Ɩsɔ́ɔ tekízi Israyɛ́ɛlɩ
11
1 Mɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ bɩlɛ́ nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ weegízi ɩdɛ́ɛ zamɔ́ɔ?
Aayɩ́,
bɩ́dánlaḿ bɩlɛ́ kɛtɛngɛrɛ.
Káma,
mɔ́ɔ́ mádɩtɩŋa mɛ́gɛ́ɛ Israyɛ́ɛlɩ bú gɛ.
Ibrahím kutoluú-dɛ bú gɛ mɛ́gɛ́ɛ,
Bɛ́ɛnɩ-Yáámíínu-dɛ́ɛ ɖugoré-daá.
2 Ɩsɔ́ɔ tekízi ɩdɛ́ɛ zamɔ́ɔ wenkí waavʊ́ńdáa ɩlɩzɩ́ kɩ ɩsɩ́ɩ ɩdɩ nɛ́.
Mɩ́ɩ́sɩ wentí Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá waaŋmátɩ fɔɔlʊʊ́ wenkí kɩdaá Elíya wánŋmatɩnáa Ɩsɔ́ɔ wángʊ́ʊ Israyɛ́ɛlɩ tɔ́m nɛ́?
3 Weevééri yɩ gɛ sɩsɩ:
«Ɖádʊ́ʊ,
baagʊ nyɛ́dɛ́ɛ anɖébiwá,
bɩka bɔyɔ́ nyɛ́dɛ́ɛ sarásɩ ɖaalanɖɛ́wá.
Mɔ́ɔ́ mériké gɛ bɩɩga,
ngɛ bɔzɔɔlɛ́ɛ sɩ bɛtɛ́ɛ́zɩ ma.»
4 Amá,
sɩsɩ wé gɛ Ɩsɔ́ɔ woobúsi yɩ.
Ɩsɔ́ɔ woobúsi yɩ sɩsɩ:
«Máágá mádɩ ɩráa mííli lʊbɛ (7.000) wenbá badaká baɖʊná lɩzɔ́ɔ Báalɩ-dɛɛzɩ́ nɛ́.»
5 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ bɩjɔɔ́ɔ sáátɩ kɩna.
Bɩɩga ɩráa cʊ́kɔ nakɩ́rɩ wenkí Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám-daá,
waalɩzɩ́ kɩ ɩsɩ́ɩ ɩdɩ nɛ́.
6 Amá,
a na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám-rɔ gɛ waalɩzɩ́ wɛ,
bɩdɛkɛ́ɛ na balakásɩ-rɔ nbɩlɛ́,
tɩ́fa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám tokúti bɩgɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám nbɩlɛ́.
[A ngʊ́ lakásɩ-rɔ gɛ waalɩzɩ́ wɛ,
bɩgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kazɔ́ɔ lám nbɩlɛ́,
tɩ́fa lakásɩ kazɔ́ɔ tokúti sɩgɛ́ɛ lakásɩ kazɔ́ɔ nbɩlɛ́.]
7 Bugutoluú sɩsɩ wé nbɩlɛ́.
Bugutoluú sɩsɩ wenbí Israyɛ́ɛlɩ zamɔ́ɔ wánvʊnjáádɩ nɛ́,
kidoyuú bɩ.
Amá,
wenbá Ɩsɔ́ɔ waada ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́,
bɛlɛ́ booyuú na bɩ.
Baaganáa nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ weeyéle balá wenbi-ɖóni,
8 ńŋɩnáa wenbí Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá waaŋmátɩ nɛ́;
kɩɩŋmátɩ gɛ sɩsɩ:
«Ɩsɔ́ɔ weeyéle bɩlá wɛ nyazɩ bónɖóm bɩlɛ́,
woovu baazá na bákana,
ɩtɔ banɩgbamɩ́nɩ na bákanɩ́ɩ
hálɩ na sinje.»
9 Ngɛ wúro Ɖáwʊɖa ɖʊɖɔ waaŋmátɩ sɩsɩ:
«Bɛdɛ́ɛ jíńgáárɩ́wá ɩ́bɩsɩ wɛ kɔdɔká,
bɔɔwʊ́ bánzalɩ́ɩ kɩdaá nɛ́.
Bɩ́bɩ́sɩ wɛ wenbí bɩ́nlɔ́ɔ wɛ adɛ nɛ́,
bɩka bɩbɩ́sɩ wɛ bɛdɛ́ɛ nɩgbamʊʊ́ fɔ́m.
10 Búfú baazá-rɔ na bákana,
bɩka nÿéle balaaná wahála náa.»
11 Bɩlɛ́ nɛ́,
mɔ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ biiduúli Yahúúɖuwá basála bɩcáŋ busú?
Kéyi!
Bɩdacáŋ busú.
Amá,
Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ-rɔɔzɩ́,
yíriwá tɩɩganáa wooyuú lɛ́ɛ́dɩ.
Bɩɩlá bɩlɛ́ gɛ na bɩkʊ́sɩ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ sʊ́ʊ́zɩ.
12 A ngʊ́ bɛdɛ́ɛ yɩsɩ́tɩ wɔɔgɔná ɖúúlínya ɖɔ́ɔ́lɛ,
a bɛdɛ́ɛ salɩ́ɩ wɔɔgɔná yíriwá ɖɔ́ɔ́lɛ,
yaatá bɛdɛ́ɛ kʊrʊ́ʊ sɩ bɩbá gɛ bɩtásɩ bɩnyɔ́ɔ́zɩ.
Nŋɩ́nɩ́ Ɩsɔ́ɔ wɛɛlɛ́ɛ wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́
13 Lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
mɩ́ɩ wenbá mɩ́dɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́ gɛ mánŋmatɩnáa.
Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́ bɛdɛ́ɛ tɩndʊ́ʊ gɛ.
Ngɛ tɩmɛ́rɛ ɖɩḿ mánlám ɖɛ nɛ́,
kɛ́ɛ ma yɩ́ɖɛ gɛ.
14 Mɛ́dɛ́ɛ ɖɛ lám-daá nɛ́,
mánlám ɖɛ gɛ sɩsɩ a bɩ́njɔ́ɔ,
bɩkʊ́sɩ mogoobíya Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ sʊ́ʊ́zɩ,
na bɩlɛ́ɛ badaá nɛbɛ́rɛ.
15 Káma,
a Ɩsɔ́ɔ wɛɛgɛ́ɛ́zɩ wɛ ɩsɩ́ɩ fɔɔlʊʊ́ nɛ́,
bɩɩnyɔ́ɔ́zɩ ɩ́na ɖúúlínya bɔlɔwʊtáá,
bɩlɛ́ nɛ́,
wɔ́ngɔnɩ́ sɩ ɩtábáazɩ wɛ kabɩsɩnáa nɛ́,
yaatá sɩ bɩlá gɛ nyazɩ ɩsɩɖáa weevé bakábɩsɩ weezuú-daá bɩlɛ́.
16 A baalá kíɖíím gɛ baaɖáa cɩrɩ́ɩ bafa Ɩsɔ́ɔ naanɩ́ babáázɩ ɖíi,
bɩ́nwɩlɩ́ɩ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ tɩɩná kíɖíím rɩ́ŋa bɩlɛ́.
A tɩɩwʊ́-dɛ́ɛ lirá kɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ńná,
bɩ́nwɩlɩ́ɩ sɩsɩ kɩdɛ́ɛ wʊláázɩ kɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ ńzɩ ɖʊɖɔ nbɩlɛ́.
17 Israyɛ́ɛlɩ zamɔ́ɔ cɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ olivíyée tɩɩwʊ́ booɖúu kɩ ngɛ bɛɛjɛ́ kɩdɛ́ɛ wʊláázɩ nasɩ́rɩ nɛ́.
Nyɔ́ɔ́ weení ńdɛkɛ́ɛ Yahúúɖu nɛ́,
nyɔ́jɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ fɔɔ́-daá tɩɩwʊ́ nakɩ́rɩ-dɛ́ɛ wʊlɛ́nɩ bɛɛgɛ́jɛ yɩ bɔkɔná batá tɩɩwʊ́ booɖúu kɩ nɛ́-dɛ́ɛ wʊláázɩ bɛɛjɛ́ sɩ nɛ́ sɩɖɩdáarɛ nɛ́.
Lɛlɛɛɖɔ́ nɛ́,
nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyénɖíi wʊláázɩ sɩḿ sɩdɛ́ɛ alɩbáráka nyónÿuú tɩɩwʊ́ lirá-dɛ́ɛ cɩrɩ́m kazɔ́ɔ ńbɩ.
18 Bʊrɔɔzɩ́ nɛ́,
ńdɔmɔ́ɔ́ná ngbɛɛná wʊláázɩ bɛɛjɛ́ sɩ nɛ́.
Nyɛ́dɛ́ɛ kúúrí gɛ wenkí.
Bɩdɛkɛ́ɛ nyɔ́ɔ́ nyɔ́ɖɔ́kɩná na lirá,
amá,
lirá ɖɔ́kɩná na nya.
19 Nyɔ́ndɔ́m nbɩlɛ́ sɩsɩ:
«Bɛɛjɛ́ wʊláázɩ na bʊcɔ bɔkpɔ́ɔ mɔ́ɔ́ batá.»
20 Bɩgɛ́ɛ toovonúm gɛ.
Sɩdɛ́ɛ sɩdafa toovonúm weeyele ná gɛ bɛɛjɛ́ sɩ.
Ngɛ nyɔ́ɔ́ nyɛ́dɛ́ɛ nyáává toovonúm weeyéle nyɔ́wɛ ńna.
Amá,
nyɔ́ɔ́ nkalá kúúrí,
nyɔ́mɔ́ɔ́na gɛ nnɩ́ɩ nɩdáárɛ.
21 Káma,
a Ɩsɔ́ɔ tekízi tɩɩwʊ́ wʊláázɩ tɩtɩŋa cɛ́m,
nyɔ́ɔ́ gɛ sɩ iyéle yáá wé.
22 Bɩlɛ́ nɛ́,
yuú ndɩlɩ́ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ wánlám kazɔ́ɔ bɩka wɔ́nvɔ́m nɩgbamʊʊ́ ɖʊɖɔ.
Wɔɔvɔ́ wenbá baazála nɛ́ banɩgbamʊʊ́ bɩka nyɔ́ɔ́ nɛ́,
ɩlá nyɔ́ɔ́ kazɔ́ɔ.
Bɩlɛ́ nɛ́,
ɖɔkɩ bɩlɛ́ na ɩ́kɛcɛ́ nya ɩtálɩ,
tɩ́fa wɛ́njɛ́m nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyazɩ bɛ́njɛ́m wʊlɛ́nɩ nɛ́.
23 Amá,
a wɩ́rɛ Yahúúɖuwá waabáázɩ toovonúm fáa,
Ɩsɔ́ɔ wángabɩsɩnáa wɛ ɩtá bavʊnɖɩdáarɛ,
káma,
Ɩsɔ́ɔ wɛná yíko ɩtábáazɩ wɛ tám ɖʊɖɔ.
24 Bɛɛgɛ́jɛ nyɔ́ɔ́ fɔɔ́-daá olivíyée tɩɩwʊ́-rɔ bɔkɔná nya batá wenkí kɩdɛkɛ́ɛ fɔɔ́-daá ńgɩ,
amá,
booɖúu kɩ nɛ́ kɩrɔ gɛ,
ngʊ́ a páá nɛ́,
bɩ́dánlaḿ bɩlɛ́.
Amá,
Yahúúɖuwá nɛ́,
bɛlɛ́ bɛdɛ́ɛ batá wɛ badɩtɩŋa bɛdɛ́ɛ tɩɩwʊ́-rɔ tánlaḿ káálɛ.
Israyɛ́ɛlɩ zamɔ́ɔ-dɛ́ɛ lɛ́ɛ́dɩ kɛdɛɛzɩya ńdɩ
25 Koobíya,
mɔ́zɔɔlɛ́ɛ meyéle mɩ́ɩ ɩtɩlɩ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ásíírí nakɩ́rɩ,
na ɩ́kɔkɔ́nɩ mɩ́bɛɛ́na mɩ́dɩ sɩsɩ áséńsí-dɩnáa.
Ásíírí kɩḿ gɛ sɩsɩ Israyɛ́ɛlɩ-dɛ́ɛ zamɔ́ɔ-dɛ́ɛ fɔɔlʊʊ́ nakɩ́rɩ sɩ kɩlá wenbi-ɖóni bɩlɛ́ gɛ hálɩ yíriwá rɩ́ŋa iyuú lɛ́ɛ́dɩ.
26 Sáátɩ kɩḿ gɛ Israyɛ́ɛlɩ rɩ́ŋa wónÿuúu lɛ́ɛ́dɩ ńŋɩnáa baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́.
Baaŋmáa gɛ sɩsɩ:
«Siyɔ́ɔnɩ gɛ Lɛɛrʊ́ wángalɩɩnáa,
wɛ́njɛ́m Yaakúbu kutoluú-dɛ bíya-dɛ́ɛ yɩsɩ́tɩwá.
27 Keɖiyá wenká sɩ meɖi mána wɛ nɛ́ gɛ sɩsɩ
mɛ́njɛ́m bɛdɛ́ɛ alaháácɩ́wá.»
28 A ɖɛ́ɛ́bɛ́ɛ́ŋná bɛdɛ́ɛ kizíi beegízi Laabáárʊ Kífeńgi nɛ́,
bɛgɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɩ́bɛrɛwá gɛ,
mɩ́ɩ mɩ́gázɔ́ɔ-rɔɔzɩ́.
Amá,
a ɖɛ́ɛ́bɛ́ɛ́ŋná Ɩsɔ́ɔ waada ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́,
ɩzɔɔlɛ́ɛ wɛ,
bajaájaanáa-rɔɔzɩ́.
29 Káma,
Ɩsɔ́ɔ tɛ́nlɛɛ wenbí waava nɛ́ kɛtɛngɛrɛ,
bɩka ídengizí wenbá waayáa wɛ nɛ́ kɛtɛngɛrɛ.
30 Ɖoo nɛ́,
mɩ́dánɩ́ɩ́ná Ɩsɔ́ɔ,
amá,
lɛlɛɛɖɔ́ Ɩsɔ́ɔ waanɩ́ɩ mɩ́dɛ́ɛ kʊnyɔḿ,
káma,
Yahúúɖuwá weegízi badanɩɩná yɩ nɛ́-rɔɔzɩ́.
31 Bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ lɛlɛɛɖɔ́,
bɛlɛ́ beegízi Ɩsɔ́ɔ nɩɩnáa na Ɩsɔ́ɔ ɩnɩ́ɩ mɩ́dɛ́ɛ kʊnyɔḿ,
bɩka na Ɩsɔ́ɔ ɩbɩ́ɩ́zɩ ɩnɩ́ɩ bɛlɛ́ ɖʊɖɔ bɛdɛ́ɛ kʊnyɔḿ.
32 Ɩsɔ́ɔ weeyéle sɩsɩ ɩráa rɩ́ŋa ɩ́kanɩɩná yɩ,
na ɩwɩ́lɩ barɩ́ŋa ɩdɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́.
Ɩsɔ́ɔ waabá ɩɖɔ́ɔ páá
33 Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ wɔɔɖɔ́ɔ páá!
Ɩdɛ́ɛ áséńsí na ɩdɛ́ɛ tɩlɩ́ɩ weelíŋ!
Weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩtɩlɩ́ wenbí waazɩ́ɩ́zɩ bɩ nɛ́ bugutoluú.
Weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩnɩ́ɩ wenbí waaɖʊ sɩ wánlám bɩ nɛ́ bugutoluú.
34 Káma,
baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ:
«Weení nyɩ ná Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ lomaazɛ́.
Weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩtásɩ yɩ tɔ́m.
35 Weení waabɩɩzɩ ná ɩɖáa Ɩsɔ́ɔ nabʊ́rʊ fáa na bɩlá sɩsɩ ɩlɛ́ ɩfɛ́rɛ yɩ.»
36 Káma,
Ɩsɔ́ɔ-jɔ́ gɛ bɩrɩ́ŋa bɩɩlɩɩná,
ɩrɔ gɛ bɩrɩ́ŋa bʊwɛ,
bɩka ɩdɩɩná bɩrɩ́ŋa.
Ɩmɔɔ́na basá yɩ báa ngbeére bɩ́dɛ́ndɛŋ́.
Amí.