Yezu zɔ̀m Yi jì y wǔr mó ǹdə́ nɔ̀nɔ̀ kɔ̀bɔ́ ò bàn mɔ́ yò
13
Yezu shí Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wẽ́ n du,
n yí yé né námpɔ́lɛ́.
Ń kwã-lyì bí mə̀dù wɔ̀ mɔ̀:
“Yó-cə́bal,
nyǐ nə́kulə náncɛ̀cɛ̀nà nyɛ̀bɛ́ ma bə̀ mʼe lù Yi jì yə́,
sə́ nyǐ è lùlwìrì rí myɛ gə́ càn nɛ́.”
2 Yezu wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹ nə nə́kulə né nánfwààlɛ́ tɛ̀bɛ́ èta mɔ́?
Nə́kulu òdù ga tʼâ la ò dõ yó mãɔ̃ yé.
Bə̀ mʼa wǔr nə̀ gakó bə ló tɛ̃´.”
3 Yezu zɛ̃̀ n vò Olyivyəəré pyɔ̀ w yó,
n jòm tɛ̃´,
n zə ń yé n zâ Yi jì yə́.
Rə̀myɛ́ yó,
ǹdə́ è yʼà wɔ́ Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhakɛ ǹdə́ Zhã ǹdə́ Andərɛ dúdú bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ ń sono gàà.
Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
4 “Byili nə́ba yi rí tɛ̀bɛ́ rə̀myɛ́ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́.
Sə́ byili nə́ba myɔrhɔ w kɔ̀bɔ́ ò mʼa byili dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀myɛ́ la wɔ̀rhɔ́ mɔ́.”
5 Yezu zɛ̃̀ n ji kùr n wɔ̀ bɛ:
“Dɛ̃̌na á cìnə̀.
Á bə̀kʼá yẽ̌ bə jə́jɛ̀rɛ́ ába yé.
6 Lyì nánzhəzhɔ̌ mʼa bə̀ ǹdə́ àmyɛ́ yil lé,
sə lò gakó mà n wɔ̀ bə̀ wɔ́ ńmyɛ̌ ń wɔ́ Kristə mó,
sə bə̀ mʼa jə́jɛ̀rɛ́ lyì nánzhəzhɔ̌.
7 Bə̀ mʼa zɔ̀m jààsɛ̀ shɛ̀bɛ́ sə̀ nyɛ búlə́ yò ǹdʼába.
Á bʼâ nyɛ̀ɛ̀ búlə́ dweme bwə́lbwə́ləə,
sʼá bə̀kʼá dùr ywẽ yé,
bə̀ kɔn wɔ́ nyɔ́ɔ́ sə rə̀myɛ́ gakó wɛ̀rhɛ́,
sə è gwẽ̌ tʼâ la lũ zhɔ̌ yál yé.
8 Cɛmɛ bʼa zɛ̃̀ búlə́ ǹdə́ dwã;
tənə̀rh mʼa zɛ̃̀ búlə́ ǹdə́ dwã;
cɛ y mʼa zhízhǐ jààsɛ̀ nánzhəzhɔ̌ wa;
nɔrh mʼa yə̀ nɛ́.
È mʼa yə̀ ǹdə kɛ̃ pwǐ yin kùr-ju ta.
9 “Sə dɛ̃̌na á cìnə̀.
Lyì bí mʼa zə ába bə vò bùrsì jàà wà.
Bə̀ bʼa mà ába dwã-gùúlí jìsí wẽ́.
Bə̀ mʼa zə ába bə vò cɛmɛ yó-cìnə́ ǹdə́ pyâ sono àmyɛ́ yilə.
Sə rə̀myɛ́ yi ní,
á mʼâ yə̀ à zhə̀n-cínnə bə̀ yilə.
10 Wɔ́ nyɔ́ɔ́ sə bə jɛ̀rɛ̀ bə bwə̀l yò-ècɔ̀nɔ̀ nyí rí bə byili lũ w lyì bí gakó ne.
11 “Bə̀ gə tú bə zə ába bə̀ la bùrsí jàà wà,
sʼá bə̀kʼá zɛ̃̀ á nʼá tɛ́rɛ́ á wẽ́ á mʼá pyà kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ á la lyár mɔ́ yé,
sʼá lyár tɛ̀bɛ́ Yi la á wẽ́ co rə̀myɛ́ yi ní cìcì mú.
È də̀ ámyɛ̌ cìcì á la zɔ̌m yé.
Wɔ́ Eshirhə náàcɛ̀nɛ́ è mʼa tó á dɛnnɛ e zɔ̀m.
12 Lyì mʼa zə bə̀ da-byâ bə pə bə gu.
Dabá mʼa zə bə̀ cìcì byâ bə pə bə gu,
sə byâ myɛ mʼa bú ǹdə́ bə̀ dabá bə ce bə gu bi.
13 Lyì bí gakó mʼa jí zùùrì ǹdʼába àmyɛ́ yil lé yilə,
sə lò mɔ̀bɔ́ ǹ pyɛ́nɛ́ ń zhì ǹ nà y yó kẽkẽ,
ǹ mʼâ nə vwârh.”
14 Yezu súlí n wɔ̀:
“Á mʼâ nə súsúlú kɔn rə̀ ŋwɛ́nɛ́ rə̀ gə́ yʼà bə mə̂ sə rə yə̀ mə̀gã̌.
(Mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ kàrmə̀ rɛ̀,
sə́ ce jàn nɛ́ ń lwar rə̀ kùrə̀.)
Rə̀myɛ́ yi ní,
lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ ŋwɛ́nɛ́ Zhide tənà y wa,
sə bə dùr bə vò pyààrɛ́ wa.
15 Lò mɔ̀bɔ́ ǹ jě lyarh wa,
sə ǹ bə̀ká pyà tɛ̃´ só ń zù jù w ń kwè ǹ wẽ̀ yé.
16 Lò mɔ̀bɔ́ ǹ ŋwɛ́nɛ́ gɔ nɛ́ ǹ kɛ́lɛ́ wa,
sə ǹ bə̀ká pyà jè zhəl ń kwè ǹ kàmə̀-zwǐ yé.
17 “Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́,
zwini bʼa zə kana byɛ̀bɛ́ bə̀ zhe pǔrh,
ǹdə́ byɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê ŋwɛ̀ byâ mɔ́.
18 Lwə̂lnə Yi,
mùnì ga wẽ̀ dé rə̀myɛ́ bə̀kʼa wɛ̀rhɛ́ wàr yi ni yé.
19 Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ zwini rí mʼa dwini tɛ̀bɛ́ rə̀ yàl nɛ́,
Yi gə́ wɛ̀rhɛ́ kɔn gakó lũ w kùr-ju yi ní ga,
kɔn mʼe yí èlâsɛ̃´ mɔ́.
Zwini rí rə̀myɛ́ dwí rí kʼê tʼâ bàn gaga yé.
20 Cinu gə yà ń yə̀ dwã nɛ́ nə̀myɛ́ mɔ́ bɔ̀,
lò mə̀dù ga yà ń tá ń la lú yé.
Sə ń bɔ̀ nɛ̀,
lyì bí byɛ̀bɛ́ ń cír mó yilə.
21 “Rə̀myɛ́ yi ní,
lò gə wò ába bə̀ nyǐ Kristə mó ŋwɛ́nɛ́ nyɔ̀nɔ̀,
ráá jàà dõ wə,
sʼá bə̀kʼá zwẽ nyí yé.
22 Lyì mʼa fwĩ́ tɛ̃´ bə̀ nʼê jə́jɛ̀rɛ́ lyì bí,
jàlà wɔ̀ bə̀ bə̀ wɔ́ Kristə mó,
jàlà wɔ̀ bə̀ bə̀ wɔ́ Yi nyì-zwennə.
Bə̀ mʼa wɛ̀rhɛ́ màmyaarhɛ ǹdə́ wò-jààrɛ̀,
bə̀ mʼê jə́jɛ̀rɛ́ lyì bí.
Kɔn gə wɔ̌ myɛ,
sə bə jə́jɛ̀rɛ́ byɛ̀bɛ́ Yi cír mó,
23 sʼá dɛ̃̀ á cìnə̀.
À dámâ a byili ába kɔn gakó.”
Yezu zɔ̀m ń twírí y nánkwaá y yò
24 Yezu súlí n wɔ̀:
“Dwã nɛ́ nə̀myɛ́ wẽ́,
zúzúnú yi rí rə̀myɛ́ gə tú è lyɛ̃,
nə̀nyɔ́nɔ́ w pwẽ̀ dé mʼa jé;
cànà pwẽ̀ kʼê tʼâ la nɛ́ yál yé;
25 cã̀mə́sɔ̌rh mʼa shí dɛ̃̌ sə ló tɛ̃´.
Kɔn dɛ̀bɛ́ gakó rə̀ ŋwɛ́nɛ́ dɛ̃̌ yi w mú bʼa zhízhǐ.
26 Sə rə̀myɛ́ yó,
bə̀ mʼa nə Numbyíní Byǐ ń ŋwɛ́nɛ́ bə́ban wẽ́ ń bàn ǹdə́ jàn nánfɔ̀lɔ̀,
ǹdə́ zùwə́.
27 Ń mà n twĩ̀ màlɛ́kabá lũ w cə-yala gakó,
kɔn zhí yi-pwírhí e mʼe yí yi-zùr,
bə byẽ̀ lyì bí byɛ̀bɛ́ ń cír mó bə cĩ́ dwã yó.
28 “Nyǐnə myɔrhɔ òdù,
sʼá lwar ò kùrə̀:
á gə nɔ épyìlú ò jɛ̀sɛ́ nʼê tò,
ò vɔɔrɛ́ nʼê púrhə́,
á jʼá yě bə̀ shí rí bwəlse.
29 Èta myɛ,
á gə tú á nɔ ywẽ̀ né nə̀myɛ́ nə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́,
sʼá lwar bə̀ Numbyíní Byǐ twírí y bwəlse,
ń ŋwɛ́nɛ́ bwə̀rə̀ y nyí ni.
30 Zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
zà zà lũ w lyì bí tʼâ la lyɔ̃ ǹdə́ rə̀myɛ́ gakó yə̀ wɛ̀rhɛ́ yé.
31 Dɛ̃̌ ǹdə́ cɛ y mʼa lyɛ̃,
sə àmyɛ́ zɔ̀mà nɛ́ tʼâ la lyɔ̃ gaga yé.
32 “Lò lò yə̀l dɛ̃ rɛ́,
ráá yi rí rə̀myɛ́ yé.
Arəzana màlɛ́kabá myɛ yə̀l yé.
Yi Byǐ mú myɛ cìcì yə̀l yé.
Wɔ́ Da mɔ́ dúdú ń yě.
33 Zəna á yírhə́,
á bə̀kʼá dɛ̀ɛ̀ yé,
bʼâ yə̀l dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀myɛ́ bàn mɔ́ yé.
34 “Kɔn nyɛ̌ dwã ǹdə kɛ̀lɛ́ cə́bal gə́ ya ń la ń sɔ́má,
n zɛ̃̀ n yẽ̌ ń kɛ̀lɛ́ y nɛ n ce ń kɛ̀lɛ́ y tùntùnnə̀ bé jɔ̃̀ w ta.
N pə lò gakó ń tum,
n zɛ̃̀ n pə nyí bwə̀rə̀ y yìlnə̀ mó ne bə̀ ń yìlì bwə̀rə̀ y cɛ̀nɛ̀,
sə n zə ń yírhə́.
35 Rə̀myɛ́ yilə,
zəna á yírhə́,
bʼâ yə̀l dɛ̃ rɛ́ tɛ̀bɛ́ kɛ̀lɛ́ y cə́bal mɔ́ mà n ká n bə̀ mɔ́ yé.
È gə wɔ́ də̀dɛ̀nɛ́ ń ká ń bànà,
ráá cəcɛ̃-swélé ne,
ráá cə́-byə-cǐl ne,
ráá cə-lár bɔ̀l wà,
á yə̀l yé.
36 Cenə jàn nɛ́,
mùnì ga ń gə ká ń jàr jàr ń túwə́,
sə ń bə̀ká n bə̀ n pwírí á dɛ̌ yé.
37 Kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ à nʼâ byili ába mɔ́,
wɔ́ lyì bí gakó ne à nʼâ byili ri:
zəna á yírhə́.”