Yẹ́sụ̃ vé fingárá Yẹ̃rụ́sãlémã gá rĩ
11
1 17 Yẹ́sụ̃ pi ní cazú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be Bẽtẽfágẽ gá, ãzini Bẽtẽníyã gá, kụ̃rụ́ ꞌdĩꞌbée ĩnyiŋá Írã Õlívẽa vé rĩ jẽlé gá. Kộpi kâ mụụ́ caá ĩnyiŋá kụ̃rụ́ Yẹ̃rụ́sãlémã vé rĩ gé ꞌdãá, Yẹ́sụ̃ ní ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá ị̃rị̃ ni pi pẽzú mụzú drị̃drị̃. 2 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ĩmi mụkí gụ́rụ́ ĩmi ẹndrẹtị gé ꞌdãri gé, ĩmi kádõ fií caá gụ́rụ́ rĩ agá ꞌdãá, ĩmi dõngí mbaápi úꞌdí rú ꞌbá ãzi ní drĩ únjúzú ãní kuyé ni ị́sụ́ ꞌyĩkí kú ꞌdãáꞌdã, ĩmi ọyụkí dõngí rĩ íjị́ má vú nõó. 3 ꞌBá ãzi zị dõ ĩmi, ‘Ngá ĩmi ní rií ꞌoó ꞌdíni rĩ ãꞌdi?’ Ĩmi újákí ĩri ní ꞌdíni, ‘Úpí lẽ dõngí rĩ nĩ, ĩ dõngí rĩ újá gõ ĩmi ní vúlé rá.’ ”4 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá ị̃rị̃ ꞌdĩꞌbée ní ꞌdezú mụzú, kộpi ní cazú dõngí mbaápi úꞌdí rú ni ị́sụ́zú ꞌyĩkí ĩri ĩnyiŋá kẹ̃ẹ́tịlé ãngũ ndreépi mụzú lẹ́tị ĩ ní fizú mụzú kụ̃rụ́ rĩ gé ꞌdãlé rĩ gé, kộpi ní dõngí rĩ ọyụzú. 5 ꞌBá ụrụkọ pá tuꞌbá ꞌdãlé rĩ pi ní kộpi zịzú kínĩ, “Ĩmi ri dõngí rĩ ọyụ ãlé?” 6 Kộpi ní tã rĩ újázú ꞌbá pá tuꞌbá rĩ pi ní sụ̃ Yẹ́sụ̃ ní ꞌyoó ĩ ní rĩ tị́nị, ꞌbá pá tuꞌbá rĩ pi ní ãꞌyĩzú kínĩ, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ã jịkí dõngí rĩ mụzú ĩyí. 7 Kộpi ní dõngí rĩ jịzú mụzú Yẹ́sụ̃ vúgá ꞌdãlé, kộpi ní ĩvé bõngó akoó rụ̃kụ̃ rĩ pi ꞌbezú dõngí rĩ ã úgóró gá, Yẹ́sụ̃ ní tụzú úrízú drị̃ ni gé. 8 ꞌBá kárákará ajakí ĩvé bõngó akoó rụ̃kụ̃ rĩ pi mụzú lẹ́tị rĩ drị̃gé sĩ, ụrụkọꞌbée vãkí ị̃bị́bị́ ọ́mvụ́ agá rĩ pi ũꞌbãá mụzú lẹ́tị rĩ drị̃gé sĩ. 9 ꞌBá ꞌdeꞌbá Yẹ́sụ̃ ẹndrẹtị gé drị̃drị̃ rĩ pi, ꞌdeꞌbá ĩri ã vụ́drị̃ gé rĩ pi be, rikí gbĩlílí gaá mụzú kínĩ,
“Hõsánã!”
“Tãkíri ã adri ꞌbá ímụ́pi Úpí ã rụ́ sĩ rĩb ní!”
10 “Múngú ã ꞌbã tãkíri mãlũngã úyú Dãwụ́dị̃ vé rĩ ní ímụ́ rụụ́ rĩ drị̃gé!”
“Hõsánã Múngú ụrụgégé ꞌbụ̃ gé rĩ!”
11 Kúru Yẹ́sụ̃ ní cazú kụ̃rụ́ Yẹ̃rụ́sãlémã vé rĩ gé ꞌdãá, ĩri ní fizú Jó Múngú vé rĩ agá ꞌdãá, ĩri ní ꞌdezú rizú ngá rĩ pi úndrézú ánázú kụ́rụ̃. ꞌBo ụ̃tụ́ rĩ ní ꞌdeé gí rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ pi ní ꞌdezú mụzú ívé ꞌbá áyúãyũ mụdrị́ drị̃ ni ị̃rị̃ rĩ pi be gụ́rụ́ Bẽtẽníyã vé rĩ gé.
Yẹ́sụ̃ tri pẹtị ĩ ní zịị́ fị́gị̃ rĩ
12 Kã mụụ́ adrií drụ̃ ꞌdíni, Yẹ́sụ̃ pi ní fũzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be gụ́rụ́ Bẽtẽníyã vé rĩ agásĩ ãmvé, ẹ̃bị́rị́ fụ Yẹ́sụ̃ ri káyĩ. 13 Ĩri ní pẹtị ĩ ní zịị́ fị́gị̃ rĩ ndrezú rárá rú, bị́ ni amu kú kụ̃mvụ̃, ĩri ní ꞌdezú mụzú pẹtị rĩ ã gãrã gá ĩnyiŋáŋá ꞌdãá, lẽ ndreé dõ pẹtị rĩ ꞌa rá. Kã mụụ́ caá pẹtị rĩ ã gãrã gá ꞌdãá, ị́sụ́ pẹtị rĩ ꞌa kuyé, ꞌyéŋá bị́ ni amu kú nĩ, ãꞌdiãtãsĩyã lókí ꞌdãri adri pẹtị ní ꞌazú ni kuyé. 14 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú pẹtị rĩ ní kĩnĩ, “Lẽ ꞌbá ãzi ã gõ mívé ũꞌa nyaá dị̃ị́ ãluŋáni ku.” ꞌBá Yẹ́sụ̃ ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi yịkí tã ĩri ní ꞌyoó ꞌdĩri rá.
Yẹ́sụ̃ údró ꞌbá mũfẽngã ufuꞌbá rĩ pi Jó Múngú vé rĩ agásĩ
15 Yẹ́sụ̃ pi kâ caá ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá, ĩri ní fizú mụzú Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá, ĩri ní íꞌdózú ꞌbá riꞌbá ngá jeꞌbá, ãzini riꞌbá ngá ụzịꞌbá rĩ pi údrózú. Ĩri ní ꞌbá riꞌbá mũfẽngã ufuꞌbá rĩ pi vé mísá uzezú uꞌdezú ụ̃lị̃ rú, ãzini ꞌbá ãmámũ ụzịꞌbá rĩ pi vé kị́trị̃ uzezú uꞌdezú ụ̃lị̃ rú. 16 Yẹ́sụ̃ ãꞌyĩ ꞌbá ãzi ní ngá jịzú ụzịzú Jó Múngú vé rĩ ã bóró gá ꞌdãá ku. 17 Yẹ́sụ̃ ní kộpi ímbázú, ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Sĩkí nyo Búkũ Múngú vé rĩ agá ꞌyozú kínĩ,
“ ‘Jó mávé rĩ ĩ zị
jó ꞌbá ãngũ rĩ pi agásĩ rĩ pi ní ma zịzú ni’ ꞌdíni kuyé?
ꞌBo ĩmi újákí jó rĩ ícá ‘vũrã ụ̃gụ́ꞌbá rĩ pi ní rizú adrizú ni.’ ”
18 Atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá rĩ pi be, kộpi kâ tã Yẹ́sụ̃ ní ꞌoó ꞌdĩri yịị́, kộpi íꞌdókí lẹ́tị ndãá lẽzú Yẹ́sụ̃ ri ꞌdịzú drãzú rá. ꞌBo kộpi ꞌokí ĩri sĩ ụ̃rị̃ sĩ, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá kárákará ãyãkí tã ĩri ní ímbá rĩ sĩ rá.
19 Kã mụụ́ adrií ũndréŋá rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ pi ní fũzú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be kụ̃rụ́ rĩ agásĩ ãmvé.
Pẹtị ĩ ní zịị́ fị́gị̃ rĩ vé ꞌwingárá
20 Kã mụụ́ adrií drụ̃ ꞌdíni, kộpi kâ rií ẹlịị́ mụzú pẹtị ĩ ní zịị́ fị́gị̃ rĩ ã gãrã gá sĩ, Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá ĩri ã pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní pẹtị Yẹ́sụ̃ ní trií ꞌdãri ndrezú, pẹtị rĩ íꞌdó ꞌwií úlá ni gélésĩla. 21 Pétẽró ní tã ándúrú Yẹ́sụ̃ ní pẹtị rĩ trizú ꞌdãri ã tã ígázú. Pétẽró ní ꞌyozú Yẹ́sụ̃ ní kĩnĩ, “Ímbápi, ꞌí ndre drĩ ká! Pẹtị mí ní trií ꞌdãri ꞌwi gí.”
22 Yẹ́sụ̃ ní ꞌyozú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi ní kĩnĩ, “Lẽ ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí Múngú ri. 23 Ádarú á ꞌyo ĩmi ní, ꞌbá rĩ ẹ̃ꞌyị̃ dõ Múngú ri rá, yị̃kị̂ ni awa dõ ꞌi ị̃rị̃ kuyé, ĩri ícó ꞌyo írã ꞌdĩri ní ã njị̃ ꞌi ꞌdeé yị̃ị́ bãlãlã rĩ agá ꞌdãá, írã rĩ ícó ꞌi njị̃ ꞌde yị̃ị́ bãlãlã rĩ agá ꞌdãá rá. 24 ꞌÍ ꞌbã dõ ẹ́sị́ rizú ngá zịzú Múngú vúgá, ngá mí ní zịị́ rĩ, Múngú ri sẽ mí ní rá. 25 ꞌBo mi dõ ri Múngú ri zị, ꞌí ꞌbã dõ ꞌbá ãzi ã tã kú mí ẹ́sị́ agá, lẽ mî trũ ĩri rá, mí Ẹ́tẹ́pị ꞌbụ̃ gé rĩ ã trũ rí mi mívé ũnjĩkãnyã agásĩ bẽnĩ. 26 ꞌBo ꞌí trũ dõ mí ọ́gụ́pị ri ívé ũnjĩkãnyã agásĩ ku, mí Ẹ́tẹ́pị ꞌbụ̃ gé rĩ ícó mi trũú mívé ũnjĩkãnyã agásĩ ku.”c
Yãhụ́dị̃ rĩ pi zịkí ũkpõ Yẹ́sụ̃ ní ẹ̃zị́ ngazú rĩ ã tã
(Mãtáyo 21:23-27; Lúkã 20:1-8)
27 Yẹ́sụ̃ pi ní gõzú cazú ívé ꞌbá ꞌî pámvú ũbĩꞌbá rĩ pi be Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá dị̃ị́. Yẹ́sụ̃ kã rií ẹ́cị́ Jó Múngú vé rĩ ã bóró agásĩ, atala atala rĩ pi drị̃gé rĩ pi, ꞌbá tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ímbáꞌbá rĩ pi be, ꞌbá ambugu ụrụkọꞌbée be, kộpi ní ímụ́zú Yẹ́sụ̃ vúgá nõó. 28 Kộpi ní Yẹ́sụ̃ ri zịzú kínĩ, “Ũkpõ mí ní ꞌbá ngá ụzịꞌbá ꞌdĩꞌbée údrózú Jó Múngú vé rĩ ã bóró agásĩ ꞌdĩri, mí ị́sụ́ íngũgá? Ãꞌdi sẽ mí ní ũkpõ ꞌdĩri nĩ?”
29 Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Ma drĩ ĩmi zị, ĩmi újákí dõ tã má ní ĩmi zịzú ꞌdĩri rá, ma kúru ũkpõ má ní tã ꞌozú rĩ vé tã ũlũ ĩmi ní rá.” 30 Kúru ĩri ní kộpi zịzú kĩnĩ, “Ãꞌdi sẽ Yũwánĩ ní ũkpõ bãtízĩmũ sẽzú ꞌdĩri nĩ? Yũwánĩ vé bãtízĩmũ sẽé ꞌdĩri íbí íngá ꞌbụ̃ gélésĩla yã, dõku íbí íngá ꞌbá áda vúgálésĩ? Ĩmi újákí má ní!”
31 Kộpi ní rizú átázú ĩ ãsámvú gé sĩ kínĩ, “ꞌBá ꞌyokí dõ, ‘Ũkpõ Yũwánĩ ní bãtízĩmũ sẽzú ꞌdĩri íbí íngá ꞌbụ̃ gélésĩla,’ ĩri gõ ꞌbâ zị, ‘Ĩmi ẹ̃ꞌyị̃kí Yũwánĩ ri kuyé ãsĩ?’ 32 ꞌBo ꞌbá rĩ pi ní ꞌyoó Yũwánĩ ri nẹ́bị̃ rĩ sĩ, ꞌbá ícókí ꞌyoó, bãtízĩmũ Yũwánĩ ní sẽé ꞌdĩri, ꞌbá áda sẽ ĩri ní ũkpõ ni nĩ ꞌdíni ku.”
33 Kộpi ní újázú Yẹ́sụ̃ ní kínĩ, “ꞌBá nị̃kí kuyé.”
Yẹ́sụ̃ ní újázú kộpi ní kĩnĩ, “Má ícó ũkpõ má ní tã ꞌozú rĩ vé tã ũlũú ĩmi ní ku.”