Yezu wárh bal mə̀dù nə̀cílsi námməlwâlsɛ yʼà zhe
5
Yezu ǹdə́ ń kwã-lyì bí yú mwə̃́ y èpákɛ̀ Zhɛrasa lyì bí tənà y wa.
2 N shí bǔ-bwəl lé wẽ́ n du.
Lò mə̀dù nə̀cílí námməlwɛ̀lɛ́ yʼà zhe já n shí lú-bɔ̀là w n du n bə̀ n jəl mo.
3 Ń yà ń nə́ ń zwɛ̃̀ lú-bɔ̀là bɛ́ wa.
Lò lò yà ń wàr mɔ̀ ń nə́ ń lyẽ ǹdə́ nyáná myɛ cìcì yé.
4 Twər nánzhəzhɔ̌ bə̀ yʼà lyẽ ń nèsé ǹdə́ cə̂bsɛ,
bə lyẽ ń jɛ̀sɛ́ ǹdə́ nyáná,
n sə́ cə̂bsɛ́ ǹdə́ nyáná nɛ́ ga.
Lò yà ń tɛ̀nɛ́ ń zhe jàn ń mà n ŋwɛ̀nɛ́ n zə mɔ yé.
5 Twéé gakó,
cəcɛ̃ ǹdə́ nə̀nyɔ́nɔ́ ga,
ń yà ń ŋwɛ́nɛ́ lú-bɔ̀là bɛ́ wa,
ǹdə́ pyààrɛ́ wa,
ń nə́ ń wùrhə́,
ń nə́ ń zə nə́kuulí ń cɛ̀mɛ̀ ń cìnə̀.
6 Ń gə́ nɔ Yezu ǹdə́ ń gwẽ̌ ŋwɛ́nɛ́ pyépyé,
n dùr n jòm ń nə̀dwə́nə́ yó n wùlì ń yé né,
7 n wǔrh dɛ̃̌ dɛ̃̌ n wɔ̀:
“Yezu,
Dɛ̃̌ cə́bal Byǐ,
etər ǹ nə́ ǹ yâl ń wɛ̀rhɛ́ nɛ nɛ́?
À nʼâ lwə̀l mó Yi yil lé yilə,
ǹ bə̀ká nwɛ̀nɛ̀ nɛ̀ yé.”
8 Yezu yà ń nə́ ń wə̀l nə̀cílí y ni bʼè du bal mɔ́ wẽ́.
Wɔ́ rə̀myɛ́ è ce bal mɔ́ wɔ̀ èta.
9 N zɛ̃̀ n bwə̀rh mò n wɔ̀:
“Ǹ yíl byè?”
Bal mɔ́ wɔ̀ mɔ̀:
“À yíl ‘Nánjə̀jóló’,
nə́ gə́ já mɔ́ yilə.”
10 Sə ń yà ń nə́ ń lwə̀l Yezu ni bə̀ ń bə̀ká n jì nə̀cílsí sə du bə̀ tənà y wẽ́ yé.
11 Kùkúr nánzhəzhɔ̌ yʼà zhǐ pyɔ̀ òdù nə̀bán nɛ gàà,
rə̀ nʼê dɔ̀m gɔ.
12 Nə̀cílsí zɛ̃̀ sə lwə̀l Yezu ni sə wɔ̀:
“Yẽ̌ nə́ vò é zù kùkúúrí tɛ̀bɛ́ èta mɔ́ wẽ́.”
13 N zɛ̃̀ n pə sɛ sɔ́má.
Sə du sə zù kùkúúrí wẽ́.
Rə̀ gakó jʼa dùr rə cə́cèlé pyɔ̀ w rə ló mwə̃́ y wə,
rə mɛ̃ gàà rə cì.
Rə̀ gakó yʼà yú mɔ̀ɔ̀rhɛ̀ rə̀lyè.
14 Lyì bí byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà nʼê yìlì kùkúúrí ni mú dùr bə vò e byili cɔ w wa,
ǹdə́ cə-byǐsí sə̀ ŋwɛ́nɛ́ cɔ w vɔ̃̀ nɛ̀ mɔ́ wẽ́.
Lyì bí zɛ̃̀ bə̀ la vò bə nyǐ kɔn dɛ́ tɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ mɔ́.
15 Bə yí Yezu sono,
bə pwírí mɔ̀bɔ́ nə̀cílsí námməlwâlsɛ́ yʼà zhe mó ń surhə né kʼa bə̀ dwã yó,
n zù gàndɛ̀ ń jě tɛ̃´.
Ywẽ zə bɛ.
16 Byɛ̀bɛ́ bə̀ yʼà ŋwɛ́nɛ́ gàà bə̀ nɔ yò w ǹdə́ bə̀ yírhə́ mó,
cĩ́ bi kɔn gə́ tó né ǹdə́ mɔ̀bɔ́ nə̀cílsí yʼà zhe mó,
ǹdə́ kɔn gə́ tó né ǹdə́ kùkúúrí mú myɛ.
17 Bə zɛ̃̀ bə lwə̀l Yezu ni bə̀ ń du bə̀ cɔ w wa.
18 Yezu gə́ tú ń nə́ ń zwì bǔ-bwəl lé wə,
bal mɔ́ mɔ̀bɔ́ nə̀cílsí yʼà zhe mó zɛ̃̀ ń nə́ ń lwə̀l mò bə̀ ń mà n tó mo n vò,
19 sə Yezu yə̀ shɛ̀nɛ́ yé.
Ń wò mò:
“Ká vò jè,
ń byili kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Cinu dùr ǹ nɔ̀nɔ̀ n wɛ̀rhɛ́ ǹ yil mó ǹ dwí lyì bí ni.”
20 Bal mɔ́ zhǐr n vò Cɛmɛ-shí tənà y wa,
n bwə̀l n byili kɔn dɛ̀bɛ́ gakó Yezu wɛ̀rhɛ́ ń yil mó.
Kɔn jàr lyì bí gakó dɛ̃´dɛ̃´.
Yezu wárh kɛ̃, n jà n bwìrhì kɛ̃-byǐ èdù
21 Yezu zɛ̃̀ n zù bǔ-bwəl lé wə,
n byɛrhɛ n ká n vò mwə̃́ y èpákɛ̀,
ń zhǐ mwə̃́ y bù-cǔ w yó.
Lyì nánzhəzhɔ̌ zɛ̃̀ bə bə̀ ń sono.
22 Dwã-gùlú jì yó-cə́bal mə̀dù myɛ zɛ̃̀ n bà,
ń yíl Zhəyiiri.
Ń gə́ nɔ Yezu,
n tu ń nə̀dwə́nə́ yó,
n wùlì ń yé né,
23 n lwə̀l mò ǹdə́ ń wu gakó n wɔ̀:
“À bə̀kɔ́ bə jàn zhe,
ń nə́ ń yâl n cì.
Bə̂ zə ǹ jɛ̃̀ ń dwə̀rh mò,
mùnì ga n wárh n nə ń cìnə̀.”
24 Yezu zhǐr n tó mo ń la.
Sə lyì nánjə̀jóló yʼà tó,
bə̀ yʼà nʼê pyɛ́nɛ́ mɔ.
25 Sə́ nyǐ kɛ̃ mə̀dù yà ń ŋwɛ́nɛ́ gàà,
ń yà ń tu yó,
o wɛ̀rhɛ́ byinə shí ǹdə́ nə̀lyè ǹdə́ ò nʼô lyɛ̀ɛ̀ mɔ̀.
26 Ń yà ń nwɛ̀nɛ̀ dɛ̃´dɛ̃´ lyìtwə́rə́ nánzhəzhɔ̌ jɔ̃̀ wà,
n zhìlì ń jɛ̃̀-kɔn dɛ́ gakó n mə n shili ń cìnə̀,
sə ń yə̀ wárh yé.
Címí y gaga mɔ́ jʼa kwɛrhɛ è nʼê nyáásɛ.
27 Ń gə́ nyɛ̀ɛ̀ bə̀ nʼê zɔ̀m Yezu yò,
n zɛ̃̀ n bə̀ n tó kwã nɛ́ n zù lyì-zhâ bɛ́ wẽ́,
n jɛ̃̀ɛ̃̀ jɛ̃̀ɛ̃̀ lyì bí n yí n tó Yezu kwã nɛ́ n dwə̀rh ń kàmə̀-zwǐ y ni,
28 bə̀ ń yà ń nə́ ń tɛ́rɛ́ ń wẽ́ ń zhe:
“Bá à gə dwə̀rh ń kàmə̀-zwǐ y ni myɛ cìcì,
à mʼa wárh.”
29 Rə̀myɛ́ yi ní,
jal mɔ́ mə̀ yʼà nʼê dwi mú jʼa zhízhílí mə kwĩ kùr yó.
N já n tó ń yala nɛ́ wẽ́ n lwar bə̀ ń címí y zhɛ̀.
30 Rə̀myɛ́ yó cìcì,
Yezu já n lwar bə̀ jàn shí ń yala nɛ rə shə́r.
N pyìrhí lyì-zhâ bɛ́ cəcəl wə,
n bwə̀rh n wɔ̀:
“Mɔ̌ lò ń dwə̀rh à kàmə̀-zwǐ y ni?”
31 Ń kwã-lyì bí wɔ̀ mɔ̀:
“Ǹ nə lyì bí gə́ nʼê pyɛ́nɛ́ mɔ́ nɛ́,
ń jà ǹ nə́ ǹ bwə̀rh bə̀ wɔ́ mɔ̌ lò ń dwə̀rh mó?”
32 Yezu zɛ̃̀ n pyìrhí n nyǐ lyì bí bə̀ kə́kɛ́lɛ́ mɔ mɔ́ wẽ́,
ń la mə n lwar lò yil ń wɛ̀rhɛ́ èta mɔ́.
33 Ywẽ yʼà zhe kɛ̃ mɔ́,
ń nə́ ń kəkə,
ń gə́ yà ń yě kɔn dɛ̀bɛ́ rə̀ wɛ̀rhɛ́ ń yala nɛ́ wẽ́ mó yilə.
N twẽ̌ n yí Yezu yala nɛ,
n tu ń nə̀dwə́nə́ yó,
n wùlì ń yé né,
n byili mu ń wu pamparɛ̃ɛ̃.
34 Yezu zɛ̃̀ n wɔ̀ mɔ̀:
“À bə̀kɔ́,
ǹ gə́ zhí Yi ni mú ce,
ǹ nɔ ǹ cìnə̀.
Címí y è yʼà zhe mə́ mó zhɛ̀.
Zhəl ǹdə́ yə̀-zùlə́.”
35 Rə̀myɛ́ yó,
lyì shí dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ sõ kɛ̀lɛ́ w bə bə̀ ǹdə́ Yezu gwẽ̌ nə́ ń zɔ̀mà,
bə wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ nɛ:
“Ǹ bə̀kɔ́ mɔ́ tɛ̀nɛ́ yé.
Bə̀kɔ́n yil ǹ bʼâ kə́ lyɛ̀ɛ̀ yó-cə́bal mɔ́?”
36 Sə Yezu yə̀ bə̀myɛ́ zɔ̀mà nɛ́ cili yé.
N zɛ̃̀ n wɔ̀ dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ nɛ:
“Bə̀ká dùr ywẽ yé.
Ǹmyɛ́ wírí ń zhí ni.”
37 Ń yə̀ shɛ̀nɛ́ lò dõ tó mo,
è gə də̀ Pyɛɛrɛ ǹdə́ Zhakɛ ǹdə́ ń da-byǐ Zhã.
38 Bə̀ gə́ yú dwã-gùlú jì y yó-cə́bal mɔ́ sõ kɛ̀lɛ́ wa,
Yezu pwírí lyì bí nʼê kúrhə́,
bə̀ nʼê wǔrh bə̀ mʼê ce sɔ̀ dɛ̃´dɛ̃´.
39 N zù kɛ̀lɛ́ wa,
n bwə̀rh bè n wɔ̀:
“Bə̀kɔ́n sɔ̀ á nʼá ce èta mɔ́?
Byè yil á nʼá kúrhə́?
Bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y wɔ́ dɛ́ è dɛ̌.
È yə̀ cì yé.”
40 Lyì bí zɛ̃̀ bə̀ nʼê mɔ̀n mɔ̀.
N ce bə̀ gakó du pwẽ̀ nè,
n zɛ̃̀ n zə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y da ǹdə́ è ná ǹdə́ ń kwã-lyì bí bə̀tɔ̀ y bə tó mo,
n mə n zù jì y kɛ̀bɛ́ bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y pyě è wẽ́ mó wə.
41 N zə bə̀sɔ́bwɛ̀lɛ́ y jɛ̃̀ nɛ̀,
n wɔ̀ ya:
“Təlitə kum!”
(Rə̀ kùr wɔ́:
“À bə̀kɔ́,
à nʼâ wə̀l mó,
zɛ̃̀ dɛ̃̌!”)