O Yeesu lè ɓa Farizĩɛwa wee wã̀aní
15
Ɓa *Farizĩɛwa ɓúi lè ho *làndá bìo zéenílowa ɓúi ló ho Zeruzalɛɛmu yi ɓuara a Yeesu cɔ̃́n á ɓueé tùara a yi:
2 «Lée webio nɔn á ũ nì-kenínia yí máa wé bìo á wàn maáwà bò nɔn wɛn le wa wé wé?
Ɓa yí máa sɛɛ mí níní à bè yi díráa làa bìo mu koráa.»
3 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi:
«Lée webio nɔn á minɛ́n ɓɛ̀n yí máa wé bìo le Dónbeenì henía nɔn mia,
à mi bò mi kùrú kàránló yi?
4 Le Dónbeenì bía bìo kà:
‹Kɔ̃̀nbi mìn maá lè mìn nu›a le mún bía:
‹Yìa bía khon mín maá tàá mín nu dã́ní yi,
wón ko làa ɓúeró.›b
5 Ká minɛ́n wee kàrán ɓa nùpua le ká a ɓúi ɓàn maá lè ɓàn nu ó o bía bìo kà nɔn yi:
‹Bìo á ĩ ko à ĩ na à séení làa fo á ĩ hɔ̃n lè le Dónbeenì,›
6 se wón ɓànso màkóo mía ò o séení mín maá.
Mi wee pĩ́ le Dónbeenì bíonì kà síi à wé le làa bè-kã́amáa ká mi bè mi kùrú kàránló yi.
7 Mi yí mɔn miten na le?
Yaa o *Ezayii tũ̀iá sĩ mi wán pã̀ahṹ na ó o fɛɛra le *Dónbeenì ɲi-cúa na kà mi dã́ní yi:
8 ‹Ɓa nùpua na kà wee ɓùaaní mi lè mí ɲiní
ká ɓa yiwa yi á ɓa khɛ̀ra làa mi.
9 Le ɓùaaníi na ɓa wee na miì ɲúhṹ mía.
Lé bìo ɓa nùpua làndáwá lé hĩ̀a ɓa wee kàrán làa mín.c›»
Bìo wee tií o nùpue
10 Bṹn mɔ́n ó o Yeesu von ɓa zã̀amáa á bía nɔn ɓa yi:
«Mi ɲí bìo kà à zũń kúará.
11 Bìo wee zo a nùpue ɲii yí máa tií wo.
Hã bíoní na wee lé là a nùpue ɲii,
hɔ̃́n lé hĩ̀a wee tií wo.»
12 Ó o Yeesu nì-kenínia vá ɓueé ɓó a yi,
á bía nɔn wo yi:
«Fo zũ le ũ bíoní mu á vá ɓa *Farizĩɛwa yi le?»
13 Ó o Yeesu bía nɔn ɓa yi:
«Bè-fánii lée bè-fánii na á ĩ Maá na wi ho wáayi á yí fá,
á khíi dɛɛ á à kúia.
14 Mi día ɓa.
Ɓa lé ɓa muiiwà na tò ɓa muiiwà bũ̀aa wán.
Ká a muii tò mí ninza muii bũ̀ini wán,
á ɓa à páaní vaá zo ho kɔ̃hṹ.»
15 Ó o Piɛre wã́a bía nɔn wo yi:
«Zéení le wàhiire mu kúará làa wɛn.»
16 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi «Éee!
Lé minɛ́n pá dĩǹ yí zũ mu bìowa yara le?
17 Mu bìo ɓúenɓúen na wee zo a nùpue ɲii,
à lii zo a píohó yi,
bṹn ó o wee bĩní lée ní kúia.
18 Ɛ̀ɛ ká hã bíoní na ó o wee bío lè mí ɲii,
á wee lé o sĩi yi,
hɔ̃́n lé hĩ̀a wee tií o nùpue.
19 Mu bon.
Hã yile-kora wee lé le sĩi yi.
Lé bṹn te le nì-ɓúee,
lè ho hã́-fénló lè ho bá-fénló lè mí sìíwà,
lè ho kɔ̃̀nló,
làa bìo yí bon bíoró o nùpue ɲii,
lè ɓa nùpua yènnáa yáaró.
20 Bṹn bìowa so lé bío wee tií o nùpue,
ká ho dí le hã níní na yí sɛɛra,
bṹn yí máa tií nùpue.»
O sìí veere hã́a na tà a Yeesu yi bìo
21 Bṹn mɔ́n ó o Yeesu ló bĩ́n wà,
á van ho kɔ̃hṹ ɓúi na sùaráa ho Tiire lè ho Sidɔ̃n lórá yi.
22 Á ho Kanan kɔ̃hṹ hã́a ɓúi na wi ho kɔ̃hṹ mu yi,
á wà ɓuara a cɔ̃́n,
á ɓueé wee bío pɔ̃́npɔ̃́n kà síi:
«Ɲúhṹso,
*Daviide Za,
màkárí miì.
Ĩ hĩ́nló á cĩ́ná ɓúi wi yi á wee beé o lò làa sòobɛ́ɛ.»
23 Ó o Yeesu yí dó mí ɲii wo yi.
Ó o nì-kenínia vá ɓueé ɓó a yi,
á wee bío làa wo:
«O hã́a mu na bò wá mɔ́n wee wãamaka fɛ́ɛɛ á ũ bío le o bĩní.»
24 Ó o Yeesu bía:
«O *Isirayɛɛle nìpomu na ka lòn pia na vṹnun lé bán ɓa tonkaa mi bìo yi.»
25 Ó o hã́a yàá wã́a wà ɓueé lií fárá mí nɔnkóɲúná wán o Yeesu yahó,
ò o bía:
«Ɲúhṹso,
séení mi.»
26 Ó o Yeesu bía nɔn wo yi:
«Mu yí se à ɓa lá ɓa háyónzàwa dĩ́nló à yénní kúia na ɓa booní yi.»
27 Ó o hã́a bía nɔn wo yi:
«Ɲúhṹso,
bṹn bon.
Ɛ̀ɛ ká ɓa booní wee wé sèeka ho dĩ́nló na wee kùenka lii kúia mín so tá à dí.»
28 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn o hã́a mu yi:
«Fo ɓɛ̀ntĩ́n dó ũ sĩi miì làa sòobɛ́ɛ.»
Mu ù wé làa bìo fo lonnáa mu.
Ó o hĩ́nló dɛ̀ɛnía wan bṹn wán.
O Yeesu wɛɛ́ra ɓa vánvárowà cɛ̀rɛ̀ɛ
29 Bṹn mɔ́n ó o Yeesu ló hón lahó so yi á van ho Kalilee vũ-beenì ɲii,
á vaá yòora le ɓúee wán yòó kará.
30 Á ɓa minka zã̀amáa ɓuara a cɔ̃́n lè ɓa lóní,
lè ɓa muiiwà,
làa bìa sãnía bìo ɓúi mía bĩ́n,
lè ɓa bekewà,
lè ɓa vánvárowà cɛ̀rɛ̀ɛ ɓúi.
Ɓa ɓueé bàráka ɓa o Yeesu tá,
ó o wɛɛ́ra ɓa.
31 Bìo ɓa zã̀amáa mɔn à ɓa bekewà na lá yí dà máa bío á wee bío,
á mɔn à bìa sãnía bìo ɓúi lá mía bĩ́n á wan,
á mɔn à bìa lá lé ɓa lóní wee varáka sese,
á mɔn à bìa lá lé ɓa muiiwà á wee mi,
á mu wó ɓa coon dàkhĩína,
á ɓa wee ɓùaaní o *Isirayɛɛle ɓàn Dónbeenì yèni.
O Yeesu bĩnía díinía ɓa minka zã̀amáa
32 O Yeesu von mí nì-kenínia á bía nɔn ɓa yi:
«Ɓa nùpua na kà màkárí ɓuan miì.
Bìo kà lé ɓa wizooní tĩn ká ɓa wi làa mi,
á ɓa bè-dínii wã́a vó.
Ĩ yí wi à ĩ día ɓa à ɓa ɓo ká ɓa yí yú bìo yí dú.
Lé bìo ɓa dà vaá lé è lùiorá ho wɔ̃hṹ wán lé le hĩni.»
33 Ó o nì-kenínia tùara a yi:
«Wa à yí mu bè-dínii wen le dùure na kà yi á à na bán minka zã̀amáa so yi?»
34 Ó o Yeesu tùara ɓa yi:
«Lée búurú bìo yɛn wi mi cɔ̃́n?»
Á ɓa bía nɔn wo yi:
«Lée búurú bìo hèɲun làa cezàwa bùaa yɛn ɓúi.»
35 Ó o Yeesu wã́a bía nɔn ɓa zã̀amáa yi le ɓa lii kɛɛní,
36 ò o fó ho búurú bìo hèɲun lè ɓa cezàwa,
ò o dó le Dónbeenì bárákà,
ò o cɛ̀ɛkaa mu nɔn mí nì-kenínia yi á bán sankaa nɔn ɓa zã̀amáa yi.
37 Ɓa ɓúenɓúen dú sù,
ó o nì-kenínia khuiira bìo ká,
á mu sú hã sàkíwá bìo hèɲun.
38 Bìa ɓúenɓúen na dú mu,
á ɓa báawa mí dòn á à yí muaaseé náa síi,
ká ɓa hã́awa lè ɓa háyúwá níi ló.
39 Bṹn mɔ́n ó o Yeesu nɔn ho wɔ̃hṹ ɓa zã̀amáa yi le ɓa ɓoka,
ò o zon ho woohṹ mí dòn á van ho Makadan kɔ̃hṹ.