Wenbí bɩmɔɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ nɛ́ gɛ wánlám
9
1 Wentí sɩ maŋmátɩ nɛ́,
toovonúm gɛ tɩgɛ́ɛ,
mɛ́dɛnbɛlɩ́ bʊbɔ́tɩ,
káma,
Krísto-dɛ́ɛ ńnɩ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ,
bɩka Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa tɩtɩŋa wánŋmatɩ́ méwenbiré-daá sɩsɩ toovonúm gɛ bɩgɛ́ɛ.
2 Máázá nyɩ́ŋɛ́ɛ páá,
bɩka bɩɩbá bɩ́nnʊŋásɩ méwenbiré báa sáátɩ wenkí.
3 A bɩ́fʊnjɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ ɩlá ma láálɩ́,
bɩka bɩtára mána Krísto ɖɔ́lɔ́wʊ́táá bɩka mogoobíya Yahúúɖuwá iyuú lɛ́ɛ́dɩ,
bɛḿ wenbá mána wɛ ɖɛ́gɛ́ɛ kutoluú kʊ́ɖʊmʊ́ʊ nɛ́,
bɩraalá ma sóńcí.
4 Bɛgɛ́ɛ Israyɛ́ɛlɩ ńba gɛ,
Ɩsɔ́ɔ wɔɔgɔrɩ́ wɛ babɩ́sɩ ibíya,
ɩlɩzɩ́ ɩdɛ́ɛ ásícé ɩwɩ́lɩ wɛ,
iɖi keɖiyísi ɩ́na wɛ.
Banáábɩ́lɛ́ weejéle ɩdɛ́ɛ Mará,
ɩwɩ́lɩ wɛ nŋɩ́nɩ́ bɛ́tɛ́ bokúu yɩ tɛ́ɛ́dɩ nɛ́,
bɩka iɖúu kʊjɔ́ɔ́nɩ ɩsɩ́ɩ wɛ.
5 Ɖoo caájaanáa Ɩsɔ́ɔ waada ɩlɩzɩ́ wɛ nɛ́ bebíya‑bíya gɛ bɛgɛ́ɛ.
Krísto waabɩ́sɩ ɩrʊ́ nɛ́,
bɔlɔwʊtáá gɛ baalʊ́rʊ yɩ,
ɩlɛ́ weení waagɩ́lɩ bɩrɩ́ŋa nɛ́,
ɩnáábɩ́lɛ́ Ɩsɔ́ɔ weení sám mɔɔ́na yɩ báa ngbeére bɩvɛ́yɩ́na tɛ́m nɛ́.
Amí.
6 Ngʊ́,
na bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́,
bɩ́dánwɩlɩ́ sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m tɔfɔ́ɔ́zɩ.
Káma,
wenbá Israyɛ́ɛlɩ waalʊ́rʊ wɛ nɛ́,
bɩdɛkɛ́ɛ barɩ́ŋa bɛgɛ́ɛ na kʊ Israyɛ́ɛlɩ bíya páá.
7 Bɩka ɖʊɖɔ bɩdɛkɛ́ɛ Ibrahím-dɛ́ɛ bíya rɩ́ŋa kɛ́ɛ na kʊ ɩdɛ́ɛ bíya páá.
Amá,
Ɩsɔ́ɔ wɔɔdɔ́ Ibrahím gɛ sɩsɩ:
«Bíya wenbá móóɖúu mazɩ́ɩ sɩsɩ mánváa nya wɛ nɛ́,
Ɩsaáka gɛ bogutoluú kadamáa na.»
8 Bugutoluú sɩsɩ bɩdɛkɛ́ɛ bíya wenbá barɩ́ŋa Ibrahím waalʊ́rʊ wɛ nɛ́ kɛ́ɛ na kʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bíya,
amá,
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bíya páá gɛ wenbá bɛdɛ́ɛ lʊrʊ́ʊ kadamáa na kʊjɔɔwʊ Ɩsɔ́ɔ wooɖúu kɩ ɩsɩ́ɩ nɛ́.
9 Káma,
wentí Ɩsɔ́ɔ waaŋmátɩ iɖúu ɩsɩ́ɩ nɛ́ nɖɔ́:
«Sɩ bitósulú bɩ́nɩ ɖɛkɛrɛ‑kɛrɛ nɛ́,
mángabɩsɩ́.
Sɩ magábɩsɩ nɛ́,
Saráa wáńlʊ́rʊ́ bú abaalʊ́.»
10 Bɩka bɩlɛ́ bugúti bibaasí,
Rebééka ɖʊɖɔ:
Ɖájaa Ɩsaáka riké gɛ waalʊrʊná bíya nɔɔ́lɛ.
11-13 Badatanlʊrʊ tá bíya bɛḿ,
ngʊ́ badala tá kífeńbi nabɩ́rɩ,
cáńfáná kidaavééníti gɛ Ɩsɔ́ɔ weevééri Rebééka sɩsɩ:
«Kʊ́bɔnɩ́ wɔ́ngɔnɩ́ ɩlá kúmuú bɔwʊtá.»
Bɔɔdɔ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá bɩlɛ́ sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ Yaakúbu bɩkɩ́lɩ Ísááwʊ.»
Bɩɩlá bɩlɛ́ gɛ na bɩwɩ́lɩ sɩsɩ wenbí Ɩsɔ́ɔ waaɖʊ sɩ wánlám bɩ nɛ́,
fɛ́yɩ́na kʊrʊ́ʊ.
Wenbí Ɩsɔ́ɔ lowú fáa yɩ nɛ́ gɛ wánlám.
A sɩ ɩta ɩlɩzɩ́ naárʊ,
ɩ́dɛ́nbɛɛŋná ɩrʊ́-dɛ́ɛ lakásɩ na ɩlɩzɩ́ yɩ,
amá,
wenbí wɛ́nbɛɛŋnáa na ɩlɩzɩ́ bʊdʊ́ʊ nɛ́ wánlɩɩnáa ɩmʊ́ Ɩsɔ́ɔ weení wánÿaá yɩ nɛ́ ɩjɔ́ gɛ.
14 Bugutoluú sɩsɩ wé nɖɔ́.
Bugutoluú sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ tónvúu toovonúm yáá wé.
Aayɩ́,
bɩ́dánlaḿ bɩlɛ́ kɛtɛngɛrɛ.
15 Káma,
Ɩsɔ́ɔ weevééri Múúsá sɩsɩ:
«Weení bɩɩmɔ́ɔ ma sɩ mánɩ́ɩ ɩgʊnyɔḿ nɛ́,
ɩgʊnyɔḿ gɛ sɩ manɩ́ɩ,
weení mɔ́zɔɔlɛ́ɛ malá yɩ kazɔ́ɔ nɛ́ gɛ sɩ malá kazɔ́ɔ.»
16 Bɩlɛ́ nɛ́,
bɩ́dánlɩɩná wenbí ɩráa sɔɔlɛ́ɛ nɛ́,
cáńfáná bɛdɛ́ɛ konkárɩ́-jɔ́;
amá,
bɩ́nlɩɩnáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́-jɔ́ gɛ.
17 Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá,
Ɩsɔ́ɔ wɔɔdɔ́ Mɩ́sɩra ńba-dɛ́ɛ wúro sɩsɩ:
«Mɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ sɩ mabaná nya mawɩ́lɩ mɛ́dɛ́ɛ yíko,
bɩka máyɩ́ɖɛ ɩlɩ́ɩ báa lé adɛ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔ nɛ́ riké-rɔ gɛ máázɩ́ɩ nya wúro.»
18 Bɩlɛ́ nɛ́,
weení bɩɩmɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ sɩ ɩnɩ́ɩ ɩgʊnyɔḿ nɛ́,
ɩlɛ́ ɩgʊnyɔḿ gɛ wánnɩɩ́,
bɩka weení wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ ɩ́la wenbí-ɖóni nɛ́,
ɩtɔ ɩlɛ́ iwenbiré.
Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ baaná na ɩdɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́
19 A bɩlɛ́ gɛ bʊwɛ nɛ́,
yaatá nyɔ́ndɔ́m nbɩlɛ́ sɩsɩ:
«Tɔ́ɔ,
we-rɔ gɛ Ɩsɔ́ɔ igúti wángʊ́ʊ ɩráa tɔ́m ɖɔ́.
Káma,
weení wánbɩɩzɩ kʊ ɩcɔ́ɔ́lɩ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ wenbí bɩɩmɔ́ɔ yɩ gɛ waalá nɛ́,
tasɩ́ɩ́zɩ.»
20 Nyɔ́ɔ́ ɩrʊ́,
nyɔ́ɔ́ gɛ weení bɩlɛ́ na nvʊʊná Ɩsɔ́ɔ.
Cʊ́ʊ nyɩnɔɔ́ wɔ́nbɔɔzɩ́ cʊ́ʊ maarʊ́ weení waama kɛ nɛ́ sɩsɩ:
«We-rɔ gɛ nyáámá ma ńŋɩnáa ɖɔ́?»
21 Cʊ́ʊ maarʊ́ tánbɩɩzɩ ɩlaná ɩdɛ́ɛ cʊ́ʊ wenbí ɩzɔɔlɛ́ɛ nɛ́?
Wánbɩɩzɩ́ ɩkpɔ́ɔ cʊ́ʊ kʊ́ɖʊmʊ́ʊ kɩḿ ɩma ná nyɩnɔɔ́ kífenveńga na nyɩnɔɔ́ kagazɔ́ɔ takɩ́lɩ sɩɩganáa nɛ́.
22 Ɩsɔ́ɔ wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩ ɩwɩ́lɩ ɩdɛ́ɛ baaná bɩka iyéle batɩlɩ́ ɩdɛ́ɛ yíko.
Amá,
na bɩrɩ́ŋa,
ɩráa wenbá ɩdɛ́ɛ baaná mɔɔ́na kití bɔrɔ bɩka ɩkʊ bɔdɔ́m nɛ́,
wɔɔɖɔ́kɩ wɛ na suúru kʊ́bɔnbɔńgɩ.
23 Amá,
wɔɔzɔ́ɔ́lɩ ɖʊɖɔ sɩsɩ baaganáa ɩ́tɩ́lɩ́ ɩdɛ́ɛ kʊ́bɔńdɩ nɛ́,
waanɩ́ɩ bɛlɛ́ bɛdɛ́ɛ kʊnyɔḿ ɩfʊ́ńgbɩɩrɩ wɛ sɩsɩ béɖí tɩdɛ́ɛ alɩbáráka.
24 Ngɛ bɩdɛ́ɛ ɩráa bɛḿ nɛ́,
ɖɔ́ɔ́ nbɩlɛ́,
ɖɔ́ɔ́ wenbá waayáa ɖáa bɩdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá riké lɔwʊtáá,
amá,
bɩkpɛdɩ́na wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá nɛ́ bɔlɔwʊtáá ɖʊɖɔ nɛ́.
25 Bɩlɛ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ waaŋmátɩ anɖébi Ozée-dɛ́ɛ ŋmáádɩ-daá.
Wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Wenbá badafʊngɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ nɛ́,
mɔ́ngɔnɩ́ mayáa wɛ sɩsɩ mɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ,
ngɛ yíri wenkí mádánvʊnjaa kɩ nɛ́,
mɔ́ngɔnɩ́ mayáa kɩ sɩsɩ ácɔ́ɔa.
26 Bɩka lénlé nɔ́ɔ́ waavʊ́ńdɔḿ ɩráa sɩsɩ:
“Mɩ́dɛkɛ́ɛ mɛ́dɛ́ɛ zamɔ́ɔ” nɛ́,
ńna kɩḿ ɖʊɖɔ gɛ sɩ bayáa wɛ sɩsɩ:
“Ɩsɔ́ɔ weezuú-dʊ́ʊ-dɛ́ɛ bíya.”»
27 Anɖébi Esáya wánŋmatɩ́ Israyɛ́ɛlɩ-dɛ́ɛ tɔ́m nɛ́,
wɔɔdɔ́ sɩsɩ:
«Báa ɖoo Israyɛ́ɛlɩ bíya woogúti bɔɖɔ́ɔ batála nyazɩ tenkú nɔɔ́-rɔ kanyɩ́ŋa,
badaá fɔɔlʊʊ́ nakɩ́rɩ riké sɩ kiyuú na lɛ́ɛ́dɩ.
28 Káma,
wentí Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ wɔɔdɔ́ sɩ wánlám adɛ laadɔ́ɔ-rɔ nɛ́,
ɖasam gɛ wánlám tɩ,
ngɛ sɩ ɩlá tɩ gɛ hálɩ tɩkágʊʊrɩ.»
29 Anɖébi Esáya waavʊ́ńdɔḿ ɖʊɖɔ sɩsɩ:
«A Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ Ɖóni-rɩ́ŋa-dʊ́ʊ ɩ́táfʊ́ngáa ɖáa bíya nɛbɛ́rɛ,
ɖaraabɩ́sɩ gɛ nyazɩ Sodɔ́ɔmɩ tɛ́ɛ́dɩ,
ɖáfʊnjɔɔ́ɔ gɛ nyazɩ Gomɔ́ɔrɩ tɛ́ɛ́dɩ bɩlɛ́.»
Ɩsɔ́ɔ wénɖeezí wenbá baava Yeésu toovonúm nɛ́ sɩsɩ bazɩɩzɛ́ɛ
30 Bɩlɛ́ nɛ́,
bugutoluú sɩsɩ wé nɖɔ́.
Bugutoluú sɩsɩ ɩráa wenbá bɛdɛkɛ́ɛ Yahúúɖuwá,
badafʊ́ńvuu bacáa babɩ́sɩ wenbá Ɩsɔ́ɔ weeɖéézi wɛ sɩsɩ bazɩɩzɛ́ɛ nɛ́,
baava toovonúm nɛ́,
Ɩsɔ́ɔ weeɖéézi wɛ sɩsɩ bazɩɩzɛ́ɛ.
31 Bɩka Israyɛ́ɛlɩ-dɛ́ɛ zamɔ́ɔ wenkí kɩlɛ́ kɩ́nvʊnjáádɩ sɩsɩ kɩdɛ́ɛ Mará fúu-rɔɔzɩ́,
Ɩsɔ́ɔ iɖéézi kɩ sɩsɩ kɩzɩɩzɛ́ɛ nɛ́,
tabɩ́ɩ́zɩ kɩlá wenbí Mará wánjaanáa kɩ nɛ́.
32 We-rɔɔzɩ́ nbɩlɛ́.
Wenbí bʊrɔ nɛ́ gɛ sɩsɩ Israyɛ́ɛlɩ ńba tofu toovonúm fáa-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ na bacáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ ɖeezí.
Amá,
balakásɩ-daá gɛ baajaa ná kɩ.
Booduúli bʊ́ʊ́rɛ ńŋɩnáa wenbí baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́.
33 Baaŋmáa gɛ sɩsɩ:
«Bɛɛ́ɛ,
mánzɩɩ́ bʊ́ʊ́rɛ ɖínduúli ɩráa nɛ́ Siyɔ́ɔnɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá,
bʊ́tangbalʊʊ́ kɩ́nlɔ́ɔ ɩrʊ́ adɛ nɛ́,
amá,
weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩtɛlɛsɩná kɩ nɛ́,
fɛɛrɛ́ ténɖíi yɩ.»