángʊ́ʊ nɛbɛ́rɛ na tókobíwá,
bakpa nɛbɛ́rɛ yoḿti bɛɖɛɛná laadásɩwá rɩ́ŋa-daá na bɩka wenbá baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ bonúúdi Yerusalɛ́ɛm hálɩ alɩwáátɩ wenkí baava wɛ nɛ́ ɩtɛ́.»
Wenbí sɩ bɩlá Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-dɛ́ɛ kɔnɩ́ sáátɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 24.29-31 na Mrk 13.24-27 ɖʊɖɔ)
25 «Yáásɩ́wá natɩ́rɩ wánlám wɩ́sɩ-daá,
na fenɔɔ́-daá,
na wɩlásɩ-daá;
bɩka adɛ laadɔ́ɔ-rɔɔzɩ́,
tenkú na kɩdɛ́ɛ lɩmvolá-dɛ́ɛ agogo wánbá bɩsʊ́ʊ́zɩ yíriwá kaanɩŋá.
26 Baɖamáa nbusúwá sɩ tɩkɔ́nɩ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
ɩráa wɛ́nbɛlɩ́ɩ basɩ́ nɩdaazɩ́m.
Káma,
yíkowá tɩwɛ ɩsɔ́ɔ́dáá nɛ́ tínzelíi.
27 Sáátɩ kɩḿ gɛ bánnáa Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ wɛ́ngɛɖɛɛ́ ŋmɩnʊʊ́-rɔɔzɩ́ ɩ́gana yíko rɩ́ŋa na ásícé rɩ́ŋa.
28 A bɩdɛ́ɛ yáásɩ́wá tɩḿ tɩɩbáázɩ lám,
ɩgʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ bɩka ɩkʊ́sɩ kʊjʊʊ́,
káma,
mɩ́dɛ́ɛ lɛ́ɛ́dɩ waajʊ́ʊ.»
Wenbí figíyée tɩɩwʊ́-dɛ́ɛ cɔwʊrɛ wánwɩlɩ́ɩ nɛ́
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 24.32-35 na Mrk 13.28-31 ɖʊɖɔ)
29 Ngɛ waaŋmatɩná wɛ na tɔmgɛɛzɩrɛ sɩsɩ:
«Ɩbɛ́ɛ́ŋ figíyée tɩɩwʊ́ na tɩ́ɩ́nɩ rɩ́ŋa:
30 a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ tɩɩbáázɩ fáádɩ lɩzɩ́ɩ,
mɩ́dɩtɩŋa mɩ́nyɩ sɩsɩ lʊngʊrɛ́ waajʊ́ʊ nbɩlɛ́.
31 Bɩlɛ́ nɛ́ mɩ́nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ,
a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ mɩ́ɩ́ná yáásɩ́wá tɩḿ tɩ́nlám,
ɩdɩlɩ́ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ waajʊ́ʊ.
32 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ zaamáánɩ kɩna kɩdɛ́ɛ ɩráa tɛ́ndɛŋ́ na bɩrɩ́ŋa ɖɔ́ bɩtála.
33 Adɛ na ɩsɔ́ɔ́dáá wɛ́ndɛlɛ́ŋ,
amá,
mɛ́dɛ́ɛ ŋmatɩrɛ tɛ́ndɛlɛ́ŋ kɛtɛngɛrɛ.»
Bɩ́nbɔɔzɩ́ ɩráa kpɩɩrɛ́ɛ badɩ bɩka beveráa
34 «Ɩɖɔ́kɩ mɩ́dɩ míveráa na ɩ́kɔkpɔ́ɔ mɩ́dɩ ɩɖʊ ɖíi na nyɔ́ɔ́dɩ na wenbí sɩ bʊɖɔ́kɩ mɩ́ɩ weezuú-daá nɛ́ bɩdɛ́ɛ lomaazɛ́wá-daá,
na bɩdɛ́ɛ wɩ́rɛ ɖɩḿ ɖɩ́kɔkɔ́nɩ ɖɩtála mɩ́raabaazɛ́ɛ́na.
35 Sɩ ɖɩcɛ́ gɛ ɖɩsála wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ adɛ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔ nɛ́ bɔrɔ nyazɩ bɔ́nlɔ́ɔ biruú nɛ́.
36 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɩjɔ́ɔ míveráa bɩka mɩ́nzɛɛ́ Ɩsɔ́ɔ báa sáátɩ wenkí,
na ɩbɩ́ɩ́zɩ iyuú ɖóni ɩlɩ́ɩ wenbí bɩrɩ́ŋa sɩ bɩkɔ́nɩ nɛ́ bɩdaá,
na ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩsɩ́ŋ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ ɩzá-daá.»