Yãhụ́dị̃ rĩ pi zịkí ũkpõ Yẹ́sụ̃ ní ẹ̃zị́ ngazú rĩ vé tã
20
1 Ụ́ꞌdụ́ ãlu, Yẹ́sụ̃ kã rií ꞌbá rĩ pi ímbá, ãzini rií ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ ũlũú kộpi ní Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá rĩ pi be, ãzini Yãhụ́dị̃ ambugu rĩ pi be, ímụ́kí ĩri vúgá. 2 Kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “ꞌÍ lũ ꞌbá ní, mi ri tã ꞌdĩꞌbée nga ũkpõ ãꞌdi vé ni sĩ? Ãꞌdi sẽ mí ní ũkpõ ꞌdĩri nĩ?”
3 Ĩri ní újázú kĩnĩ, “Á lẽ drĩ kpá ĩmi zịị́, ĩmi lũkí má ní, 4 ũkpõ Yũwánĩ ní bãtízĩmũ sẽzú ꞌdĩri íngá ꞌbụ̃ gélésĩla, dõku ꞌbá áda sẽ ĩri ní ũkpõ ꞌdĩri nĩ?”
5 Kộpi ní átázú ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “ꞌBá ꞌyokí dõ tã ni íbí íngá ꞌbụ̃ gélésĩ, ĩri ꞌbâ zị, ꞌbá ẹ̃ꞌyị̃kí ĩri kuyé ãsĩ. 6 ꞌBá ꞌyokí dõ tã ni íbí íngá ꞌbá áda vúgá, ꞌbá rĩ pi ꞌbâ úvị́ írã sĩ rá, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi ãꞌyĩkí rá ꞌyozú kínĩ, Yũwánĩ ri nẹ́bị̃.”
7 Kúru kộpi ní újázú kínĩ, “ꞌBá nị̃kí kuyé ãꞌdi sẽ dõ ĩri ní ũkpõ bãtízĩmũ sẽzú ꞌdĩri nĩ.”
8 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kĩnĩ, “Á lẽ ũkpõ má ní ẹ̃zị́ ngazú ãní rĩ vé tã ũlũú ĩmi ní ku.”
Nãpí ãgõ ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá rĩ pi vé rĩ
9 Yẹ́sụ̃ ní gõzú ꞌbá rĩ pi ní nãpí ꞌdĩri ũlũzú kĩnĩ, “Ágó ãzi ꞌã ọ́mvụ́, sa pẹtị vị́nyọ̃ vé ni pia ꞌa ni gé, ĩri ní ọ́mvụ́ rĩ ẹzịzú ꞌbá ụrụkọ ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá ni pi ní, ĩri ní ngazú mụzú adrizú ãngũ ãzi gé ílí be kárákará. 10 Lókí ãnyãngã ĩkũnãzú rĩ kã ícó, ĩri ní ãtíꞌbá pẽzú mụzú ꞌbá ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá rĩ pi vúgá ꞌdãá, kộpi ã sẽkí rí pẹtị vị́nyọ̃ vé rĩ vé ũꞌa ụrụkọ ꞌí ní. ꞌBo ꞌbá ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá rĩ pi fụkí ĩri, pẽkí ĩri mụzú drị́ be ule. 11 Ĩri ní ãtíꞌbá ãzi pẽzú, ꞌbo kộpi ũgbãkí ĩri, kộpi ꞌokí ĩri ũnjí, pẽkí ĩri mụụ́ drị́ be ule. 12 Ĩri ní kpá ãtíꞌbá ãzi pẽzú, kộpi fụkí ĩri ũnjí ũnjí ãzó be, kộpi drokí ĩri fũú ọ́mvụ́ rĩ agásĩ ãmvé.
13 “Ọ́mvụ́ ꞌdị́pa ní ꞌyozú kĩnĩ, ‘Mâ ꞌo rí ãꞌdi? Dõ ꞌdíni, ma mávé mvá má ní lẽélẽ rĩ pẽ mụzú áyu, sâ ãzi sĩ kộpi ĩri ị̃njị̃ rá.’
14 “ꞌBo ꞌbá ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá rĩ pi kâ mvá rĩ ndreé, kộpi rikí átá ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, ‘ꞌBá ímụ́pi ĩrivé ngá ẽ tị rụụ́pi rĩ ꞌdĩ. Lẽ ꞌbâ ꞌdịkí ĩri drãá ꞌdĩísĩ rá, ngá ọ́mvụ́ agá rĩ ã adri rí ꞌbávé ni.’ 15 Kộpi ní ĩri drozú ọ́mvụ́ rĩ agásĩ, kộpi ní ĩri ꞌdịzú drãzú.”
Yẹ́sụ̃ ní ꞌbá rĩ pi zịzú kĩnĩ, “Ĩmi ní ụ̃sụ̃zú rĩ gé, ọ́mvụ́ ꞌdị́pa ri ꞌbá ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá ꞌdĩꞌbée ꞌo ngóni? 16 Á ꞌyo ĩmi ní, ọ́mvụ́ ꞌdị́pa ri ímụ́ ꞌbá ọ́mvụ́ ꞌãꞌbá ꞌdĩꞌbée úꞌdị́ ũdrã rá, ĩri ọ́mvụ́ rĩ sẽ ꞌbá ụrụkọꞌbée ní.”
ꞌBá rĩ pi kâ tã ꞌdĩri yịị́, kộpi ní ꞌyozú kínĩ, “Lẽ tã ꞌdĩri ã nga ꞌi ꞌdíni ku.”
17 Yẹ́sụ̃ ní ãngũ ndrezú kộpi vúgá ꞌdãá, ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Tã ĩ ní sĩí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ,
“ ‘Írã ándúrú ꞌbá jó sịꞌbá rĩ pi ní gãá sĩ rĩ,
újá nóni ꞌi ícá írã sẽépi jó rĩ ní pá tuzú ãní ũkpó ũkpó ni,’ ꞌdĩri vé ífífí ãꞌdi?
18 ꞌBá íꞌdépi írã ꞌdãri drị̃gé rĩ, ĩri ũŋõ kũꞌyúkũꞌyú, ꞌbo írã rĩ íꞌdé dõ ꞌbá rĩ drị̃gé, ĩri ꞌbá rĩ ínjí ku kpásákpásá.”
19 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá rĩ pi be, kộpi kâ tã ꞌdĩri yịị́, kộpi lẽkí kõdô Yẹ́sụ̃ ri rụụ́ sâ ꞌdãri gé, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi nị̃kí rá ꞌyozú kínĩ, Yẹ́sụ̃ ri nãpí ꞌdĩri átá ĩvé tã sĩ. ꞌBo kộpi ꞌokí ꞌbá rĩ pi sĩ ụ̃rị̃ sĩ.
Mũfẽngã umbe jezú rĩ vé ũfẽngárá ꞌbãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ ní rĩ
20 Kộpi tẽkí rií Yẹ́sụ̃ ri ndreé, kộpi ní ꞌbá ãngũ úmíꞌbá ni pi pẽzú mụzú Yẹ́sụ̃ ri úmízú, ꞌbá ãngũ úmíꞌbá rĩ pi ꞌbãkí ĩ kú ꞌbá tã be pịrị ni pi rú. Kộpi lẽkí kõdô átángá ũnjí ị́sụ́ yịị́ Yẹ́sụ̃ tị gé, ĩ rụkí rí ĩri ãní, ĩ jịkí rí ĩri mụụ́ sẽé gávãnã ũkpõ be tã lịị́pi rĩ drị́gé. 21 ꞌBá ãngũ úmíꞌbá rĩ pi ní ꞌyozú kínĩ, “Ímbápi, ꞌbá nị̃kí rá, átángá mí ní rií átá rĩ, ãzini tã mí ní rií ímbá rĩ, ĩri pịrị, mí újá mívé yị̃kị̂ ku, mi ri ꞌbá rĩ pi vé tã ꞌdụ nga trõtrõ, mi ri tã áda íngápi Múngú vúgá rĩ ímbá. 22 ꞌÍ lũ ꞌbá ní, ĩri nyo múké ꞌbá ní mũfẽngã umbe jezú rĩ ũfẽzú ꞌbãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ ní, dõku ꞌbâ ũfẽkí ku?”
23 Yẹ́sụ̃ nị̃ rá ꞌyozú kínĩ, kộpi lẽkí tã ũnjí ị́sụ́ yịị́ ꞌí tị gé, kúru ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, 24 “Ĩmi iꞌdakí má ní mũfẽngã fífí ẹ̃njị̃ị́pi ẹ̃njị̃ẹ̃njị̃ ãlu ni.” Ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ị́ndrị́lị́kị́ mũfẽngã rụ́ꞌbá gá ꞌdĩri, ãzini rụ́ rụ́ꞌbá ni gé ꞌdĩri ãꞌdi vé ni?”
25 Kộpi ní újázú kínĩ, “ꞌBãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ vé ni.”
Kúru ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ngá ꞌbãgú ãmbúgú Rómã vé rĩ, ĩmi sẽkí ĩri ní, ngá Múngú vé rĩ, ĩmi sẽkí Múngú ní.”
26 Kộpi ị́sụ́kí átángá ũnjí tị ni gé ꞌbá rĩ pi ãsámvú gé ꞌdãlé ãluŋáni kuyé. Kộpi ãyãkí tã ĩri ní újá ꞌdĩri sĩ rá, sẽ kộpi újíkí kíri.
Íngángárá gõó ídri rú drãngárá gálésĩla rĩ vé tã
27 Yãhụ́dị̃ ambugu zịlé Sãdókẽb ꞌyoꞌbá kínĩ, ꞌbá rĩ drã dõ gí, gõ íngá ídri rú ku rĩ pi ní ímụ́zú Yẹ́sụ̃ vúgá nõó. 28 Kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kínĩ, “Ímbápi, Mósẽ sĩ ꞌbá ní kĩnĩ, ‘ꞌBá rĩ vé ẹ́drị́pị drã dõ, ku dõ ọ̃wụ́zị́ kú mvá ãkó, ꞌbá drãápi rĩ vé ẹ́drị́pị rĩ gõ ọ̃wụ́zị́ rĩ ẹ́ꞌyị́, kộpi anji tị ọ̃wụ́zị́ rĩ be, anji kộpi ní tịị́ rĩ pi gõ adri ẹ́drị́pị drãápi ꞌdãri vé ni.’ 29 Ọ́tụ́ anji ãgõ ẹ́zị̂rị̃ ẹ́drị́pị́ị rú. Mvá kãyú rĩ je ũkú, drã kú mvá ãkó. 30 Ẹ́drị́pị ꞌdeépi vú ni gé sĩ rĩ ní ọ̃wụ́zị́ rĩ ẹ́ꞌyị́zú, ĩri ní kpá drãzú mvá ãkó. 31 Ẹ́drị́pị ꞌdeépi ꞌdĩri ã vụ́drị̃ gé sĩ rĩ ní kpá ọ̃wụ́zị́ rĩ ẹ́ꞌyị́zú, ĩri ní kpá drãzú mvá ãkó. Anji ẹ́zị̂rị̃ ꞌdĩꞌbée céré ẹ́ꞌyị́kí ọ̃wụ́zị́ rĩ rá, kộpi ũdrãkí céré mvá ãkó. 32 Ụ̃dụ̃ ni gé, ũkú rĩ ní kpá drãzú. 33 Kúru ꞌí lũ ꞌbá ní, lókí Múngú kãdõ ímụ́ ꞌbá ũdrãꞌbá gí rĩ pi ingaá gõó ídri rú, ũkú ꞌdĩri ímụ́ adri ãꞌdi vé ni?”
34 Yẹ́sụ̃ ní újázú kĩnĩ, “Ãjẽ ágó pi ní ĩ jezú ũkú be rĩ, ĩri ꞌyéŋá ꞌi nga vũ drị̃gé nõgó. 35 ꞌBo ꞌbá úmvúlésĩ Múngú ní ãꞌyĩí adrií pịrị íngáꞌbá gõꞌbá ídri rú drãngárá gálésĩla rĩ pi, ãgõ rĩ pi jekí ũkú ku, ũkú rĩ pi jekí ãgõ ku, 36 kộpi ícókí gõó ũdrãá dị̃ị́ ku, ãꞌdiãtãsĩyã kộpi adri sụ̃ mãlãyíkã rĩ pi tị́nị. Kộpi anji Múngú vé ni, ingakí kộpi drãngárá gálésĩla ídri úꞌdí rĩ ị́sụ́ gí.
37 “Úꞌdógúꞌdógú ãcí ní dị̃zú pẹtị amuúpi kụ̃mvụ̃ rĩ agá rĩ vé rĩ ꞌyo ꞌdíni, Mósẽ sĩ tã rĩ lũzú kínĩ, ꞌbá ũdrãꞌbée gí rĩ pi íngá gõ ídri rú ũzi, kĩnĩ Úpí ri ‘Múngú Ãbũrámã vé ni, Múngú Ĩsákã vé ni, ãzini Múngú Yõkóbũ vé ni.’ 38 Múngú adri ꞌbá ũdrãꞌbá gí rĩ pi vé ni ku. Múngú ri ꞌbá ídri rú rĩ pi vé ni, ãꞌdiãtãsĩyã Múngú ndre ꞌbá rĩ pi ꞌí mị gé ꞌdãá ídri rú.”
39 ꞌBá tãị́mbị́ ímbáꞌbá rĩ pi ã ụrụkọ ní ꞌyozú kínĩ, “Ímbápi, tã mí ní újá ꞌdĩri ĩri múké!” 40 Tã ꞌdĩri ã vụ́drị̃ gé, ꞌbá ãzi gõ Yẹ́sụ̃ ri zịị́ ãluŋáni kuyé.
Kúrísítõ ri ãꞌdi ã mvá?
41 Yẹ́sụ̃ ní kúru ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Tã sẽépi ꞌbá rĩ pi ní ꞌyozú kínĩ, Kúrísítõ ri Dãwụ́dị̃ ã Mvá rĩ ãꞌdi? 42 Dãwụ́dị̃ sĩ uletere búkũ Sãwụ́mã vé rĩ agá kĩnĩ,
“ ‘Úpí Múngú ꞌyo mávé Úpí níc kĩnĩ,
“Mí úrí mâ drị́ ẹ̃ndẹ́pịdgé,
43 cĩmgbá má ní mívé ariꞌba rĩ pi ꞌbãzú
mî pálé gá rĩ gé.” ’
44 Dõ Dãwụ́dị̃ zị Kúrísítõ ri ívé Úpí pírí, Kúrísítõ ri ícó adri Dãwụ́dị̃ ã mvá íngóni?”e
ꞌBá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá rĩ pi vé tã
(Mãtáyo 23:1-36; Mãrákõ 12:38-40; Lúkã 11:37-54)
45 ꞌBá rĩ pi kâ rií tã Yẹ́sụ̃ ní átá rĩ yịị́, Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, 46 “Lẽ ĩmi adrikí mị be kọwụ ꞌbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá ꞌdĩꞌbée vé tã sĩ. Kộpi lẽkí ĩ úsú bõngó ãco ãco ni pi sĩ, kộpi dõ jọ̃kọ́nị̃ agá, kộpi lẽkí ꞌbã rĩ pi ẽ ẹzịkí ĩ ị̃njị̃ngárá sĩ, kộpi lẽkí úrí vũrã ĩ ní ị̃njị̃ị́ ị̃njị̃ Jó Múngú ri Zịzú rĩ pi agá rĩ pi drị̃gé, ãzini vũrã ĩ ní ị̃njị̃ị́ ị̃njị̃ ụ̃mụ̃ nyazú rĩ gé. 47 ꞌBo kộpi ri ọwụzị rĩ pi ẽ mị ũꞌbã rizú kộpivé ngá jó ãsámvú gé rĩ pi uꞌdụzú kộpi drị́gé sĩ. Kộpi ri Múngú ri zị sâ be ãco, ꞌbá rĩ pi ã ndrekí rí ĩ. ꞌBá tã ꞌoꞌbá ꞌdíni ꞌdĩꞌbée, Múngú ri ímụ́ kộpi ĩrĩŋã ũnjí ũnjí.”