Mùamúa dɔ̀ wiɛnírɔ́ bòo
3
1 Ɛ́ wurù dɔ̀ zɔn, ɛ́ Piɛre àá Zan ɛ́ yòó vaá vɛ Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ hũn lè wu-háaré lɛ iè hɔ̀ Dɔfĩn hɛ̃nnɛ̀ yìi hũn.
2 Ɛ́ nùún dɔ̀ lɛ ɛ́ tɔn vaá lé à iè mùamúa ɛ́ ɓɛ́ wóò dàá dàá ɓen, ɛ̀ ɓen bìsí lé Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ zĩínù ɲunù lɛ ɛ́ ɓɛ́ wóò ve nɛ “zĩínù ɲunù lɛ ɛ́ sãa” viì, à hɛnkɛ mu bòo ɓɛ̀ nìnbirìe lɛ ɛ́ wóò yòó zɔ le Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ viì.
3 Ɛ́ bòo lɛ á mɛun Piɛre àá Zãn kɛ́ ɓɛ́ yòó lè Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ ɛ̀ zɔ, á zɔn hɛ̃nnɛ mu bòo peɓɛ̀ viì.
4 Ɛ́ Piɛre àá Zãn ɛ́ mɔ̀ ɓɛ́ yìe fɛ́ à ǹ ɛ́ huie ɛ̀ Piɛre zɔn khɛ́ lɛ́ à ǹ nɛ: « Húi kie. »
5 Á nùún ɛ́ yòó ɓɛ̀ húi, à tĩì à nɛ ɓɛ ɓén lɛ́ bòo dɔ̀ mí ǹ.
6 Ɛ́ Piɛre zɔn bie lɛ́ à nɛ: « Ń yí dàa màa ɛ̀ ǹ lò ɛ́ yí dàa sɛ̃́ní lɛ ɛ́ lɛ́ kɔ̀ ǹ wɛ̀; kɛ́ bòo lɛ ɛ́ ń dàa ɛ́ nín lɛ́ kɔ ǹ: Nazarɛti Yiezu Kirisa yèrè lɔ̀n ɛ́ kɔ́ síɛ hĩ́ní ɛ̀ vɛ. »
7 À síɛ zɛnkɛa ɔ̀ ǹ àá piè ńdóonín núnú ɛ́ hóoniɛ yòoniɛ. Ɛ́ mú lɔ̀n, ɛ́ piè zehĩ́ àá piè ze-kàá-yìe ɛ́ yòó yú pànkɛ́.
8 Á yénkie ɛ́ yòó dĩ̀ à ɛ́ khie ɛ́ vɛ. Á yòó zɔn lè Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ àá ɓɛ́, ɛ́ vɛ kɛ́ á ɛ́ yíekɛ ɛ́ Dɔfĩn ɛ̀ ɓàanínin.
9 Ɛ́ ɓɛ́ nìnbirìe ɓɛ́-kùi ɛ́ mɛun ɔ̀ kɛ́ á ɛ́ vɛ ɛ́ Dɔfĩn ɛ́ ɓàanínin.
10 Ɛ́ mu lɛ ɛ́ ɓɛ́ dũnɛ kɛ́ á iè ɔ̀ pe nùún mu lɛ hṹn wóò kansi lé Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ zĩínù ɲunù lɛ sãa viì ɛ̀ hɛ̃nkɛ mu bòo, ɛ́ mú hɛ̀ yòokɛa peɓɛ̀ lɔ̀n cɛ̃̀un mù bòo lɛ ɛ́ wɔ́ á pe nùún mu ǹ bòo hũn.
Piɛre bòo lɛ á zɔn ɛ́ bie le Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ dànkɔ̀ hũn
11 Ɛ́ mu lɛ á nùún mu ɛ́ hṹn yá Piɛre àá Zãn máahṹ ɛ̀ lé, ɛ́ ɓɛ́ nìnbirìe lɛ ɛ́ mu pe bòo mu ɛ́ hɛ̀ yòokɛa lɔ̀n ɓɛ́-kùi ɛ́ van zɔ̀ ɓɛrɛ peɓɛ̀ viì, lè Dɔfĩn zũ-bɛhɔ́ ńzɛ̃hṹ lɛ ɛ́ ɓɛ́ wóò ve nɛ Salomon ńzɛhṹ viì.
12 Ɛ́ bòo lɛ ɛ́ Piɛre ɛ́ mɛun mù, á zɔn bie lɛ́ ɓɛ́ nì-zã̀amá ǹ nɛ: « Mìpe Yizarayɛli nìɛ, mu ńɓuò ɛ́ mú pe sí dàa yòokɛa mì lɔ̀n kɛ̀a mu? Mí wiɛ dàa ɛ́ mɔ̀ mì yìe fɛ́ kiè ǹ ɛ́ kè húi kɛ̀a bòo ɛ́ mú iè kèpe kè pànkɛ́ tàá kè bòo lɛ ɛ́ ké dàa can kè kuò Dɔfĩn bòo hũn ɛ́ temu lɛ́ á pe nùún mu lɛ ɛ́ dàa yú ɛ́ vɛ?
13 Ɔ̀ Abarahamu àá Izaaki, àá Zakɔbu lɛ iè pe kè zĩkĩ́nɓɛ̀ peɓɛ̀ Dɔfĩn, ɛ́ zɛ̃́niɛ mí tɔntɛ́ Yíezu ɓàarɔ́ bòo. Ɛ́ mípe mìte ǹ ɛ́ tie dɔ́ ɓɛ́ pànkɛ́a ɓàasiè núnú hũn ɛ̀ mì pɛ̃́ á bòo ɔ̀ Pilati híɛhɔ́, búrɔsí kɛ́ á pe Pilati ɛ́ lò den hàarí wɛ ɛ́ mii fùansí é ǹ.
14 Mí pɛ̃́ á lɛ ɛ́ Ce à lò ɛ́ Térén bòo, ɛ̀ mì nɛ a nìɓé iè pe ɛ́ ɓɛ́ fùansínin ɛ̀ lɛ́ miɛ ǹ.
15 Ɛ́ mí lɛ́ á mɛkɛ̃nì ɓàasɔ ɛ́ ɓɛ́ ɓɔ́. Kɛ́ hɔ́ Dɔfĩn ɛ́ vìeniɛ ɔ̀ ɛ́ líeniɛ, mù húmú hũn ké mɛun mù ɛ́ khɛ́.
16 Ɛ́ Yiezu yèrè pànkɛ́ àá hɔ́ ńdɛsĩ̀-ɛ ǹ, temu lɛ́ á pe nùún mu lɛ ɛ́ mí loo ɛ̀ mì lò dũ a ɛ́ dàa yú hɔ́ pànkɛ́ á dàa dɛ̀ ɛ́ vɛ. Hɔ̀ iè piè ńdɛsĩ̀ Yiezu ǹ ɛ́ temu lɛ́ á dàa wan hĩ́ɔɔn, kɛ̀a bòo lɛ ɛ́ mí dàa mɛun mù.
17 Ɛ́ kɛ̀a sáalɛ mìpe kè zɛ̀ɓɛ̀, ń dũ kɛ́ mípe àá mí ɲúnhɛ̃ siè bòo lɛ ɛ́ mí wɔ́ àá Yiezu, ɛ́ mí ɛ́ wɔ́ kɛ́ mí yí dũ mu wɛ̀.
18 Kɛ́ mú ɛ́ wɔ́ kɛ̀a mu, ɛ́ mú bòo lɛ ɛ́ Dɔfĩn sɛ̃̀nɛ́hã̀ khɛ́ hàarí àá mí bɔ̀-háaníriè ɓɛ́-kùi ɲihĩ́ɛ ɛ́ dàa ɲunù ɛ́ tú. Hɔ̀ hàarí bie nɛ á Kirisa, ɔ̀ fuenirɔ́ lɛ ɛ́ mí ɓén tɔn ɛ́ lɔ̀n ɓén be.
19 Ɛ́ mí yèrèmɛ́ mí tĩɛ̀ àá mí bɔ̀werà ɛ̀ mì lɛ́ míte hɔ̀ Dɔfĩn, bòo lɛ ɛ́ wé ɛ̀ hɔ̀ dé mí bɔ̀-koohɛ̃ sɛ́wɛ́rí ɛ̀ lɛ́ miɛ ǹ.
20 Ɛ́ Ɲunsɔ ɛ́ den ɓén lɛ́ hũnwiɛ̀ wihĩ́ miɛ ǹ, à lò ɛ́ tɔní ɛ́ fuenírɔ lɛ á sɛ̃̀nɛ́hã̀ munɛ mí bòo hũn ɛ́ lɛ́ miɛ ǹ, ɔ̀ pe fuenírɔ mu ɛ́ iè ɔ̀ pe Yiezu.
21 Kɛ́ kɛ̀a sáalɛ, á pe Yiezu Kirisa ɛ́ sãawi à kań hĩ́ hóohũn fúu ɛ̀ vɛ dɛ̃ le pɛ̃̀hṹ lɛ ɛ́ Dɔfĩn ɓén lɛ́ ɛ́ mú bòo mí-kùi ɛ́ khũ̀á ɛ́ wé bɔ̀-fĩɛ̀, kɛ̀a bòo lɛ ɛ́ hɔ́ pe Dɔfĩn dàa sɛ̃̀nɛ́hã̀ khɛ́ mú hàarí àá mí bɔ̀-háaníriè tentiè ɲihíɛ.
22 Ɔ̀ Moyiizi ɛ́ hàarí bie nɛ: “Mì Ɲunsɔ Dɔfĩn ɛ́ ɓén tɔn mí bɔ̀-háanírɔ dɔ̀ ɛ́ lɛ́ miɛ ǹ kɛ̀a ńpe bòo sí, á ɓén lé mì dàa hũn. Ɛ́ mí sãawi ɛ̀ mì wóo ɲí mú bòo lɛ á mii bie ɛ̀ lɛ́ miɛ ǹ mí-kùi.
23 Kɛ́ nìnbírɔ lɛ ɛ́ yáà ɲí-ɛ pe bɔ̀-háanírɔ mu bòo, ɛ́ ɓàasɔ ɛ́ leń ɛ́ lé ɓá dàa tĩ́ihṹ ɛ́ lé vɛ́ ɓé.”
24 Ɛ́ ɓɛ́ Dɔfĩn bɔ̀-háaníriè lɛ hàarí wóò bie ɓɛ́-kùi, ɛ̀ dàá mìí àá ɔ́ Sãmuɛli pɛ̃̀hṹ, àá ɓɛ́pe lɛ ɛ́ khie sɛ̃̀mɛ́kɛa ɓɛ́-kùi ɛ́ bie hĩ̀ pe wihĩ́ mu lɛ bòo.
25 Ɛ́ mú bòo lɛ ɛ́ hɔ́ Dɔfĩn ɛ́ bie àá mí bɔ̀-háaníriè ɲihĩɛ́ ɛ́ bòo ɛ́ sɛ̃̀ miɛ ǹ, ɛ̀ mì lò bòo wi lé pe ɲɛ-bíi lɛ ɛ́ hɔ́ pe Dɔfĩn ɛ́ tɛ̀ àá mì zĩkĩ́nɓɛ̀. Hɔ̀ den hàarí bie àá Abarahamu ɛ́ nɛ: “Ń ɓén bè kɔ̀ máahṹ nìɛ ǹ ɛ́ dàa dúɓɛ́ ɓɛ́ sṹsũ̀nù dàa nìɛ ɓɛ́-kùi.”
26 Ɛ́ mú lɛ ɛ́ Dɔfĩn lerɛ mí tɔn-tɛ́, ɛ́ mú iè mìpe ɛ́ hɔ́ tɔniɛ ɔ̀ ɛ́ lɛ́ nin vɔ́, à nɛ a ɓen dúɓɛ́ miɛ ǹ, à lɛ́ ɛ̀ hɔ́rɔ ɛ̀ wóo fùansí mí bɔ̀-koohɛ̃ wérɛ́ ǹ. »