Fée wɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́ ɩdɛ́ɛ tɔmgɛɛzɩrɛ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 18.12-14 ɖʊɖɔ)
15
1 Tikée mʊʊráa rɩ́ŋa na wenbá balakásɩ taavé nɛ́ boogóduu Yeésu-jɔ́ sɩ bewélesi yɩ.
2 Ńna gɛ Faríizi ńba na Mará wɩlɩɖáa wɛ bánŋmɩɩdɩ́ sɩsɩ:
«Ɩrʊ́ ceení wánmʊ́ʊ alaháácɩ́-dɩnáa kazɔ́ɔ bɩka ɩ́na wɛ bónÿoozí bénɖíi kíɖíím!»
3 Ńna gɛ Yeésu waaŋmatɩná wɛ na tɔmgɛɛzɩrɛ sɩsɩ:
4 «Mɩ́dáá weení gɛ a ɩwɛná fééni nɩɩ́nʊ́wá,
ngɛ tɩdaá kʊ́ɖʊḿ wɛɛdɛlɛ́ŋ,
ídénÿelí nɩɩ́nʊ́wá kʊ́ɖʊḿ fɛ́yɩ́ tɩna tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá ɩɖɛ́ɛ ɩkájaa weení wɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́ hálɩ ɩkáná yɩ.
5 A bɩgɛ́ɛ waana yɩ,
na wenbi‑niíni gɛ wɔ́ngɔvɔɔ́lɩ yɩ ɩvaamɩ́nɩ-rɔ,
6 bɩka a weegégbe ɖaána wónduuzí ɩɖɔndɩnáa na wenbá bajʊ́ʊ́na yɩ nɛ́ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
“Ɩzɩná ma faarɩ́,
káma,
mááná mévée weení wɛɛdɛlɛ́ŋ nɛ́.”
7 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ sɩ bafáárɩ ɩsɔ́ɔ́dáá a alaháácɩ́-dʊ́ʊ kʊ́ɖʊḿ waalá túúbá bɩkɩlɩ ná ɩráa kʊ́ɖʊḿ fɛ́yɩ́ nɩɩ́nʊ́wá wenbá bazɩɩzɛ́ɛ bɩka bɛvɛ́yɩ́na túúbá lám nɛ́.»
Liideé aabɛ́ɖɩ gɛ baana yɛ nɛ́ wɔ́ngɔnáa wenbi-niíni
8 «Yáá alʊ́ weení gɛ a ɩwɛná liideé jɩtɔ́ɔ fuú ngɛ jɩtɔ́ɔ kʊ́ɖʊmʊ́ʊ wɛɛbɛ́ɖɩ,
ɩ́dɔ́nzɔḿ fɩtɩ́la ɩkpára ɩɖaána ɩcáa liideé amʊ́ kazɔ́ɔ hálɩ ɩna yɛ.
9 Ngɛ a waana yɛ,
wánÿaá ɩɖɔndɩnáa na wenbá bajʊ́ʊ́na yɩ nɛ́ ɩtɔ́ wɛ sɩsɩ:
“Ɩzɩná ma faarɩ́,
káma,
mááná méliideé weená aabɛ́ɖɩ nɛ́.”
10 Ménveerím mɩ́ɩ sɩsɩ bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́kawá wánvaarɩ́ ɩsɔ́ɔ́dáá a alaháácɩ́-dʊ́ʊ kʊ́ɖʊḿ waalá túúbá.»
Caáwʊ kʊnyɔnnɩɩrʊ́-dɛ́ɛ tɔmgɛɛzɩrɛ
11 Ngɛ waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ:
«Abaalʊ́ naárʊ wɛná na kʊ bíya abaaláa nɔɔ́lɛ.
12 Ngɛ badaá kúmuú wɔɔdɔ́ ɩjaa sɩsɩ:
“Baabá,
cele ma mɛ́dɛ́ɛ tííbí.”
Ngɛ bajaa waadára wɛ bɛdɛ́ɛ tííbí.
13 Bɩɩlá wɛ́-bíya cʊ́kɔ nɛ́,
bíya-daá kúmuú waayá ɩdɛ́ɛ tííbí bɩka ɩkpɔ́ɔ iliideé ɩɖɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ bolíni ńdɩ-daá.
Ngɛ woobó ɩlá báa nŋɩ́nɩ́-nŋɩ́nɩ́ ɩfɔrɔ́sɩ iliideé atɛ́.
14 Weeɖi iliideé bɩtɛ́ nɛ́,
ngɛ nyɔɔ́sɩ kʊ́bɔńzɩ waazʊ́ʊ laadɔ́ɔ kɛḿ kadaá.
Ngɛ bɩrɩ́ŋa bɩɩbáázɩ yɩ cɛ́m.
15 Ngɛ woobó ɩkpɔ́ɔ ɩdɩ ɩtaná tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩdaá ɩrʊ́ naárʊ,
ɩlɛ́ ɩkpɔ́ɔ yɩ tɩmɛ́rɛ.
Ngɛ ɩlɛ́ wooboná yɩ ɩdɛ́ɛ fɔɔ́-daá wɛ́ngɛbɛɛŋ́ afawá.
16 Afawá-dɛ́ɛ kíɖíím tɩtɩŋa cɔɔ́ɔ yɩ lowú sɩ iɖi,
amá,
naárʊ tánváa yɩ.
17 Wɔɔjɔ́ɔ ɩmáázɩ nɛ́,
ngɛ wɔɔdɔ́ ɩdɩ sɩsɩ:
“Tɩmɛlanɖáa aboyi wɛná majaa-jɔ́,
bɩka bénɖíi bɩ́ngáa,
na mɔ́ɔ́ mɔ́jɔɔ́ɔ cé mánzɩ́m nyɔɔ́sɩ?
18 Mángʊrʊ́ʊ mabɩ́sɩ majaa-jɔ́,
na mɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
‘Baabá,
mááyɩ́sɩ́ná Ɩsɔ́ɔ,
bɩka mayɩsɩná nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ.
19 Mɔ́dɔmɔ́ɔ́ná ngúti nÿáa ma sɩsɩ nbiyaalʊ́.
Kpɔɔ ma nyazɩ mɛ́gɛ́ɛ nyɛ́dɛ́ɛ tɩmɛ́ lanɖáa-daá kʊ́ɖʊḿ bɩlɛ́.’ ”
20 Ngɛ waagʊrʊ́ wánbɩsɩ́ ɩjaa-jɔ́.
Ɩjaa woogólosi yɩ ɖoo bolíni nɛ́,
ngɛ bɩɩbá bɩlá yɩ kʊnyɔḿ;
ngɛ weeze ibó ɩkázɩŋ yɩ ikpíriki yɩ.
21 Ngɛ ibiyaalʊ́ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
“Baabá,
mááyɩ́sɩ́ná Ɩsɔ́ɔ,
bɩka mayɩsɩná nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ.
Mɔ́dɔmɔ́ɔ́ná ngúti nÿáa ma sɩsɩ nbiyaalʊ́.”
22 Amá,
caáwʊ wɔɔdɔ́ ɩdɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa sɩsɩ:
“Ɖasam,
ɩgɔná tóko kɩɩbá kɩjɔɔ́ɔ kazɔ́ɔ nɛ́ isúu yɩ,
ɩɖʊ yɩ ketéreniiká,
na takaḿwá.
23 Ɩgɔ́gbɔɔ naavalʊ́ ɩjɔɔ́ɔ núm kazɔ́ɔ nɛ́ ɩkʊ ɖɩtɔ́ɔ ɖiɖi jíńgáárɩ́.
24 Káma,
mebiyaalʊ́ mɩ́bɛɛ́na yɩ ɖɔ́ nɛ́,
wáńzɩ́ḿ ngɛ waagábɩsɩ weezuú-daá,
wɛ́ńdɛ́lɛ́ŋ,
ngɛ mááná yɩ.”
Ngɛ baabáázɩ jíńgáárɩ́.
25 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ,
ibiyaalʊ́ kʊ́bɔnɩ́ kɔwɛ fɔɔ́-daá.
Kabɩsɩ́-daá waajʊʊná ɖaána nɛ́,
ngɛ waanɩ́ɩ bónɖúu bɩka bánbáárɛ.
26 Bɩnáábɩ́lɛ́ waayáa tɩmɛlanɖʊ́ kʊ́ɖʊḿ ɩbɔ́ɔ́zɩ yɩ wenbí bɩ́nlám nɛ́.
27 Ńna gɛ ɩlɛ́ sɩsɩ:
“Nyénewú waagábɩsɩ ná gɛ njaa waagʊ nɔ́wʊ ɩjɔɔ́ɔ núm kazɔ́ɔ nɛ́,
káma,
waagábɩsɩ ná alaafɩ́ya.”
28 Ńna gɛ ɩlɛ́ waabá ɩyɛ́ɛ baaná ikízi ɖaána sʊʊ́.
Ngɛ ɩjaa waagálɩɩ ɩfɩ́nɩ yɩ sɩsɩ ɩ́sʊʊ.
29 Amá,
woobúsi ɩjaa sɩsɩ:
“Bɩɩlá bɩ́ɩ́zɩ‑bɩ́ɩ́zɩ mɔ́ɔ́ mɔ́wɛ mɔ́nvɔɔzɩ́ nya nɛ́,
bɩka kɛtɛngɛrɛ médekízi wenbí nyɔ́ɔ́bɔ́ɔ́zɩ nɛ́ lám.
Ngʊ́ kɛtɛngɛrɛ ńdáfá ma báa nemíkayɔ́ɔ́ sɩsɩ mána mɔɖɔndɩnáa ɖiɖi jíńgáárɩ́.
30 Amá,
nbiyaalʊ́ ceení,
weení ɩ́na aléewá wásangarɩ́wá beeɖi nyɛ́dɛ́ɛ liideé nɛ́ wɔɔgɔ́nɩ nɛ́,
nyáágʊ́ yɩ nɔ́wʊ ɩjɔɔ́ɔ núm kazɔ́ɔ nɛ́.”
31 Ngɛ caáwʊ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ:
“Móbú,
báa sáátɩ wenkí mána nyɔ́ɔ́ gɛ,
bɩka wenbí bɩrɩ́ŋa mádɩɩná nɛ́,
kɛ́ɛ nyɛ́dɛ́ɛ ńbɩ gɛ.
32 Amá,
bɩɩbɔ́ɔ́zɩ ɖiɖi jíńgáárɩ́ ɖɩfáárɩ,
káma,
nyénewú ceení wáńzɩ́ḿ ngɛ waagábɩsɩ weezuú-daá,
wɛ́ńdɛ́lɛ́ŋ,
ngɛ ɖááná yɩ.”»