Krísto waaɖɩ́ sarásɩ kɩ́bɩńzɩ
10
1 Múúsá-dɛ́ɛ Mará tánwɩlɩ́ kífeńbiwá bɩgɛgɛrɛŋɛ nɛ́ bʊjɔwʊrɛ páá,
amá,
bɩdɛ́ɛ ɩlɛɛzʊ́ʊ gɛ ánwɩlɩ́ɩ.
Biiyéle Mará tánbɩɩzɩ kɛtɛngɛrɛ na sarásɩ balaána sɩ lám bónbusí báa sáátɩ wenkí bɩ́nɩ báa weení nɛ́,
ayéle wenbá bóngoduuzí badɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ nɛ́-dɛ́ɛ báa wenbí isúlúki.
2 Tɩ́fa,
báfʊ́ńÿelí sɩ lám.
Káma,
sarásɩ sɩḿ sɩraavʊ́ńÿelí wenbá bánlám nɛ́ ɩfʊ́ńlaḿ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ bɩcáŋ bɩtɛ́,
bɩka bewenbé íkokuti ánvʊʊnáa wɛ sɩsɩ baalá alaháácɩ́.
3 Amá,
toovonúm-daá nɛ́,
sarásɩ sɩḿ sɩ́ndɔɔzɩ́ ɩráa bɛdɛ́ɛ alaháácɩ́wá bɩ́nɩ báa weení gɛ.
4 Káma,
náánɩ abaaláa na agbɛzɛyɩ́wá-dɛ́ɛ azimá tánbɩɩzɩ bɩlɩzɩ́ alaháácɩ́wá.
5 Bɩlɛ́ bʊrɔ gɛ sáátɩ wenkí Krísto sɩ ɩsʊ́ʊ ɖúúlínya-daá nɛ́,
wɔɔdɔ́ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«Ńdɔ́sɔ́ɔ́lɩ sarásɩ,
cáńfáná kʊjɔ́ɔ́nɩ,
amá,
nyáává ma tɔnʊʊ́.
6 Ńdámʊ́ keɖe-kɔnyɔ́ɔ,
cáńfáná alaháácɩ́ cɛ́m sarásɩ.
7 Biiyéle mɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ:
“Óo Ɩsɔ́ɔ,
bɛɛ ma,
mádɩtɩŋa mɔ́ngɔnɩ́
malá nyɛ́dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m,
ńŋɩnáa wenbí baaŋmáa bɩ mɔ́rɔ́ nyɛ́dɛ́ɛ Tákaraɖá-daá nɛ́.”»
8 Waaɖáa tɔ́m gɛ sɩsɩ:
«Ńdɔ́sɔ́ɔ́lɩ ngʊ́ ńdámʊ́ sarásɩ yáá kʊjɔ́ɔ́nɩ,
yáá keɖe-kɔnyɔ́ɔ,
cáńfáná alaháácɩ́-cɛ́m-dɛ́ɛ sarásɩ.»
Ngʊ́ wenbí Mará waazɩ́ɩ́zɩ sɩ bála nɛ́ nbɩlɛ́.
9 Ngɛ waadásɩ sɩsɩ:
«Mádɩtɩŋa mɔ́ngɔnɩ́ sɩ malá nyɛ́dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m.»
Bugutoluú nbɩlɛ́ sɩsɩ waaɖɩ́ sarásɩ kaɖaa ńzɩ bɩka ɩkɔná sarɔ́ɔ kɩ́falɔɔ́.
10 Yeésu Krísto waalá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sɔɔlɩ́m ɩkpɔ́ɔ ɩdɩ ɩlá sarɔ́ɔ kʊ́ɖʊńbɩ lám nɛ́,
weeyéle ɖɩbá ɖɩlɩ́ɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ Ɩsɔ́ɔ ɩzá-daá.
11 Sarásɩ lanɖʊ́ báa weení wɛ ɩzarásɩ ɖaalanɖɛ́ gɛ báa wɩ́rɛ wenɖé ɩlaána sarásɩ kʊ́ɖʊńsɩ sɩḿ lám;
ngʊ́ sɩlɛ́ nɖɔ́ sɩdabɩ́ɩ́zɩ kɛtɛngɛrɛ sɩlɩzɩ́ alaháácɩ́wá.
12 Amá,
Krísto ɩlɛ́ waalá alaháácɩ́ cɛ́m-dɛ́ɛ sarɔ́ɔ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ kóŋ́ nɛ́,
woobó ɩjɔɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kíɖiiwú-rɔ sɩ ɩcɔ́ɔ ńná báa ngbeére bɩvɛ́yɩ́na tɛ́m,
13 bɩka ɩɖamáa sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ ɩ́ɖʊ́ ɩbáɖaanáa ɩnʊvɔ́-dɛ.
14 Káma,
sarɔ́ɔ kʊ́ɖʊmɔ́ɔ kóŋ́ Krísto waalá nɛ́-rɔɔzɩ́,
weeyéle wenbá waalɩzɩ́ wɛ bɛdɛ́ɛ alaháácɩ́ nɛ́-dɛ́ɛ báa wenbí isúlúki bɩvɛ́yɩ́ bɩ́ngʊrʊ́ʊ.
15 Bɩdɛ́ɛ seríya gɛ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga waalɩzɩ́ ɖáa ɖʊɖɔ.
Káma,
kaaɖáa ŋmatɩrɛ gɛ sɩsɩ:
16 «Ɖádʊ́ʊ sɩsɩ:
“Bɛɛ keɖiyá sɩ meɖi kɛ mána wɛ wɛ́ amʊ́ awɔ́rɔ́ nɛ́ nɖɔ́.
Mánɖʊ́ʊ mɛ́dɛ́ɛ Mará bewenbé-daá,
mánŋmaá yɛ bagʊjʊ́nɩ-daá.”»
17 Ngɛ wɔɔdɔ́tɔḿ sɩsɩ:
«Mɔ́dɔ́ndɔtɔɔzɩ bɛdɛ́ɛ alaháácɩ́wá,
cáńfáná bɛdɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ-rɔ kɛtɛngɛrɛ.»
18 Ngʊ́ lénlé bɛɛjɛ́ alaháácɩ́wá nɛ́,
alaháácɩ́-cɛ́m-dɛ́ɛ kʊjɔ́ɔ́nɩ lám tɛfɛ́yɩ́ ɖʊɖɔ.
Ɖútuuzi ɖádɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́
19 Bɩlɛ́ nɛ́ koobíya,
Yeésu-dɛ́ɛ sarɔ́ɔ-dɛ́ɛ azimá-rɔɔzɩ́,
ɖáábá ɖiɖéézi sɩsɩ ɖánbɩɩzɩ́ ɖɩsʊ́ʊ ɖádɩ-ɖádɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ páá ɖɩdáarɛ-daá.
20 Wɛɛlɛrɩ́ láámílé ɖaḿ-daá ńgɩ ɩfa ɖáa nɩ́bááwʊ kɩ́falʊʊ́ kɩgɛ́ɛ weezuú-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ ɖánbanáa kɩ na ɖɩsʊ́ʊ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ páá ɖɩdáarɛ-daá nɛ́,
ngɛ láámílé kɩḿ nɛ́,
ɩdɩtɩŋa ɩdɔnʊʊ́ nbɩlɛ́.
21 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
ɖɔ́wɛná Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ baazɩ́ɩ yɩ wɛ́nbɛɛŋ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-rɔ nɛ́.
22 Bɩlɛ́ nɛ́,
ɖɩ́ba ɖɩlá yaraɖá,
ɖíkóduuzi ɖádɩ Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ na wenbiré kʊ́ɖʊńɖɛ.
Káma,
baayáálɩ ɖéwenbé bɩlɩzɩ́ wenbí bɩrɩ́ŋa bɩ́nvʊʊnáa ɖáa nɛ́,
bɩka bɔsɔ ɖáa lɩ́m ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńbɩ ɖɩlɩ́ɩ.
23 Ɖɩ́lááná wenbí bʊrɔ ɖááɖʊ́ tamɔ́ɔ nɛ́-dɛ́ɛ tɔ́m ŋmatɩrɛ zamɔ́ɔ-daá,
ɖɩ́kɔyɔ́ɔ́lɩ tɔnʊʊ́;
káma,
weení wooɖúu sɩ wánlám ɖáa kʊjɔɔwʊ nɛ́ tánlɩɩ ɩdɔ́m wɔ́rɔ́.
24 Ɖífere ɖamá-rɔ,
bɩka ɖɩtásɩ ɖamá tɔ́m sɔɔlɩ́m na tɩmɛ́ kazɔ́ɔ ńná lám-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ-daá.
25 Ɖɩ́kɛcɛ́ ɖɛ́dɛ́ɛ Koduuziya ɖɩtálɩ ńŋɩnáa nɛbɛ́rɛ tɛ́rɛ́wɛ́ná bɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́ná nɛ́,
amá,
ɖɩ́tasɩ ɖamá tɔ́m;
káma,
mɩ́ɩ́bá mɩ́bɛɛ́na sɩsɩ Ɖádʊ́ʊ-dɛ́ɛ wɩ́rɛ waajʊ́ʊ.
26 Káma,
a ɖábámáa alaháácɩ́ lám bɩka ɖányɩ,
ngʊ́ ɖáńdɩ́lɩ́ toovonúm,
alaháácɩ́ cɛ́m-dɛ́ɛ sarɔ́ɔ tɛfɛ́yɩ́ ɖʊɖɔ.
27 Amá,
wenbí bɩɩga ɖáɖamáa bɩ́nɖʊ́ʊ ɖáa nɩdáárɛ nɛ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m fʊʊnáa na nimíni kʊ́bɔnɩ́ sɩ ɩbá iɖe Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ báɖaanáa nɛ́.
28 A naárʊ wɛɛvɛ́lɛ Múúsá-dɛ́ɛ Mará,
ngɛ ɩráa nɔɔ́lɛ yáá noódoozo waazɩ́ŋ seríya,
bángʊ́ʊ yɩ gɛ,
bɩvɛ́yɩ́na bánnɩɩ́ ɩgʊnyɔḿ.
29 Tɔ́ɔ,
weení wɛɛgbɛɛná Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́,
ɩdɔkpɔ́ɔ keɖiyá-dɛ́ɛ azimá aalá yɩ ɩlɩ́ɩ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ nɛ́ ɩyáa nabʊ́rʊ,
bɩka ɩtʊ́ʊ Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga kénÿelíi ɖénɖíi Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám-dɛ́ɛ alɩbáráka nɛ́,
yaatá ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ ńdɩ wánbá bɩcɛzɩ́ nbɩlɛ́.
30 Káma,
ɖáábá ɖányɩ Ɩsɔ́ɔ,
ɩmʊ́ weení waaŋmátɩ ɩyáázɩ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́ sɩ moyooná na kʊ mɩ́nɔ́ɔ́;
mɔ́ɔ́ sɩ mɛvɛrɛ ná.»
Wɔɔdɔ́tɔḿ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ wánvʊʊnáa ɩdɛ́ɛ zamɔ́ɔ.»
31 Bɩ́kacɩ́ ɩrʊ́ ɩyɩsɩná Ɩsɔ́ɔ weezuú-dʊ́ʊ.
32 Ɩdɔ́ɔ́zɩ kabaazɩya wenbí mɩ́ɩ́lá nɛ́ bʊrɔ;
mɩ́ɩ́gbɛ́dɩ́ mɩ́mʊ́ʊ ɖɛnyɛm wɔ́rɔ́ nɛ́,
mɩ́ɩ́bá ɩna wahálawá páá,
amá na bɩrɩ́ŋa,
mɩ́ɩ́ɖɔkɩ mɩ́dɩ.
33 Nabʊ́rʊ-dɛ́ɛ,
bɩlɛ́ gɛ bándʊ́ʊ́dɩ mɩ́ɩ,
bɩka bánnaazɩ́ mɩ́ɩ zamɔ́ɔ-daá,
bɩka sáátɩ nakɩ́rɩ nɛ́,
mɩ́nnɩɩ́ wenbá bánnaazɩ́ wɛ ńŋɩnáa bɩlɛ́ ɖʊɖɔ nɛ́ bevéézi.
34 Wenbí bʊrɔ nɛ́,
mɩ́ɩ́ná kʊnyɔḿ sáráka-dɩnáa wánnáa kɩ nɛ́,
bɩka itísi na niíni bɛlɛ́ɛ mɩ́gbɩná;
káma,
mɩ́nyɩ sɩsɩ mɩ́wɛná ɖɔ́ɔ́lɛ ɖɩɩgɩ́lɩ yɛ bɩka ɖɩvɛ́yɩ́na sɩ ɖɩtɛ́ nɛ́.
35 Bɩlɛ́ nɛ́ ɩ́kɛbɛ́ɖɩ mɩ́dɛ́ɛ yaraɖá,
káma,
kɩrɔɔzɩ́,
mɩ́ngɔnɩ́ ikóyuú kɩvɛrɛwʊ kʊ́bɔńgɩ.
36 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
bɩ́nbɔɔzɩ́ mɩ́ɩ mɩ́dɩ caarɩ́,
na a bɩgɛ́ɛ sɩ mɩ́ɩ́lá Ɩsɔ́ɔ sɔɔlɛ́ɛ wenbí nɛ́,
iyuú wenbí wooɖúu sɩ wánlám nɛ́.
37 Káma,
baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ:
«Bɩɩga cʊ́kɔ,
bídénleeri,
na weení sɩ ɩkɔ́nɩ nɛ́ ɩtála,
bɩdɛkɛ́ɛ sɩ ilééri.»
38 Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ:
«Amá,
weení mééɖéézi yɩ sɩsɩ ɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́,
ɩdɛ́ɛ toovonúm fáa-rɔɔzɩ́,
wónÿuúu weezuú.
Amá,
a waabɩsɩná ɩdɩ bʊwɔ́rɔ́,
ɩdɔ́m tɔ́ndɔmɔwʊ́ ma ɖʊɖɔ.»
39 A ɖɔ́ɔ́ na ɖɔ́ɔ́,
ɖɛ́vɛ́yɩ́ wenbá bánbɩsɩnáa badɩ bʊwɔ́rɔ́ bɛ́ndɛlɛ́ŋ nɛ́ badaá,
amá,
wenbá baava toovonúm na bɛlɛ́ɛ beweezíni nɛ́ badaá gɛ ɖɔ́wɛ.