Yezu zɔ̀m Farɛzhɛ̃ɛ̃bá lùl-e-pwírí yò
7
Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé jàlà shí Zhərəzalɛm bə bə̀ dwã yó Yezu sono.
2 Bə nə ń kwã-lyì bí jàlà bə̀ nʼê jí kùjú ǹdə́ bə̀ yə̀ bə̀ jɛ̀sɛ́ sàm yé.
(È nʼê yâl e wɔ̀ bə̀ bə̀ yə̀ sɛ̀ sàm ǹdə bə̀ lùl-e-pwírí y gə́ nʼê byili ní yé.
3 Lwarna bə̀ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Zhwifubá gakó yʼà nʼê zwẽ bə̀ nàmbala bɛ́ lùl-e-pwírí y nyə́ né:
bə̀ yʼà tʼâ jí kùjú ǹdə́ bə̀ yə̀ jɛ̀rɛ̀ bə sã̀ bə̀ jɛ̀sɛ́ náàcɛ̀nɛ́ yé.
4 Bə̀ gə shí lyì-zhâ w bə̀ túwə́,
bə̀ tʼâ jí kùjú ǹdə́ bə̀ yə̀ jɛ̀rɛ̀ bə zhɛ́rhɛ́ nɛ̃̌ bə̀ yó ǹdə bə̀ lùl-e-pwírí y gə́ nʼê byili ní.
Bə̀ zhe lùl-e-pwírí tùntwə̃̀ə̃̀ dwã nánzhəzhɔ̌ bə̀ nʼê wɛ̀rhɛ́.
Bə̀ nʼê zhə́zhɛ́lɛ́ bə̀ zɔ̌sɛ́ ǹdə́ bə̀ kwâlnɛ́,
ǹdə́ bə̀ kùjú nə̀zhĩ̌sí,
ǹdə bə̀ nyə́ né gə́ nʼê byili ní.)
5 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá ǹdə́ Muyiisi nyə́ né byilnə bé gə́ nɔ Yezu kwã-lyì bí bə̀ nʼê jí kùjú w bə jʼà yə̀ bə̀ jɛ̀sɛ́ sàm,
bə bwə̀rh mò bə wɔ̀:
“Byè yil ǹ kwã-lyì bí tʼâ zwẽ lùl-e-pwírí y nyə́ né?
Bə̀ tʼâ sàm bə̀ jɛ̀sɛ́ ǹdə lùl-e-pwírí y gə́ nʼê byili ní bə̀ mʼê jí kùjú.”
6 N wɔ̀ bɛ:
“Á wɔ́ myìnù cìnə́.
Kɔn dɛ̀bɛ́ Yi nyì-zwennə Ezəyi byili á shò-kwã nɛ́ mɔ́ wɔ́ zhə̀nà.
Ń kɛ̃ bə̀ Yi wòwə̀:
‘Lyì bí byɛ̀bɛ́ wɔ́ bə̀ nyú w dúdú bə̀ nʼê cèrhé ne né,
sə bə̀ wun ní nyɛ ǹdə́ nɛ.
7 Bə̀ nʼê cèrhé ne,
sə bə̀ còrhó w bə kùr zhe yé,
bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê cèrhè lyì bí ni mú wɔ́ numbyínsi nyə́.’ ”
8 Yezu zɛ̃̀ n súlí n wɔ̀:
“Ámyɛ̌ yẽ̌ Yi nyə́ né ne,
á kʼá nʼá zwẽ numbyínsi lùl-e-pwírí nyə́.”
9 N kə́ n wɔ̀:
“Á nʼá bùl bʼâ gə́ dwĩ̀ Yi nyə́ né tɛ̃´,
á zɛ̃̀ á nʼá zwẽ á sə̀pwà lùl-e-pwírí y nyə́ né mó càn?
10 Muyiisi wòwə̀:
‘Nyám ǹ da ǹdə́ ǹ ná.’
N súlí n wɔ̀:
‘Lò mɔ̀bɔ́ ǹ bwəl lwɛlɛ ń pə ǹ da ráá ǹ ná nɛ,
bə̀ mə̂ sə bə gu mú.’
11 Sə ámyɛ̌ nʼá wə̀l lyì bí ni bə̀ lò wɔ̌ ń wə̀l ń da ráá ń ná nɛ:
‘À zhe kɔn à yʼà nʼâ yâl a pɔ̃́,
sə wɔ́ Yi ni à mə̂ sʼa pə rɛ,’
12 Á nʼá wə̀l bə̀ lò gə wò èta,
kɔn kʼê də̀ nyɔ́ɔ́ bə̀ ń sɛ̃ bɛ yé.
13 Èta mɔ́,
á lùl-e-pwírí y á nʼá cèrhè dwã nɛ mɔ́ ce Yi zɔ̀mɛ̀ rɛ́ jǐrh kɔn nánfò.
Á jʼâ nʼá wɛ̀rhɛ́ wẽ̀ dwã nánzhəzhɔ̌ rə̀myɛ wɔ́ èta.”
Wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê shí numbyíní wẽ́ mó rə̀ nʼê pɛ y jìmdì
14 Yezu kə́ n byẽ̀ lyì-zhâ bɛ́ n wɔ̀ bɛ:
“Á gakó cilinə kɔn dɛ̀bɛ́ à la ába byilu mú,
sʼá nyɛ̀ɛ̀ rə̀ kùrə̀.
15 È də̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê shí pwẽ̀ nè rə̀ zwì numbyíní wẽ́ mó,
rə̀ nʼê pɛ y jìmdì yé.
Wɔ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê shí numbyíní wẽ́ mó rə̀ nʼê pɛ y jìmdì. [
16 Lò ǹ la cilu,
sə́ cili.]”
17 Ń gə́ tú n zhǐr n yẽ̌ lyì-zhâ bɛ́ nɛ n zù kɛ̀lɛ́ wa,
ń kwã-lyì bí zɛ̃̀ bə̀ nʼê bwə̀rh mò zɔ̀mɛ̀ rɛ́ rə̀myɛ́ kùrə̀.
18 N wɔ̀ bɛ:
“Ámyɛ bə rə̀ kùr nyɛ̌ nà?
Á yə̀l bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê shí pwẽ̀ nè rə̀ zwì numbyíní wẽ́ mó wàr rə̀ nʼê pɛ y jìmdì?
19 Á bə nɛ bə̀ kɔn dɛ́ rə̀myɛ́ tʼâ zwì ń wu w wẽ́,
wɔ́ ń sùlú w rə̀ nʼê zwì ní.
Rə̀myɛ́ kwã nɛ́,
ń gə la ń nà nɛ̀ jǒm,
rə zɛ̃̀ rə kʼa du?”
Yezu wò èta n mə n byili bə̀ lò wɔ̌ ń mà n jí kùjú dwí gakó.
20 N kə́ n wɔ̀:
“Wɔ́ kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê shí numbyíní wẽ́ rə̀ dwi pwẽ̀ nè mó rə̀ nʼê pɛ y jìmdì.
21 Lwarna bə̀ wɔ́ numbyíní wu w wẽ́ bùlə̀ námməlwâlsɛ nʼê shí ni:
yààyàà tùntwə̃̀ə̃̀ ǹdə́ ŋwɔ̀lɛ̀ ǹdə́ lyì-guuri,
22 ǹdə́ fwə̂l tumə,
ǹdə́ dõ kɔn yâl,
ǹdə́ wu-kùlù ǹdə́ myìnù,
ǹdə́ wàr ǹ cìn ǹ nə́ ń pyɛ̀nɛ́ tùntwə̃̀ə̃̀,
ǹdə́ bwɛ̃̌-dǔr,
ǹdə́ dõ yil zhìlù,
ǹdə́ cìn-byilu,
ǹdə́ lyì-bəyuru tùntwə̃̀ə̃̀.
23 Tùntùm-bəlwâlsɛ́ sə̀myɛ́ gakó nʼê shí numbyíní wẽ́,
sə̀ pɛ y jìmdì.”
Yezu wárh kɛ̃ mə̀dù bə̀kɔ́
24 Yezu zhǐr gàà n vò Tiiri tənà y wa.
N yí n zù kɛ̀lɛ́ èdù wẽ́,
sə ń yà ń tá ń yâl bə̀ lò lwar ń nyí ni gàà yé,
sə ń yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n shèè yé.
25 Kɛ̃ mə̀dù nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe ń bə̀kɔ́,
kɛ̃ mɔ́ ńmyɛ̌ mɔ́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ nʼê zɔ̀m Yezu yò,
n bə̀ Yezu sono,
n tu ń nə̀dwə́nə́ yó n wùlì ń yé né,
26 n lwə̀l mò bə̀ ń jǐ nə̀cílí y námməlwɛ̀lɛ́ y e du ń bə̀kɔ́ mɔ́ wẽ́.
Kɛ̃ mɔ́ jà ń yà ń də̀ Zhwifu yé.
Ń yà ń wɔ́ Siri tənà y cɔ òdù bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Fenishi lyì bə̀kɔ́.
27 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Yẽ̌ bə̀sɔ́ná bɛ́ jɛ̀rɛ̀ bə jí bə sú.
Kɔn bə mə̂ bə̀ bə̀ kwě bə̀sɔ́ná kùjú bə pə kùl-bwálsɛ nɛ yé.”
28 Kɛ̃ mɔ́ wɔ̀ mɔ̀:
“Rə̀myɛ́ wɔ́ zhə̀n yó-cə́bal,
sə kùl-bwálsɛ́ myɛ yʼa jí kùjú w yəywaalɛ́ rə̀ nʼê lwé tɛ̃´ bə̀sɔ́ná bɛ́ kùr w mó.”
29 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹ gə́ lyár èta mɔ́ yilə,
ká vò jè,
bə̀ nə̀cílí y du ǹ bə̀kɔ́ mɔ́ wẽ́.”
30 Kɛ̃ mɔ́ gə́ zhǐr n yí jè,
n pwírí nə̀cílí y du ń bə̀kɔ́ mɔ́ wẽ́,
ń pyě pyònò w wə.
Yezu wárh bal mə̀dù ń yà ń wɔ́ sə̀bɔ̀rhɔ̀, ń nyí rí myɛ jʼà yʼà dɛ̃
31 Yezu zhǐr Tiiri tənà y wa,
n tó Sədɔ̃,
n lyɛ̃ n tó Cɛmɛ-shí tənà y wa,
n ká ń bàn Gəlile mwə̃́ y səta.
32 Bə zə bal mə̀dù bə bə̀ ń sono.
Bal mɔ́ yà ń wɔ́ sə̀bɔ̀rhɔ̀,
ń wàr ń nə́ ń zɔ̀m yé.
Bə lwə̀l Yezu ni bə̀ ń cèlè ń jɛ̃̀ ń yó.
33 Yezu zə bal mɔ́ n du lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n vò kwã nɛ́,
n ce jə̀fɔ́lá bal mɔ́ zhã̌ nɛ́ wa,
n pùrh tə̀tàr n mə n dwə̀rh ń mə̀jòlò w ne,
34 n kwẽ̌ n nyǐ dɛ̃̌,
n shǐrh fwàà,
n zɛ̃̀ n wɔ̀ bal mɔ́ nɛ:
“Efata.”
(Rə̀myɛ́ nʼê yâl rə wɔ̀:
“Púr”.)
35 Rə̀myɛ́ yi ní cìcì,
bal mɔ́ zhã̌ nɛ́ jʼa púr,
ń mə̀jòlò w myɛ bwèlé.
N zɛ̃̀ ń nə́ ń zɔ̀m wárhɛ́ wárhɛ́.
36 Yezu zɛ̃̀ n pə nyí lyì bí gakó ne,
bə̀ bə̀ bə̀kʼa wɔ̀ lò lò nè yé.
Sə ń gə pɔ bɛ nyí gakó,
bə̀ wàr bə̀ nʼê pyɛ́nɛ́ yé.
Bə̀ yʼa kwɛrhɛ bə bwə̀l tɛ̀bɛ́ ń wɛ̀rhɛ́ mɔ́ bə byili.
37 Sə ń gə́ wárh bal mɔ́ mɔ́ jàr lyì bí dɛ̃´dɛ̃´ kɔn lyɛ̃ cɛ nɛ.
Bə̀ yʼà nʼê wə̀lə̀:
“Ń tumə né gakó càn.
Ń nə́ ń ce sə̀bwààrhɛ̀ myɛ cìcì zhã̌ nyɛ̀ɛ̀,
n ce nyì-bədããrɛ ŋwɛ̀nɛ́ rə zɔ̀m.”