6
Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi úpí Sãbátũ drị̂ ꞌi
1 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi imbálé rĩ abe alị agá ámvụ́ ãná a ãni la agâ sĩ Sãbátũ sĩ. ꞌBá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ iꞌdó kí ãná drị̃kã ũndĩlé. Ani kí ãná ꞌdã kí kí drị́ gá, na kí kí rá. 2 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú la zị kí kî, “Ĩmi ị́jọ́ ãzị́táŋá ꞌbã ãꞌị̃lé idé Sãbátũ sĩ ku rĩ idé Sãbátũ sĩ ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?” b
3 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩlã ị́jọ́ ándrá úpí Dãwụ́dị̃ ꞌbã idélé ꞌbá ĩꞌdidrị̂ abe sáwã ĩꞌbã kí adrujó ãbị́rị́ sĩ rĩ ku yã? 4 Fi jó Ãdróŋá drị̂ agâlé, aꞌdụ́ mũkátĩ fẽlé Ãdróŋá nî, na wókõ la fẽ vâ wókõ ãzí rĩ ãgọbị ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ ꞌbanî. Wó ãzị́táŋá Yãhụ́dị̃ drị̂ ãꞌị̃ ãtalo ãzí ní ãko ꞌdã nalé ku pẽ lú ꞌbá ídétáŋá idélépi rĩ ꞌi áꞌdụ̂sĩ.”
5 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ĩꞌdi Úpí Sãbátũ drị́ gá rĩ ꞌi.”
Yẹ́sụ̃ ꞌbã ágọ́bị́ drị́ acálépi rá rĩ adríjó rĩ
6 Sãbátũ ãzí rĩ sĩ Yẹ́sụ̃ mụ filé ímbátáŋá imbálé ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá. Ágọ́bị́ ãzí drị́ la ãndá rĩ ꞌbã sĩ acájó rá la ꞌdãá cí. 7 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ kí imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi ꞌdĩ abe ri kí jõ kí Yẹ́sụ̃ tị gá ị́jọ́ ịsụ́ sĩ ĩꞌdi drị̃ gá ị́jọ́ lịjó ĩꞌdi ĩꞌbã ãzị́táŋá izajó rĩ sĩ íngoní ru yã rĩ ndrụ̃lé. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbã kí mịfị́ Yẹ́sụ̃ rụ́ múké-múké ndrejó la ĩꞌdi nõ ꞌbá adrí Sãbátũ sĩ rá yã áni.
8 Wó Yẹ́sụ̃ nị̃ ị́jọ́ ĩꞌbã kí ũrãlé kí ásị́ gâlé rĩ kí cé, jọ ágọ́bị́ drị́ ãcá trũ rĩ ní “Mí amụ́ ãzíla ítu pá ꞌbá pírí kí drị̃lẹ́ gá ꞌdâ.” Idé ĩꞌdi Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ĩꞌdinî rĩ áni. 9 ꞌDĩ ꞌbã ũngúkú gá Yẹ́sụ̃ zị ꞌbá ꞌdĩ kî, “Ãzị́táŋá ãmadrị́ Yãhụ́dị̃ drị̂ ãꞌị̃ ꞌbá ꞌbaní ị́jọ́ íngõ idélé Sãbátũ sĩ? Ị́jọ́ múké rĩ idéjó rĩ yã jõku ị́jọ́ ũnzí rĩ idéjó rĩ yã; ꞌbá ídri pajó yã jõku ꞌbá ꞌdịjó?” 10 Undré ãngũ kí mịfị́ gâ sĩ pírí, jọ dó ágọ́bị̂ ní, “Mí ĩjũ ími drị́ ꞌdĩ ꞌi.” Ágọ́bị̂ idé ị́jọ́ ꞌdã cécé Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé rĩ áni, ãzíla drị̂ itú ru ãlápítí ru. 11 Ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ sĩ acá kí ũmbájírílí, iꞌdó kí ị́jọ́ jọlé kí drĩdríŋĩ gá kí ãꞌdu idé Yẹ́sụ̃ ụrụꞌbá gá yã rĩ gá.
Yẹ́sụ̃ ꞌbã ꞌbá imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ kí ũpẽjó ụ̃pị́gọ́ŋá ru rĩ
12 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã ꞌbã vúlé gá cọtị, Yẹ́sụ̃ mụ tụlé ꞌbé ãzí sị́ gá Ãdróŋá zịlé zị Ãdróŋá ị́nị́-ãrã. 13 Ụ̃ꞌbụ́tị la sĩ umve ꞌbá ĩꞌdiní imbálé rĩ kí amụ́lé ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé. Ũpẽ ꞌbá ĩꞌdiní imbálé ꞌdĩ kí agá ꞌbá mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí adrujó ĩꞌdi ꞌbã ụ̃pịgọŋa ru. 14 ꞌBá ꞌdĩ kí rụ́: Sị̃mọ́nị̃ (Yẹ́sụ̃ ꞌbã umvelé Pétẽrõ ꞌi rĩ) kí ádrị́pị̃ Ãndẽríyã be, Yãkóꞌbõ kí ádrị́pị̃ Yõhánã be, Fị́lị́pọ̃ ꞌi Bãrĩtõlõmáyõ ꞌi, 15 Mãtáyõ ꞌi, Tómãsĩ ꞌi, Yãkóꞌbõ Ãlĩfáyõ ngọ́pị ꞌi, Sị̃mọ́nị̃ angálépi amụtị ꞌbá ãꞌdị́ ꞌdịlépi lẽjó adrujó ꞌbá Rụ́mị̃ rú rĩ kí pálé gá ku rĩ ꞌi, 16 Yụ́dãsị̃ c Yãkóꞌbõ ꞌbã ngọ́pị ꞌi ãzíla Yụ́dãsị̃ Ị̃sị̃kãrị́yọ́tị̃ acálépi vúlé vúlé ru ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã mẹ́lẹ́ mbelépi rĩ ꞌi.
Yẹ́sụ̃ imbá ꞌbá kî adrí vâ kî
(Mãtáyõ 4:23-25)
17 Yẹ́sụ̃ la mụ asị́lé ꞌbé sị́ gâlé vụ̃rụ́ ꞌdõlé ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá ụ̃pị́gọ́ŋá ru rĩ abe ꞌbo, tu kí pá ꞌbá ĩꞌdidrị́ ĩꞌdi ꞌbã imbálé ũꞌbí ꞌdĩ kí abe ãngũ ule la agá. ꞌBá ũꞌbíkãnã ru tralépi angálépi Yụ̃dị́yã agá vâ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ãzíla táwụ̃nị̃ ị̃yị́tị gá Tụ́rọ̃ gá ãzíla vâ Sị̃dọ́nị̃ gá. 18 ꞌBá ꞌdĩ amụ́ kí Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé ị́jọ́ ĩꞌdi tị gá rĩ arelé, ãzíla amụ́ kí vâ ru fẽlé adrílé ãyánĩ ĩꞌbã rĩ kí agá. ꞌBá vâ úríndí ũnzí ꞌbã sĩ ĩꞌbaní ũcõgõ fẽjó ꞌdĩ amụ́ kí ĩndĩ, adrí kí vâ rá. 19 ꞌBá pírí ụ̃ꞌbị̃ kí Yẹ́sụ̃ ụrụꞌbá alólé, ãꞌdusĩku ũkpõ Ãdróŋá drị̂ ri ãzị́ ngalé ĩꞌdi rụ̂ sĩ ꞌbá kí adríjó pírí.
Sụ̃sụ́ wiŋá kí ꞌbá triŋá be
(Mãtáyõ 5:1-12)
20 Yẹ́sụ̃ ndre ãngũ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌba rụ̂lé jọ,
“Ĩmi drị̃lẹ́ba ru ĩmi ꞌbá lẽmẽrí ꞌdĩ,
ãꞌdusĩku Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị́ ꞌbụ̃ gá rĩ ĩmi ãni!
21 Ĩmi Drị̃lẹ́ba rú ĩmi ꞌbá ãbị́rị́ ꞌbã fụlé úꞌdîꞌda ꞌdĩ ꞌbanî,
ãꞌdusĩku ĩmi mụ agalé rá!
Ĩmi drị̃lẹ́ba rú ĩmi ꞌbá áwáŋá awálépi úꞌdîꞌda ꞌdĩ,
ãꞌdusĩku ĩmi drụ́zị́ vúlé vúlé ru gụgụ̃!
22 Ĩmi Drị̃lẹ́ba rú ꞌbá drĩ kí ĩmi ngụ̃ ũnzí,
drĩ kí ĩmi gã úmgbé, drĩ kí ĩmi uꞌdá,
drĩ kí ĩmi gã jọjó la ĩmi ꞌbá ũnzí la Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ꞌbã ị́jọ́ sĩ!
23 “Ĩmi uꞌá ãyĩkõ sĩ sáwã ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã kí ru idéjó rĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩꞌbã áyị́pịka fẽ kí ándrá vâ ũcõgõ nãbịya ꞌbaní ꞌdĩ ꞌbã áni. Ĩmi umvú ãyĩkõ sĩ ãꞌdusĩku Ãdróŋá mba ĩminí ũyá ãzí tã ãmbógó la ꞌbụ̃ gâlé ꞌdã.
24 “Ĩmi drị̃lẹ́ ũnzí ĩmi ꞌbá ãko trũ wẽwẽ rú ꞌdĩ;
ãyĩkõ ĩmidrị̂ ĩmi ịsụ́lé ꞌdĩ ãsị̃ ꞌbãngá ãndrũ ꞌbo.
25 Ĩmi drị̃lẹ́ ũnzí ĩmi ꞌbá ãko nalépi ꞌa gá tré ãndrũ ꞌdĩ;
ãbị́rị́ la drụ́zị́ ꞌde ĩmi drị́ko gá nĩ.
Ĩmi drị̃lẹ́ ũnzí ĩmi ꞌbá sị́ imve iyálépi gụjó ãndrũ ꞌdĩ;
ĩmi vúlé vúlé ru drụ́zị́ mị́ndrẹ mvụ áyụ.
26 Ĩmi drị̃lẹ́ ũnzí ími ꞌbá ꞌbá pírí ꞌbã kí ịpị́lé ịpị́-ịpị̂ ꞌdĩ;
ĩꞌbã áyị́pịka ịpị́ kí ándrá vâ nãbịya ĩnzõ rú rĩ kí cécé ꞌdĩ ꞌbã áni.”
ꞌBá Yẹ́sụ̃ drị̂ ꞌbã lẽ kí ĩꞌbã mẹ́rọ́ꞌbá kí lẽlẽ
27 Yẹ́sụ̃ mụ ĩꞌdi ꞌbã ímbátáŋâ trũ drị̃ gá jọ, “Wó álũ ĩminí ĩmi ꞌbá áma arelépi ꞌdĩ: ĩlẽ mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí lẽlẽ, ĩmi idé ị́jọ́ múké ꞌbá ĩmi ngụ̃lépi ũnzí rĩ kí ụrụꞌbá gá. 28 Ĩwi sụ̃sụ́ ꞌbá ĩmi alụ́lépi rĩ ꞌbanî, ĩzị Ãdróŋá ꞌbá ĩmi idélépi ũnzí rĩ ꞌbanî. 29 ꞌBá ãzí drĩ ími nábí úkõ ãlu rĩ gá rĩ sa, mí uja vâ úkõ ãzí rĩ salé ĩndĩ. ꞌBá ãzí drĩ mî kọ́tị̃ pa, ífẽ ꞌbã ꞌdụ sátĩ ĩndĩ. 30 Ífẽ ãko ꞌbá pírí ãko aꞌị́lépi mídrị́ rĩ nî, mí aꞌị́ ꞌbá ãko aꞌị́lépi mídrị́ rĩ drị́ ãrígó la ku. 31 Mí idé ị́jọ́ ꞌbá kí ụrụꞌbá gá cécé tá mî lẽlé ꞌba idé kí míní rĩ ꞌbã áni.
32 “Ĩdrĩ ꞌbá ĩmi lẽlépi ꞌdĩ kí lẽ áꞌdụ̂sĩ, ãzãkoma la dó adru ĩminí íngoní? Átã ꞌbá ũnzí rĩ lẽ kí vâ ꞌbá kí lẽlépi rĩ kí rá. 33 Ĩdrĩ mũkẽ ꞌdĩ áni rĩ idé ꞌbá mũkẽ idélépi ĩminí rĩ ꞌbaní áꞌdụ̂sĩ, ãzãkoma la ĩminí íngoní? Átã ꞌbá ũnzí rĩ kí vâ mũkẽ ꞌdĩ áni rĩ idé ĩndĩ. 34 Ĩdrĩ mọ̃rị́ fẽ lú ꞌbá icólépi ũfẽlépi la rá rĩ ní áꞌdụ̂sĩ, ãzãkoma la ĩminí íngoní? Átã ꞌbá ũnzí rĩ kí vâ mọ̃rị́ fẽ ꞌbá ũnzí rĩ ꞌbaní kí vâ ásị́ ꞌbã ĩꞌbaní ãrígó tị la ũfẽjó vúlé.
35 “ꞌBo ĩlẽ mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí cí, ĩmi idé mũkẽ kí ụrụꞌbá gá, ĩfẽ ĩꞌbaní mọ̃rị́ ũfẽŋâ kóru. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ũyá ĩmi ãni la ãmbógó ru ãzíla ĩmi dó adru Ãdróŋá Ãmbógó Ụrụgá Ãndânĩ rĩ ꞌbã anzị, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ásị́ ị̃gbẹ́ ru ꞌbá ãwãꞌdĩfô kóru ãzíla ũnzí ꞌdĩ ꞌbanî. 36 Ĩmi ásị́ ꞌbã adru ị̃gbẹ́ ru cécé ĩmĩ Átẹ́pị Ãdróŋá ásị́ ꞌbã adrujó ị̃gbẹ́ ru rĩ sĩ.”
Ĩlị ị́jọ́ ꞌbá ãzí drị̃ gá ku
(Mãtáyõ 7:1-5)
37 “Ĩlị ị́jọ́ ꞌbá ãzí drị̃ gá ku, Ãdróŋá la mụ ị́jọ́ lịlé ĩmi drị̃ gá ku. Ãzíla ĩlị ị́jọ́ ꞌbá drị̃ gá ĩꞌdi ndẽjó la ku, Ãdróŋá la mụ ị́jọ́ lịlé ĩmi drị̃ gá ĩmi ndẽjó ku. Ĩmi aꞌbe ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ꞌbã ãni ála vâ sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí aꞌbe rá. 38 Ĩfẽ ãko ꞌbá ꞌbanî, ꞌbá kí vâ sĩ ĩminí ãko fẽ ĩndĩ. Ãdróŋá la ĩminí ãko fẽ ĩndrã kóru drĩ ndre la ĩmi ꞌbá ꞌbaní fẽ la ĩndrã kóru ásị́ pírí sĩ rĩ gá. Gẹ̃rị̃ ĩmĩ ãko fẽjó ꞌbá ꞌbaní rĩ Ãdróŋá la vâ fẽ la ĩminí ꞌdã ꞌbã áni.”
39 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní Ị́jọ́ uꞌbélé ꞌdĩ ꞌi, “ꞌBá mịfị́ kóru rĩ icó vâ ꞌbá ãzí mịfị́ kóru rĩ drị̃ ꞌdelé ku; drĩ ꞌde la rá, kí ị̃rị̃ trá aꞌdé ꞌbụ́ agá. 40 ꞌBá imbálé imbâ rĩ ndẽ ímbápị ĩꞌdidrị̂ ku; wó ꞌbá imbálé imbâ rĩ drĩ ímbátáŋá ĩꞌdi imbájó rĩ de ꞌbo, ĩꞌdi adru cécé ꞌbá ĩꞌdi imbálépi rĩ áni.
41 “Mi ife fú mí ádrị́pị mịfị́ gá rĩ ndre rá, wó mí icó ásị́ ꞌbãlé ũgórókóꞌbõ ími mgbã rĩ mịfị́ gá rĩ drị̃ gá ku ãꞌdu sĩ? 42 Mí icó jọlé la, ‘Má ádrị́pị, mí ají má ãpẽ ife fú ími mịfị́ gá rĩ ꞌi,’ wó mi icó ũgórókóꞌbõ ími mgbã rĩ mịfị́ gá rĩ ndrelé ku íngoní ru? Ĩmi ꞌbá ru ꞌbãlépi ĩnị̃ ị́jọ́ cé ꞌdĩ! Drị̃drị̃ la mí ãpẽ ũgórókóꞌbõ ími mgbã rĩ mịfị́ gá rĩ ráká ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mi dó sĩ ãngũ ndre ãlá ru ife fú mí ádrị́pị mịfị́ gá rĩ ãpẽjó ĩndõ.”
Ife ãka la be
43 “Ife múké rĩ ka ífí ũnzí la ku, jõku ife ũnzí rĩ ka ífí múké la ku. 44 Ála ife ãlu-ãlu nị̃ ífí ĩꞌdi ꞌbã kalé rĩ sĩ; ícó wộmbẹ̃ ãtĩlé ĩlá ụrụꞌbá gá jõku úlúgó ãka ãtĩlé ụ́cịkị́ ụrụꞌbá gá ku. 45 ꞌBá múké rĩ la ꞌbé ị́jọ́ múké rĩ ají angájó ásị́ ĩꞌdi ãni galépi tré ũnĩ sĩ rĩ agá; wó ꞌbá ũnzí rĩ la ị́jọ́ ũnzí rĩ ají angájó ásị́ ĩꞌdi ãni galépi tré ũnzĩkãnã sĩ rĩ agá. Tị la ị́jọ́ galépi ásị́ agâlé tré rĩ jọ áyụ.”
ꞌBá ị̃rị̃ jó sịlépi rĩ kî
(Mãtáyõ 7:24-27)
46 “Ĩmi áma umve, Úpí Úpí, wó ĩmi idé ị́jọ́ mâ lũlé ĩminí rĩ kí ku ãꞌdu sĩ? 47 ꞌBá amụ́lépi má rụ́ ãzíla ị́jọ́ mádrị̂ kí arelépi rĩ ãzíla tã la mbalépi rĩ, ma ĩminí lũ la ĩꞌdi cécé ꞌdĩ ꞌbã áni. 48 Ĩꞌdi ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã jó sịlépi, ꞌbụ́ galépi mgbi ị̃ndụ́ la ãtị̃lépi írã sĩ rĩ áni. Ị̃yị́ la adị́ jó ụrụꞌbá gâ sĩ icó ĩꞌdi ayalé ku, ãꞌdusĩku ĩꞌdi sịjó ũkpó ru múké-múké rĩ sĩ. 49 Wó ꞌbá ị́jọ́ mádrị̂ arelépi la rá tã la mbalépi ku rĩ ĩꞌdi ꞌbá jó sịlépi ị̃ndụ́ la ãrị̃lépi vụ̃rụ́ lé írã sĩ ku rĩ áni; ị̃yị́ drĩ dị ụrụꞌbá la gâ sĩ ĩꞌdi gbõgbõ aꞌdé rá aꞌdéŋá la ꞌbã rõyõ ĩꞌdi ꞌbã sĩ andijó ꞌdã ꞌi ũnzí.”