Tɔmvʊʊrʊ́ ídénzée naárʊ nɛ́ na alʊ́ leelú bɔdɔ́m
18
1 Ngɛ Yeésu waaŋmatɩná na tɔmgɛɛzɩrɛ ɖɩna ɩwɩlɩ ná wɛ sɩsɩ bɩɩbɔ́ɔ́zɩ báa sáátɩ wenkí bánzʊlʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ bɩka bɛ́kɛbɛ́ɖɩ zinbirí.
2 Wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ:
«Tɔmvʊʊrʊ́ naárʊ wɔɔjɔɔ ná tɛ́ɛ́dɩ natɩ́rɩ-daá;
ídénzée Ɩsɔ́ɔ bɩka ɩvɛ́yɩ́na ɩrʊ́-dɛ́ɛ gírímá.
3 Alʊ́ leelú naárʊ ɩwɛ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá nɛ́ wɔ́ndɔ́rɔgɔ́nɩ́ wɔ́ndɔ́m tɔmvʊʊrʊ́ sɩsɩ:
“Fʊʊ mɔ́dɔ́m nɖéézi ma mabáɖaa ɩzá-daá.”
4 Tɔmvʊʊrʊ́ waalaaná kizíi,
báa sáátɩ wenkí.
Ngɛ wɔɔgɔ́nɩ ɩtɔ́ ɩdɩ sɩsɩ:
“Báa ɖoo médénzée Ɩsɔ́ɔ bɩka mɛ́vɛ́yɩ́na ɩrʊ́-dɛ́ɛ gírímá,
5 wenbí alʊ́ leelú ceení wánhaawʊ́ ma nɛ́,
asée máávʊ́ʊ ɩdɔ́m na íkokuti ɩkɔ́nɩ wánjaarɩ́ ma ɖʊɖɔ.”»
6 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ woozúúri sɩsɩ:
«Ɩnɩ́ɩ tɔmvʊʊrʊ́ ídónvúu toovonúm nɛ́ ceení waaŋmátɩ wentí nɛ́ kazɔ́ɔ!
7 Nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ ténɖeezi ɩdɛ́ɛ ńba wenbá bóngoó bánÿaá yɩ nuvoowú na ɩdaawʊ́ nɛ́?
Wénÿelíi bilééri na ɩsɩná wɛ?
8 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ ídénÿelí bilééri na iɖéézi wɛ.
Amá,
Ɩrʊ́ Biyaalʊ́ sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́,
wɔ́nmɔɔnáa ɩráa baava toovonúm nɛ́ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ?»
Faríizi ńnɩ́ na tikée mʊʊrʊ́ bɛɛɖɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ sɛ́ɛ́dɩ
9 Ngɛ Yeésu waaŋmatɩná wenbá bɛbɛɛ́na badɩ sɩsɩ bazɩɩzɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɩzá-daá bɩka bɛ́ngbɛɛnáa baaganáa nɛ́ na tɔmgɛɛzɩrɛ ɖɩna:
10 «Ɩráa nɔɔ́lɛ waagba ná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá Ɩsɔ́ɔ sɛ́ɛ́dɩ.
Kʊ́ɖʊḿ kɛ́ɛ Faríizi ńnɩ́,
bɩka lí ńnɩ́ kɛ́ɛ tikée mʊʊrʊ́.
11 Faríizi ńnɩ́ waagʊrʊ́ ɩsɩ́ŋ wánzʊlʊ́ʊ ɩdaá sɩsɩ:
“Óo!
Ɩsɔ́ɔ,
máázá nya ńŋɩnáa ńdálá ma nyazɩ ɩráa baaganáa bɛgɛ́ɛ ŋmɩɩláa,
badaavé bɩka bánlɩɩ́ bɛɖɛɛlɩnáa wɔ́rɔ́ nɛ́.
Mánzám nya ńŋɩnáa ńdálá ma nyazɩ tikée mʊʊrʊ́ ceení nɛ́.
12 Mɔ́nvɔkɩ́ nɔɔ́ nabʊ́lɛ gɛ wɛ́ lʊbɛ-daá,
bɩka mɛ́nvɛrɩ́ɩ wenbí bɩrɩ́ŋa móóyúú bɩ nɛ́ bɩdɛ́ɛ fuú-rɔ kʊ́ɖʊńbɩ.”
13 Tikée mʊʊrʊ́ ɩlɛ́ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ bolíni;
ɩdɔsɔ́ɔ́lɩ sɩ ɩkpáázɩ waazá ɩbɛ́ɛ́ŋ ɩsɔ́ɔ́dáá,
amá,
ɩwɛ gɛ wándaáa nʊ́ʊ́zɩa sɩsɩ:
“Óo Ɩsɔ́ɔ!
Nɩɩ mɔ́ɔ́ alaháácɩ́-dʊ́ʊ mágʊnyɔḿ.”»
14 Ngɛ Yeésu sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ waamʊ tikée mʊʊrʊ́ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ sʊlʊ́ńdɩ ɩcɛ́ yɩ bɩka ikízi ɩdamʊ lí ńnɩ́-dɛ́ɛ ńdɩ.
Káma,
weení waagbáázɩ ɩdɩ nɛ́,
béndisí yɩ,
amá,
weení weedísi ɩdɩ nɛ́,
bángbaazɩ́ yɩ.»
Wenbá bɔjɔwʊrɛ waalɩ́ɩ bíya nɛ́ tɩɩná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 19.13-15 na Mrk 10.13-16 ɖʊɖɔ)
15 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ ɩráa wɔɔgɔná Yeésu bíya kɩdaáɖɛyáawá sɩsɩ ɩtɩ́nɩ wɛ nʊ́ʊ́zɩ ɩsʊ́lʊ bɔrɔ.
Yeésu-dɛ́ɛ wanbaaráa waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ bónÿoonáa wɛ.
16 Amá,
Yeésu weeyéle bɔkɔná yɩ bíya bɛḿ ngɛ wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Iyéle bíya ɩkɔ́nɩ mɔ́jɔ́.
Ɩ́kɔtɔ wɛ nɩ́bááwʊ,
káma,
wenbá baalɩ́ɩ wɛ nɛ́ badɩɩná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ.
17 Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩdamʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ nyazɩ bú nɛ́,
ɩ́dánzʊʊ kadaá.»
Bɩ́nlám káálɛ na ɖɔ́ɔ́lɛ-dʊ́ʊ ɩsʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 19.16-30 na Mrk 10.17-31 ɖʊɖɔ)
18 Bɩlɛ́ bʊwɔ́rɔ́ gɛ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ wúro naárʊ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ Yeésu sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́ kazɔ́ɔ ńnɩ́,
we gɛ bɩ́nbɔɔzɩ́ sɩ mála na moyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́.»
19 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ nyánÿaá ma sɩsɩ kazɔ́ɔ ńnɩ́.
Naárʊ fɛ́yɩ́ ɩgɛ́ɛ kazɔ́ɔ ńnɩ́ nɛ́,
asée Ɩsɔ́ɔ riké.
20 Nyányɩ wenbí Mará waazɩ́ɩ́zɩ nɛ́,
tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
“Ńdánlɩɩ nɖɛɛlʊ́ wɔ́rɔ́;
ńdángʊ́ʊ ɩrʊ́;
ńdánŋmɩɩlɩ;
ńdánlɩzɩ́ seríya tɩtɛ ńgɩ;
ɖʊ ngɔɔ na njaa gírímá.”»
21 Ńna gɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ sɩsɩ:
«Máálá bɩlɛ́ ɩmʊ́ bɩrɩ́ŋa kɔgbɔɔ ɖoo mɛ́dɛ́ɛ afobire.»
22 Yeésu waanɩ́ɩ waaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Bɩɩga nya tɔ́m kʊ́ɖʊńtɩ kóŋ́,
tɩlɛ́ gɛ sɩsɩ:
“Bo nÿá wenbí bɩrɩ́ŋa nyɔ́wɛná nɛ́ ndára kadanbʊrʊ́sɩ na nÿuú ɖɔ́ɔ́lɛ ɩsɔ́ɔ́dáá.
A nyáálá bɩlɛ́ bɩtɛ́,
na ngɔ́nɩ nvu ma.”»
23 Ɩrʊ́ ceení waanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ waazʊ́ʊ kaanɩŋá,
káma,
ɩbá ɩgɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ-dʊ́ʊ gɛ.
24 Yeésu waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ sɩsɩ:
«Bɩ́nlám káálɛ na ɖɔ́ɔ́lɛ-dʊ́ʊ ɩsʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.
25 Ɩɩ́n!
Bɩvɛ́yɩ́ raakúḿ káálɛ sɩsɩ kɩsʊʊ ná ɩjɔ́wʊ bɔyɔ́ɔ bɩtála ɖɔ́ɔ́lɛ-dʊ́ʊ ɩsʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-daá.»
26 Wenbá bewelesée nɛ́ baanɩ́ɩ bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ sɩsɩ:
«Bɩlɛ́ nɛ́ weení wónÿuúu kʊ lɛ́ɛ́dɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ bɩlɛ́.»
27 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Wenbí ɩráa tánbɩɩzɩ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ ɩlɛ́ wánbɩɩzɩ́.»
28 Ńna gɛ Pétro wɔɔdɔ́ Yeésu sɩsɩ:
«Welesi yoo,
ɖɔ́ɔ́ ɖééyéle bɩrɩ́ŋa ɖifu nya nɛ́,
nŋɩ́nɩ́ gɛ ɖɛ́ndɛnáa.»
29 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ:
«Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩrɩ́ŋa weeyéle ɩɖaána,
yáá ɩɖɛɛlʊ́,
yáá igoobíya abaaláa,
yáá ɩjaanáa,
yáá ibíya Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
30 wónÿuúu bɩkɩ́lɩ bɩlɛ́ adɛ laadɔ́ɔ-rɔ cé,
na ɩtásɩ iyuú weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́ ceré Ɩsɔ́ɔ-jɔ́.»
Yeésu waaŋmátɩ ɩdɛ́ɛ sɩ́m na ɩdɛ́ɛ fém-dɛ́ɛ tɔ́m toozo-dɛ́ɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 20.17-19 na Mrk 10.32-34 ɖʊɖɔ)
31 Yeésu wɔɔgbɔ́ɔ ɩwanbaaráa fuú na nɔɔ́lɛ wénveerím wɛ sɩsɩ:
«Iwélesi ma kazɔ́ɔ,
ɖángbáa Yerusalɛ́ɛm.
Ńna gɛ wentí tɩrɩ́ŋa anɖébiwá waaŋmátɩ Ɩrʊ́ Biyaalʊ́-rɔ nɛ́,
sɩ tikóódi.
32 Bángbáa yɩ becéle wenbá baasɩ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ sɩsɩ bánmʊŋ́ yɩ,
batʊ́ʊ yɩ,
bɔtɔ ná yɩ ndɔɔlɩmá,
33 bosúti yɩ agbáázá,
bakʊ yɩ,
amá,
wɛ́ náádoozo wɩ́rɛ wénvém ɩlɩ́ɩ ɩsɩɖáa-daá.»
34 Amá,
wanbaaráa bɛlɛ́,
badanɩ́ɩ wentí Yeésu waaŋmátɩ nɛ́ tugutoluú,
tɩɩlá wɛ temenuú biiyéle badatɩlɩ́ wentí wánŋmatɩ́ nɛ́.
Yeésu waawáázɩ njɛm naárʊ Yerikóo tɛ́ɛ́dɩ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 20.29-34 na Mrk 10.46-52 ɖʊɖɔ)
35 Yeésu waajʊʊná Yerikóo tɛ́ɛ́dɩ nɛ́,
njɛm naárʊ cɔɔ́ɔ nɩ́bááwʊ-jɔ́ wánlám bára.
36 Waanɩ́ɩ zamɔ́ɔ wɛ́nɖɛɛ́ nɛ́,
ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ ngbetíi wánlám kʊ.
37 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ:
«Yeésu Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́ wɛ́nɖɛɛ kʊ.»
38 Ńna gɛ woogóo sɩsɩ:
«Yeésu,
Ɖáwʊɖa Biyaalʊ́,
nɩɩ mágʊnyɔḿ.»
39 Ngɛ wenbá bɛdɛ́ɛ nɩ́bááwʊ nɛ́,
wɛ bónÿoonáa yɩ sɩsɩ ísu tɔ́m.
Amá,
bɩdɛ́ɛ sáátɩ gɛ ɩlɛ́ waabá wóngoó bínjaarɩ́ sɩsɩ:
«Ɖáwʊɖa Biyaalʊ́,
nɩɩ mágʊnyɔḿ!»
40 Ńna gɛ Yeésu waazɩ́ŋ ɩtɔ́ sɩsɩ bɔ́kɔ́ná ɩmʊ́ yɩ.
Njɛm waajʊʊná Yeésu nɛ́,
ngɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ:
41 «Wé gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ sɩsɩ mála nya.»
Ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́,
mɔ́zɔɔlɛ́ɛ máázá ifulú.»
42 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
«Nyáázá ífúlú!
Nyɛ́dɛ́ɛ toovonúm fáa wɛɛlɛ́ɛ nya.»
43 Ńna‑ńna gɛ waazá woovulú bɩka ivóo Yeésu wánzám Ɩsɔ́ɔ.
Zamɔ́ɔ rɩ́ŋa waana bɩlɛ́ nɛ́,
ngɛ kɩɩzá Ɩsɔ́ɔ.