Ị̃wọ̃nyọ̃kí ãnyãpá rĩ pi ũdrãá
9
1 Úpí Múngú ní ꞌyozú Mósẽ ní kĩnĩ, “ꞌÍ mụ ꞌbãgú Ẽjẽpétõ vé rĩ vúgá ꞌdãá, ꞌí ꞌyo ĩri ní, ‘Úpí Múngú Ẽbérẽ rĩ pi vé rĩ kĩnĩ, “Mí ọyụ mávé ꞌbá rĩ pi fũú nõósĩ rá, kộpi ã mụkí ma ị̃njị̃ị́.” 2 Mí gã dõ kộpi ọyụgá sĩ, 3 Úpí Múngú ri drã ũnjí ĩpẽ mívé ãnyãpá rĩ pi úꞌdị́ ũdrã rá. Íꞌdózú mívé hũsánĩ, dõngí, kámĩlõ, tị́, kãbĩlõ, ndrị̃ị́ rĩ pi be, ĩri úꞌdị́ ũdrã rá. 4 ꞌBo Úpí Múngú ri ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi vé ãnyãpá gụ̃ túngú, ĩri ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi vé rĩ gụ̃ túngú, Ĩsẽrélẽ rĩ pi vé ãnyãpá ã ũdrãkí rí ĩndĩ ku.’ ”5 Úpí Múngú útú sâ tã ꞌdĩri ꞌozú rĩ gí, Úpí Múngú kĩnĩ, ꞌi tã ꞌdĩri ꞌo drụ̃ sĩ. 6 Kã caá drụ̃ ꞌdíni, Úpí Múngú ní tã rĩ ꞌozú sụ̃ ꞌí ní ꞌyoó rĩ tị́nị. ꞌBá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi vé ãnyãpá ũdrãkí céré. ꞌBo ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi vé rĩ ũdrã kuyé. 7 ꞌBãgú rĩ ní ãgõ ụrụkọ pẽzú mụzú ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi vé ãnyãpá rĩ pi ndrezú, kộpi cakí ị́sụ́ ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi vé ãnyãpá drã ãluŋáni kuyé. ꞌBo kộpi kâ ímụ́ ũlũú ꞌbãgú rĩ ní, ꞌbãgú rĩ vé ẹ́sị́ áwí nyo teéte, gã ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ọyụgá sĩ.
Ị̃wọ̃nyọ̃kí ụ̃pị́pịŋá ꞌbá rĩ pi ã rụ́ꞌbá ũꞌbãá
8 Úpí Múngú ní ꞌyozú Mósẽ pi ní Ãrónã be kĩnĩ, “Ĩmi úmvúkí úfúrágú ãcí vũrã gá rĩ drị́ sĩ tré tré, Mósẽ ã yĩ úfúrágú rĩ ụrụ ꞌdãá, ꞌbãgú rĩ ã tẽ rí ndreé. 9 Úfúrágú rĩ ꞌi újá ufu fụ́rụ́ndị́ rú, ĩri ayi ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agásĩ céré, ĩri ufu ụ̃pị́pịŋá rú, ĩri ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi ã rụ́ꞌbá ũꞌbã, ĩvé ãnyãpá rĩ pi be, ụ̃pị́pịŋá rĩ pi ũfĩ ku ãzó rú.”
10 Kúru kộpi ní úfúrágú ãcí vũrã gá rĩ úmvúzú, kộpi ní ꞌdezú mụzú ꞌbãgú rĩ vúgá ꞌdãá. Mósẽ ní úfúrágú rĩ yĩzú ụrụ ꞌdãá, sẽ ụ̃pị́pịŋá ũꞌbã ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi ã rụ́ꞌbá, ãnyãpá rĩ pi be, ụ̃pị́pịŋá rĩ pi ũfĩkí kú ãzó rú. 11 Újógú rĩ pi ícókí pá tuú Mósẽ ẹndrẹtị gé bã ku, ãꞌdiãtãsĩyã ụ̃pị́pịŋá rĩ ní kộpi ã rụ́ꞌbá ũꞌbãá kuú ãzó rú, ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi be rĩ sĩ. 12 ꞌBo Úpí Múngú sẽ ꞌbãgú rĩ vé ẹ́sị́ áwí teéte, gã Mósẽ pi vé tã Ãrónã be rĩ yịgá sĩ, sụ̃ Úpí Múngú ní ándúrú ꞌyoó Mósẽ ní rĩ tị́nị.
Ị̃wọ̃nyọ̃kí fí ꞌdeé
13 Kúru Úpí Múngú ní ꞌyozú Mósẽ ní kĩnĩ, “Drụ̃ sĩ ụ̃ꞌbụ́tị kụ̃nị̃kụ̃nị̃, ꞌí kpu mụzú ꞌbãgú rĩ vúgá ꞌdãá, ꞌí ꞌyo ĩri ní, Úpí Múngú ꞌbá Ẽbérẽ vé rĩ pi ní rií ị̃njị̃ị́ rĩ kĩnĩ, ‘Mí ọyụ mávé ꞌbá rĩ pi fũú nõósĩ rá, kộpi ã mụkí rí ma ị̃njị̃ị́. 14 Mí gã dõ kộpi ọyụgá sĩ, ma wọ̃nyọ́kị́ ũnjí ĩpẽ mí drị̃gé, mívé ũgalaku rĩ pi drị̃gé, ãzini ꞌbá mívé ãngũ agá rĩ pi drị̃gé, mî nị̃ rí ꞌyozú kínĩ, ꞌbá ãzi sụ̃ụ́pi má tị́nị vũ drị̃gé nõgó ꞌdãáyo. 15 Mâ ẹ́sị́ ã lẽ té dõ nĩ, ma mávé ũkpõ lũ, ma té drã ị̃wọ̃nyọ̃ mí ní, ãzini mívé ꞌbá rĩ pi ní, ĩmi té ũdrã mívé ꞌbá rĩ pi be vũ drị̃gé sĩ céré. 16 ꞌBo tã má ní mi kuzú adrizú ídri rú rĩ, mî nị̃ rí mávé ũkpõ ámá ãní, mâ rụ́ ã kụ rí ayií mụzú vũ drị̃gé sĩ céré. 17 ꞌBo mi drĩ ri pá tu tị́tị́ ꞌbá mávé rĩ pi drị̃gé, mí gã kộpi ọyụgá sĩ. 18 Drụ̃ sĩ sâ nõri tị́nị rĩ gé, ma fí ụ̃kụ ni ꞌdeépi Ẽjẽpétõ agá nõgó kuyé ni sẽ ꞌde ũnjí ũnjí. 19 ꞌÍ sẽ tãị́mbị́ mívé ũgalaku rĩ pi ní, kộpi ã mụkí ĩvé ãnyãpá rĩ pi íjị́ ꞌbá rĩ pi be ápãlá ã ndụ́gé nõó mbẽlẽ, ãꞌdiãtãsĩyã íjị́kí dõ ꞌbá rĩ pi ãnyãpá rĩ pi be kuyé, fí ri ímụ́ ꞌde, ĩri kộpi gbã ũdrã rá!’ ”
20 ꞌBãgú rĩ vé ũgalaku rĩ pi ã ụrụkọ ãꞌyĩkí átángá Úpí Múngú ní ꞌyoó Mósẽ tị gé rĩ rá, koro kộpi njukí mụụ́ ĩvé tụ́gẹ̃rị̃ rĩ pi íjị́ ãnyãpá rĩ pi be ápãlá ã ndụ́gé nõó. 21 ꞌBo ꞌbá gãꞌbá tã Úpí Múngú ní ꞌyoó rĩ yịgá sĩ rĩ pi, kukí ĩvé tụ́gẹ̃rị̃ rĩ pi, ãnyãpá rĩ pi be kú ãmvé ꞌdãá.
22 Kúru Úpí Múngú ní ꞌyozú Mósẽ ní kĩnĩ, “Mí inga mívé túré suú ụrụ ꞌdãá, fí ã ꞌde rí ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agásĩ céré, fí rĩ ã gbã rí ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi, ĩvé ãnyãpá rĩ pi be, ngá ọ́mvụ́ agá rĩ pi be céré.” 23 Mósẽ kã ívé túré rĩ ingaá suú ụrụ ꞌdãá, Úpí Múngú ní fí ĩpẽzú ũvi be, ãngũ rĩ ga lọ́kụ́ ụrụ ꞌdãá cĩmgbá ícázú vũgá nõó. Úpí Múngú ĩpẽ fí ꞌdeé ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agásĩ céré. 24 Fí rĩ ꞌde, ãngũ rĩ ga lọ́kụ́lọ́kụ́. Ũlí vịị́pi ũkpõ be ꞌdãri, ị́nọ́gọ́sị́ ni vị drĩ ãngũ Ẽjẽpétõ vé rĩ agá kuyé. 25 Fí ꞌdeépi ꞌdãri gbã ꞌbá Ẽjẽpétõ vé rĩ pi ãnyãpá rĩ pi be ũnjí ũnjí, gbã kộpivé ngá ọ́mvụ́ agá rĩ pi rúwí rúwí, gbã pẹtị rĩ pi ũŋõó vũgá. 26 Vũrã fí rĩ ní ꞌdezú kuyé rĩ ꞌyéŋá Gõsénĩ vé rĩ. Gõsénĩ ri vũrã ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ní adrizú rĩ.
27 ꞌBãgú rĩ ní tị pẽzú Mósẽ pi vú sĩ Ãrónã be. Ĩri ní ꞌyozú kộpi ní kĩnĩ, “Ẹ̃ndẹ́pị á ꞌo ũnjí, tã Úpí Múngú vé rĩ ĩri pịrị, ma ꞌbá mávé rĩ pi be, tã ꞌbá ní ꞌoó rĩ adri pịrị kuyé. 28 Ĩmi zịkí Úpí Múngú ri, fí ꞌdeépi ũvi be ꞌdĩri ã tu pá rá. Ma ĩmi ọyụ fũ mụzú rá, ĩmi gõkí adrií nõgó dị̃ị́ ku.” 29 Mósẽ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Má kãdõ fũú kụ̃rụ́ rĩ agá nõósĩ, ma koro mụ Múngú ri mã drị́ ị̃rị̃ sĩ, ma ĩri zị, ũvi rĩ pá tu rá, fí rĩ vé ꞌdengárá, ĩri kpá pá tu rá. Mi kúru nị̃ ámá ꞌyozú kínĩ, vũ nõri ẹ̃ndẹ́pị Úpí Múngú vé ni. 30 ꞌBo á nị̃ rá, mi mívé ũgalaku rĩ pi be, ĩmi rukí Úpí Múngú ri kuyé.”
31 Fí rĩ gbã ngá ĩ ní saása rĩ pi rúwí rúwí, ị́sụ́zú ụrụkọꞌbée ũꞌa be, ụrụkọꞌbée zokí fũ gí. 32 ꞌBo fí rĩ gbã ũndú rĩ pi kuyé, ãꞌdiãtãsĩyã ũndú rĩ pi kakí vúlé rú.
33 Mósẽ ní kúru ꞌbãgú rĩ kuzú, ĩri ní ꞌdezú fũzú kụ̃rụ́ rĩ agásĩ ãmvé, ĩri ní Úpí Múngú ri mãzú drị́ ị̃rị̃ sĩ, ĩri ní Múngú ri zịzú, ũvi rĩ vé gangárá, ãzini fí rĩ vé ꞌdengárá ní pá tuzú, yị̃ị́gọ́ rĩ ní ãtĩzú. 34 ꞌBãgú rĩ kã ndreé yị̃ị́gọ́ rĩ vé ꞌdịngárá, fí rĩ vé ꞌdengárá, ãzini ũvi rĩ vé gangárá tu pá gí, ꞌbãgú rĩ pi ívé ũgalaku rĩ pi be, kộpi gõkí ꞌdeé rií ũnjĩkãnyã ꞌoó dị̃ị́, kộpi ẽ ẹ́sị́ gõ teéte. 35 ꞌBãgú rĩ gã ꞌbá Ĩsẽrélẽ vé rĩ pi ọyụgá sĩ, sụ̃ Úpí Múngú ní ándúrú ꞌyoó Mósẽ ní rĩ tị́nị.