20
Ị́jọ́ uꞌbélé ꞌbá ãzị́ ngalépi zãbíbũ ámvụ́ agá rĩ kí sĩ rĩ
1 “Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ ĩꞌdi cécé ꞌdĩ ꞌbã áni, ágọ́bị́ ãzí cí fũ ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́ ãgọbị ãzí kí iyólé ãzị́ ngajó ĩꞌdidrị́ zãbíbũ ámvụ́ agá. 2 Ãꞌị̃ kí ũfẽjó dị̃nárị̃ ãlu ãzị́ ngajó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, ãzíla pẽ dó kí tị ãzị́ ngalé ĩꞌdidrị́ zãbíbũ ámvụ́ gâlé.
3 “Ãni rú sáwã na gá ꞌdĩ, fũ mụlé ãmvêlé, ndre ꞌbá ãzí kí pá utu agá sụ̂ tị gá ꞌdãá ãzị̂ kóru. 4 Jọ ĩꞌbaní, ‘Ĩmụ vâ ãzị́ ngalé mádrị́ zãbíbũ ámvụ́ gâlé, ãzíla ma mụ ĩmi ũfẽlé ãjẹ̃ múké sĩ rá.’ 5 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mụ kí dó rá.
“Sáwã ázíyá gá, ãzíla sáwã úrômĩ gá ꞌdâ, mụ vâ ꞌbá kí umve trũ ị̃dị́ mụlé ãzị́ ngalé ĩꞌdidrị́ ámvụ́ agâlé tá drị̃drị̃ rĩ áni. 6 Ãni rú sáwã mụdrị́ drị̃ ãlu gá ꞌdĩ, fũ vâ mụlé ãmvêlé ãzíla ịsụ́ vâ ꞌbá ãzí kí pá utu agá ãzị̂ kóru ꞌdãá. Zị kí, ‘Ĩmi utu pá ꞌdâ ị̃tụ̂rụ̃ ãzị̂ kóru ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?’
7 “Umvi kí, ‘Ãꞌdusĩku ꞌbá ãzí ãma iyólépi la yụ.’
“Jọ ĩꞌbaní, ‘Ĩmụ vâ ãzị́ ngalé mádrị́ zãbíbũ ámvụ́ agâlé.’
8 “Ĩndró la mụ acálé ꞌbo, zãbíbũ ámvụ́ ꞌdị́pị jọ ꞌbá ãmbógó ru ĩꞌdi ꞌbã ꞌbãlé ꞌbá kí drị̃lẹ́ gá rĩ nî, ‘Mí umve ꞌbá ãzị́ ngalépi rĩ kî, ãzíla mí ũfẽ ũyá ĩꞌbadrị̂ kí, iꞌdójó ꞌbá tá iyólé vúlé-vúlé ꞌdĩ kí sĩ cajó kpere ꞌbá tá drị̃drị̃ ꞌdã ꞌbá rụ́.’
9 “ꞌBá tá iyólé sáwã mụdrị́ drị̃ ãlu gá rĩ amụ́ kí ãzíla úfẽ ĩꞌbaní ũyá pírí dị̃nárị̃ ãlu-ãlu. 10 ꞌBá tá iyólé drị̃drị̃ rĩ kí mụ acálé, ũrã kí ála mụ kí ũfẽlé ãndânĩ íni. Wó ĩꞌba ãlu-ãlu ní úfẽ vâ ũyá dị̃nárị̃ ãlu-ãlu. 11 Kí mụ ịsụ́lé la ꞌbo, iꞌdó kí unulé ámvụ́ ꞌdị́pị bị́lẹ́ gá. 12 Jọ kí, ‘ꞌBá tá iyólé vúlé-vúlé ru ꞌdĩ nga kí ãzị́ lú sáwã ãlu, wó íꞌbã ãma ꞌbá tá ị̃tụ́ ꞌbã zãlé, ãnũ ãzị́ drị̂ ꞌbã sĩ fijó ãma rụ́ ị̃tụ̂rụ̃ rá ꞌdĩ ĩꞌba abe trũtrũ.’
13 “Wó umvi ĩꞌba ãzí ãlu rĩ ní, ‘Mâ wọ̃rị̂, má idé ꞌbá ãzí ũnzí ku. Mí idé tá ị́jọ́ má be ãzị́ ngajó dị̃nárị̃ ãlu sĩ ku yã? 14 Íꞌdụ mî séndẽ, íko drị̃ mụlé. Álẽ ꞌbá amụ́lépi ãzị́ vúlé-vúlé ꞌdĩ kí ũfẽlé cécé mání ími ũfẽjó rĩ áni. 15 Má icó ị́jọ́ mání lẽlé rĩ idélé séndẽ mádrị̂ kí sĩ ku yã? Jõku mi mịfị́ ịnị ꞌbã má rụ́ mání ãko fẽjó ꞌbá ꞌbaní rĩ sĩ yã?’”
16 Yẹ́sụ̃ de ị́jọ́ ꞌbá ꞌdĩ abe rĩ ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá vúlé rĩ kí mụ adrulé ꞌbá drị̃drị̃ rĩ kî, ãzíla ꞌbá drị̃drị̃ rĩ kí mụ adrulé ꞌbá vúlé rĩ kî.”
ꞌDĩ pâlé na Yẹ́sụ̃ ꞌbã drã ĩꞌdidrị́ gá rĩ ꞌbã ị́jọ́ jọjó rĩ
(Mãrákõ 10:32-34; Lụ́kã 18:31-34)
17 Yẹ́sụ̃ ꞌbã mụ agá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé ru ꞌdĩ gá ꞌdâ, ꞌdụ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdĩ kí bụ́lụ́ gá ãzíla jọ ĩꞌbaní, 18 “Ãma mụ kpere Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, ála mụ Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ fẽlé ũcõgõ ịsụ́lé ãtalo ãmbogo rĩ ꞌbadrị́ ãzíla imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí imbálépi rĩ kí abe, kí ị́jọ́ lị drị̃ la gá ĩꞌdi ꞌdịjó káyĩ rá, 19 ãzíla kí ĩꞌdi ꞌdụ fẽlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbadrị́ kí ĩꞌdi ide, kí ĩꞌdi co, ãzíla kí ĩꞌdi ipa mũsãláꞌbã sị́ gá. Wó ụ́ꞌdụ́ na vúlé gá ála mụ ĩꞌdi ingalé ídri!”
Ị́jọ́ Yãkóꞌbõ ãzíla Yõhánã ꞌbã ãndrẽ ꞌbã zịlé rĩ
(Mãrákõ 10:35-45)
20 Ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, Zĩbĩdáyõ ꞌbã ũkû amụ́ Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé, ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pịka ị̃rị̃ ꞌdĩ kí abe, tị̃ ãja vụ̃rụ́ Yẹ́sụ̃ drị̃lẹ́ gá, zị ị́jọ́ ĩꞌdi tị gâ sĩ mũkẽ ĩꞌdidrị́ gá rĩ ịsụ́jó.
21 Yẹ́sụ̃ zị ĩꞌdi, “Ílẽ ãꞌdu?”
Umvi Yẹ́sụ̃ ní, “Mí azị mání anzị mádrị́ ị̃rị̃ ꞌdĩ ꞌbã ãzí ãlu rĩ ní rijó ími drị́ ãndá rĩ gá, ãzíla ãzí rĩ ní rijó ími drị́ ị̃jị́ rĩ gá míní adru agá Úpí ru Sụ́rụ́ mídrị̂ agá.”
22 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ĩnị̃ ị́jọ́ ĩminí zịlé rĩ ãꞌdu yã rĩ ku! Ĩmi icó kópõ ũcõgõ ãni mání mụlé mvụlé rĩ mvụlé ĩndĩ rá yã?”
Umvi kí Yẹ́sụ̃ ní, “ꞌẼ, ãma mvụ la rá.”
23 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ãndá, ĩmi mụ kópõ mání mụjó ãko mvụjó ala gá rĩ sĩ ãko mvụlé rá, wó ĩminí rijó áma drị́ ãndá rĩ gá ãzíla drị́ ị̃jị́ rĩ gá rĩ adru ũkpó má ãni la ku. Ãngũ ꞌdĩ áni ꞌdĩ kí ꞌbá mâ Átẹ́pị ꞌbã idélé ĩꞌbaní ꞌdĩ ꞌbã ãni.”
24 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ ꞌbã ãzí mụdrị́ ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé, ũmbã ꞌde kí agá ꞌbá ị̃rị̃ ꞌdĩ ꞌbanî. 25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ umve kí ãngũ ãlu gá, ãzíla jọ, “Ĩnị̃ rá ꞌbá ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí drị̃ celépi ꞌdĩ kí úpí ru kí drị̃lẹ́ gá ãzíla ĩꞌbã drị̃lẹ́ ãmbogo rú ꞌdĩ ꞌbã ũkpó cí kí drị̃ gá. 26 ꞌDĩ adru ị́jọ́ ĩmi sĩ adrujó ala gá rĩ ꞌi ku. ꞌBá ãzí drĩ lẽ adrulé ãmbógó ru ĩmi drĩdríŋĩ gá, lẽ ꞌbã adru ãtíꞌbó ĩmi ãni, 27 ãzíla ꞌbá lẽlépi adrulépi drị̃drị̃ ĩmi agá ꞌdâ rĩ ꞌbã adru ꞌbá ĩmĩ ãtíꞌbó rú, 28 ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ amụ́ sĩ ãzị́ ngajó ĩꞌdiní la ku be la amụ́ ãzị́ ngalé ꞌbá ꞌbanî ãzíla ru ídri fẽjó ꞌbá ũꞌbí kí unzejó.”
Yẹ́sụ̃ adrí ꞌbá ị̃rị̃ mịfị̂ kóru la kî
(Mãrákõ 10:46-52; Lụ́kã 18:35-43)
29 Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ kí abe ĩꞌbã kí Yẹ̃rị́kọ̃ aꞌbe agá ꞌbá ũꞌbí ꞌde kí ĩꞌdi vú gâ sĩ. 30 Ịsụ́ ꞌbá ị̃rị̃ mịfị́ kóru la ri kí gẹ̃rị̃ tị gá ꞌdãá, kí mụ arelé la Yẹ́sụ̃ la alị nĩ, iꞌdó kí uzálé, “Dãwụ́dị̃ ngọ́pị! Mí andré ãma ízákĩzã ĩndĩ fô ãmbógó!”
31 ꞌBá ũꞌbí angá kí kí drị̃ gá ãzíla jọ kí ĩꞌbaní ꞌbã ĩyãŋã kí tú. Wó ri kí dó bãsĩ uzálé rere ũkpó sĩ, “Dãwụ́dị̃ ngọ́pị! Mí andré ãma ízákĩzã ĩndĩ fô ãmbógó!”
32 Yẹ́sụ̃ tu pá ãzíla umve kî, “Ĩlẽ má idé ĩminí ãꞌdu?”
33 Umvi kí, “Úpí, ãlẽ ífẽ ãmaní ãngũ ndrelé.”
34 Yẹ́sụ̃ ndre ĩꞌbã ízákĩzã rá ãzíla aló ĩꞌbã mịfị́ kî, nzị̃ kí dó ru rá. Cọtị ndre kí dó ãngũ rá ãzíla ꞌde kí dó vú la gâ sĩ.