Bə̀ zɔ kɛ̃ mə̀dù ǹdə́ ń nə́ ń fwə̂l bə mʼe bə̀ Yezu sõ
8
Yezu zɛ̃̀ n zhǐr n vò pyɔ̀ w bə̀ nʼê byẽ̀ bə̀ Olyivyə́r pyɔ̀ mɔ́ yó.
2 N ká n dùlí nəkɔkɔ́lɛ́ shãã shãã n bə̀ Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa.
Lyì bí gakó bə̀ ń sono.
N zɛ̃̀ n jòm tɛ̃´ ń nə́ ń cèrhè bè kàrmɔ̀.
3 Rə̀myɛ́ yó,
Muyiisi nyə́ né byilnə bé ǹdə́ Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zə kɛ̃ mə̀dù bə̀ yʼà zɔ fwə̂l jàà wà,
bə mʼe bə̀ Yezu sono,
bə ce n zhì lyì bí cəcəl wə.
4 Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ Yezu ni:
“Yó-cə́bal,
bə̀ zɔ kɛ̃ mɔ́ mɔ̀bɔ́ ǹdə́ ń nə́ ń fwə̀lə́.
5 E jà Muyiisi pɔ nə́ba nyí ń nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́,
bə̀ nə́ dul kana bɛ́ byɛ̀bɛ́ bə̀myɛ́ èta mɔ́ ǹdə́ nə́kulə nə́ gu.
Wɔ́ bə̀kɔ́n ǹmyɛ́ nə́ ǹ bùl rə̀myɛ́ yilə?”
6 Bə̀ yʼà nʼê bwə̀rh mò èta bə̀ la mʼe zhẽ̀ mò,
mùnì ga bə ŋwɛ̀nɛ́ bə cĩ́ yò ń yó wə.
Yezu zɛ̃̀ n kó tɛ̃´,
n zə ń jə̀fɔ́lɛ́ ń mə́ ń kɛ̃ shó w wə.
7 Bə̀ gə́ yʼà gwẽ̌ zhǐ bə̀ nʼê bwə̀rh mò mó ce,
n zɛ̃̀ n kwẽ̌ dɛ̃̌ n wɔ̀ bɛ:
“Lò mɔ̀bɔ́ ń ŋwɛ́nɛ́ ámyɛ̌ wẽ́ ń gwẽ̌ yə̀ yə̀-bəlɔ̀lɔ́ wɛ̀rhɛ́ gaga,
sə rə̀-ná-cí jɛ̀rɛ̀ n zə nə́kulu n dul kɛ̃ mɔ́.”
8 N zɛ̃̀ n ká n kó tɛ̃´ n zə ń jə̀fɔ́lɛ́ ń mə́ ń kɛ̃ shó w wə.
9 Bə̀ gə́ nyɛ̀ɛ̀ rə̀myɛ́,
bə zɛ̃̀ bə̀ nʼê zhǐr mə̀dù mə̀dù;
náncɛsɛ́ jɛ̀rɛ̀ sə tó yé,
bə yẽ̌ Yezu dúdú ǹdə́ kɛ̃ mɔ́ ń zhǐ ń jàà y wa.
10 Yezu zɛ̃̀ n kwẽ̌ dɛ̃̌ n bwə̀rh mò n wɔ̀:
“Kɛ̃,
yẽ̀ byɛ̀bɛ́ bə̀ zə mɔ́ bə bə̀ mɔ́ ŋwɛ́nɛ́?
Mə̀dù ga yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n cĩ́ dóó ǹ yó wə?”
11 Kɛ̃ mɔ́ wɔ̀ mɔ̀:
“Yó-cə́bal,
mə̀dù ga yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n cĩ́ dóó à yó w yé.”
Yezu wɔ̀ mɔ̀:
“Àmyɛ tʼâ la dóó ǹ yó w cṹ yé.
Zhəl,
sə ǹ bə̀ká kə́ bwérhé ń wɛ̀rhɛ́ yə̀-bəlɔ̀lɔ́ yé.”]
Wɔ́ Yezu ń wɔ́ lũ w pwẽ̀
12 Yezu kə́ n zɔ̀m ǹdə́ lyì bi n wɔ̀:
“Wɔ́ àmyɛ́ à wɔ́ lũ w pwẽ̀.
Lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ tó à kùrə̀,
ǹ tá ǹ la cə-byín wẽ́ zhəl gaga yé,
sə ǹ mʼâ nə pwẽ̀ dɛ̀bɛ́ rə̀ nʼê pɛ nyǔ mə̀ tʼâ la zhɔ̌.”
13 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹ nə́ ǹ byili zhə̀n ǹ cìcì shò-kwã nɛ́,
sə kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ ǹ nə́ ǹ byili mú bə kùr zhe yé.”
14 Yezu wɔ̀ bɛ:
“Bá à gə nʼâ byili zhə̀n à cìcì shò-kwã nɛ́ myɛ,
sʼá lwar bə̀ kɔn dɛ̀bɛ́ à nʼâ byili mú wɔ́ zhə̀nà,
bʼà yě à gə́ shí má,
a jʼà yě à gə́ la má.
Sə ámyɛ̌ yə̀l à gə́ shí má,
á jʼâ yə̀l à gə́ la má myɛ yé.
15 Á nʼá kɛ́ lyì bí bùrsí ǹdə́ numbyínə́ surhə,
sə àmyɛ́ tʼâ kɛ́ lò lò bùrsì yé.
16 À gə nʼâ kɛ́ bùrsì myɛ,
à nʼâ kɛ́ sɛ ǹdə́ zhə̀nà,
bʼè də̀ à dúdú à nʼâ kɛ́ sɛ yé.
À Da mɔ́ ń twĩ̀ nì mú ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ nɛ.
17 Bə̀ kɛ̃ á nyə́ né sɛ́bɛ́ rɛ́ wẽ́ bə wɔ̀:
‘Lyì bə̀lyè gə nʼê byili zɔ̀mɛ̀ rə̀dù kɔn shò-kwã nɛ́,
sə́ nyǐ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ bə̀ nʼê byili mú zhe kùrə̀.’
18 Àmyɛ́ nʼâ byili zhə̀n à cìcì shò-kwã nɛ́.
À Da mɔ́ ń twĩ̀ nì mú myɛ nə́ ń byili zhə̀n à shò-kwã nɛ́.”
19 Farɛzhɛ̃ɛ̃bá zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀:
“Ǹ Da ŋwɛ́nɛ́ yẽ̀?”
Yezu wɔ̀ bɛ:
“Á yə̀l àmyɛ́ pár sʼe bʼe zɔ̀m à Da zɔ̀mà yé.
Á gə yʼâ yě àmyɛ́ párá,
á yʼâ bʼâ lwar à Da myɛ párá.”
20 Yezu zɔ̀m zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ ǹdə́ ń yà ń jě Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa,
bə̀ gə́ nʼê lwé Yi jì y pansɛ́ mə̀gã̌ mɔ́ səta,
ń nə́ ń cèrhè kàrmɔ̀ lyì bí ni.
Sə ń yi gə́ yʼà gwẽ̌ yə̀ yí mú ce,
lò lò yə̀ ŋwɛ̀nɛ́ n zə mɔ yé.
Yezu byili bə̀ ń ká ń la ń Da sõ
21 Yezu kə́ n wɔ̀ lyì bí ni:
“À nʼâ zhìrə́.
Á mʼâ tà-kwã á nʼá pyà nɛ̀,
sə á mʼâ mɛ̃ á yə̀-bəlwàálɛ́ wẽ́ á cì.
Á yír à gə́ la mə̀gã̌ mɔ́ yé.”
22 Zhwifubá yó-cìnə́ bé zɛ̃̀ bə̀ nʼê zɔ̀m ǹdə́ dwã bə̀ zhe:
“Ń gə́ wò bə̀ nə́ yír ń gə́ la mə̀gã̌ mɔ́,
e zɛ̃̀ wɔ́ ń cìn ń la gu náá etəra?”
23 N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Ámyɛ̌ wɔ́ cɛ yó lyì,
sə àmyɛ́ wɔ́ dɛ̃̌ yi w à shí ní a bà.
Ámyɛ̌ wɔ́ lũ w kɔ̀bɔ́ lyì,
sə àmyɛ́ də̀ lũ w kɔ̀bɔ́ lò yé.
24 Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce à wò ába bʼâ mʼâ mɛ̃ á yə̀-bəlwàálɛ́ wẽ́ á cì.
Á gə tʼá zwẽ nyí bʼà wɔ́ mɔ̀bɔ́ à wɔ́ mɔ́,
á mʼâ mɛ̃ rə̀ wẽ́ á cì.”
25 Bə zɛ̃̀ bə bwə̀rh mò bə wɔ̀:
“Ǹmyɛ́ wɔ́ mɔ̌?”
Yezu wɔ̀ bɛ:
“À wɔ́ mɔ̀bɔ́ à nʼâ byili ába kùr-ju yi ní ga bʼà wɔ́ mɔ́.
26 Wẽ̀ nánzhəzhɔ̌ ŋwɛ́nɛ́ à nʼâ yâl a byili á shò-kwã nɛ́,
a mʼa kə́ á bùrsì,
sə mɔ̀bɔ́ ń twĩ̀ nì mú wɔ́ zhə̀n-cí.
Wɔ́ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ ń byili ni mú dúdú à nʼâ bwə̀l à byili lũ w lyì bí ni.”
27 Sə Zhwifubá yʼà yə̀l bə̀ Yezu wɔ́ ń Da yò ń nə́ ń zɔ̀m yé.
28 N zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Á gə tú á zhẽ̌ Numbyíní Byǐ á co dɛ̃̌,
rə̀myɛ́ yó,
á mʼâ lwar bʼà wɔ́ mɔ̀bɔ́ à wɔ́ mɔ́,
sə à tʼâ wɛ̀rhɛ́ kaka à sə̀pwà nɛ̀ yé.
Wɔ́ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ à Da byili ni mú dúdú à nʼâ byili.
29 Mɔ̀bɔ́ ń twĩ̀ nì mú yə̀ nɛ̀ yẽ̌ à dúdú yé.
Ń ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ nɛ,
bə̀ wɔ́ dɛ̀bɛ́ rə̀ wɔ́ ń bùlə̀ mó à nʼâ wɛ̀rhɛ́ twéé gakó.”
30 Yezu gə́ zɔ̀m zɔ̀mà nɛ́ nə̀myɛ́ mɔ́ yi ní,
lyì nánzhəzhɔ̌ zù mù.
Lò gə zwẽ Yezu zɔ̀mà nɛ́, ǹ kə́ ǹ də̀ yóm yé
31 N zɛ̃̀ n wɔ̀ Zhwifubá byɛ̀bɛ́ bə̀ zù mù mú ni:
“Á gə zwẽ à zɔ̀mà nɛ́ á cĩ́ á wẽ́,
á mʼâ yə̀ à kwã-lyì zhə̀n zhə̀nà.
32 Á mʼâ lwar zhə̀n dɛ́ gə́ wɔ́ nɛ́,
sə zhə̀n dɛ́ mʼa ce á cìní á cìnə̀.”
33 Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Nə́myɛ̌ wɔ́ Abəraham nɛ̀mɛ́.
Nə́ yə̀ lò lò yómə́ yàl gaga yé.
È nə wɔ́ byè yil ǹ nə́ ǹ wə̀l bə̀ nə́ mʼâ cìní nə́ cìnə̀?”
34 Yezu wɔ̀ bɛ:
“Zhə̀n zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
lò mɔ̀bɔ́ gakó ń nə́ ń wɛ̀rhɛ́ yə̀-bəlɔ̀lɔ́,
ń wɔ́ yə̀-bəlɔ̀lɔ́ w yə-bal.
35 Bə̀ tʼâ yẽ̌ yə-bal nɛ ń jòm kɛ̀lɛ́ w twéé twéé yé,
sə kɛ̀lɛ́ y byǐ nə́ ń jòm è wẽ́ twéé twéé.
36 Rə̀myɛ́ ce,
á gə tó Byǐ mú dɛnnɛ á cǐ á cìnə̀,
á mʼâ yə̀ lyì byɛ̀bɛ́ bə̀ cǐ bə̀ cìn zhə̀n zhə̀nà.
37 À yě bʼâ wɔ́ Abəraham nɛ̀mɛ́,
sə á bə shɛ̀ à zɔ̀mà nɛ́ zõ yé.
Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce á nʼá yâl á gu ni.
38 Kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ à nɔ à Da sõ mó,
wɔ́ rə̀myɛ́ à nʼâ zɔ̀mà,
sə ámyɛ̌ wɔ́ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ á da cèrhè ába mó,
wɔ́ rə̀myɛ́ á nʼá wɛ̀rhɛ́.”
39 Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Wɔ́ Abəraham ń wɔ́ nə́myɛ̌ da.”
Yezu wɔ̀ bɛ:
“Á gə yʼâ wɔ́ Abəraham byâ zhə̀n ga,
á yʼâ mʼâ twĩ̀ ǹdə ń ta.
40 Sə èlâsɛ̃´ à byili ába zhə̀n dɛ́ Yi cĩ́ ni mú,
e jà ǹdə́ rə̀myɛ́ ga,
á nʼá yâl á gu ni.
Abəraham yə̀ rə̀myɛ́ mɔ́ wɛ̀rhɛ́ yé.
41 Sə ámyɛ̌,
wɔ́ á da tùntwə̃̀ə̃̀ né cìcì á nʼá twĩ̀.”
Bə zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Nə́ də̀ ébwá-byâ yé.
Yi dúdú rə̀ wɔ́ nə́ Da.”
42 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Yi gə yʼà wɔ́ á Da zhə̀n zhə̀nà,
á yʼâ mʼâ swéné ne,
bə̀ wɔ́ Yi sõ à shí ní a bà.
Wɔ́ rə̀myɛ́ rə̀ twĩ̀ nì,
sə à yə̀ twí ǹdə́ à sə̀pwà pùbùlə̀ yé.
43 Wɔ́ á gə́ wàr à zɔ̀mà nɛ́ á nʼá zwẽ á cĩ́ á wẽ́ mó è ce,
á bə tɛ̀bɛ́ à nʼâ byili ába mó kùr nyɛ̌ yé.
44 “Wɔ́ Shətana è wɔ́ á da.
Á zɛ̃̀ á nʼá yâl á wɛ̀rhɛ́ á da mɔ́ pùbùlə̀.
È wɔ́ lyì-gurnə kùr-ju yi ní ga.
È gə́ də̀ zhə̀n cə́bal mɔ́ ce,
è yə̀ zhə̀n wẽ́ zhì gaga yé.
Èmyɛ́ è wɔ́ kɔ̀mdɛ́ da.
Rə̀myɛ́ ce,
è gə nʼê gòm è kɔma bɛ́,
wɔ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ mə̂ ǹdə́ y mɔ́ è nʼê zɔ̀mà,
45 sə àmyɛ́ wɔ́ zhə̀n à nʼâ zɔ̀mà.
Wɔ́ rə̀myɛ́ yil á tʼá zwẽ à zɔ̀mà nɛ́ yé.
46 Ámyɛ̌ wẽ́ mó,
wɔ́ mɔ̌ ń mà n byili bʼà dówə́?
Sə è gə wɔ́ zhə̀n à nʼâ zɔ̀mà,
è nə wɔ́ byè yil á tʼá zwẽ à zɔ̀mà nɛ́?
47 Lò mɔ̀bɔ́ ń wɔ́ Yi lò,
rə̀-ná-cí nə́ ń cili Yi zɔ̀mà nɛ́.
Wɔ́ ámyɛ̌ gə́ də̀ Yi lyì mú è ce á tʼá cili yé.”
Yezu ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bə̀ gwẽ̌ yə̀ Abəraham lùl yé
48 Zhwifubá zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Nə́ bə bwìrì zhe nə́ mʼé wɔ̀ bə̀ ǹ wɔ́ Samarɛ lò,
nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ zhe mó?”
49 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ bə nɛ zhe yé.
Wɔ́ à Da à nʼâ cèrhé,
sə ámyɛ̌ nʼá fulsi ni.
50 À tʼâ pyà bə̀ bə̀ cèrhé ne yé,
sə lò mə̀dù ŋwɛ́nɛ́,
wɔ́ ńmyɛ̌ ń nə́ ń pyà sə bə pɛ̃ còrhó,
n jà ń nə́ ń kɛ́ bùrsì.
51 Zhə̀n zhə̀nà à nʼâ wə̀l ába:
lò mɔ̀bɔ́ ǹ nə́ ǹ zwẽ à zɔ̀mà nɛ́,
ǹ tá ǹ la cú gaga yé.”
52 Zhwifubá zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Èlâsɛ̃´ myɛ̌,
nə́ yě pamparɛ̃ɛ̃ bə̀ nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ zhe mó.
Abəraham cùwə̀,
Yi nyì-zwennə bé myɛ cì,
ǹmyɛ́ zɛ̃̀ ǹ zhe bə̀ lò mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń zwẽ ǹ zɔ̀mà nɛ́,
rə̀-ná-cí tá ń la cú gaga yé!
53 Nə́ da Abəraham cùwə̀,
ń zɛ̃̀ ǹ nə́ ǹ bùl bə̀ ǹmyɛ́ du mu?
Yi nyì-zwennə bé myɛ cùwə̀,
ǹmyɛ́ zɛ̃̀ ǹ nə́ ǹ kwè ǹ cìn ǹdə mɔ̌ ta?”
54 Yezu wɔ̀ bɛ:
“À cìcì gə yʼà nʼâ cèrhé à cìnə̀,
à còrhó w yʼà bə kùr zhe yé.
Sə mɔ̀bɔ́ ń nə́ ń cèrhé ne mó wɔ́ à Da.
Wɔ́ ńmyɛ̌ á nʼá wə̀l bə̀ ń wɔ́ á Yi,
55 e jʼâ yə̀l ń pár yé.
Àmyɛ́ yě ń párá.
À gə yʼà wò bʼà yə̀l ń párá,
à yʼà bʼa gõ kɔma ǹdə á ta.
Sə à yě ń párá;
à nʼâ zwẽ ń zɔ̀mà nɛ́.
56 Á da Abəraham yà ń nə́ ń fùù ǹdə́ wu-nyɔ̃̀,
ń gə́ yà ń nə́ ń bùl bə̀ ń yírhə́ bʼa nə à twírí dɛ̃ rɛ́ mɔ́ yilə.
Zhə̀nà,
ń nɔ rɛ,
sə ń wu yàl nyɛ̀n.”
57 Zhwifubá zɛ̃̀ bə wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹmyɛ́ gwẽ̌ yə̀ byinə shí-ènu myɛ cìcì yí,
ń jà ń wɔ̀ bə̀ ǹ nɔ Abəraham?”
58 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ bɛ:
“Zhə̀n zhə̀nà,
à nʼâ wə̀l ába:
àmyɛ́ ŋwɛ́nɛ́ ǹdə́ bə̀ gwẽ̌ yə̀ Abəraham lùl yé.”
59 Rə̀myɛ́ yó,
bə pwà nə́kulə bə̀ la mʼe dul mo.
N zɛ̃̀ n tó lyì-zhâ bɛ́ wẽ́ n shèè n du Yi jì y kɔ̀nɔ́ w wa.