Bóol ma hálɔ́mɔ́na na a Masɛtuán na a Kɛlɛsɛ
20
1 Ɛ́makɛ́la etuŋulinyi eéyé áa máná,
Bóol ŋá bándáka belumitinine Yésus,
u ŋé beébe lébéke.
U ŋé beébe bíósíkínyi.
E elime eécí,
u ŋá cɔba a Masɛtuán.
2 U ŋá sɔ́mbɔ́tɔ́nɛ́na ekéti yí iisí eéyé,
u húle lébéke belumitinine Yésus bá hɔ́á na Bɛsana biéŋí bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
E elime eécí,
u ŋga hámá a bunɔŋɔ bɔ́ Kɛlɛsɛ.
3 U ŋe límékíne hɔ́á iílí ɛ́tátɔ́.
U ŋa sɛ́ wó yóófíne eé sitíme a cɛ́mɔtɛ́,
anyía weé súéte eé Silíi ;
ekúlú eéyé u ŋaá lɔ́kɔ́má anyía *Besuif ŋe bú wuúci táŋgɛ́na hɛbɛŋa hí o wuúci ɔ́ɔ́nɔ́.
Nyíáyɛ́ nyɛsɔ́mbɔ́tɔ́na eényí ɔhálɔ́mɔ́nɛ́na a Masɛtuán.
4 Bé ŋe bú kéndíkínyi ɔlɔŋɔ na baacɔ eebeª :
Na Sɔbatɛlɛ,
ɔɔ́nɔ́ u Biliyus,
ɔɔcɔ u Belée,
na Alisitáak ne Sékúndo,
baacɔ bá Tɛsaloníke,
na Káyus,
ɔɔcɔ u Tɛlɛ́bɛ,
ne Timoté,
ɔlata ne Tisíke ne Tolofime,
baacɔ bé ekéti yí iisí yɛ́ Asi.
5-6 A yáásɔ́ aháŋá,
tu ŋe sú óófíne eé sitíme a bálɛ́ka ci Filibí e elime cɛ mɔɔ́sɛ́ ma *Basíka,
mɔɔ́sɛ́ amá bá náŋa bá nyíáka biléti abɛ́ bá tɛ ŋáá háya enutisi.
ª Mbá beébe,
bé ŋe bú buéke,
bɔ́ kɔ basɔ́ tátáka a Tɔlɔwás.
Tu ŋge sú beébe kuána hɔ́á ɛ́cɛ mɔɔ́sɛ́ ma hɔ́laka matáánɔ.
Túó límekine hɔ́á mɔɔ́sɛ́ metíndétú nɔ́mɔ.
Bóol me héényi ɔnɔ́kɔ́ o owé
7 A buɔ́sɛ́ bú buúse a búmɔtɛ́ bú sɔ́ndɛ,
ª tu ŋa sɔ́ª bá babɛ́bándákánɔ́ ɔ ɔnyíá bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔnyíá bɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
ª Bóol ŋaá bá waá táŋáka ne belumitinine Yésus.
U ŋé céhísíki ɔtáŋa ɔ ɔkɔɔ́háma ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ci butúé,
anyía u ŋa nyɛ́mána wu osúéte ɔ ɔyá ɔyá.
8 Lámba ŋaá bá ɛciákánɔ́ ciéŋí e ekéti yɛ́ ɔnɔŋɔ yí ciíbe ayɛ́ tú ŋa sɔ́ bá babɛ́bándákánɔ́ hɔ́á.
9 Ɔnɔ́kɔ́ yɛ́ ɔɔcɔ a yɛ́mɔtɛ́,
nyiínyi ɛ́cɛ Etíke,
ŋaá bá límine e wíndo ɔ ɔmuaná ;
hiiné ŋeé yiíyi hɔlána ekúlú eyí Bóol ŋaá bá weé céhísíki yaásána ;
hí ŋeé yiíyi nɔkɔ́kɔ buéŋí a nyɛnamá anyɛ́ yɛ́ ŋga kɔ́ndɔ́nua ɔ ɔnɔŋɔ ú ífendí ú ciíbe ɔ ɔmuaná,
yɔ́ kɔɔ́ kua ɔ ɔmɛsɛ́,
hú túum !
Ayɛ́ bá ŋa sɛ́ bé keé yiíyi hetúnyi,
bá ŋgaá kuana anyía yá yáaŋa ewéénú.
10 Bóol ŋe tényí á sɔ́ɔ́náka,
yó yiíyi bíhúéne a cɛɛ́tɔ;
ª u ŋé yiíyi bɛ́túáhɛ́na a cááyɛ́ aabá,
mbá ɔsɛ ná baacɔ :
« Énu limíne mbuumu,
wáŋa wɔɔ́sɔ. »
11 E elime eécí,
u ŋá hálɔ́mɔ́na ɔbááta.
Ɛŋakɛlá wá báka eléti,
bá ŋa nyíáka.
U ŋá cɔbá ne buúse ɔ ɔ háná táŋa buéŋí ɔ ɔkɔɔ́háma ayɛ́ ɔyá ŋaá yá ;
nyíáyɛ́ nyisúéte eényí.
12 Bé ŋe yeélúéne ɔnɔ́kɔ́ eéyé yiíyi yɔɔ́sɔ.
Asana eéyé ŋaá kɛla anyía ɛtɛ́má á kuákɔ́na baacɔ bekime a tɔɔna noómi.
Bóol ma hátɔ́na aá Tɔlɔwás, yɔ́ cɔba e Milɛ́
13 Basɔ́,
tú ŋe sú búéke eé sitíme noómi a cɛ́ ŋaá bá cía cɔ́cɔbaka a Asɔs,
hɔ́á tú ŋa sɔ́ nyɛ́mána tú ohiitetune Bóol.
Yááŋa anyía Bóol ŋeé bílénéke ɔkanda na akɔlɔ́ ɔ ɔkɔɔ́háma hɔ́á.
14 Ɛ́makɛ́la wá basɔ́ bɛ́láta eé sitíme noómi a Asɔs,
tu ŋá cɔbá e Mitilɛɛn.
15 Hɔ́á tú ŋa sɔ́ hátɔ́na,
túɔ́ kɔɔ́háma ɔ ɔyá ɔyá e Sío ;
a buɔ́sɛ́ bɔ́ ɔláta,
tu ŋá bɛ́táŋálɛ́ákána Sámos ;
a bɔ́ ɔkɔɔ́láta tɔ́na,
ª buúbu tú ŋga sɔ́ hámá eé Milɛ́.
16 Yááŋa anyía Bóol ŋaá sɔ́mbɔ́tɔ́na anyía u tɛ tálɛ́mɛ́na ɛ Ɛfɛ́ɛsɛ,
keyé u ŋa cɔ́ba o húlíki ekúlú yeéŋí e ekéti yí iisí yɛ́ Asi.
U ŋaá bá wa yáŋalakɛna ɔkɔɔ́háma eé Yelúsalɛm buɔ́sɛ́ bɔ́ Baŋtɛkót tɛ́ka na ɔháma,
mbɔ́kɔ yááŋa yɛ́ ɔbá aáná.
Bóol ŋeé bíósinyi bekendisi belumitinine bá Ɛfɛ́ɛsɛ
17 Ekúlú eyí Bóol ŋaá bá e Milɛ́,
u ŋaá tɔ́má baacɔ ɛ Ɛfɛ́ɛsɛ na ɛsɔ́ma anyía bekendisi hiɔ́bɔ hí belumitinine Yésus bá hɔ́á á faáya.
18 Ɛ́makɛ́la bá ka bɔ́ háma,
mbá ɔsɛ náábɔ́ :
« Nu ŋe nú ményi bɔmbányɛ anyána i ŋeé mi líhéké na banɔ́ ekúlú ekime eyí i ŋeé mi limékíne aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ o otúme buɔ́sɛ́ bú buúse abɔ́ ɛ ŋgaá mɛ háma e ekéti yí iisí yɛ́ Asi.
19 Ɛ ŋaá mɛ nyiɔkɛ́na Otéŋí a Waáŋá buólí,
mío bílóosi,
ɛ bɛ́cɔ́bɔkɔ e uumi ɔtɛ́má noómi ;
ɛ lɔ́kɔ́máka muuyé muéŋí a tɔbɛŋa etú *Besuif ŋaá bá bábɔ́ mɛ táŋgɛ́na.
20 Nu ŋe nú ményi tɔ́na anyía ɛ tɛ ɔ́mɔɔ́ banɔ́ námbɛna ta bɔkɔ a búmɔtɛ́ a búáŋa bú ɔ banɔ́ ɔ́ɔ́lɛ́ta,
mbá ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ eékúnyíki na a akɔca cá baacɔ na a máánɔ́ meébe ma bɛ́muátá áyá,
ɛ́ banɔ́ tóŋgínyi bɛsana bikime a bɛ́ ŋa lɛca Otéŋí a Waáŋá.
21 Ɛ ŋaá mɛ lɔ́ŋɔ́kɔ ne Besuif na *Bakɛlɛ́k áyá,
anyía bá bɛ́kákálákɛ́na maabɔ́ maabɛ́,
mbá bá sɔ́mba ɔkɔlɔ́ eé meéme ;
bé lumítékíníne Bandɔ́mɛsɛ́,
bá hákɛ́na mɔŋɔlɛ́ né uusú Otéŋí a Waáŋá Yésus.
22 Mbá aámbáya eeci,
míɔ cɔba eé Yelúsalɛm háyɛ *Efúúménénú yí Elilé áŋa hú ɔ mɛ nyɛkɛtɛna anyía yámɛ cɔba.
I ti ŋé mi menyi aátɛ́ yɛ́ ŋaá mɛ táta hɔ́á.
23 Asana eyí i ŋe mí menyi áŋa hú anyía a bálɛ́ka ikime Efúúménénú yí Elilé ŋeé mi óókísi anyía baacɔ ká bɔ́ mɛ háya eé ciíbe cɛ ɛcaná búmɔtɛ́ buɔ́sɛ́,
bó mí tekeseke buéŋí.
24 Mbá,
aá yaŋɔ́ ɛ tɛ ŋá mɛ́ lɛca uumi olíhe háyɛ yaandándá yɛ́ bɔkɔ mbɔ́kɔ i ŋé mi wé ;
bɔkɔ ebú bú ŋeé mi bíléníne áŋa anyía yámɛ cɔbá ne buúse o onyíóyísínyi búámɛ bɔsɔ́ma háyɛ yɛ́ ŋaá bɛ́amba,
mbá i kuenyinyi ɔnyiɔ buólí abɔ́ Otéŋí a Waáŋá Yésus ŋeé mi iínjíé.
Búáŋa anyía yémí hulíkínyi baacɔ Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma yɛ́ yaála yí nuubo yɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́.
25 A aháŋá na banɔ́ bekime ebé i ŋe mí húlíkínyi Ambányɛ yɛ́ Ɛsɔ́ma yí *Butéŋí bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́,
i ŋe mí menyi anyía o otúme aámbáya,
nu tɛ ká háná anɔ́ mɛ lɛca buúse bukime.
26 Yaátɛ́ asana i ŋe mí oónyísínyi ɔ banɔ́ laana anyía mbɔ́kɔ ɔɔcɔ a wɔmɔtɛ́ aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ ŋeé nyime,
bú ŋeé wuúci lɛca wuúci bɛ́muátá ;
ɛ tɛ ámɛ bá tɔ́na na asana hɔ́á.
27 Yááŋa anyía ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ húlíkínyi nyiléne nyɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ nyikime,
yaŋɔ́ ta ɔ banɔ́ námbɛna ta bɔkɔ.
28 Yaátɛ́ asana,
énu bítétényi banɔ́ bɛ́muátá,
nú tétényíki tɔ́na ɛtɔ́mbá ikime ecí Efúúménénú yí Elilé ŋaá banɔ́ iínjíékíne anyía núénú tétényíki.
Énu sókóbíki bɔmbányɛ hiɔ́bɔ hí belumitinine hí Otéŋí a Waáŋ᪠ahɛ́ Bandɔ́mɛsɛ́ bɛ́muátá ŋɔ yɔɔ́ndɔ́kɔ na maayɛ́ manɔ́ŋɔ́.
29 Yaŋɔ́ bɛ́muátá,
i ŋe mí menyi anyía baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ a bá bɔ́ŋa háyɛ mɔmɔ́ndá ké bú óofokine aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ eémi e elime ;
bé ti ké bú híite belumitinine Yésus mahana.
30 Ta aanɔ́ ɛ ɛkatɛ́katɛ́ bɛ́muátá,
baacɔ a bɔ́mɔtɛ́ ké bú túme munéŋéne anyía bébú bísúékíne belumitinine e úúbú ɔlɔŋɔ.
31 Yaátɛ́ asana énu limékíne bɔɔ́sɔ,
nu bíkékényíki,
nú bɛ́tááka ekúlú ekime anyía hú na ɔɔcɔ okime aá banɔ́ i ŋe mí óókísíkí bɛsana eébí tuɔŋɔ tukimekime tɔ́tátɔ́ ne nebutúé na nabuɔ́sɛ́ ;
ɛ tɛ tɔmbɔ na bɛlɛlá e eése yɛ́mɔtɛ́ ekúlú.
32 Aámbáya,
ɛ́ ma mɛ́ banɔ́ cúmeke na ná Bandɔ́mɛsɛ́ na ná yááyɛ́ yaála yí nuubo,
wuúci wáŋa na makɛ́nda ma ɔ banɔ́ kíndísíki o olumitinine noómi,
yɔ́ banɔ́ iínjíékíne bɛnyɛ́ma abɛ́ u ŋá batɛ́ákɛ́nɛ́na eébé bekime ebé u ŋeé télímíkínyí bifúúménénú bɛ́ baacɔ eeyé eé buúse.
33 Ɛ tɛ ɔ́mɔɔ́ bá na yaáká yí eése ta ɔɔ́ mɔɔnyɛ́,
te e kóolo,
mbá ta a bɔlaka bɔ́ ɔɔcɔ ta buɔ́sɛ́ a búmɔtɛ́.
34 Banɔ́ bɛ́muátá nu ŋe nú ményi anyía ɛ ŋa mɛ́ nyiɔ́kɔ na cáámɛ aabá cá bɛ́muátá ɔ ɔkɛla anyía yámɛ hɔ́máka bɛnyɛ́ma abɛ́ túásɔ́ nɔ́hɔ́kɛ́na na bíámɛ bikendinyi.
35 Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ tóŋgínyi ihényí ikime,
anyía ekúlú ayɛ́ tu ŋa sɔ́ nyiɔ aáná,
ɛ́ɛhɛ́ tu ŋa sɔ́ bɔ́ŋɔ bɛnyɛ́ma bɛ́ ɔ wɔɔ́lɔ́kɔ bɔsɔ́ɔ́kɔ́ a bá tɛ abɔ́ bá na makɛ́nda,
tu bɛ́tááka buhúnyi ebú Otéŋí a Waáŋá Yésus ŋaá kɔɔ́na ɔsɛ :
“Ne muínjie ne ooci ewú bé ŋe yiínjie,
muínjie mu ŋe ményi e bíléne.” »ª
36 Ɛ́makɛ́la wáá máná ɔtáŋa na baacɔ eébé,
u ŋé túme eŋéndu ɔ ɔmɛsɛ́ ɔlɔŋɔ ne beébe ɔ ɔbɛ́cɔ́kɔ́lɛ́na Bandɔ́mɛsɛ́.
37 Aáná ɔɔcɔ okime ŋɔɔ́ sɔ́mɔ́ nyiónyi nyɛ́ malɛlá,
yɔ́ bɛ́áhɛ́nɛ́na Bóol a amɛna anyía wé wuúci bíémbi o o wuúci bíósínyi.
38 Asana e yí ŋe beébe iínjie ɔtɛ́má ɔnua ŋaá bá anyía Bóol ŋeé beébe laána anyía bá tɛ ká háná ebú wuúci lɛca buúse bukime.
Bé ŋge bú wuúci síké eé sitíme.