Pwəə nə́ ń byili bə̀ wu-zhìlù nánfɔ̀lɔ̀ zhe mo Zhwifubá yilə
9
Kristə wɔ́ à zhə̀nà.
Rə̀myɛ́ ce kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ à la byilu mú wɔ́ zhə̀nà;
à tʼâ la kɔma góm yé.
Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ myɛ nʼê byili rə̀myɛ́ à wẽ́ bə̀ wɔ́ zhə̀nà:
2 wu-zhìlù nánfɔ̀lɔ̀ zhe ne,
ò nʼô nwɛ̀nɛ̀ nɛ̀ twéé gakó.
3 À yʼà só sə Yi zhìlì àmyɛ́ yò,
a pɔr Kristə kwã nɛ́,
à da-byâ Zhwifubá vwârh yilə.
Àmyɛ́ ǹdə́ bə̀myɛ́ ga wɔ́ dwí rə̀dù.
4 Bə̀ wɔ́ Esərayɛl lyì;
Yi ce bə jǐrh rə̀ byâ;
rə̀ byili bi rə̀ zùwə́ yə́;
rə zə dɔbrɛ ǹdə́ bɛ;
rə pə bɛ rə̀ nyə́ né;
rə byili bi bə̀ gə́ mʼa cèrhé re né;
rə bwəl be nyə́.
5 Bə̀ wɔ́ nə́ dwí rí nàmbala bɛ́ náncɛsɛ́ nɛ̀mɛ́.
Wɔ́ dwí rí rə̀myɛ́ wẽ́ bə̀ lùl Kristə mó né.
Ń wɔ́ Yi,
ń du kɔn gakó.
Wɔ́ ńmyɛ̌ ń mə̂ dwã ǹdə́ còrhó byinə nə̀ bə zhɔ̌ zhe yilə!
Amɛ̀n!
Wɔ́ byɛ̀bɛ́ Yi cír mó bə̀ wɔ́ rə̀ lyì páá
6 Sə rə̀myɛ́ gakó tʼâ yâl e wɔ̀ bə̀ Yi nyì-bwelé y yə̀ pyìrh yé.
Lwarna bə̀ è də̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ Esərayɛl nɛ̀mɛ́ nɛ́ mɔ́ gakó bə̀ wɔ́ Esərayɛl lyì páá yé.
7 È də̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ wɔ́ Abəraham myɛ nɛ̀mɛ́ nɛ́ mɔ́ gakó bə̀ wɔ́ ń byâ páá yé.
Wɔ́ rə̀myɛ́ yil Yi zɔ̀m ǹdə́ Abəraham rə wɔ̀:
“Byâ bɛ́ byɛ̀bɛ́ à bwəl mó bə̀ nyí mú,
wɔ́ Yəzakɛ ń la bɛ lúl.”
8 Rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ è də̀ byâ bɛ́ byɛ̀bɛ́ bal ǹdə́ kɛ̃ lùl mó gakó bə̀ wɔ́ Yi byâ yé.
Wɔ́ byɛ̀bɛ́ bə̀ lul lé tó ǹdə́ Yi nyì-bwelé y mó bə̀ wɔ́ rə̀ byâ.
9 Yi bwəl nyí rə wɔ̀:
“Byin ní èta yi,
à mʼa kʼâ bàn ǹdə́ Sara lùl byǐ.”
10 Kɔn gwẽ̌ yə̀ zhɛ̀ yé.
Arəbəka yà ń lùl byâ bə̀lyè.
Bə̀myɛ́ bə̀lyè y ga yʼà wɔ́ nə́ nàmbal Yəzakɛ nyə̀ná.
11-13 Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə̀ Yi wòwə̀:
“À swéné Zhakɔɔbɛ a yẽ̌ Ezəyu ni.”
Rə̀myɛ́ yi ní ǹdə́ bə̀ gwẽ̌ yə̀ bə̀sɔ́ná bɛ́ gaga mɔ́ lùl,
sʼe mʼe zɔ̀m bə̀ mʼa wɛ̀rhɛ́ cɛ̀nɛ̀ ráá lwɛlɛ yò yé.
E jà ǹdə́ rə̀myɛ́ ga,
Yi byili Yəzakɛ nɛ bə̀ zhə̀m-bal mɔ́ bà n yə̀ nyɛ̃´ mɔ́ tùntùnnə̀.
Sə kɔn yàl èta mùnì ga kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ Yi yʼà gu rə̀ wẽ́ rə cĩ́ mú pyìrh.
Bə̀ rə̀ tʼâ nyǐ numbyíní tùntwĩ̀ĩ̀ yé.
Rə̀ nʼê cír y ǹdə rə̀ gə́ nʼê yâl nɛ́.
14 Rə̀myɛ́ nə nʼê yâl e wɔ̀ bə̀ byè?
È nʼê yâl e byili bə̀ Yi də̀ cángá?
È də̀ èta yé.
15 Zhə̀nà,
Yi zɔ̀m ǹdə́ Muyiisi rə wɔ̀:
“Lò mɔ̀bɔ́ à nʼâ yâl a dùr ń nɔ̀nɔ̀,
wɔ́ ńmyɛ̌ nɔ̀nɔ̀ à mʼa dùr.
Lò mɔ̀bɔ́ à nʼâ yâl a dùr ń yə́-zhìl,
wɔ́ ńmyɛ̌ yə́-zhìl à mʼa dùr.”
16 Yi gə la lò nɔ̀nɔ̀ dǔr,
kɔn tʼâ tó ǹdə́ rə̀-ná-cí pùbùlə̀,
ráá ń tùntwə̃̀ə̃̀ yé.
Kɔn nʼê tó ǹdə́ rə̀myɛ́ cìcì nɔ̀nɔ̀-dǔr mó.
17 Bə̀ kɛ̃ Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə̀ Yi wò Ezhibti lyì pyɔ̌ mɔ́ nɛ:
“À ce ń jǐrh pyɔ̌,
mùnì ga a tó ǹ dɛnnɛ a byili à jàn dɛ́,
sə à yil lé du lũ w cə-yala gakó wə.”
18 Rə̀myɛ́ nʼê byili bə̀ wɔ́ lò mɔ̀bɔ́ Yi nʼê yâl rə dùr ń nɔ̀nɔ̀ mɔ́,
wɔ́ ńmyɛ̌ nɔ̀nɔ̀ rə̀ nʼê dùrə̀.
Lò mɔ̀bɔ́ myɛ rə̀ nʼê yâl rə kù ń wu wə́,
wɔ́ ńmyɛ̌ wu w rə̀ nʼê kùlə̀.
Wɔ́ nə́myɛ̌ nə́ wɔ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ Yi nʼê dùr bə̀ nɔ̀nɔ̀ mɔ́
19 Sə lò gə bwə̀rh nè bə̀ è nə wɔ́ byè yil Yi kʼê nʼê ji lyì bí búlə́,
bə̀ lò tɛ̀nɛ́ ń wɔ̌ ń mà n cẽ rə̀ pùbùlə̀ né,
20 sə wɔ́ yẽ̀ lò ǹdə́ ǹmyɛ́ ǹ la mə́ mà nyə̀-pɔ̌ ǹdə́ Yi?
Nə̀zhĩ̌ mʼa bwə̀rh lò mó mɔ̀bɔ́ ń mɔ y mɔ́ bə̀ wɔ́ byè yil ń mɔ y èta?
21 Də-mɔrna wàr ń wɛ̀rhɛ́ ń gə́ ń nə́ ń yâl nɛ́ ǹdə́ ń dɔ wá?
Ń wàr ń mà n zə òmyɛ́ cìcì n mɔ nə̀zhĩ̌ kɛ̀bɛ́ è càn n cĩ́ dɛ̃̌,
n jà n zə w n mɔ nə̀zhĩ̌ nánfò n cĩ́ tɛ̃´ náá təra?
22 Yi yʼà nʼê yâl rə byili bə̀ nyǐ rə̀ lyim nʼê yì,
sə rə ce lyì bí lwar rə̀ jàn dɛ́ gə́ wɔ́ nɛ́ mɔ́.
Sə rə̀ zɛ̃̀ rə kʼa zhìlì rə̀ yala nɛ dɛ̃´dɛ̃´ ǹdə́ lyì bí byɛ̀bɛ́ rə̀ lyim yʼà nʼê yì mú,
bə jʼà yʼà mə̂ ǹdə́ còrhò-tum pɔ,
23 rə zɛ̃̀ rə̀ nʼê yâl rə byili rə̀ zùwə́ y nánfɔ̀lɔ̀ w byɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê dùr bə̀ nɔ̀nɔ̀ mɔ́ yilə.
Rə̀ yʼà dámâ rə tɛnɛ lyì bí bə̀myɛ́ mɔ́ rə̀ zùwə́ y èmyɛ́ nɔ yilə.
24 Wɔ́ nə́myɛ̌ nə́ wɔ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ Yi nʼê dùr bə̀ nɔ̀nɔ̀ mɔ́,
sə è də̀ Zhwifubá dúdú wẽ́ rə̀ byẽ̀ nə́ba nɛ́ yé.
Rə̀ byẽ̀ nə́ba byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá mó myɛ wẽ́.
25 Yi zɔ̀m rə̀myɛ́ yò rə̀ nyì-zwennə Oze sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ rə wɔ̀:
“Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà də̀ à lyì mú,
wɔ́ bə̀myɛ́ à la byõ̌ bʼà lyì.
Tənà y kɛ̀bɛ́ à yʼà bə só mó,
wɔ́ èmyɛ́ à la byõ̌ bə̀ tənà à só.
26 Bə̀ gə́ yʼà byili bi bə̀ bə̀ də̀ àmyɛ́ lyì mə̀gã̌ mɔ́,
wɔ́ gàà cìcì bə̀ mʼa byẽ̀ bè né bə̀ Yi nã́nyì byâ.”
27 Ezəyi myɛ bwə̀l Esərayɛl lyì bí shò-kwã nɛ́ n wɔ̀:
“Bá Esərayɛl lyì bí gə pùl bə jǐrh nánzhəzhɔ̌ ǹdə nə̀-fɔ̀lɔ̀ w nyɔ̀rhɔ́ w ta myɛ,
wɔ́ bə̀ kə̀kàlà bə̀ mʼa nə vwârh.
28 Zhə̀nà,
kɔn dɛ́ dɛ̀bɛ́ Cinu byili bə̀ ń la wɔ̀rhɔ́ mɔ́,
tʼâ la jíjírhú yé.
Ń mà n wɛ̀rhɛ́ rə̀ gakó làlà cɛ yó.”
29 Ezəyi yà ń jɛ̀rɛ̀ n wɔ̀:
“Cinu jàn-bə-swɛ̃´-zhe cə́bal ce nə́ dwí rí kə̀kàlà dàl.
È gə də̀ rə̀myɛ́,
nə́myɛ yʼâ bʼâ jǐrh ǹdə Sɔdɔm ǹdə́ Gɔmɔɔrɛ ta.”
Lò mɔ̀bɔ́ gakó ǹ zù Kristə, Yi ce ǹ kə́ ǹ bə dóó zhe yé
30 Rə̀myɛ́ nə nʼê yâl e wɔ̀ bə̀ byè?
Wɔ́ lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ də̀ Zhwifubá mó Yi ce bə̀ kʼê bə dwə́ə́re zhe,
bə̀ gə́ zhí ri mú yilə,
e jà bə̀ yʼà tʼâ pyà rə̀myɛ́ yé.
31 Esərayɛl lyì bí yʼà nʼê pyà nyə́ nyɛ̀bɛ́ nə̀ bʼa ce bə̀ bə̀kʼa kʼe zə dwə́ə́re mó,
sə bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ bə wɛ̀rhɛ́ ǹdə nə̀ gə́ nʼê byili ní yé.
32 Wɔ́ bə̀kɔ́n yil bə̀ yə̀ ŋwɛ̀nɛ́?
Bə̀ yə̀ lwar bə̀ wɔ́ Yi ni bə̀ gə zhí fòró Yi ce bə̀ kʼê bə dwə́ə́re zhe yé.
Bə̀ yʼà nʼê bùl bə̀ wɔ́ nyə́ né zõ mó è mʼa ce bə̀ kʼê tʼâ la dwə́ə́re zal yé.
Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce,
bə̀ mà bə̀ nə̀rh nə́kulu w ò nʼô ce lyì bí lwé tɛ̃´ mɔ́ nɛ.
33 Bə̀ zɔ̀m nə́kulu w òmyɛ́ mɔ́ yò Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə̀ Yi wòwə̀:
“À nʼâ cĩ́ nə́kulu Səyɔ̃ nɛ́ ò nʼô lwé lyì tɛ̃´,
sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ zhí wə,
cìzhìl tʼâ la mɔ́ jú yé.”